48 C 20/2015

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 92 012,04 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žaloba o zaplacení částky 92 012,04 Kč s úrokem ve výši 12,28 % ročně z částky 90 062,04 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 90 062,04 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem v částce 7 417,40 Kč a s úrokem z prodlení v částce 1 811,42 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 654 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 90 062,04 Kč, poplatky 1 950 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru reg. [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 99 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil ve splátkách. Úvěr byl pro prodlení žalovaného zesplatněn ke dni [datum]. Žaloba byla podána dne [datum].

2. Řízení bylo přerušeno pro úpadek žalovaného, po skončení insolvenčního řízení byla marně zástupkyně žalobkyně vyzvána, zda na podané žalobě trvá či ji bere zpět. V rámci nařízení jednání byla opět upozorněna na skutečnost, že žalovaný byl oddlužen.

3. Žalovaný se vyjádřil ve věci samé, když při jednání uvedl, že byl v rámci insolvenčního řízení z roku 2015 oddlužen a k roku 2020 osvobozen, to samé zopakoval při jednání s tím, že mu nemůže být uložena povinnost zaplatit žalovanou částku s ohledem na své osvobození v rámci oddlužení.

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky a insolvenčním rejstříkem k žalovanému. 5. [právnická osoba], o úrokových sazbách v českých korunách neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

6. Všeobecné obchodní podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

7. Přehled poplatků spojených s úvěrem neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

8. Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

9. Obálka prokazuje, že žalovanému byl odeslán dopis dne [datum] zástupcem žalobkyně.

10. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení.

11. Smlouva o optimální půjčce [číslo] byla uzavřena dne [datum] a žalovanému jí byl poskytnut úvěr ve výši 99 000 Kč z části na konsolidaci předchozích dluhů.

12. Interní účetní doklady dokládají čerpání úvěru žalovaným v roce 2012.

13. Výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Výzva mu byla odeslána [datum] a doručena dne [datum], jak vyplývá z připojené dodejky.

14. Výpis z úvěru prokazuje čerpání, splácení úvěru a složení žalované částky.

15. Insolvenční spis žalovaného sp. zn. [anonymizována tři slova] [číslo] / [rok] prokazuje, že žalovaný podal dne [datum] insolvenční návrh, dne [datum] bylo rozhodnuto o jeho úpadku a povolení oddlužení, usnesením ze dne [datum] č.j. č. j. [insolvenční spisová značka] bylo vzato na vědomí oddlužení žalovaného a výrokem ad IV byl žalovaný osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Toto usnesení je pravomocné.

16. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením v rozsahu poskytnutí úvěru, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Dále také soud dodává, že bylo prokázáno tvrzení žalovaného o jeho osvobození v rámci oddlužení. S ohledem na časovou souslednost je zjevné, že žalobkyně se mohla se svojí pohledávkou připojit do oddlužení povinného, soud ji o tom ostatně i informoval v rámci přípisu o přerušení řízení pro úpadek žalovaného.

17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

18. Co se týče právního posouzení soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) účinného od 1. 1. 2014, který mimo jiné stanoví, že:„ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. …“ Soud proto s ohledem na vznik právních poměrů věc posoudil dle právní úpravy ze zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.) ve znění účinném do 31. 12. 2013.

19. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z ust. § 497 obch. zák. o smlouvě o úvěru, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný.

20. Na příslušenství pohledávky, tj. na úroky z prodlení, soud aplikoval ust. § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

21. Dle § 414 odst. 1 a odst. 2 insolvenčního zákona jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

22. Dle § 416 insolvenčního zákona se osvobození nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávek věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.

23. Přestože se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, soud žalobu zamítnul, neboť osvobozením žalovaného v rámci insolvenčního řízení mu zanikla dle § 414 ins. zák. povinnost cokoli dalšího hradit žalobkyni, neboť tato se měla a mohla přihlásit se svojí pohledávkou do insolvenčního řízení žalovaného a po jeho osvobození již není možné požadovat po něm zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, když nejsou splněny podmínky § 416 ins. zák.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 654 Kč Tyto náklady sestávají z jízdného k soudu z místa současného bydliště žalovaného a zpět po 177 Kč za jednu cestu za použití 4 různých spojů hromadné dopravy a 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. nákladů nezastoupeného účastníka.