50 C 147/2019

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. jméno příjmení a soudci ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 502 267,27 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací ,

I. Odvolací řízení se co do 8,5% úroku z prodlení z částky 42 186 Kč za dobu od 24. 9. 2019 do zaplacení, zastavuje.

II. Řízení se ke zpětvzetí žaloby zastavuje o částku 0,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky, běžícím od 24. 9. 2019 do zaplacení.

III. Rozsudek okresního soudu se v napadené části ve výroku III. mění potud, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci další částku ve výši 1,06 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky, běžícím od 24. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jinak se v tomto výroku, jakož i ve výroku II. potvrzuje.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení vzniklé před soudem prvního stupně ve výši 32 482,62 Kč k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 11 604 Kč, k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Mostě (dále jen„ okresní soud“ či„ soud prvního stupně“) řízení ke zpětvzetí žaloby částečně zastavil o částku 42 186 Kč (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 309 026,29 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 24. 9. 2019 do zaplacení (výrok II.), co do částky 151 054 Kč a 8,5% úroku z prodlení z této částky, jakož i z částky 42 186 Kč, běžícím od 24. 9. 2019 do zaplacení žalobu zamítl (výrok III.) a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 32 482,62 Kč (výrok IV.).

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení odměny za právní služby poskytnuté žalovanému na základě ústně uzavřené smlouvy o poskytování právních služeb. Uvedl, že žalobce mu dne 25. 11. 2016 udělil plnou moc k zastupování ve všech řízeních na vymožení dlužných částek a úhradách souvisejících s vlastnictvím nebo užíváním bytových jednotek ve správě žalovaného. Cena právních služeb se podle tvrzení žalobce řídila mimosmluvní odměnou dle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) - dále jen„ a. t.“ či„ advokátní tarif“. Žalovaný smlouvu o poskytování právních služeb žalobci vypověděl a žalobce v návaznosti na to provedl dne 5. 8. 2019 vyúčtování poskytnutých právních služeb, které však žalovaný nezaplatil.

3. Nezaplacené služby podle žalobce spočívaly v zastupování žalovaného v soudních řízeních označených žalobcem jako „ [příjmení]“ – žalobce požadoval (včetně daně z přidané hodnoty) částku 98 299,22 Kč, „ [příjmení]“ - žalobce požadoval (včetně daně z přidané hodnoty) částku 57 644,08 Kč, „ [anonymizováno] a [příjmení]“ - žalobce požadoval (včetně daně z přidané hodnoty) částku 41 151,29 Kč, „ [příjmení]“ - žalobce požadoval (včetně daně z přidané hodnoty) částku 305 172,16 Kč. Případ„ [příjmení]“ žalobce vymezil tak, že šlo o poskytování právních služeb žalovanému v soudních řízeních vedených -) u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] a v řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka] – za zastupování žalovaného v těchto řízeních požadoval žalobce podle vyúčtování, na nějž v žalobě odkázal, celkem částku 84 764, 10 (včetně daně z přidané hodnoty), -) u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka], v němž měl žalovaný postavení poškozeného - za zastupování žalovaného v tomto řízení požadoval žalobce 220 407,60 Kč (včetně daně z přidané hodnoty).

4. Žalovaný souhlasil, že účastníci uzavřeli ústní smlouvu o poskytování právních služeb. Žalobě se bránil tím, že podle této smlouvy mělo žalobci vzniknout právo na odměnu za poskytnuté služby pouze v případě, že žalovanému bude v soudním řízení přiznána náhrada jeho nákladů a tato bude rovněž fakticky vymožena. Žalovaný souhlasil s tím, že je správný rozsah provedených úkonů právní služby, jakož i výše odměny za jednotlivé úkony, tak jak je žalobce uvedl ve vyúčtování tvořícím součást spisu, avšak s výjimkou rozsahu právních služeb (a tedy i výše odměny) v případu„ [příjmení]“ vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka]. Dále žalovaný namítal, že odměnu za zastupování žalovaného žalobcem jako jeho zmocněncem v uvedeném trestním řízení vedeném proti bývalé předsedkyni výboru žalovaného [příjmení] [příjmení] již v rozsahu 100 000 Kč zaplatil, a to advokátnímu koncipientovi žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], na jím dne 14. 1. 2019 vystavenou fakturu.

5. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu zpět o částku 42 186 Kč s tím, že ve věci„ [příjmení]“ byla tato částka žalovaným před podáním žaloby zaplacena. Důsledně tomu okresní soud řízení v odpovídajícím rozsahu zastavil.

6. Svá skutková zjištění čerpal okresní soud z provedeného dokazování spočívajícího především ve výsleších svědků a v důkazech listinných. Dospěl k závěru, že dne 25. 11. 2016 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování právních služeb (dále též jen„ předmětná smlouva“), na jejímž základě vznikla žalobci povinnost vymáhat pro žalovaného pohledávky za jeho dlužníky. Smlouva byla uzavřena jako smlouva úplatná, přičemž výše úplaty měla být určena podle ustanovení o mimosmluvní odměně obsažených v advokátním tarifu. Okresní soud uvedl, že splatnost odměny byla dohodnuta k okamžiku, kdy žalobce vymůže soudem přiznanou odměnu, resp. kdy tato bude dobrovolně zaplacena. Smlouva o právním zastoupení byla před 5. 8. 2019 ukončena výpovědí ze strany žalovaného, žalobce v návaznosti na to dne 5. 8. 2019 vyúčtoval žalovanému za poskytované právní služby částku 415 096 Kč (bez daně z přidané hodnoty).

7. Okresní soud poukázal na výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který v době uzavření předmětné smlouvy vykonával u žalovaného funkci předsedy výboru a jménem žalovaného předmětnou smlouvu s žalobcem uzavřel. Svědek vypověděl, že se s žalobcem dohodl, že ten bude žalovaného zastupovat v soudních řízeních vedených proti dlužníkům žalovaného. Odměna byla sjednána tak, že žalobce nebude předem požadovat zaplacení záloh, ale svou odměnu si sám vymůže, obdrží ji tedy pouze z peněz, které dlužníci (na soudem přiznané odměně) zaplatí. Pouze v jednom případě, kdy od dlužníka nebyly peníze vymoženy, žalovaný žalobci proplatil odměnu za právní zastoupení ve výši mimosmluvní odměny. Svědek dále uvedl, že proplacením faktury vystavené JUDr. [příjmení] na částku 100 000 Kč nedošlo k úhradě závazku vůči žalobci, nýbrž k zaplacení jiné činnosti (spočívající v přípravě podkladů) vykonávané JUDr. [příjmení] pro žalovaného. Z výpovědi svědků [jméno] [příjmení], člena výboru žalovaného od roku 2017, [jméno] [příjmení], jeho manželky a [jméno] [příjmení], člena kontrolní komise žalovaného okresní soud zjistil, o jakých okolnostech informoval svědek [příjmení] [jméno] nové členy výboru (a kontrolní komise) žalovaného poté, kdy jeho funkce předsedy výboru žalovaného zanikla. Z těchto výpovědí vyplynulo, že předání funkce předsedy výboru neproběhlo zcela hladce (výpověď F. [anonymizováno] i T. [příjmení]) a že noví členové orgánů žalovaného se domnívali, že právní zastoupení žalovaného vykonává JUDr. [příjmení], přestože, jak svědek [příjmení]. [příjmení], tak svědek [příjmení]. [anonymizováno] vypověděli, že Ing. [obec] jim sdělil, že právním zástupcem žalovaného je žalobce. Obsah smlouvy uzavřené mezi žalovaným a žalobcem tito svědci neznali (T. [příjmení] uvedl, že konkrétní dohodu neznal, F. [anonymizováno] vypověděl, že kontrolní komisi nebyla žádná smlouva o poskytování právních služeb předložena ke kontrole a o činnosti žalobce pro žalovaného neměl povědomost). Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] okresní soud zjistil, že je koncipientem žalobce od července 2018. Již od prosince 2016 vykonával pro žalovaného administrativní činnost za měsíční paušál ve výši 5 000 Kč. Fakturou ze dne 14. 1. 2019 vyúčtoval žalovanému odměnu nad rámec sjednaného měsíčního paušálu, a to za úkony ve věci paní [příjmení]. Nejednalo se však o zaplacení právních služeb poskytnutých v tomtéž případu žalobcem. Takové služby nebyl svědek oprávněn fakturovat a ani je nefakturoval.

