48 C 198/2025

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o 28 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , poplatky , částka, , smluvní pokuta za prodlení s úhradou , částka, (500 x 5 splátek v prodlení) se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas neuhradil do dne splatnosti , datum, .

2. Žalovaný nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

4. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že byla žalovanému vyplacena na účet dne , datum, částka , částka, .

5. Podací lístek ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému.

6. Dopis ze dne , datum, žalovanému je jednoduchou předžalobní upomínkou s výzvou k úhradě do 3 dnů.7. , Anonymizováno, info prokazuje, že žalovaný uzavřel smlouvu úhradou , částka, .8. , Anonymizováno, prokazuje osobní údaje žalovaného a že účet, na který byl vyplacen úvěr, je účtem žalovaného.

9. Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, byla mezi účastníky řízení uzavřena dne , datum, prostřednictvím webových stránek žalobkyně www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši , částka, žalovanému na podnikání. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 70 dnů ode dne čerpání úvěru v pěti stejných splátkách ve výši , částka, opakujících se každých 14 dnů, kdy v každé splátce je zahrnuta splátky jistiny ve výši , částka, a splátka poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru více než 90 dnů, bude účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % denně. V čl. VIII., odst. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, .

10. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu:

11. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, prostřednictvím webových stránek žalobkyně www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 70 dnů ode dne čerpání úvěru v pěti stejných splátkách ve výši , částka, opakujících se každých 14 dnů, kdy v každé splátce je zahrnuta splátky jistiny ve výši , částka, a splátka poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru více než 90 dnů, bude účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % denně. V čl. VIII., odst. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, . Nebyla prokázána žádná úhrada na úvěr. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne , datum, odeslaným doporučeně dne , datum, k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do tří dnů.

12. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ustanovení § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

14. Podle ustanovení § 2397 o.z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

15. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žadost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

16. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

17. Podle ust. § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle ust. § 2048 odst. 1 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně.

24. Soud se zabýval platností smlouvy o úvěru, kdy dospěl k závěru, že poplatek za poskytnutí úvěru plní de facto funkci úroků, když se jedná o odměnu za poskytnutí finančních prostředků, byť úrokem není. V daném případě byl poplatek ujednán ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. V daném případě se tak žalovaný zavázal zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši , částka, , což činí 70 % poskytnuté jistiny úvěru. Takto sjednaná výše úroků zcela zjevně výrazně překračuje nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů nebo půjček a je nutno ji považovat za rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je přitom tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

25. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ačkoliv ujednání o výši úroků je od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány, ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou) na rozdíl od ustanovení § 41 obč. zák., podle kterého platilo, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu, je ustanovení § 576 občanského zákoníku postaveno na zcela odlišném konceptu. Úprava obč. zák. totiž preferovala částečnou neplatnost právního úkonu před neplatností plnou, když v případě, že ustanovení smlouvy bylo, nevyplynulo-li z povahy či obsahu právního úkonu nebo okolností jeho učiněný opak, oddělitelné, nastoupila částečná neplatnost jen tohoto ujednání. Přístup občanského zákoníku v ustanovení § 576 je však zcela opačný, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná [srov. Lavický, P. a kol.: občanský zákoník I. obecná část (§ 1 – 654). Komentář k prvnímu vydání. , adresa, . , právnická osoba, . Beck 2014. strana 2060 až 2064]. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru, který je v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela dle ustanovení § 1802 občanského zákoníku, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobkyně tedy na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ani smluvní pokuty z neplatně sjednané smlouvy o úvěru nárok nemá. K obdobnému závěru dospěl i Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

26. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení poskytnuté jistiny ve výši , částka, , žádné úhrady nebyly provedeny. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení od data, od kterého byl k zaplacení této částky prokazatelně žalobkyní vyzvána poprvé, tj. od data uvedeného v předžalobní výzvě ze dne , datum, , ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne , datum, (sobota), lze předpokládat, že mu tak byl dle § 573 občanského zákoníku doručen třetí pracovní den , datum, a splatnost pohledávky tak nastala , datum, . Ode dne následujícího, tj. od , datum, je tedy žalovaný s plněním svého dluhu v prodlení. Soud tedy uložil žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, když jeho výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující.

27. Ke dni počátku prodlení činila zákonná sazba úroků z prodlení 11,50 % ročně.

28. Jelikož z neplatné smlouvy o úvěru žalobkyni žádné další nároky neplynou, byla žaloba ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodná zamítnuta.

29. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly.

31. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.