50 C 14/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o 62 026,71 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní 1), 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 62 026,71 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 486,79 Kč od 1. 8. 2021 do 30. 11. 2021, kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 1 457,64 Kč od 1. 8. 2021 do 30. 11. 2021, úrok 5 % ročně z částky 62 026,71 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 7,05 % ročně z částky 62 026,71 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, společně a nerozdílně, přičemž plněním jednoho ze žalovaných zanikne povinnost druhého žalovaného v rámci tohoto plnění a naopak.</b> <b>II. Žalovaní 1), 2) jsou povinni nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 782 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, společně a nerozdílně, přičemž plněním jednoho ze žalovaných zanikne povinnost druhého žalovaného v rámci tohoto plnění a naopak.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 62 026,71 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela 2. 12. 2006 s žalovanou smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy se žalovaná zavázala splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky a po jejím přidělení pak splácet jistinu. Žalobkyně na základě výše uvedené úvěrové smlouvy a dle písemného pokynu žalované, poskytla v měsíci září 2006 celkem částku ve výši 197 000 Kč ze shora uvedeného úvěru za účelem uvedeným v úvěrové smlouvě v čl. I. Tímto byl přislíbený úvěr zcela vyčerpán. Nejpozději k 25. dni v měsíci následujícím po datu výplaty mělo být započato se splácením jednotlivých výše uvedených splátek ze shora uvedeného úvěru ze stavebního spoření. Svůj závazek však žalovaná řádně neplnila. Žalovaný přistoupil k uzavřené smlouvě jako ručitel, když podepsal písemné prohlášení ručitele dne 14. 9. 2006. Žalobkyně marně svými výzvami k zaplacení žádala žalovanou, aby dlužné částky ze svého závazku uhradila. Žalovaná byla opakovaně upomínána, aby uhradila dluh vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy. Poslední řádně uhrazená splátka byla splatná dne 18. 2. 2021. Přesný průběh splácení úvěru je zřejmý z přiloženého historického výpisu z úvěrového účtu, na který žalobkyně odkázala (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR vydané pod sp.zn. 32 Cdo 2795/2012). Vzhledem k tomu, že do data uvedeného v Poslední výzvě k úhradě dlužných částek před odstoupením (upomínka) nebyly dlužné splátky uhrazeny, odstoupila žalobkyně k tomuto datu od úvěrové smlouvy, a to na základě čl. 9 odst. 3 písm. a) popř. b) Všeobecných úvěrových podmínek, které jsou nedílnou součástí této smlouvy o úvěru. Odstupovací dopis se dostal do dispoziční sféry žalované i žalovaného. Dlužná částka ke dni odstoupení, tj. k datu 31. 7. 2021, činila: 64 979,74 Kč. Dlužná částka činí k datu 30. 11. 2021 částku ve výši 64 471,14 Kč (skládá se z jistiny ve výši 62 026,71 Kč, úroků z úvěru ve výši 2 486,79 Kč, úroků z prodlení ve výši 1 457,64 Kč, neúročených poplatků ve výši 1 500 Kč). Vyčíslení částky uplatněné v žalobě se zohledněním všech plateb evidovaných do data vyčíslení je obsaženo v příloze žaloby. Výše úroků z prodlení je upravena smluvně v čl. 9 odst. 1 písm. d) Všeobecných úvěrových podmínek [obec] [anonymizováno].

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložené Smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne 14. 9. 2006, soud zjistil, že tuto podepsala žalovaná. Dle uzavřené smlouvy žalobkyně poskytla žalované překlenovací úvěr ze stavebního spoření ve výši 200 000 Kč, žalovaná se jej zavázala splácet v měsíčních splátkách ve výši zálohové splátky úroků ve výši 1 066,67 Kč a měsíčního vkladu stavebního spoření 600 Kč se splatností každého 25. dne v měsíci. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 6,4 % ročně.

