48 C 27/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka, poplatky za poskytnutí úvěru částka a smluvní pokuta částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum mezi právnická osoba, a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který žalovaný řádně a včas neuhradil, ač jej vyčerpal. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webová adresa, kde se žalovaný registroval a uvedl své osobní a kontaktní údaje. Úvěruschopnost byla posouzena.

2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

4. Výpis z OR žalobkyně prokazuje její existenci.

5. Email ze dne datum prokazuje, že měl být žalovanému zaslán emailem, jehož obsahem byla předžalobní upomínka bez základního skutkového a právního posouzení věci.

6. Výzva k úhradě dluhu ze dne datum je předžalobní upomínkou bez základního skutkového a právního posouzení věci.

7. Kopie OP a řidičského průkazu žalovaného prokazují, že jimi žalovaná disponuje.

8. Fotografie osoby držící OP prokazuje, že někdo vleže drží zřejmě OP žalovaného.

9. Výpis z účtu ze dne datum prokazuje, že byla na účet žalobkyně poukázána toho dne částka částka z účtu žalovaného. 10. anonymizována čtyři slova neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

11. Výpis z anonymizováno ze dne datum neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

12. Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum není podepsána žalovaným, je uvedeno, že žalovaný měl souhlasit zaslaným SMS kódem.

13. Výpis z účtu ze dne datum prokazuje, že byla poukázána částka částka na účet vedený na jméno žalovaného s popisem Uver dle sml. číslo webová adresa 14. Výpis odeslaných SMS zpráv prokazuje, že byly zasílány SMS zprávy žalobkyní na tel. č. tel. číslo od datum do datum, žalobkyně tvrdí, že se jedná tel. číslo žalovaného. Není evidována žádná příchozí SMS.

15. Výpis odeslaných emailů prokazuje, že byly zasílány emaily žalobkyní na adresu email v době od datum do datum, žalobkyně tvrdí, že se jedná o email žalovaného. Není evidován žádný příchozí email.

16. Výpisy z účtu žalovaného u právnická osoba, za prosinec 2020, leden 2021 a únor 2021 prokazují, že jimi žalovaná disponuje.

17. Platební rozkaz byl žalovanému doručován Českou poštou a připraven k vyzvednutí na poště dne datum.

18. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, se kterou bylo jednáno při tvrzeném uzavírání smlouvy. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany, nedošlo tak ani k určení jednající osoby dle 562 o.z. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Tedy není nijak prokázáno, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou. Poukázání částky částka z účtu žalované strany čtyři dny před tvrzeným uzavřením smlouvy neprokazuje, že tuto částku poukázala přímo žalovaná strana, mohla být poukázána i osobou, která má přístup k účtu žalované strany na základě dohody s žalovanou či přímo osobou s dispozičním právem k účtu případně osobou s přístupovými údaji k elektronickému bankovnictví žalované strany. Kopie OP žalované strany či tvrzená fotografie žalované strany neprokazuje, že žalovaná strana uzavřela tvrzenou smlouvu.

19. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu s tvrzeným obsahem elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit. Není vůbec nijak prokazováno, že souhlas měla učinit žalovaná strana. Není vůbec prokazováno, že telefonní číslo, na které měl být zaslán SMS kód, bylo žalované strany, že tento kód se dostal do dispozice žalované straně a že žalovaná strana jej zadala do systému žalobkyně. Souhlas s tvrzenou smlouvou nevyplývá ani z verifikační platby čtyři dny před tvrzeným uzavřením úvěrové smlouvy.

20. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění. Soud se proto ani dále nezabýval posuzováním úvěruschopnosti.

21. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně.

22. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná strana a že jí bylo vyplaceno částka. Nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy. První výzva k úhradě se žalované straně prokazatelně dostala do dispozice až s odeslaným platebním rozkazem připraveným k vyzvednutí na poště dne datum.

23. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

24. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

25. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce částka z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení částky částka s úroky z prodlení od datum, tedy ode dne následujícího pod dni, kdy byl platební rozkaz s žalobou připraven k vyzvednutí žalovaným na poště, neboť od následujícího dne se žalující strana do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznané úroky z prodlení a v rozsahu celého poplatku a smluvní pokuty, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy a tedy ani smluvní splatnost dlužné částky a nárok na příslušenství.

27. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 26,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,03 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,97 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu, zák. č. 99/1963 Sb., a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.