48 C 17/2026

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně 1 zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 35 315 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplaceníčástky , částkas úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacenía s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, (zesplatněná jistina , částka, a dlužná jistina ze splátek , částka, ), dlužné úroky ze splátek ke dni zesplatnění , částka, , poplatky za upomínky , částka, (3x , částka, za tři upomínky), smluvní pokuta za opožděné splátky , částka, (3x 499 za tři zpožděné splátky), smluvní pokuta ve výši , částka, /0,1 % denně z částky , částka, (dlužná jistina a dlužné splátky) od , datum, do , datum, , se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl dne , datum, vyplacen ve výši , částka, na účet určený žalovaným a ve výši , částka, byl vyplacen zprostředkovateli jako provize v souladu se smlouvou. Celkem měl žalovaný uhradit 40 měsíčních splátek po , částka, . Smlouvu žalovaný uzavřel verifikační platbou ve výši , částka, ze svého účtu. Žalovaný řádně a včas nehradil sjednané splátky. Žalovaný se dostal do prodlení, byly mu odeslány 3 upomínky dne , datum, , , datum, a , datum, . Přes upomínky byl žalovaný stále v prodlení, poslední upomínkou ze dne , datum, byl úvěr zesplatněn. Úvěruschopnost byla posuzována.

2. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

5. Bonita smlouvy prokazuje, že žalovaný z poskytnutého úvěru neuhradil žádnou splátku. Ke dni , datum, byl úvěr zesplatněn. Dlužná částka ke dni zesplatnění činí , částka, .

6. Tabulka umoření prokazuje, jak měl žalovaný hradit splátky, kdy je uvedeno kolik z každé splátky , částka, bylo určeno na jistinu a kolik na úroky. Celkově mělo být na úvěr uhrazeno , částka, .

7. Dopis ze dne , datum, žalovanému je upomínkou o zaplacení. Upomínka byla žalovanému odeslána dle Seznamu odeslaných upomínek a Čestné prohlášení od , jméno FO, .

8. Dopis ze dne , datum, žalovanému je upomínkou o zaplacení. Upomínka byla žalovanému odeslána dle Seznamu odeslaných upomínek a Čestné prohlášení od , jméno FO, .

9. Potvrzení o provedení transakce prokazuje, že byla částka , částka, poukázána dne , datum, na účet č. , č. účtu, , ze kterého žalovaný uhradil verifikační platbu s VS číslem úvěrové smlouvy.

10. Potvrzení o provedení transakce prokazuje, že byla částka , částka, poukázána dne , datum, na účet zprostředkovatele úvěrové smlouvy s VS číslem úvěrové smlouvy.

11. Posouzení úvěruschopnosti zákazníka k smlouvě č. , hodnota, prokazuje, že byly ověřeny číslo účtu žalovaného, CEE žalovaného i jeho manželky, OP, insolvenční rejstřík žalovaného i jeho manželky, REPI. Žalovaný měl průměrný ověřený příjem , částka, dle výplatních pásek, bydlel v bytě v osobním vlastnictví, s nákladem na bydlení , částka, , dle REPI měl jiné úvěry ve výši , částka, , na měsíční splátky úvěrů hradí , částka, . U žalovaného jsou 2 vyživované osoby. Normativní náklady na bydlení byly vypočteny , částka, , životní minimum , částka, . Disponibilní příjem byl vypočten ve výši , částka, .

12. Potvrzení o provedení transakce prokazuje, že žalovaný uhradil dne , datum, ze svého účtu , částka, na účet žalobkyně s uvedením VS , var. symbol, odpovídajícím úvěrové smlouvě.

13. Odeslaný email prokazuje, že má žalovaný po podepsání dokumentů ještě odeslat , částka, na účet žalobkyně, aby byla smlouva uzavřena a úvěr vyplacen.

14. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že byl žalovaný seznámen s parametry úvěrové smlouvy dne , datum, .

15. Podací lístek ze dne , datum, prokazuje, že byl žalovanému odeslán dopis, a to zesplatnění a předžalobní upomínka.

16. Obchodní podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.

17. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, byla uzavřena mezi účastníky řízení dne , datum, , předmětem je úvěr žalovanému ve výši , částka, , z toho bude žalovanému vyplaceno , částka, , zprostředkovateli , částka, , splátky 40 měsíců po , částka, , úroková sazba 27,28 % ročně, RPSN 39,2 % Žalovaný smlouvu podepsal verifikační platbou , částka, . Dle čl. IV. bod 1 písm. d) Smlouvy bylo možno v případě prodlení úvěr zesplatnit. Dále bylo dohodnuto, že neuhrazeným zůstatkem úvěru je tedy dosud neuhrazená část Celkové výše spotřebitelského úvěru (jistiny), přičemž samotný okamžik zesplatnění úvěru nemá vliv na splatnost již splatných, ale k okamžiku zesplatnění úvěru neuhrazených či částečně neuhrazených splátek, které jsou tedy i nadále splatné každá samostatně. Dle čl. IV. bod 2 písm. b) bylo dohodnuto, že Zákazník se Poskytovateli zavazuje v případě, kdy se Úvěr stane v důsledku prodlení Zákazníka splatným dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru, zaplatit Poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z Neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Dle čl. IV. bod 2 písm. c) bylo dohodnuto, že Zákazník se Poskytovateli zavazuje na každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit Poskytovateli smluvní pokutu ve výši , částka, . Smluvní strany se dohodly, že smluvní pokutu uvedenou v předchozí větě je Poskytovatel oprávněn uplatnit vůči Zákazníkovi jen do okamžiku, kdy se Úvěr stane v důsledku prodlení Zákazníka splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru). Dle čl. IV. bod 4 je Zákazník povinen hradit poplatek , částka, za každou upomínku.