8. Zjištěný skutkový stav okresní soud následně posoudil po stránce právní. Uvedl, že v případě ukončení smlouvy o právním zastoupení vzniká právo na odměnu za poskytnutí právních služeb, které byly ke dni ukončení právního vztahu provedeny, bez ohledu na dohodnutou dobu splatnosti odměny podle zaniklé smlouvy o poskytování právních služeb. V této souvislosti poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na internetové adrese [webová adresa]. V daném případě okresní soud dovodil, že žalobce po skončení účinnosti předmětné smlouvy vyúčtoval žalovanému poskytnuté právní služby, čímž se jeho nárok na odměnu stal splatným. Částku ve výši 239 672,85 zahrnující žalobcem vyúčtovanou odměnu za úkony, které byly podle shodných tvrzení účastníků žalobcem provedeny a řádně vyúčtovány, proto okresní soud žalobci přiznal.

9. Pokud jde o spornou částku 220 407,60 Kč požadovanou žalobcem za zastupování žalovaného v řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka], okresní soud úkony provedené žalobcem v tomto řízení jako zmocněncem poškozeného (žalovaného) posoudil podle advokátního tarifu a dospěl k závěru, že žalobci náleží částka 130 798 Kč.

10. Částku zaplacenou žalovaným na fakturu vystavenou dne 14. 1. 2019 JUDr. [příjmení] okresní soud posoudil jako plnění na žalovaný dluh. Uvedl, že žalovaný považoval za svého právního zástupce JUDr. [příjmení], přičemž v době plnění byl JUDr. [příjmení] koncipientem v advokátní kanceláři žalobce.

11. S tímto odůvodněním okresní soud přiznal žalobci částku 309 026,29 Kč s vymezeným úrokem z prodlení a v částce 151 054 Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl. Zároveň zamítl i žalobcem požadované úroky z prodlení z částky 42 186 Kč, o níž bylo řízení ke zpětvzetí žaloby zastaveno.

12. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl na základě úspěchu ve věci a přiznal žalobci, který měl v řízení z větší části úspěch náklady řízení ve výši 32 482,62 Kč (§ 142 odst. 2 o. s. ř.).

13. Proti rozsudku okresního soudu podali oba účastníci odvolání.

14. Odvolání žalobce směřovalo do výroku III., jímž byla žaloba co do částky 151 054 Kč s příslušenstvím zamítnuta, jakož i do souvisejícího nákladového výroku. Žalobce namítal, že soud prvního stupně při určení výše odměny, která mu náležela za zastupování žalovaného v řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka], nesprávně aplikoval advokátní tarif. Správná výše částky odměny za sepis odvolání a zastoupení ve veřejném zasedání o odvolání měla podle žalobci činit 2 x 11 340 Kč bez daně z přidané hodnoty. Dále žalobce okresnímu soudu vytýkal nesprávný právní závěr o zániku závazku ve výši 100 000 Kč platbou JUDr. [příjmení]. Namítal, že je nemyslitelné, aby koncipient vystavoval svým jménem faktury za právní služby advokáta a že účinky splnění dluhu nemohly nastat tím, že bylo plněno třetí osobě odlišné od žalobce. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku III. změnil tak, že žalobě vyhoví i co do částky 151 054 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 193 240 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení.

