48 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizována tři slova stát. instituce o 38 118,60 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 6 750 Kč a částky 7218,60 Kč zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 150 Kč s úroky z prodlení ve výši 9% ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 090,43 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 15 000 Kč, poplatky 8 400 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky 23 400 Kč za každý z 629 dnů prodlení v celkové výši 14 718,60 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 13 měsíčních splátkách, poslední splátka byla splatná dne [datum]. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne [datum]. Úvěruschopnost byla posuzována.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem spolu se závodem prodána [právnická osoba] na základě smlouvy o prodeji části závodu ke dni [datum]. Následně byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena společnosti [právnická osoba], a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

3. Žalovaný omluvil svoji účast při jednání, ve věci se nevyjádřil. Žalobkyně omluvila svoji neúčast při jednání.

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

5. Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] byla podepsána žalovaným a [právnická osoba], jejím předmětem je poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč spolu s náklady spotřebitelského úvěru 10 950 Kč, celkem tedy k úhradě 25 950 Kč. Úvěr byl splatný ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč a 600 Kč poplatku za uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti. Smluvně byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení do výše poloviny jistiny. Navýšení úvěru o 10 950 Kč sestávalo z poplatku za uzavření úvěru 600 Kč, poplatku za správu úvěru 3 300 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek 2 850 Kč, zbytek 4 200 Kč byl zřejmě tvořen úroky ve výši 25,85% ročně.

6. Souhlas se zpracováním osobních údajů ze dne [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

7. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že žalovaný byl seznámen s podmínkami úvěru před jeho poskytnutím.

8. Předpis splátek ke smlouvě o úvěru 13M prokazuje, že žalovaný měl úvěr splácet po 1 950 Kč měsíčně, poplatek za uzavření smlouvy byl 600 Kč.

9. Finanční analýza prokazuje, že byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, byly zjištěny jeho příjmy 25 000 Kč měsíčně, výdaje 5 000 Kč měsíčně, minimální výdaje 3 500 Kč měsíčně, rezerva 1 000 Kč měsíčně, volné finanční prostředky měsíčně 19 000 Kč.

10. Credit scoring prokazuje, že žalovanému bylo možné poskytnout úvěr ve výši maximálně 25 000 Kč.

11. Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru prokazuje, že žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru 15 000 Kč, uvedl, že je zaměstnaný, svobodný, žije sám, pracuje jako [anonymizováno] na dobu určitou do [datum], za bydlení hradí 3 000 Kč měsíčně, za osobní výdaje (dopravu) 2 000 Kč měsíčně, celkem výdaje 5 000 Kč.

12. Čestným prohlášením ze dne [datum] potvrdil žalovaný, že bydlí spolu s rodiči a přispívá jim měsíčně částkou 3 000 Kč a že mu bude pracovní smlouva prodloužena.

13. Pracovní smlouva žalovaného prokazuje jeho pracovní poměr na pozici [anonymizována tři slova] od [datum] do [datum], mzda 110 Kč za hodinu.

14. Výplatní pásky žalovaného prokazují, že měl čistou mzdu za [číslo] ve výši 21 578 Kč, za [číslo] ve výši 29 457 Kč.

15. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný upomenut o zaplacení.

16. Příloha smlouvy o postoupení pohledávek prokazuje, že byla postoupena pohledávka za žalovaným.

17. Stejnopis notářského zápisu notářky [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo] prokazuje, že [právnická osoba] prodalo [právnická osoba], divizi spotřebitelských úvěrů dne [datum].

18. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému.

19. Potvrzení o expedici obyčejných zásilek ze dne [datum] prokazuje, že dne [datum] bylo odesláno společností [právnická osoba], 5 113 ks obyčejných zásilek.

20. Smlouva o postoupení pohledávek mezi postupitelem [právnická osoba] a postupníkem [právnická osoba], prokazuje že byla uzavřena dne [datum] a byly jí postoupeny pohledávky, skutečnost, že byla postoupena i pohledávka za žalovaným vyplývá z oznámení postoupení pohledávek shora.

21. Smlouva o postoupení pohledávek mezi postupitelem [právnická osoba], a postupníkem [právnická osoba], včetně seznamu postupovaných pohledávek prokazuje že byla uzavřena dne [datum] a byla jí postoupena i pohledávka za žalovaným.

22. Smlouva o prodeji části závodu [právnická osoba] společnosti [právnická osoba], ze dne [datum] prokazuje prodej části závodu včetně pohledávky žalovaného společnosti [právnická osoba]

23. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Žalovanému byl poskytnut úvěr 15 000 Kč, měl za 13 měsíců splatit celkem 25 950 Kč, žalovaná je částka 23 400 Kč a smluvní pokuta 14 718,60 Kč. Soud také dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována v dostatečném rozsahu a že žalovaný byl v dané době úvěruschopný s ohledem na doložené příjmy a mandatorní výdaje. S ohledem na smluvní povinnost uhradit 25 950 Kč a žalovanou částku 23 400 Kč dospěl soud k závěru, že žalovaný uhradil celkem 2 550 Kč na úvěr.

24. Právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o smlouvě o úvěru, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným co do jistiny a co do úroků z úvěru v rozsahu uvedeném ve výrokové části tohoto rozsudku.

25. Podle § 1813 o. z. se má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ve smlouvě o úvěru byla cena úvěru sjednána klamavým a nesrozumitelným způsobem. Úvěr byl sice prezentován s úrokovou sazbou 24 % ročně, avšak žalobkyně do výše úroku bez zjevného důvodu nezahrnula všechny složky tvořící faktickou cenu úvěru, tedy různé požadované poplatky.

