48 C 86/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 18 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 8 596 Kč zastavuje.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroků z prodlení v částce 1 843,15 Kč a úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do [datum] a úroků z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 977,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 12 000 Kč, úrok 2 546 Kč, smluvní pokuta 6 000 Kč, náklady upomínání 50 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

3. Před zahájením jednání ve věci samé byla žaloba částečně vzata zpět žalující stranou, a to v rozsahu požadovaného úroku 2 546 Kč, nákladů upomínání 50 Kč a smluvní pokuty 6 000 Kč, soud proto řízení částečně zastavil výrokem ad I v navrženém rozsahu dle § 96 o. s. ř., aniž zjišťoval stanovisko žalovaného.

4. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.

5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

6. Výpis z účtu k [datum] prokazuje poskytnutí částky 10 000 Kč převodem na účet žalovaného.

7. Výpis z účtu k [datum] prokazuje poskytnutí částky 2 000 Kč převodem na účet žalovaného.

8. Oznámení o postoupení pohledávky prokazuje, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni.

9. Výzva před podáním žaloby prokazuje, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

10. Potvrzení o přijetí platby prokazuje, že bylo zaplaceno za postoupené pohledávky.

11. Dohoda o postoupení pohledávek ze dne [datum] a KIZAP [číslo] prokazují, že byla žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným.

12. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému.

13. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému.

14. Dvě Smlouvy o úvěru [číslo] z roku 2018 a 2019 neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci, neboť nejsou žalovaným podepsány.

15. Verifikační platba z [datum] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci, neboť se nemůže vztahovat k budoucím smlouvám.

16. VOP neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci, nejsou žalovaným podepsané.

17. Výpis z OR žalobkyně prokazuje její existenci. 18. [právnická osoba], prokazuje, že částky 10 000 Kč a 2 000 Kč byly poukázány na účet žalovaného.

19. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že to byla konkrétně žalovaná strana, která měla uzavřít smlouvu. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak ověřen totožnost žalované strany, nedošlo tak ani k určení jednající osoby dle 562 o.z.. Pouhé poskytnutí osobních údajů není ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalované strany mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Verifikační platba také nic takového neprokazuje, byla odeslána již v roce 2014, tedy před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru, nadto mohl s účtem žalovaného disponovat i někdo jiný. Tedy není nijak prokázáno, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy s žalovanou stranou.

20. Smlouva nebyla žalovanou stranou podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná strana údajně souhlasila. Tvrzení žalobkyně, že žalovaná strana podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná strana skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž měla žalovaná strana souhlasit. Není vůbec nijak prokazováno, že souhlas měla učinit žalovaná strana, není doložena žádná platba s popisem„ podepisuji“.

21. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná strana, že smlouva byla uzavřena s žalovanou stranou a že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění.

22. Soud se dále zaobíral tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně.

23. Soud zjistil, že majitelem předmětného účtu je žalovaná strana a že jí bylo vyplaceno 12 000 Kč, uhrazeno nebylo ničeho. Nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy. První výzva k úhradě byla žalované straně prokazatelně odeslána dne [datum]. Nebylo prokázáno, že by byla jakkoli zkoumána úvěruschopnost žalované strany.

24. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

25. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení 26. § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

27. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

28. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce 12 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení částky 12 000 Kč s úroky z prodlení od [datum], tedy od 4. dne po odeslání výzvy žalované straně, když dle § 573 o.z. jí třetí den musela být výzva doručena a následující den se dostala žalující strana do prodlení. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznané úroky z prodlení, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy a tedy ani smluvní splatnost dlužné částky.

29. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 977,20 Kč, přičemž tato částka představuje 33,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 240 Kč ve výši 890,40 Kč.