15. Žalovaný odvoláním napadl rozsudek okresního soudu ve výroku II., jímž byla žalobci přiznána částka 309 026,29 Kč, a v souvisejícím nákladovém výroku. Namítal, že obsahem předmětné smlouvy bylo ujednání, že žalobci náleží odměna za poskytované právní služby pouze v případě, že budou žalovanému náklady řízení nejen pravomocně soudem přiznány, ale budou rovněž fakticky vymoženy a protistranou žalovanému zaplaceny. Žalobce uzavřením předmětné dohody vzal na sebe riziko, že některé spory bude zastupovat bez nároku na honorář. Ve všech případech, které byly předmětem řízení, a zejména v případě odměny za právní zastoupení v adhezním řízení vedeném vůči obž. [příjmení] a spol., byla podle žalovaného žaloba podána předčasně, neboť náklady řízení byly sice vesměs pravomocně přiznány (s výjimkou právě řízení proti obž. [příjmení]), nebyly však vymoženy, resp. zaplaceny. Budou-li v budoucnu pravomocně přiznané náklady řízení fakticky vymoženy, pak žalobci vznikne nárok na jejich zaplacení. Přiznaná výše nákladů řízení činila v případě obž. [příjmení] částku 69 354,50 Kč, což je podle názoru žalovaného výše částky, na kterou by měl žalobce nárok z titulu odměny za právní zastoupení, nebýt shora vymezeného obsahu předmětné smlouvy. Žalovaný rovněž namítal, že žalobci nemělo být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce je advokátem a jedná se o spor o odměnu vůči bývalému klientovi. Náklady na advokátní zastoupení žalobce tak podle názoru žalovaného nebyly účelně vynaložené a podle přesvědčení žalovaného by i v případě úspěchu žalobce ve sporu mělo být aplikováno ust. § 150 o. s. ř. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku II. zrušil a věc soudu prvního stupně vrátil k dalšímu řízení.

16. Ve vyjádření k odvolání žalovaného žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku II. potvrdil. Uvedl, že součástí předmětné smlouvy v žádném případě nebylo poskytování právních služeb zdarma. Jednalo se o poskytování právních služeb bez předchozí zálohy. Ve věci trestního řízení s p. [příjmení] vedeného u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka] byly žalovanému náklady vzniklé přizváním zmocněnce přiznány v nesprávné výši. Nemůže jít k tíži žalobce, že se tak stalo až poté, kdy žalobce již žalovaného nezastupoval, přičemž žalovaný proti usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nepodal stížnost.

17. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání byla podána osobami k tomu oprávněnými (§ 201 o. s. ř.), jsou přípustná (§ 201, § 202 o. s. ř.), byla podána v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výrocích II. a III. o věci samé a závislém výroku o nákladech řízení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212, § 212a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o. s. ř.“, a dospěl k níže vymezeným závěrům. Předmětem přezkumu odvolacího soudu nebyl výrok I. napadeného rozsudku, proti němuž odvolání nesměřovala a který již nabyl samostatně právní moci, ani ta část výroku III. napadeného rozsudku, jíž byla žaloba zamítnuta co do 8% úroku z prodlení z částky 42 186 Kč za dobu od 24. 9. 2019 do zaplacení (§ 206 odst. 2, § 222 odst. 1 o. s. ř.).

18. Žalobce učinil předmětem řízení zaplacení odměny za právní služby poskytované žalovanému v době od 25. 11. 2016 do ukončení právního vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb výpovědí ze strany žalovaného, k němuž došlo před 5. 8. 2019. Přestože žalobce v průběhu soudního řízení zmiňoval pouze nárok na zaplacení odměny za poskytnuté právní služby, je zřejmé, že tento pojem používal pouze jako určitou zkratku pro tvrzené nároky vzniklé mu vůči žalovanému, zahrnující nejen odměnu za poskytnuté právní služby, ale i náhradu hotových výdajů (a náhradu daně z přidané hodnoty). Tato skutečnost vyplývá především z vyúčtování právních služeb v jednotlivých případech, na něž žalobce v žalobě odkazoval, jakož i ze specifikace jednotlivých nároků, pokud je žalobce v průběhu řízení, zejména v případě„ [příjmení]“, učinil. Rovněž žalovaný byl srozuměn s tím, že předmětem řízení je i poskytnutí náhrady hotových výdajů žalobci, který, s výjimkou vyúčtování za právní pomoc v řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka], učinil nesporným správnost žalobcem provedeného vyúčtování (náhradu hotových výdajů zahrnující), byť se proti žalobě bránil tvrzením, že právo na zaplacení takto vyúčtované částky žalobci dosud nevzniklo. Okresní soud tedy nepochybil, pokud za předmět řízení považoval nejen žalobcem vznesené nároky na odměnu za zastupování žalovaného v uvedených případech, ale i právo žalobce na náhradu hotových výdajů a o tomto nároku rovněž rozhodl.

19. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zák. o advokacii“), poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu, je-li vykonávána advokátem.

20. Podle ust. § 22 odst. 1, 3 zák. o advokacii se advokacie vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu (odst. 1). Způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou (odst. 3).

21. Podle ust. § 2430 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

22. Podle ust. § 2436 o.z. složí příkazce na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil.

23. Podle ust. § 2438 o.z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání (odst. 1). Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět (odst. 2).

24. Podle ust. § 2443 o.z. může příkazce příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka.

25. Poskytování právních služeb vymezených v ust. § 1 odst. 2 zák. o advokacii se řídí smlouvou o poskytování právních služeb uzavřenou mezi advokátem a klientem. Tato smlouva má charakter smlouvy příkazní ve smyslu ust. § 2430 a násl. o. z. Vznik nároku advokáta na odměnu za poskytování právních služeb, její splatnost a výše se řídí smlouvou s klientem, případně ustanoveními občanského zákoníku, upravujícími příkazní smlouvu, a advokátním tarifem.

26. Okresní soud v posuzovaném případě správně zjistil, že účastníci uzavřeli dne 25. 11. 2016 smlouvu o poskytování právních služeb. Smlouva byla uzavřena ústní formou a jejím obsahem bylo zastupování žalovaného žalobcem jako advokátem v soudních řízeních, v nichž žalovaný vymáhal dlužné částky na úhradách souvisejících s vlastnictvím nebo užíváním bytových jednotek ve své správě. Tato skutečnost vyplývá z generální plné moci, kterou za tím účelem udělil žalovaný žalobci dne 25. 11. 2016. Dále žalovaný na základě předmětné smlouvy žalobce zmocnil k zastupování v soudním řízení trestním, vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka], v němž měl žalovaný postavení poškozeného. Tato skutečnost vyplývá z usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž byla žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení, jakož i ze stanovisek účastníků.

27. Podle tvrzení žalobce obsaženém v písemném závěrečném návrhu ze dne 10. 8. 2020 (zde je třeba okresnímu soudu vytknout, že toto podání se ve spise nacházelo pouze volně založené, aniž by bylo žurnalizováno) bylo mezi účastníky z důvodu špatné finanční situace žalovaného dohodnuto, že žalobci bude za zastupování žalovaného náležet přiznaná a vymožená náhrada nákladů řízení. Žalobce doplnil, že tím bylo dohodnuto jeho právo ponechat si to, co bude vymoženo na nákladech řízení, nesl však riziko, že se nepodaří vymoci na nákladech řízení nic, a nebude tak mít uhrazeny své právní služby. Výjimkou byl případ paní [příjmení], kdy na základě dohody účastníků došlo k úhradě nákladů žalobce i v případě uvedenou dohodou nepokrytém.

28. Písemný závěrečný návrh byl v podstatě prvním podáním, v němž se žalobce vyjádřil k obsahu předmětné smlouvy, co se týče vzniku práva na odměnu, její splatnosti a výše. Do té doby žalobce pouze uváděl, že dohoda o ceně právních služeb nebyla uzavřena (žaloba) a že obsahem dohody bylo, že žalobce si bude odměnu sám vymáhat z přisouzených přísudků, přičemž v případech, kdy k vymožení nedošlo, náklady žalovanému neúčtoval, s výjimkou případu paní [příjmení] (účastnická výpověď žalobce).