26. Podle § 1932 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

27. Článek 1 odst. 2 Směrnice Rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále také jen„ Směrnice“) stanoví, že:„ Smluvní ujednání, která odrážejí závazné právní a správní předpisy a ustanovení nebo zásady mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou členské státy nebo (Evropská unie), zejména v oblasti dopravy, nejsou předmětem ustanovení této směrnice.“ 28. Podle článku 3 odst. 1 Směrnice platí, že:„ Smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno, je považováno za zneužívající, jestliže v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele.“ 29. Podle článku 4 odst. 2 Směrnice platí, že:„ Posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání se netýká vymezení hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti mezi cenou a odměnou na straně jedné a službami nebo zbožím poskytovaným jako protiplnění na straně druhé, pokud jsou tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem.“ 30. Podle článku 5 Směrnice platí, že:„ V případě smluv, v nichž jsou všechna nebo některá ujednání nabízená spotřebiteli předložena písemně, musí být tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem. Při pochybnosti o významu některého ujednání se použije výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější. Toto pravidlo pro výklad se nepoužije v souvislosti s postupy stanovenými v čl. 7 odst. 2.“ 31. Podle článku 6 odst. 1 Směrnice platí, že:„ Členské státy stanoví, že zneužívající ujednání použitá ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazná a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání.“ 32. Dle judikatury vychází systém ochrany zavedený Směrnicí z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti, což ho vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (rozsudky ze dne [datum], Océano Grupo Editorial a [příjmení] [jméno], C [číslo] až C [číslo], Recueil, s . I [číslo], bod 25, a ze dne [datum], [příjmení] [jméno], C [číslo], Sb. rozh. s . I [číslo], bod 25, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 37). Soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že k tomu, aby mohla být zajištěna ochrana zamýšlená uvedenou směrnicí, může být toto nerovné postavení narovnáno pouze pozitivním zásahem, který je vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedené rozsudky Océano Grupo Editorial a [příjmení] [jméno], bod 27; [příjmení] [jméno], bod 26, a Asturcom Telecomunicaciones, bod 31, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 39). V tomto ohledu možnost soudu přezkoumat zneužívající charakter určité klauzule z úřední povinnosti představuje prostředek vhodný zároveň k dosažení výsledku stanoveného v článku 6 Směrnice, totiž zabránit tomu, aby byl konkrétní spotřebitel zneužívající klauzulí vázán a přispět ke splnění cíle stanoveného v článku 7 Směrnice, jelikož takový přezkum může mít odrazující účinek napomáhající zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí ve smlouvách uzavíraných mezi spotřebiteli a prodávajícími nebo poskytovateli (rozsudky ze dne [datum], Cofidis, C [číslo], Recueil, s . I [číslo], bod 32, a výše uvedený rozsudek [příjmení] [jméno], bod 27, jakož i usnesení Pohotovost’, bod 41).

33. S ohledem na výše uvedené soud nepřiznal žalobkyni nárok na zaplacení poplatků, ve smlouvě o úvěru vyčíslených za uzavření smlouvy 600 Kč, za správu úvěru 3 300 Kč a za hotovostní výběr splátek 2 850 Kč, tedy žalobkyni ani nevznikl nárok na jejich zaplacení pro zneužívající povahu předmětných smluvních ujednání o těchto nárocích.

34. Žalobkyni tak vznikl ze smlouvy o úvěru nárok na zaplacení jistiny 15 000 a úroků 4 200 Kč (rozdíl celkových nákladů spotřebitelského úvěru 10 590 Kč a nevzniklých nároků na poplatky, představující přiměřenou odměnu za poskytnutí úvěru) spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 15 000 Kč od smluvního počátku prodlení. Soud vzhledem k tomu, že nevznikl žalobkyni nárok na poplatky, nepřipustil ani započítání částek zaplacených žalovaným v celkové výši 2 550 Kč (rozdíl částky ze smlouvy 25 950 Kč a žalované částky 23 400 Kč) na tyto poplatky. Soud tuto zaplacenou částku započetl na odměnu za poskytnutí úvěru dle § 1932 o. z. ve výši 4 200 Kč, žalovanému tak z této částky zbývá doplatit 1 650 Kč.

35. Ani za situace, kdy by ujednání o úplatě za spotřebitelský úvěr bylo jasné i srozumitelné, nebylo by možné přiznat žalobkyni nárok„ poplatek za uzavření smlouvy“,„ poplatek za správu úvěru“ ani částku odpovídající nedůvodně účtovanému„ poplatku za hotovostní výběr splátek“.

36. Podle § 580 o. z., platí, že:„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ 37. Podle § 577 o. z., platí, že:„ Je-li důvod neplatnosti (pozn. soudu: právního jednání) jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran, návrhy stran přitom není vázán, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.“ Přestože § 577 o. z., hovoří o nezákonném rozsahu, analogicky je nutné vztáhnout i na rozpor s dobrými mravy.

38. Podle § 588 o. z., platí, že:„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“ 39. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

40. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ 41. Smluvně byla sjednána smluvní pokuta do výše ½ jistiny, což odpovídá i § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Soud proto přiznal smluvní pokutu v maximální zákonné výši 7 500 Kč.

42. Soud proto žalobě vyhověl pouze v rozsahu jistiny 15 000 Kč, části úroků ve výši 1 650 Kč a smluvní pokuty 7 500 Kč a úroků z prodlení z jistiny. Soud ve zbytku žalobu zamítl ze shora uvedených důvodů. Soud tedy žalobu zamítl co do poplatků 600 Kč, 3 300 Kč a 2 850 Kč a nezákonné části smluvní pokuty 7 218,60 Kč.

43. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 090,43 Kč, přičemž tato částka představuje 26,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,35 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,65 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 906 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 118,60 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.