5. Z prohlášení ručitele ze dne 14. 9. 2006, které podepsal žalovaný, soud zjistil, že se žalovaný přistoupil k závazku žalované z uzavřené smlouvy jako ručitel.

6. Ze VOP soud zjistil, že možnost požadovat zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky je dohodnuta v článku 6. Smluvní pokuta je pak upravena v článku 6 odstavci 1, jako 10% z jistiny poskytnutého úvěru pro případ, mimo jiné, prodlení se splácením úvěru.

7. Z žádosti o výplatu ze dne 14. 9. 2006, soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí částky 200 000 Kč a to ihned. Poskytnutí úvěru ve výši 195 968,89 Kč bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 10. 2006.

8. Ze stavu pohledávky ke dni 15. 12. 2021 soud zjistil, že dlužná částka ze smlouvy [číslo] činí 62 026,71 Kč na jistině, 1 500 Kč na poplatcích, 2 486,79 Kč na úrocích, 1 457,64 na úroku z prodlení, celkem tedy 67 471,14 Kč.

9. Z výpisu z účtu úvěru ve fázi přiděleného úvěru za roky 2008 až 2020, soud zjistil, že ke dni 31. 12. 2020 činil konečný zůstatek 62 344,61 Kč.

10. Z poslední výzvy k úhradě dlužných částek před odstoupením ze dne 1. 6. a 16. 6. 2021 s předloženou poštovní dodejkou soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení nedoplatku ve výši 10 500 Kč, v opačném případě dojde ke zesplatnění celého úvěru v důsledku odstoupení od uzavřené Smlouvy, kdy nedoplatek činí 64 591,52 Kč. Žalovaný jako ručitel, byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné pohledávky dopisy ze dne 2. 8. a 30. 8. 2021.

11. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

12. Podle § 3028 odst.3. zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, tedy v posuzovaném případě zák.č.40/1964 Sb., Občanským zákoníkem (dále jen„ obč. z.“) a zák.č. 513/1991 Sb., Obchodním zákoníkem (dále jen„ obch.z.“).

13. Podle § 5 odst. 1,2,3 z.č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o stavením spoření účastník uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu o stavebním spoření (dále jen "smlouva"), ve které se zaváže ukládat u stavební spořitelny peněžní částky ve smluvené výši. Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny stanoví, že účastník má nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr") za předpokladu zajištění jeho návratnosti. Úvěr smí být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb.

14. Podle § 5 odst. 1,2,3 z.č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o mezi/úvěru Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr ze stavebního spoření") po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti. Úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb. Financováním bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se pro účely tohoto zákona považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel.

15. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“), se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Podle odst. 2 citovaného ustanovení v pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.

17. Podle § 365 obchodního zákoníku dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

19. Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

20. Podle § 303 obchodního zákoníku kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem.

21. Podle § 306 obchodního zákoníku věřitel je oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Tohoto vyzvání není třeba, jestliže je věřitel nemůže uskutečnit nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závazek nesplní.

22. Podle § 308 obchodního zákoníku ručitel, jenž splní závazek, za který ručí, nabývá vůči dlužníku práva věřitele 23. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě vyhověl, když žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření předloženou smlouvou a poskytnutí úvěru v tvrzené výši výpisem z účtu. Z předložených výpisů z úvěrového účtu žalované soud zjistil zůstatek dlužné částky úvěru a průběh jeho splácení. Z výzvy ze dne 16. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných splátek do dne 31. 7. 2021, v opačném případě bude úvěr zesplatněn s tím, že ke dni výzvy byla dlužná částka 10 500 Kč. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 16. 6. 2021. Žalovanému jako ručiteli byla dne 30. 8. 2021 odeslána výzva k úhradě odstoupené pohledávky z uzavřené smlouvy v důsledku jejího nesplacení žalovanou jako dlužníkem. Žalovaní ani přes výzvy k zaplacení dlužnou částku neuhradili. Na základě shora uvedených skutečností soud považuje žalobou uplatněný nárok za důvodný, a proto žalobě vyhověl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 782 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 482 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.