29. Z uvedeného skutkového tvrzení žalobce vyplývá, že odměna (a náhrada hotových výdajů) za právní zastoupení nebyla sjednána pro všechny případy, nýbrž pouze pro případy, kdy bude žalovanému v soudním řízení přiznána náhrada nákladů řízení. Právo na odměnu a náhradu hotových výdajů v případech jiných mohlo žalobci vzniknout, pokud se na tom s žalovaným zvlášť dohodl.

30. Z uvedeného skutkového tvrzení rovněž vyplývá, že výše odměny byla stanovena částkou, která byla žalovanému v soudních řízeních, v nichž jej žalobce zastupoval, přiznána na náhradě nákladů řízení. Částku přiznanou na nákladech řízení měl žalobce jménem žalovaného vymáhat a vymožené či dobrovolně uhrazené částky si ponechat.

31. Obrana žalovaného proti žalobcem tvrzeným skutečnostem spočívala v tom, že žalobci vzniklo právo na odměnu za poskytnuté služby pouze v případě, že žalovanému byla v soudním řízení přiznána náhrada jeho nákladů a tato byla rovněž fakticky vymožena. Žalovaný dovozoval, že jelikož v případech, za něž žalobce v tomto řízení požadoval odměnu a náhradu hotových výdajů, nedošlo dosud k vymožení žalovanému na náhradě nákladů přiznaných částek, je žaloba podána předčasně, neboť žalobci právo na zaplacení těchto částek dosud nevzniklo. Zároveň žalovaný trval na tom, že částka, na niž žalobci za zastupování žalovaného vznikl nárok, byla dána výší v jednotlivých řízeních soudem přiznaných nákladů řízení. Toto tvrzení uplatňoval žalovaný zejména ve vztahu k odměně a náhradě hotových výdajů požadovaných žalobcem za zastupování žalovaného v řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka], když v ostatních případech nebyl o správnosti účtovaných částek mezi účastníky spor.

32. Ze shora vymezených stanovisek obou účastníků vyplývá, že mezi nimi bylo nesporné (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), že žalobci měla na základě předmětné smlouvy náležet odměna a náhrada hotových výdajů pouze v případě, že v soudních řízeních, v nichž žalobce žalovaného zastupoval, bude žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Odměna a náhrada hotových výdajů měla pak žalobci náležet právě ve výši přiznané částky náhrady nákladů řízení v jednotlivých soudních řízeních. Žalovaný také neměl odměnu a náhradu hotových výdajů platit ze svých prostředků, ale žalobce si měl ponechat částky na nákladech řízení dobrovolně zaplacené dlužníky žalovaného či na nich žalobcem jménem žalovaného vymožené v exekučních řízeních. Mezi účastníky také nebylo sporu o tom, že v případech, kdy za trvání právního vztahu založeného předmětnou smlouvou k vymožení ani dobrovolnému zaplacení nákladů řízení nedošlo, žalobce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů vůči žalovanému neměl, nedošlo-li v konkrétním případě k jiné dohodě účastníků.

33. V případech, za něž se žalobce domáhá zaplacení odměny a náhrady hotových výdajů za zastupování žalovaného, došlo k odvolání plné moci žalovaným jako příkazcem dříve, než došlo k vymožení částek přiznaných žalovanému na náhradě nákladů řízení a v případě trestního řízení vedeného proti obž. [příjmení] a spol. také dříve, než bylo žalovanému jako poškozenému právo na náhradu nákladů řízení přiznáno. Odvoláním plné moci došlo k zániku předmětné smlouvy a žalobce tak ztratil možnost svou odměnu a náhradu hotových výdajů jménem žalovaného, ale na svůj účet, vymáhat. Tuto situaci účastníci při uzavírání předmětné smlouvy nepředvídali, a proto je třeba na tento případ aplikovat obecné ustanovení shora citovaného § 2443 o. z. Právo na odměnu v případech, které jsou předmětem řízení, tak vzniklo žalobci zánikem právního vztahu založeného předmětnou smlouvou v souvislosti s odvoláním plné moci žalovaným. Obdobné právní závěry přijal i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], na nějž poukázal i soud prvního stupně.

