48 C 188/2019

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka] se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu bezdůvodného obohacení, kdy na účet žalované byla zaslána dne [datum] částka [částka], kdy žalobkyně není schopna prokázat uzavření smlouvy, byť jednání o jejím uzavření probíhala. Uhrazena byla částka [částka].

3. Žalovaná se dostavila k jednání, uvedla, že žádnou smlouvu neuzavřela, nejednala s žalobkyní, žádné peníze nezískala, s účtem nakládal její bratr, je trestně stíhán, neboť jejím jménem uzavíral různé úvěrové smlouvy.

4. Na základě zjištění učiněných z listin a výslechu žalované jakož i trestního spisu sp. zn. [spisová značka] vedeného u Okresního soudu v Mostě dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalovaná umožnila počátkem roku 2016 bratrovi disponovat se svým účtem, který sama nijak neužívala, a byl na něm minimální kladný zůstatek. Bratr získal pro přístup k účtu platební kartu od žalované a posléze i bez jejího vědomí přístupové údaje k internetovému bankovnictví. Žalovaná účet nadále nijak nevyužívala, pobírala mzdu v hotovosti a neměla přehled o pohybech na svém účtu, veškeré pohyby byly v režii jejího bratra. Takto to trvalo až do roku 2017, když kvůli podvodům bratra na ni byla nařízena exekuce. Bratr žalované byl odsouzen pro přečin úvěrového podvodu a podvodu za deset jednání v rozmezí od [datum] až do [datum], kdy uzavíral jménem žalované úvěrové smlouvy a čerpal finanční prostředky. Bratr uznal vinu a uzavřel dohodu o vině a trestu. Rodiče žalované a jejího bratra v trestním řízení popsali, že žalovaná bydlela několik měsíců u bratra, měla tam trvalé bydliště, jejich vztah byl hezký, žalovaná si vzala pro bratra dvě půjčky, aby mu finančně pomohla s úhradou jeho dluhů a pak na ní udělal podvod s úvěry uzavíranými na její jméno. O úvěrech se žalovaná dozvěděla až po exekuci na ní. Obdobně vypovídala i žalovaná. Dne [datum] byla připsána na účet žalované částka [částka] od žalobkyně, již v té době byl účet žalované v debetu – [částka].

5. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

6. Byť byla částka [částka] připsána na účet žalované, dospěl soud k závěru, že se žalovaná o tuto částku neobohatila. Žalobkyně, jež ani neprokazovala uzavření úvěrové smlouvy, zjevně plnila na účet žalované nikoli omylem, nýbrž na základě domnělého uzavření úvěrové smlouvy či smlouvy o půjčce s žalovanou, přičemž se za ni ve skutečnosti vydával její bratr. Žalovaná se stala obětí trestného činu, který spáchal její bratr, přičemž jednotlivé dílčí útoky se odehrály před i po připsání žalované částky na účet žalované. Tedy opět se jedná o stejný typ podvodného jednání ze strany bratra žalované, pro který byl i pravomocně odsouzen, kdy jménem žalované uzavíral smlouvy a čerpal finanční prostředky. Pro tento dílčí útok nebyl bratr žalované stíhán zřejmě pouze omylem, přestože vykazuje stejný způsob provedení i časovou souvislost. Žalovaná se o připsanou částku [částka] neobohatila, peníze z účtu nečerpala, účet, který nechala bratra užívat s minimálním kladným zůstatkem, vykazoval v červenci 2016 záporný zůstatek. S ohledem na shodnost výpovědi žalované před soudem a výpovědí jejích rodičů v rámci trestního řízení považuje soud výpověď žalované za věrohodnou. Za této skutkové situace je soud názoru, že by bylo zjevně nespravedlivé uložit oběti trestného činu nahradit škodu za pachalatele - bratra, a proto soud žalobu zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů, neboť úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.