50 C 137/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 53 708 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 708 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 53 708 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 13 099,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobce a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen "smlouva"), ve které si ujednali, že žalobce na požádání žalovanému poskytne peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo [číslo obč. průkazu]. Na podkladě smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 33 250 Kč. Peněžní prostředky byly poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu [číslo], který žalovaný uvedl ve smlouvě. V bodě 4.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru (dále jen "minimální splátka"), která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Bylo ujednáno, že žalovaný má právo kdykoliv splatit i částku vyšší než je minimální splátka a že je žalovaný povinen platit splátky úvěru žalobci bezhotovostně na jeho bankovní účet. V bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 6 650 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobce související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 33 327 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.3 smlouvy bylo sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dní prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta 363 Kč.

2. Žalobce neeviduje k dnešnímu dni úhradu ve výši 19 882 Kč. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobce je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 60 dnů. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od [datum] v prodlení. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 53 708 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne [datum]. Žalovaný ovšem do dnešního dne zbývající dlužnou částku neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

6. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] s podpisem žalovaného soud zjistil, že žalovaný a žalobkyně spolu dne [datum], uzavřeli tuto smlouvu. Předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru žalobkyní žalovanému do celkové výše úvěrového limitu až 50 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni. Smlouva stanoví minimální splátky úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce; nejméně však výše minimální splátky úvěru činí 300 Kč, poplatek za čerpání úvěru činí 20% z čerpané jistiny úvěru. Za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení je žalovaný povinen zaplatit z dlužné částky úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně dle věty první tohoto článku. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce, stává se bez dalšího celý dluh splatným. Předtím, než se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným, vyzve jej žalobkyně k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

7. Z výpisů z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný obdržel dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 700 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 7 400 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 2 600 Kč, dne [datum] částku 2 700 Kč, dne [datum] částku 6 850 Kč, celkem tedy částku 33 250 Kč.

8. Z výpisu k revolvingovému úvěru za měsíce květen 2019 až květen 2020 včetně, soud zjistil, že tyto obsahují informace o výši dlužné částky, výši čerpání úvěru, platbách v minulém období, poplatcích za čerpání úvěru, výši minimální splátky, výši smluvní pokuty a splátkách po splatnosti. Poslední výpis z května 2020 stanoví výši dlužné částky ke dni [datum] ve výši 53 708 Kč. Výše žalované částky a její složení včetně úhrad odpovídá jednotlivým výpisům. Z výpisů dále soud zjistil, že žalovaný ničeho neuhradil.

9. Žalobkyně doložila výplatní pásku žalovaného za leden a únor 2019, žalovaný uvedl hrubý příjem 18 500 Kč, vlastní bydlení, náklady 10 500 Kč.

10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že jí zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby, výzva neobsahuje základní právní a skutkový rozbor.

11. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že byl toho dne odeslán dopis zástupcem žalobkyně žalovanému.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud za prokázanou existenci žalobkyně.

13. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Přesná dlužná částka vyplývá ze součtu dlužných částek žalované jistiny, poplatků, úroků a smluvních pokut.

14. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, kdy mimo jiné byla předložena žalovanému podepsaná úvěrová smlouva, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

16. Co se týče právního posouzení soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) účinného od 1. 1. 2014, který mimo jiné stanoví, že:„ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. …“ Soud proto s ohledem na vznik právních poměrů věc posoudil dle právní úpravy zák. č. 89/2012 Sb.

17. V rámci právního posouzení smluvní pokuty soud vycházel z § 2048 až § 2052 o. z., který stanoví, že dle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal.

18. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek byl zesplatněn.

19. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 099,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 149 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 708 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. a z částky 1 630 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 050 Kč ve výši 1 900,50 Kč.

22. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.