18. Dopis ze dne , datum, žalovanému je zesplatnění úvěru pro prodlení žalovaného, součástí je i předžalobní upomínka.

19. Závazky spotřebitele prokazují, že žalovaný uvedl, že má výdaje , částka, na bydlení, je ženatý, údaj o počtu dětí není vyplněn, má příjem , částka, .

20. Výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.

21. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.

22. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud odkazuje, vyjma úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy o úvěru (na částku , částka, ) vyplacena částka , částka, na jeho účet, žalovaný ničeho nehradil. Úvěruschopnost byla posuzována na základě potvrzení o příchozích platbách a potvrzení o výši mzdy za měsíce květen a červen 2025, které prokazují výplatu mzdy žalovaného ve výši , částka, a , částka, měsíčně. Výdaje byly pouze tvrzeny. Žalovaný má otevřené úvěrové závazky ve výši , částka, (se zbývající částkou , částka, ), , částka, (se zbývající částkou , částka, ), , částka, (se zbývající částkou , částka, ) a , částka, (se shodnou zbývající částkou). Disponibilní zůstatek žalovaného na jeho účtu ke dni 21. 7. 205 byl pouze , částka, . Nebylo proto dostatečným způsobem prokázáno, kolik na úvěry a půjčky splácel žalovaný měsíčně, nebyl znám jeho skutečný disponibilní příjem.

23. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

24. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.

25. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

29. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.

30. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

31. Stejný závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/2013 (CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

32. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne , datum, sp. zn. III ÚS 4129/18, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

33. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/2018 (OPR-, právnická osoba, . proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

34. Dle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , v rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.

35. Ve věci sp. zn. C-755/22., 62022CJ0755, uvedl Soudní dvůr EU v rozhodnutí ze dne , datum, v odstavci 46 a následujících odůvodnění, že i v případě, že úvěrová smlouva uzavřená spotřebitelem byla v plném rozsahu splněna, aniž tento spotřebitel během tohoto plnění nebo v návaznosti na něj utrpěl škodlivé následky, platí, že – jak vyplývá z bodů 33 a 34 tohoto rozsudku – povinnost stanovená v článku 8 směrnice 2008/48 má za cíl nejen chránit spotřebitele před takovými riziky, ale také to, aby věřitelé jednali zodpovědně a úvěry nebyly poskytovány spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Ve světle tohoto dvojího účelu již Soudní dvůr rozhodl, že s ohledem na zásadní význam, který má tato povinnost v kontextu směrnice 2008/48, může být její porušení sankcionováno v souladu s vnitrostátním právem zánikem nároku věřitele na úroky v tomto smyslu viz rozsudek ze dne , datum, , Ultimo Portfolio Investment (Luxembourg),C‑303/20, EU:C:2021:479, body 39 a 40]. Kromě toho Soudní dvůr již ve věci týkající se téže vnitrostátní právní úpravy, o kterou se jedná v původním řízení, rozhodl, že sankce, která v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele vede k zániku nároku věřitele na sjednané úroky, se jeví jako přiměřená závažnosti porušení, jež postihuje (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne , datum, , OPR-Finance,C‑679/18, EU:C:2020:167, bod 30). Je přitom třeba uvést, že kdyby uplatnění sankce neplatnosti úvěrové smlouvy, jakož i zániku nároku věřitele na zaplacení sjednaných úroků bylo podmíněno tím, že spotřebitel utrpěl škodlivé následky, mohlo by to přispět k nedodržování povinnosti věřitelů, která pro ně vyplývá z článku 8 směrnice 2008/48. Taková situace by totiž mohla povzbudit věřitele k tomu, aby neprováděli systematické a vyčerpávající posouzení úvěruschopnosti všech spotřebitelů, kterým poskytují úvěry, což by bylo v rozporu s účelem spočívajícím v zajištění odpovědného jednání věřitelů a v předcházení nezodpovědným praktikám při poskytování úvěrů spotřebitelům. Takový výklad by ostatně mohl ohrozit skutečně odrazující povahu stanovené sankce.

36. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný nemusel neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Dokazováním nebylo prokázáno, že byla řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, neboť nebyly zohledněny jeho skutečné příjmy (vycházelo se pouze z příjmů tvrzených), nebyly známy skutečné výdaje žalovaného, ani jejich složení (byly pouze tvrzeny, případně odhadnuty), žalovaný byl již značně zadlužený (nejméně , částka, ), zůstatek na jeho bankovním účtu byl mínusový, přesto mu byl poskytnut další úvěr. Zkoumání úvěruschopnosti bylo zjevně povrchní a nedostatečné, nebylo tak řádné a proto není možno učinit závěr o tom, že byla řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného. Nebylo zřejmé, zda s ohledem na předchozí úvěrové zatížení bude schopen splácet i splátky z tohoto úvěru.

37. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

38. Jelikož soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalované strany neplatná, zaobíral se dále tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. Žalující straně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o poskytnutí jistiny , částka, , uhrazeno nebylo ničeho. Soud proto uložil žalované straně uhradit žalující straně obohacení ve výši rozdílu v souladu s § 87 z. s. ú. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, nevzniklo žalující straně právo na žádné další nároky vůči žalované straně, soud proto žalobu ve zbylém rozsahu zamítl. Jelikož se nepodařilo zjistit poměry žalované strany, uložil jí soud uhradit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 37,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,94 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,06 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

40. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.