48 C 4/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 29 908,08 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 155,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 29 908,08 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 155,08 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 753 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 753 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 495,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 29 908,08 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 35 000 Kč, který žalovaná vyčerpala ve výši 34 468 Kč a úvěr řádně a včas nehradila. Celkem bylo žalovanou uhrazeno 16 715 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím [webová adresa], kde se žalovaná registrovala a vyplnila osobní údaje.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila.

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

5. Potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] prokazuje čerpání ve výši 15 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 800 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 186 Kč, ze dne [datum] ve výši 782 Kč, ze dne [datum] ve výši 700 Kč, ze dne [datum] ve výši 15 000 Kč, a to vše převodem na účet [bankovní účet].

6. Šest listin [jméno] application info neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

7. OBCHODNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

8. STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

9. Smlouva o revolvingovém úvěru není žalovanou podepsaná.

10. Předžalobní upomínka ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení.

11. Smlouva o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek prokazují, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni.

12. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované.

13. Finanční přehled ze dne [datum] prokazuje složení a rozpad žalované částky.

14. Přehled příchozích plateb ze dne [datum] prokazuje, že na dluh bylo celkem uhrazeno 16 715 Kč.

15. Kopie zadní strany občanského průkazu žalované a osoby s nečitelným občanským průkazem v ruce neprokazuje nic o uzavření tvrzené úvěrové smlouvy a ani o jejím obsahu. 16. [právnická osoba], prokazuje, že účet, na který byl úvěr čerpán, byl žalované.

17. Deset platebních informací neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

18. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé a k jednání se nedostavil. Zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast.

19. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud nemá za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní došlo k uzavření tvrzené smlouvy, a to nikoli úvěrové, ale smlouvy o zápůjčce.

21. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, kdo měl uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Toto nijak neprokazuje, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou.

22. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit.

23. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění.

24. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně.

25. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná a že jí bylo vyplaceno 34 468 Kč, žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila 16 715 Kč. Nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy. První výzva k úhradě byla žalované odeslána dne [datum].

26. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

27. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

28. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

29. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce 17 753 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, tedy v rozdílu vyplacené a vrácené částky. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení částky 17 753 Kč s úroky z prodlení od [datum] v požadované výši, neboť první výzva k úhradě se dostala do dispozice žalované dne [datum] (třetí den po odeslání) a žalovaná se následující den dostala do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznanou částku, neboť na ni žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy a tedy ani smluvní splatnost dlužné částky.

30. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 495,89 Kč, přičemž tato částka představuje 18,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,36 % a úspěchu žalované v rozsahu 40,64 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 197 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 908,08 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

32. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za doplnění nedostatků žaloby.