48 C 30/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do [datum] za prodlení s úhradou dlužného úvěru. Rozsudkem Okresního soud v Mostě ze dne 14.6.2019 č.j. [číslo jednací] bylo žalovanému uloženo zaplatit smluvní pokutu za prodlení z nové jistiny [částka] Smluvní pokuty byly kapitalizovány ve výši [částka] a [částka] do [datum]. Žalovaný byl upomenut o zaplacení výzvou ze dne [datum]. Výše smluvní pokuty je omezena dle 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. Rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 14.6.2019, č.j. [číslo jednací], prokazuje, že bylo žalovanému uloženo zaplatit, kromě jiného, smluvní pokutu [částka] a [částka] Smluvní pokuta ve výši 0,1% denně byla vypočtena z nové jistiny [částka] za každý den prodlení od [datum] do [datum]. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný vyzván k úhradě žalované smluvní pokuty do 15 dnů od doručení a upozorněn na možnost podání žaloby, nebude-li smluvní pokuta zaplacena. Smluvní pokuta byla vyčíslena na [částka] ve výši 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do [datum]. Oznámení o zesplatnění ze dne [datum] prokazuje, že byl zesplatněn pro prodlení se splácením úvěr žalovaného. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. Návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru / smlouva o revolvingovém úvěru prokazuje, že byla uzavřena mezi účastníky řízení dne [datum], žalovanému byl na jejím základě poskytnut úvěr ve výši [částka]. Smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru byly žalovaným podepsány dne [datum], v čl. 12 je upravena povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,25% denně za každý den prodlení s úhradou z nové jistiny úvěru až do zaplacení. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Bylo prokázáno, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, soud proto přiznal smluvní pokuty v požadované výši, neboť tyto nejsou v rozporu s právní úpravou. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle § 122 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka]. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě s jednou výjimkou. Žalobkyně může dle § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb. požadovat smluvní pokuty maximálně ve výši [částka] (tedy ve výši poloviny poskytnutého úvěru), žalobkyni však byly již přiznány smluvní pokuty ve výši [částka] a [částka] a nyní požaduje smluvní pokutu ve výši [částka], tedy v celkové výši [částka]. Soud proto žalobu zamítl co do částky [částka] s úroky z prodlení, neboť v tomto rozsahu požaduje žalobkyně smluvní pokuty ve výši převyšující zákonné omezení. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 97,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 98,63 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 1,37 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].