48 C 182/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 13 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 9% ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do [datum] zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 13 000 Kč úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] mezi [příjmení] [příjmení] p.l.c. a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 13 000 Kč, který žalovaná řádně a včas nehradila. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím [webová adresa], kde žalovaná zadala osobní údaje a odsouhlasila následně smlouvu. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána, žalobkyně ale neoznačila žádný důkazní prostředek to prokazující.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila.

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. 2x [jméno] application info neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 6. 2x [ulice] podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

7. Standardní informace o spotřebitelském úvěru neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 8. 2x Smlouva o revolvingovém úvěru není žalovanou podepsaná, obsahuje její osobní údaje.

9. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že žalované byla poukázána dne [datum] částka 7 000 Kč.

10. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že žalované byla poukázána dne [datum] částka 6 000 Kč. 11. 3x Platební informace prokazují, že žalované byla poukázána částka 6 000 Kč a 7 000 Kč, dále jí byly ještě účtovány poplatky a úroky, které nejsou předmětem žaloby. Nevyplývá, že by žalovaná cokoli uhradila.

12. Smlouva o postoupení pohledávek ve spojení s přehledem postoupených pohledávek prokazuje, že byla postoupena pohledávka za žalovanou.

13. Podací lístek prokazuje, že byl [datum] odeslán dopis žalované.

14. Fotografie obou stran OP žalované neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 15. [právnická osoba], potvrdila, že účet, na který byl vyplacen úvěr, byl účtem žalované.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud nemá za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní došlo k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná, kdo měl uzavřít úvěrovou smlouvu, ani jak byla při jejím uzavírání ověřena totožnost žalované, pouhé poskytnutí osobních údajů bez jejich ověření není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Smlouva nebyla žalovanou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila. To, že žalobkyně tvrdí, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, že tento úkon žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena. Soud se tak zaobíral tím, zda byla úvěrová jistina ze smlouvy o úvěru v celkové výši 13 000 Kč vyplacena žalované a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalované. Soud zjistil, že úvěr být vyplacen na účet žalované. Zároveň bylo prokázáno z platebních výpisů, že předmětem žaloby nejsou náklady, poplatky ani úroky. Žalované byla zaslána výzva k úhradě dne [datum].

17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

18. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

19. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.

20. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se čerpané částky a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v rozsahu žalované jistiny 13 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyni se nepodařilo prokázat uzavření smlouvy s žalovanou. Jelikož byla žalované zaslána výzva k úhradě dne [datum], dospěl soud k závěru, že 3 dny poté musela žalovaná již vědět o tomto obohacení. Soud proto přiznal úroky z prodlení od [datum] a zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím úroky z prodlení od [datum], neboť na ně žalobkyni nevznikl na základě neuzavřené smlouvy nárok.

22. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, přiznal celý nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.