50 C 109/2017

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 9 685 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném povinnost zaplatit žalobkyni částku 200 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výší 8,05 % ročně z částky 200 Kč od 6. 5. 2017 do zaplacení, částku 9 349 Kč, částku 136 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.

II. Nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 9 685 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřel žalovaný s původní věřitelkou, [ulice] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), dne 22. 5. 2014 smlouvu o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 9 349 Kč, tedy celkem se žalovaný zavázal zaplatit 24 439 Kč. Žalovaný zaplatil pouze 14 800 Kč. Následně postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] vzal Krajský soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného a osvobodil žalovaného od placení veškerých pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, od placení pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Insolvenční návrh dlužník podal 20. 2. 2018.

4. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen„ ins. z.“) věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek.

5. Podle § 173 odst. 1 ins. z. věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá.

6. Podle § 173 odst. 2 ins. z. přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

7. Podle § 173 odst. 3 ins. z. přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv.

8. Žalobkyně požadovala přiznání pohledávky, která vznikla před zahájením insolvenčního řízení žalovaného, konkrétně v roce 2014, a to uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím úvěru původní věřitelkou žalovanému. Pohledávka žalobkyně je pohledávkou, která měla být uplatněna v rámci insolvenčního řízení přihláškou. Dnem podání insolvenčního návrhu dlužníkem měla žalobkyně možnost uplatnit svou pohledávku v rámci insolvenčního řízení přihláškou a ztratila možnost uplatnit pohledávku u soudu žalobou. Usnesením Krajského soudu byl žalovaný osvobozen od placení veškerých pohledávek, které byly nebo měly být uspokojeny v rámci insolvenčního řízení, tedy i od placení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl osvobozen od zaplacení této pohledávky, je pohledávka naturální obligací a nelze ji přiznat v rámci tohoto řízení. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád tak, že žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož přiznání náhrady nákladů žalovaný nepožadoval.