48 C 195/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 14 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 6 900 Kč, úroku v částce 909,45 Kč, úroku z prodlení v částce 470,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 100 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 19,31 % ročně z částky 3 100 Kč od [datum] do zaplacení zamítá

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 900 Kč s úrokem v částce 2 318 Kč, s úrokem z prodlení v částce 1 200,40 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 900 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 19,31 % ročně z částky 7 900 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 329,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 11 000 Kč, dlužné úhrady za služby v celkové výši 3 800 Kč (z toho poplatek za administrativní činnost 353,28 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 226,72 Kč, poplatek za životní pojištění 220 Kč), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 11 000 Kč, který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 60 týdenních splátkách po 335 Kč počínaje [datum]. Žalovaná měla v rámci uvedených splátek uhradit i úrok 2 200 Kč, odměnu za administrativní činnost 2 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso 4 400 Kč. Žalovaná celkem uhradila 5 300 Kč. Úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila, žalobkyně se omluvila.

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

5. Výzva k plnění ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení před podáním žaloby.

6. Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti byla mezi účastníky uzavřena dne [datum], předmětem je úvěr ve výši 11 000 Kč s úroky ve výši 32,15% ročně na dobu 60 týdnů, dále také 20% z úvěru za administrativní poplatek, 40% z úvěru za hotovostní inkaso, 3,4% z úvěru za pojištění. Celkem 20 100 Kč, RPSN 216,23%.

7. Karta zákazníka, žádost o spotřebitelský úvěr prokazuje, že žalovaná uvedla, že žije s partnerem, příjem o Amazonu má 20 159 Kč, náklady na bydlení 5 400 Kč, osobní výdaje 3 000 Kč, jiné splátky 3 000 Kč, vše měsíčně. Disponibilní příjem 8 759 Kč.

8. Oznámení o postoupení pohledávky prokazuje, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni.

9. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované.

10. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované.

11. Smlouva o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek prokazují, že byla postoupena pohledávka za žalovanou žalobkyni.

12. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.

13. Pracovní smlouva žalované prokazuje, že byla zaměstnána u [právnická osoba], na dobu neurčitou.

14. Výpis z bankomatu prokazuje, že byl uhrazen nájem za [anonymizováno] dne [datum] ve výši 5 500 Kč.

15. Řádné vyúčtování zálohových plateb prokazuje, že žalovaná hradí řádně zálohy za byt a měla přeplatek téměř 8 000 Kč za rok [rok].

16. Výplatní pásky žalované za [číslo], [číslo] a [číslo] prokazují čistý příjem žalované od 18 953 Kč do 21 658 Kč.

17. Výpis z účtu [jméno] [příjmení] a SIPO na jméno [jméno] [příjmení] neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.

18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Žalované byl poskytnut úvěr 11 000 Kč, měla za 14 měsíců splatit celkem 20 100 Kč, žalovaná je částka 14 800 Kč s příslušenstvím. Soud dále dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované byla posuzována v dostatečném rozsahu a že žalovaná byla v dané době úvěruschopná s ohledem na doložené příjmy a výdaje. Žalovaná uhradila 5 300 Kč.

19. Právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o smlouvě o úvěru, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 11 000 Kč a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným co do jistiny a co do úroků z úvěru v rozsahu uvedeném ve výrokové části tohoto rozsudku.

20. Podle § 1813 o. z. se má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ve smlouvě o úvěru byla cena úvěru sjednána klamavým a nesrozumitelným způsobem. Úvěr byl sice prezentován s úrokovou sazbou 32,15 % ročně, avšak žalobkyně do výše úroku bez zjevného důvodu nezahrnula všechny složky tvořící faktickou cenu úvěru, tedy různé požadované poplatky, ostatně proto činila RPSN 216,23%.

