48 C 40/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 20 385 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky 12 628 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 385 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 12 628 Kč od [datum] do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 7 757 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 757 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 757 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 12 989 Kč, poplatky za bezpečnou splátku 495 Kč, úroky 3 675 Kč, účelně vynaložené náklady 560 Kč a smluvní pokuty 2 666 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum] prostřednictvím [webová adresa], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný řádně a včas neuhradil. Žalovaný uhradil 7 243 Kč. Pro prodlení žalovaného se splácením byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána. Žalovaný 2x prodloužil splatnost zaplacením částky 1 Kč.

2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

4. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému.

5. Předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný byl upomenut o zaplacení.

6. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro věc, není podepsaný žalovaným.

7. Úvěrová smlouva není podepsaná žalovaným, místo jeho podpisu je uvedeno, že byla podepsána kódem zaslaným na telefonní číslo dne [datum].

8. Výzva ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný byl upomenut o zaplacení.

9. Výzva ke splacení celé půjčky ze dne [datum] prokazuje, že úvěr byl zesplatněn pro prodlení žalovaného.

10. Opis výpisu proplacení smlouvy ze dne [datum] prokazuje, že byla toho dne poukázána částka 15 000 Kč na účet č. [bankovní účet].

11. Kopie OP žalovaného prokazují, že jimi žalobkyně disponuje.

12. Opis výpisu proplacení smlouvy ze dne [datum] prokazuje, že byla žalobkyni poukázána částka 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] majitel [celé jméno žalovaného].

13. Sazebníky poplatků neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

14. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje, že byl úvěr ve výši 15 000 Kč čerpán, celkem bylo uhrazeno 7 243 Kč.

15. Výpis z OR žalobkyně prokazuje její existenci. 16. [právnická osoba], ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet].

17. Údaje k úvěruschopnosti poskytnuté žalovaným, kontrola [příjmení], odeslání SMS kódu, odeslání návrhu smlouvy, úvěrová zpráva, došlá platba 1 Kč a potvrzení o platbě neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

18. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, kdo měl uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Kopie OP žalovaného pouze prokazuje, že jí žalobkyně disponuje. Toto nijak neprokazuje, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou.

19. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky zadáním SMS kódu, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit. Není vůbec nijak prokazováno, že předmětný kód se vázal se smlouvou o úvěru předloženou soudu, že byl zaslán na telefonní číslo, ke kterému měl žalovaný přístup a že tento kód skutečně zadal žalovaný do systému žalobkyně. Obdobně se vztahuje i k zaplacení částky 1 Kč za prodloužení splatnosti.

20. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění.

21. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně.

22. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaný a že mu bylo vyplaceno 15 000 Kč, uhrazeno bylo 7 243 Kč. Nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy. První výzva k úhradě byla žalovanému odeslána dne [datum].

23. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

24. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

25. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce 7 757 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (15 000- [číslo]). Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení částky 7 757 Kč s úroky z prodlení od [datum] v zákonné výši, neboť první výzva k úhradě se dostala do dispozice žalovaného dne [datum] (třetí den po odeslání) a žalovaný se následující den dostal do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznanou částku, neboť na ni žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy a tedy ani smluvní splatnost dlužné částky.

27. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný, který byl převážně úspěšný, byl zcela pasivní a žádné náklady řízení mu nevznikly.