Okresní soud v Mostě · Rozsudek

48 C 60/2022

č. j. 48 C 60/2022-36

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-22 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSMO:2022:48.C.60.2022.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka] s úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr v celkový výši [částka], který žalovaná řádně a včas nehradila. Celkem uhradila [částka]. Pro prodlení žalované byl úvěr zesplatněn ke dni [datum] Smlouva byla uzavřena elektronicky distančně. Totožnost žalované byla ověřena z OP a výplatní pásky a čísla bankovního účtu na výplatní pásce.

3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé a k jednání se nedostavila.

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

5. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, která měla uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany, nedošlo tak ani k určení jednající osoby dle 562 o.z. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Tedy není nijak prokázáno, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou. Toto není ani prokazováno kopií občanského průkazu žalované.

6. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit. Není vůbec nijak prokazováno, že souhlas měla učinit žalovaná strana. V rámci důkazních prostředků byla soudu předložena elektronická verze smlouvy s fotokopií poslední strany nějaké smlouvy s podpisem u jména žalované, kde je ale uvedeno, že smlouva byla podepsána elektronicky. Žalobkyně přes výzvu soudu k tomuto nedoplnila tvrzení, soud proto z tohoto důkazního prostředku nedovodil, že by se jednalo o podpis žalované, nadto prokazující souhlas s předcházejícími elektronickými stránkami tvrzené smlouvy.

7. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění.

8. Nebylo vůbec prokázáno tvrzené zkoumání úvěruschopnosti žalované. Téměř nečitelná kopie výplatní pásky neprokazuje řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované, pouze základní příjem žalované ve výši [částka], byly jí provedeny srážky [částka] z neuvedeného důvodu. Interní posouzení žalobkyně vychází z tvrzení žalované včetně toho, že nemá žádné náklady na bydlení. Nebyly tedy zkoumány výdaje žalované ani veřejně dostupné databáze.

9. Žalobkyně sama uvedla, že žalované vyplatila [částka] a bylo jí uhrazeno [částka].

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

11. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991§ 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat uzavření úvěrové smlouvy, zaobíral se soud tím, zda se mohla žalovaná bezdůvodně obohatit. [jméno] žalobkyně však tvrdí, že žalované vyplatila částku [částka] a byla jí uhrazena částka [částka]. Žalovaná se tak už jenom z tvrzení žalobkyně bezdůvodně neobohatila. Soud proto žalobu zcela zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla zcela úspěšná, ale pro pasivitu jí nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.