48 C 52/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení v částce [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení v částce [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru [částka], poplatek za expres výplatu [částka], poplatek za bezpečnou splátku [částka], poplatek za SMS servis [částka], náklady vymáhání [částka], smluvní pokuta [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum], jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas neuhradila. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím [webová adresa], kde se žalovaná registrovala a uvedla své osobní údaje a sjednala úvěr. Úvěruschopnost žalované byla posuzována statistickým modelem, vycházeno bylo z vyplněného dotazníku žalovanou a lustrací ve veřejných registrech. Totožnost žalované byla ověřena poukázáním částky [částka] z účtu žalované.

3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé a k jednání se nedostavila.

4. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, která měla uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany, nedošlo tak ani k určení jednající osoby dle 562 o.z. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Tedy není nijak prokázáno, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou. Poukázání částky [částka] z účtu žalované strany neprokazuje, že tuto částku poukázala přímo žalovaná strana, mohla být poukázána i osobou, která má přístup k účtu žalované strany na základě dohody s žalovanou či přímo osobou s dispozičním právem k účtu případně osobou s přístupovými údaji k elektronickému bankovnictví žalované strany.

5. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit. Není vůbec nijak prokazováno, že souhlas měla učinit žalovaná strana. Není vůbec prokazováno, že telefonní číslo, na které měl být zaslán SMS kód, bylo žalované strany, že tento kód se dostal do dispozice žalované straně a že žalovaná strana jej zadala do systému žalobkyně. Uzavření smlouvy žalovanou stranou neprokazuje ani kopie občanského průkazu žalované strany, ta prokazuje pouze to, že jí žalobkyně disponuje.

6. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění.

7. Úvěruschopnost nebyla řádně zkoumána, byť bylo tvrzeno, že byly využity veřejně dostupné registry, tak příjmy a výdaje žalované strany nebyly nijak ověřeny či prokázány.

8. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně.

9. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná strana a že jí bylo vyplaceno [částka]. Nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy. První výzva k úhradě byla žalované straně prokazatelně odeslána dne [datum], úroky z prodlení jsou požadovány až od [datum]. Nebylo prokázáno, že by byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované strany, včetně ověření příjmů a výdajů, toto bylo pouze tvrzeno.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

11. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

12. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce [částka] z titulu bezdůvodného obohacení jakožto vyplacené částky. Soud dále přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení od [datum], jak bylo žalobkyní požadováno, neboť žalovaná strana byla v prodlení již od [datum], tedy od 4. dne po odeslání výzvy žalované straně, když dle § 573 o.z. jí třetí den musela být výzva doručena a následující den se dostala žalující strana do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznanou jistinu, neboť na další částky žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy. S ohledem na částečné zamítnutí jistiny soud poměrně krátil i kapitalizované úroky z prodlení.

14. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 60,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,31 % a úspěchu žalované v rozsahu 19,69 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].