48 C 177/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 7 497 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 2 497 Kč a částky 150 Kč zastavuje.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 Kč a úroků z prodlení ve výši 619,45 Kč a úroků z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] a úroků z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 1 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 999 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 286 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 5 000 Kč, smluvní pokuta 2 497 Kč za prodlení se zaplacením ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení, neuhrazené náklady upomínání 150 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč, který žalovaná řádně a včas neuhradila do dne splatnosti [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím [webová adresa], kde se žalovaná registrovala a vyplnila osobní údaje. Souhlas se smlouvou projevila zaplacením verifikační platby.

3. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

4. Před zahájením jednání ve věci samé byla žaloba částečně vzata zpět žalující stranou, a to v rozsahu požadované smluvní pokuty a nákladů upomínání, soud proto řízení částečně zastavil výrokem ad I v navrženém rozsahu dle § 96 o. s. ř., aniž zjišťoval stanovisko žalované.

5. Žalobkyně přes výzvu soudu nedoplnila posouzení úvěruschopnosti žalované, k jednání se nedostavila, soud ji tak nemohl poučit dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.

6. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé a k jednání se nedostavila.

7. Na základě provedeného dokazování je možno konstatovat, že jediné, co svědčí pro souhlas žalované s obsahem konkrétní úvěrové smlouvy, je tvrzení žalobkyně. Souhlas žalované s tvrzeným konkrétním zněním úvěrové smlouvy není prokazován zadáním osobních údajů ani zasláním verifikační platby 1 Kč před údajným uzavřením úvěrové smlouvy. Soud proto po provedeném dokazování dospěl k závěru o skutkovém stavu, kdy nemá za prokázané, že mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně došlo k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná, kdo měl uzavřít úvěrovou smlouvu, pouhé poskytnutí osobních údajů či kopie občanského průkazu není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Jiná situace by nastala, pokud by byla smlouva podepsána elektronickým podpisem žalované. Smlouva nebyla žalovanou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila. To, že žalobkyně tvrdí, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, že tento úkon žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena. Na účet žalované byla vyplacena částka 6 000 Kč, žalobkyně požaduje částku 5 000 Kč. První výzva žalované k zaplacení byla odeslána [datum].

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

9. Co se týče právního posouzení soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) účinného od 1. 1. 2014, který mimo jiné stanoví, že:„ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. …“ Soud proto s ohledem na vznik právních poměrů věc posoudil dle právní úpravy zák. č. 89/2012 Sb.

10. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

11. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Jelikož nebyla uzavřena úvěrová smlouva, zaobíral se soud tím, zda byla úvěrová jistina vyplacena žalované a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalované. Soud zjistil, že jistina 6 000 Kč byly zaslána na účet žalované. Soud proto vyšel z toho, že na straně žalované, nebylo-li prokázáno uzavření úvěrové smlouvy, došlo k bezdůvodnému obohacení. Soud proto dospěl k závěru, že je možno vyhovět žalobě v části týkající se 4 999 Kč, po odečtení žalovaným zaslané 1 Kč a žalobou požadovaných 5 000 Kč a v části úroků z prodlení v požadované výši ale s počátkem prodlení čtvrtý den po prokazatelném odeslání upomínky žalované, když nejpozději třetí den se musela upomínka dostat do dispozice žalované. Ve zbytku soud žalobu zamítl výrokem ad II, neboť nevznikl nárok na zaplacení těchto částek.

13. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 286 Kč, přičemž tato částka představuje 20,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,47 % a úspěchu žalované v rozsahu 39,53 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 497 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.