48 C 225/2025

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 228 328,98 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru částka, smluvní pokuty částka se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru č. hodnota-Anonymizováno ze dne datum, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných splátkách do dne splatnosti datum. Žalovaná celkem uhradila částka.

2. Žalovaná potvrdila, že uzavřela úvěrovou smlouvu, uhradila celkem částka na úvěr. Smlouvu o úvěru považuje za neplatnou, žalobkyně postupovala v rozporu s § 433 odst. 1 o.z., poplatek za poskytnutí úvěru je neplatný pro rozpor s dobrými mravy.

3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

4. Potvrzení o provedené platbě prokazuje, že byla žalované vyplacena na účet dne datum částka částka. Žalovaná toto potvrdila.

5. Podací lístek ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalované.

6. Dopis ze dne datum žalované je jednoduchou předžalobní upomínkou s výzvou k úhradě do 3 dnů.

7. Kopie OP žalované prokazuje, že jí žalovaná disponuje.

8. Paymaents info prokazuje, že žalovaná uzavřela smlouvu úhradou částka.

9. Smlouva o podnikatelském úvěru č. hodnota-Anonymizováno byla mezi účastníky řízení uzavřena dne datum prostřednictvím webových stránek žalobkyně www.Anonymizováno.cz, na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši částka žalované na podnikání. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit do 12 měsíců ode dne čerpání úvěru ve 12 stejných měsíčních splátkách ve výši 21 151,47, v každé splátce je zahrnuta splátky jistiny a splátka poplatku za poskytnutí úvěru v proměnlivé výši. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,7 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. V případě prodlení žalované se splácením úvěru více než 90 dnů, bude účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % denně. V čl. VIII., odst. 8.1 smlouvy se žalovaná zavázala, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka.

10. Žalovaná potvrzeními o odchozí úhradě prokázala následující úhrady ve prospěch žalobkyně dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka. Celkem uhradila žalovaná částka, poslední úhrada byla datum.

11. Email žalované ze dne datum prokazuje, že jí bylo oznámeno žalobkyní, že byla uzavřena smlouva o úvěru.

12. Email žalované ze dne datum prokazuje, že jí bylo oznámeno žalobkyní, že byla registrována v systému Anonymizováno.cz.

13. Email žalované ze dne datum prokazuje, že jí bylo oznámeno žalobkyní, že jí posílají kromě jiného návrh smlouvy o úvěru.

14. Dopis zástupce žalobkyně vymáhací agentuře ze dne datum prokazuje, že žalovaná sporovala požadovanou částku.

15. Doručenka datové zprávy prokazuje, že zástupce žalované doručil vymáhací agentuře dopis dne datum.

16. Výpisy z účtu žalované za 10, 11 a 12/2023 neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.

17. Otisk obrazovky žalobkyně s kalkulačkou úvěru prokazuje, že sama žalovaná u stejného úvěru, jako uzavřela žalovaná, uvádí RPSN 914,50 %. Celkem se za poskytnutí úvěru ve výši částka mělo zaplatit částka.

18. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu:

19. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum prostřednictvím webových stránek žalobkyně www.Anonymizováno.cz, na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit do 12 měsíců dnů ode dne čerpání úvěru ve 12 stejných měsíčních splátkách ve výši částka. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,7 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru více než 90 dnů, bude účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % denně. V čl. VIII., odst. 8.1 smlouvy se žalovaná zavázala, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka. Žalovaná na úvěr zaplatila částku částka. Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne datum odeslaným doporučeně dne datum k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do tří dnů.

20. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle ustanovení § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

22. Podle ustanovení § 2397 o.z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

23. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žadost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

24. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

25. Podle ust. § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

26. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

27. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Podle ust. § 2048 odst. 1 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

29. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je nedůvodná.

31. Soud se zabýval platností smlouvy o úvěru, kdy dospěl k závěru, že poplatek za poskytnutí úvěru plní de facto funkci úroků, když se jedná o odměnu za poskytnutí finančních prostředků, byť úrokem není. V daném případě byl totiž smluvně poplatek ujednán ve výši 0,7 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. V daném případě se tak žalovaná zavázala zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši částka, což činí 182,58 % poskytnuté jistiny úvěru. Takto sjednaná výše poplatků zcela zjevně výrazně překračuje nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů nebo půjček a je nutno ji považovat za rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je přitom tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

32. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši poplatků na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ačkoliv ujednání o výši úroků je od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány, ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou) na rozdíl od ustanovení § 41 obč. zák., podle kterého platilo, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu, je ustanovení § 576 občanského zákoníku postaveno na zcela odlišném konceptu. Úprava obč. zák. totiž preferovala částečnou neplatnost právního úkonu před neplatností plnou, když v případě, že ustanovení smlouvy bylo, nevyplynul-li z povahy či obsahu právního úkonu nebo okolností jeho učiněný opak, oddělitelné, nastoupila částečná neplatnost jen tohoto ujednání. Přístup občanského zákoníku v ustanovení § 576 je však zcela opačný, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná [srov. Lavický, P. a kol.: občanský zákoník I. obecná část (§ 1 – 654). Komentář k prvnímu vydání. adresa. právnická osoba. Beck 2014. strana 2060 až 2064]. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru, který je v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a sjednaná výše poplatků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela dle ustanovení § 1802 občanského zákoníku, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru uzavřít.

33. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobkyně tedy na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ani smluvní pokuty z neplatně sjednané smlouvy o úvěru nárok nemá. K obdobnému závěru dospěl i Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka.

34. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení poskytnuté jistiny ve výši částka ponížené o platby žalované ve výši částka. K úhradě jistiny ve výši částka došlo před první prokázanou výzvou žalobkyně žalované k úhradě. Žalovaná se tak ani nemohla dostat do prodlení.

35. Jelikož z neplatné smlouvy o úvěru žalobkyni žádné další nároky neplynou, byla žaloba zcela zamítnuta.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

37. Soud nevybíral doplatek soudního poplatku, neboť byl podán řádný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a tento nebyl vydán jenom proto, že žalovaná již předem podala odpor proti dosud nevydanému elektronickému platebnímu rozkazu.

38. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu, zák. č. 99/1963 Sb., a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.