Okresní soud v Mostě · Rozsudek

50 C 131/2023

č. j. 50 C 131/2023-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-09-13 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSMO:2023:50.C.131.2023.2

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 42 078 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 078 Kč a dále úrok 6,58 % ročně z částky 37 328 Kč od 3. 2. 2023 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 18,42 % ročně z částky 37 328 Kč od 3. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 6 718,32 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 740,19 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 303,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 42 078 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalobkyně s žalovanou 10. 12. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni úrok 6,58 % ročně z dlužné částky, to vše nejpozději do 3. 12. 2026. Žalovaná neplatila jednotlivé splátky řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr ke dni 2. 2. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky 42 078 Kč s příslušenstvím. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila a je v prodlení. Z důvodu prodlení žalované vznikl žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení a nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, které žalobkyni vznikly.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou 10. 12. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni úrok 6,58 % ročně z dlužné částky, to vše nejpozději do 3. 12. 2026 prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Pro případ prodlení žalované si účastnice ujednaly možnost žalobkyně úvěr zesplatnit.

5. Z historického výpisu soud zjistil, že z důvodu neplacení měsíčních splátek žalovanou, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 2. 2. 2023. Ke stejnému dni činil dluh žalované vůči žalobkyni 42 078 Kč s příslušenstvím. Z důvodu prodlení žalované vznikly žalobkyni dodatečné náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Na základě uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 10. 12. 2021, [číslo] poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a zaplatit úrok 6,58 % ročně z dlužné částky, to vše nejpozději do 3. 12. 2026 prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Z důvodu neplacení měsíčních splátek žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 2. 2. 2023. Ke stejnému dni činil dluh žalované vůči žalobkyni 42 078 Kč s příslušenstvím. Z důvodu prodlení žalované vznikly žalobkyni dodatečné náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

9. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo prokázat, že splnila veškeré své smluvní povinnosti a naopak že žalovaná své smluvní povinnosti nesplnila a je v prodlení s jejich plněním. Z důvodu prodlení žalované přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 303,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 684 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 078 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 410 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 950 Kč ve výši 1 669,50 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.