21. Podle § 1932 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

22. Článek 1 odst. 2 Směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále také jen„ Směrnice“) stanoví, že:„ Smluvní ujednání, která odrážejí závazné právní a správní předpisy a ustanovení nebo zásady mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou členské státy nebo (Evropská unie), zejména v oblasti dopravy, nejsou předmětem ustanovení této směrnice.“ 23. Podle článku 3 odst. 1 Směrnice platí, že:„ Smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno, je považováno za zneužívající, jestliže v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele.“ 24. Podle článku 4 odst. 2 Směrnice platí, že:„ Posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání se netýká vymezení hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti mezi cenou a odměnou na straně jedné a službami nebo zbožím poskytovaným jako protiplnění na straně druhé, pokud jsou tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem.“ 25. Podle článku 5 Směrnice platí, že:„ V případě smluv, v nichž jsou všechna nebo některá ujednání nabízená spotřebiteli předložena písemně, musí být tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem. Při pochybnosti o významu některého ujednání se použije výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější. Toto pravidlo pro výklad se nepoužije v souvislosti s postupy stanovenými v čl. 7 odst. 2.“ 26. Podle článku 6 odst. 1 Směrnice platí, že:„ Členské státy stanoví, že zneužívající ujednání použitá ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazná a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání.“ 27. Dle judikatury vychází systém ochrany zavedený Směrnicí z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti, což ho vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (rozsudky ze dne [datum], [anonymizována tři slova] a [příjmení] [jméno], C [číslo] až C [číslo], [anonymizováno], s . I [číslo], bod 25, a ze dne [datum], [příjmení] [jméno], C [číslo], Sb. rozh. s . I [číslo], bod 25, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 37). Soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že k tomu, aby mohla být zajištěna ochrana zamýšlená uvedenou směrnicí, může být toto nerovné postavení narovnáno pouze pozitivním zásahem, který je vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedené rozsudky [anonymizována tři slova] a [příjmení] [jméno], bod 27; [příjmení] [jméno], bod 26, a [anonymizována dvě slova], bod 31, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 39). V tomto ohledu možnost soudu přezkoumat zneužívající charakter určité klauzule z úřední povinnosti představuje prostředek vhodný zároveň k dosažení výsledku stanoveného v článku 6 Směrnice, totiž zabránit tomu, aby byl konkrétní spotřebitel zneužívající klauzulí vázán a přispět ke splnění cíle stanoveného v článku 7 Směrnice, jelikož takový přezkum může mít odrazující účinek napomáhající zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí ve smlouvách uzavíraných mezi spotřebiteli a prodávajícími nebo poskytovateli (rozsudky ze dne [datum], [anonymizováno], C [číslo], [anonymizováno], s . I [číslo], bod 32, a výše uvedený rozsudek [příjmení] [jméno], bod 27, jakož i usnesení Pohotovost’, bod 41).

28. S ohledem na výše uvedené soud nepřiznal žalobkyni nárok na zaplacení poplatků, ve smlouvě o úvěru vyčíslených za administrativní činnost 2 200 Kč, za hotovostní inkaso splátek 4 400 Kč a za pojištění 300 Kč, tedy žalobkyni ani nevznikl nárok na jejich zaplacení pro zneužívající povahu předmětných smluvních ujednání o těchto nárocích.

29. Žalobkyni tak vznikl ze smlouvy o úvěru nárok na zaplacení jistiny 11 000, úroků ze smlouvy do splatnosti 2 200 Kč (představující přiměřenou odměnu za poskytnutí úvěru), tedy po částečné úhradě 5 300 Kč (dle § 1932 o.z. v tehdy účinném znění započteno nejdříve na 2 200 Kč úroků a ve zbytku na jistinu) na zaplacení částky 7 900 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 7 900 Kč od smluvního počátku prodlení a úroky z úvěru do zaplacení v přiměřené žalované výši 19,31% ročně. Soud proto poměrně zamítl i kapitalizované úroky z úvěru a prodlení. Vzhledem k tomu, že nevznikl žalobkyni nárok na poplatky, nepřipustil započítání uhrazené částky na jejich zaplacení.

30. Ani za situace, kdy by ujednání o úplatě za spotřebitelský úvěr bylo jasné i srozumitelné, nebylo by možné přiznat žalobkyni nárok„ poplatek za administrativní činnost“,„ poplatek za hotovostní inkaso“ ani„ životní pojištění“.

31. Podle § 580 o. z., platí, že:„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ 32. Podle § 577 o. z., platí, že:„ Je-li důvod neplatnosti (pozn. soudu: právního jednání) jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran, návrhy stran přitom není vázán, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.“ Přestože § 577 o. z., hovoří o nezákonném rozsahu, analogicky je nutné vztáhnout i na rozpor s dobrými mravy.

33. Podle § 588 o. z., platí, že:„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“ 34. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

35. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 329,90 Kč, přičemž tato částka představuje 16,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,25 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 41,75 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 800 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč.