48 C 54/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 9 989,80 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 3 595,57 Kč s úrokem v částce 2 366,16 Kč, s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 989,80 Kč od [datum] do [datum], a s úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 3 595,57 Kč od [datum] do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky 6 394,23 Kč od [datum] do zaplacení a částku 581,25 Kč se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 394,23 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 394,23 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř., jelikož náklady uplatnění pohledávky jsou dle § 513 o.z. příslušenstvím.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 9 890,80 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 581,25 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 35 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil, celkem vyčerpal částku 11 850 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní, kde se žalovaný registroval a uvedl osobní údaje.

3. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena společnosti [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Následně ji společnost [právnická osoba], postoupila žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Žalobkyně nedisponuje přehledem úhrad žalovaného na dlužnou částku, žalobkyně ani výši úhrad nevyčíslila, pouze uvedla, že úhrady vyplývají z výpisů z účtu. Podklady pro posouzení úvěruschopnosti se nedochovaly.

4. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé a k jednání se nedostavil.

5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 6. [příjmení] [jméno] application info prokazují, že byly postoupeny pohledávky za žalovaným a žalovanému byly poskytnuty částky 6 000 Kč, 4 000 Kč, 1 200 Kč a 650 Kč.

7. OBCHODNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí, nejsou žalovaným podepsány.

8. STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí, nejsou žalovaným podepsány.

9. SMLOUVA O REVOLVINGOVÉM ÚVĚRU není žalovaným podepsána, obsahuje osobní údaje žalovaného, není z ní patrné, jakým způsobem s ní měl žalovaný souhlasit.

10. Výpisy z účtu [právnická osoba], prokazují, že byly na účet č. [bankovní účet] poukázány částky 6000 Kč dne [datum], 4 000 Kč dne [datum], 1 200 Kč dne [datum] a částka 650 Kč dne [datum].

11. Platební informace: Výpisy z účtu od [datum] do [datum] prokazují úhrady žalovaného porovnáním konečného zůstatku na prvním výpisu a počátečního zůstatku na dalším výpisu, takto je tedy možno postupně jednotlivými rozdíly spočítat, že žalovaný uhradil 1 320 Kč, 1 250 Kč, 779,20 Kč, 746,20 Kč a 1 360,37 Kč, celkem tedy žalovaný uhradil 5 455,77 Kč.

12. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že zástupce žalobkyně informoval žalovaného, že byla žalobkyni postoupena pohledávka za ním.

13. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

14. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovanému odeslán dopis tohoto dne.

15. Smlouvy o postoupení pohledávek a seznamy postoupených pohledávek prokazují, že byla postoupena pohledávka za žalovaným společnosti [právnická osoba] a následně žalobkyni. 16. [příjmení] [příjmení] – Standardní Podmínky Smlouvy o Úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí, neboť nejsou žalovaným podepsány. 17. [právnická osoba], ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný je majitelem účtu [číslo].

18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud nemá za prokázané, že mezi žalovaným a [právnická osoba], došlo k uzavření tvrzené smlouvy.

19. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byl konkrétně žalovaný, kdo měl uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalovaného. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalovaného mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Toto nijak neprokazuje, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovaným.

20. Smlouva nebyla žalovaným podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaný skutečně učinil, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měl žalovaný souhlasit.

21. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný, že smlouva byla uzavřena s žalovaným a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění.

22. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalovanému a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

23. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaný a že mu bylo vyplaceno 11 850 Kč a uhradil 5 455,77 Kč. První upomínka byla prokazatelně žalovanému odeslána dne [datum].

24. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

25. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

26. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

27. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a jejího vyplacení žalovanému ve výši 11 850 Kč, dále bylo prokázáno, že žalovaný uhradil 5 455,77 Kč, tedy žalovaném zůstalo 6 394,23 Kč jako bezdůvodné obohacení. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku vrátit žalobkyni spolu s úroky z prodlení od [datum], neboť výzva k úhradě byla žalovanému odeslána dne [datum], třetí den po odeslání mu byla doručena a následující den se dostal žalovaný do prodlení. Co do zbytku soud žalobu zamítl, neboť zbylé nároky plynou z neuzavřené smlouvy.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou stran byl přibližně totožný.