48 C 178/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Řízení se pro částečné zpětvzetí žaloby zastavuje co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroků z úvěru ve výši částka a částky částka.

II. Žaloba se zamítá co do úroků z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum mezi právnická osoba a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s limitem částka, který žalovaná vyčerpala ve výši částka, neuhradila jej ve výši částka Smluvní úrok byl ve výši 0,2833% denně z dlužné částky.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum společnosti právnická osoba a následně ještě téhož dne žalobkyni. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Žalovaná uhradila celkem částka.

3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé přes výzvu.

4. Soud ve věci rozhodl na základě souhlasu účastníků dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání.

5. Podáním ze dne13 číslo vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky částka spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od datum do zaplacení, dále co do částky částka a co do částky částka. Nadále požadovala přiznat pouze částku částka s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od datum do zaplacení. Soud v tomto rozsahu pro zpětvzetí řízení zastavil dle § 96 odst. 1, 4 o.s.ř. aniž zjišťoval stanovisko žalované.

6. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

7. Příloha smlouvy o postoupení pohledávek prokazuje, že byla postoupena i žalovaná pohledávka pod číslem jméno příjmení číslo.

8. Listiny nadepsané jméno anonymizována dvě slova prokazují, že žalovaná čerpala úvěr dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka.

9. Standardní podmínky Smlouvy o úvěru neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.

10. Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.

11. Rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovanou, touto smlouvou byl žalované poskytnut revolvingový úvěr. Maximální úvěrový rámec byl částka, úrok byl 0,2833% denně. Aktuální výše čerpání úvěru byla částka a úvěrového rámce částka Smlouva je ze dne datum.

12. Rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovanou, touto smlouvou byl žalované poskytnut revolvingový úvěr. Maximální úvěrový rámec byl částka, úrok byl 0,2833% denně. Aktuální výše čerpání úvěru byla částka a úvěrového rámce částka Smlouva je ze dne datum. 13. ulice podmínky společnosti právnická osoba, neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.

14. Smlouva o revolvingovém byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovanou, touto smlouvou byl žalované poskytnut revolvingový úvěr. Maximální úvěrový rámec byl částka, úrok byl 8,5% měsíčně. Smlouva je ze dne datum.

15. Faktury za dobu od datum do datum prokazují čerpání úvěru ve výši částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum.

16. Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

17. Podací lístek ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalované.

18. Smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a právnická osoba ze dne datum prokazuje postoupení žalované pohledávky společnosti právnická osoba 19. Smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba, a právnická osoba ze dne datum prokazuje postoupení žalované pohledávky žalobkyni.

20. Kopie výpisů z účtu prokazují, že byla žalované poukázána na její účet částka částka dne datum, částka částka dne datum, částka částka dne datum, částka částka dne datum, částka částka dne datum, částka částka dne datum, částka částka dne datum, částka částka dne datum, částka částka dne datum, částka částka dne datum, částka částka dne datum, částka částka dne datum, částka částka dne datum.

21. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, že žalované jako spotřebiteli bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto převodem na účet celkem částka, žalovaná uhradila celkem částka. Nebylo nijak doloženo zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru přes výzvu soudu.

22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

23. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

24. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

25. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 26. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

27. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp. zn. III ÚS 4129/18, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

28. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

29. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná strana nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Dokazováním nebylo prokázáno, že byla řádně posuzována úvěruschopnost žalované strany před poskytnutím úvěru.

30. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. 33Cdo 3675/2021, jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

31. Soud je názoru, že shora uvedené rozhodnutí je možno vztáhnout i na úpravu předchozího zákona č. 145/2010 Sb.

32. Jelikož soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalované strany neplatná, zaobíral se dále tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. Žalující straně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o poskytnutí jistiny částka, uhrazeno bylo částka. Soud proto uložil žalované straně uhradit žalující straně obohacení ve výši rozdílu v souladu s § 9 z. s. ú. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33Cdo 3675/2021 nevzniklo žalující straně na právo na žádné další nároky vůči žalované straně, soud proto žalobu ve zbylém rozsahu zamítl. Jelikož se nepodařilo zjistit poměry žalované strany, když se k jednání bez omluvy nedostavila, uložil jí soud uhradit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalované pro pasivitu žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu, zák. č. 99/1963 Sb., a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.