48 C 73/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12 070 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 735 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 070 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 735 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 335 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 12 070 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] (nyní přejmenována na [anonymizováno] [právnická osoba]) a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve vyčerpané výši 10 000 Kč (5 000 Kč dne [datum] a 5 000 Kč dne [datum] vždy převodem na účet žalovaného), který žalovaný řádně a včas nehradil. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za čerpání úvěru 2 000 Kč, úrok z úvěru ve výši 20% měsíčně byl vyčíslen v celkové výši 8 888 Kč a smluvní pokuty za prodlení s úhradami celkem ve výši 847 Kč. Žalovaný uhradil celkem 9 665 Kč, rozdíl je žalovaná částka, výpočet je 10 000 Kč jistina + 2 000 Kč poplatek + 8 888 Kč úroky + 847 smluvní pokuta – 9 665 Kč uhrazených žalovaným. Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronických prostředků. K úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že sdělil hrubý příjem 45 177 Kč, čistý příjem 33 202 Kč, náklady na obživu 3 000 Kč, náklady na bydlení 5 000 Kč a ostatní náklady 15 000 Kč. Ověřen byl žalovaný i veřejně dostupnými rejstříky a databázemi bez negativních záznamů.

2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

4. Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] není podepsána žalovaným, není z ní ani patrné, jakým konkrétním způsobem s ní měl žalovaný projevit souhlasit a jak bylo ověřeno, že žalobkyně jedná s žalovaným.

5. Výpisy k revolvingovém úvěru za dobu od [datum] do [datum] prokazují, že bylo čerpáno 10 000 Kč a uhrazeno 9 665 Kč.

6. Výpis z účtu [právnická osoba], prokazuje, že ke dni [datum] bylo poukázáno z účtu žalobkyně na účet žalovaného 5 000 Kč.

7. Výpis z účtu [právnická osoba], prokazuje, že ke dni [datum] bylo poukázáno z účtu žalobkyně na účet žalovaného 5 000 Kč.

8. Fotokopie OP žalovaného prokazuje, že s ní žalobkyně disponuje, není z ní patrné za jakým účelem.

9. Výzva k úhradě – předžalobní upomínka ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.

10. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání předžalobní upomínky žalovanému.

11. Výpis z OR žalobkyně prokazuje její existenci.

12. Smlouva o uživatelském účtu není podepsána žalovaným, není z ní ani patrné, jakým konkrétním způsobem s ní měl žalovaný projevit souhlasit a jak bylo ověřeno, že žalobkyně jedná s žalovaným.

13. Výplatní páska žalovaného za [číslo] prokazuje jeho příjem ve výši [částka].

14. Výpis z informačního systému žalobkyně prokazuje posuzování úvěruschopnosti žalovaného porovnáním jeho příjmů a výdajů. 15. [právnická osoba] ze dne [datum] prokazuje, že finanční prostředky ve výši 10 000 Kč byly zaslány na účet žalovaného.

16. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, kdo měl uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřena totožnost žalované strany. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Kopie OP žalované strany pouze prokazuje, že jí žalobkyně disponuje. Toto nijak neprokazuje, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou.

17. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit.

18. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění. Ustanovení § 562 odst. 1 o.z. stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V tomto případě nebylo možné ani určit jednající osobu a ani technickými prostředky zachytit právní jednání.

19. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně.

20. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná strana a že na něj bylo převedeno žalobkyní 10 000 Kč, uhrazeno bylo 9 665 Kč. Nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy. První výzva k úhradě byla žalované straně odeslána dne [datum].

21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

22. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

23. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce 335 Kč (10 000- 9 665) z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení částky 335 Kč s úroky z prodlení v zákonné výši ode dne [datum], když žalovanému byla odeslána předžalobní upomínka dne [datum], musela se dostat do jeho dispozice dne [datum] a následujícím dnem se žalovaný dostal do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznanou částku, neboť na ni žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy.

25. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení pro svoji pasivitu, přestože byl ve sporu v podstatném rozsahu úspěšný.