34. Pokud jde o výši částek, na jejichž zaplacení vzniklo žalobci zánikem právního vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb právo z titulu odměny a náhrady hotových výdajů, sporná byla mezi účastníky pouze částka týkající se zastupování žalovaného žalobcem jako zmocněncem poškozeného v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka] proti obž. [příjmení] a spol.

35. Námitka žalovaného, že žalobci přiznání odměny a náhrady hotových výdajů za zastupování žalobce v trestním řízení nenáleží, neboť v době podání žaloby nebylo o nákladech žalovaného jako poškozeného dosud rozhodnuto, není důvodná. Podle ust. § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Napadený rozsudek byl vydán dne 19. 8. 2020, tedy v době, kdy byla náhrada nákladů řízení žalovanému jako poškozenému v trestním řízení již pravomocně přiznána. Z usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyplývá, že žalobce jménem žalovaného v trestním řízení učinil všechny úkony, za něž byla žalovanému přiznána odměna za zastupování zmocněncem a náhrada hotových výdajů. Bylo-li po zániku právního vztahu vyplývajícího z předmětné smlouvy soudem v trestním řízení dodatečně rozhodnuto o výši náhrady nákladů vzniklých žalovanému přibráním žalobce jako zmocněnce, přičemž žalobce jménem žalovaného vykonal v trestním řízení až do jeho skončení všechny úkony a podle smlouvy by mu za ně náležela odměna právě ve výši soudem žalovanému přiznané náhrady nákladů řízení, pak výše přiměřené odměny, na niž žalobci vzniklo zánikem smluvního vztahu mezi účastníky právo ve smyslu ust. § 2443 o. z., činí právě tuto částku.

36. K námitce žalobce, že mu za zastupování žalovaného v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě náleží odměna vyšší, když rozhodnutí Okresního soudu v Mostě, jímž byla žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) není správné, je třeba uvést, že odměna v přiměřené výši ve smyslu ust. § 2443 o. z. nemůže převyšovat odměnu, která by příkazníkovi náležela v případě dokončení příkazu podle smlouvy, tedy v posuzovaném případě ve výši soudem přiznané odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnce poškozeného. Vyšší částku není možno žalobci přiznat ani s přihlédnutím k jeho námitce, že ukončením smlouvy o poskytování právních služeb odvoláním ze strany žalovaného ztratil možnost podat proti usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] stížnost a dosáhnout tak přiznání náhrady nákladů řízení ve vyšší výši, a že žalovaný dané usnesení sám stížností nenapadl. Z právního předpisu (§ 1194 a násl. o. z.) ani ze smluvního závazku nevyplývala pro žalovaného povinnost podat proti uvedenému usnesení stížnost. Proto žalobcem tvrzený nárok na zaplacení vyšší částky v daném případě nelze posoudit ani jako nárok na náhradu škody, když není splněn jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu, porušení právní povinnosti.

37. Žalobci tak za zastupování žalovaného v případu obž. [příjmení] a spol. náleží odměna a náhrada hotových výdajů ve výši, v jaké byla žalovanému v uvedeném řízení přisouzena usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 29. 5. 2020, tedy 69 354,50 Kč.

38. Důvodné je odvolání žalobce v části, v níž okresnímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci ve vztahu k platbě částky 100 000 Kč uskutečněné žalovaným ve prospěch JUDr. [jméno] [příjmení] na základě faktury ze dne 14. 1. 2019.

39. Především je třeba konstatovat, že zaplacením částky 100 000 Kč jiné osobě než věřiteli nedošlo v daném případě ke splnění dluhu a zániku závazku žalovaného zaplatit žalobci odměnu a náhradu hotových výdajů za zastupování žalovaného v případě obž. [příjmení] a spol. Zaplacení částky na účet JUDr. [jméno] [příjmení] není plněním dluhu žalovaného vůči žalobci, neboť bylo plněno osobě od žalobce jako věřitele odlišné, přičemž nebyly splněny podmínky § 1951 o. z., podle nějž dlužník splní dluh i tehdy, splní-li tomu, kdo mu předloží věřitelovo potvrzení, že je oprávněn plnění přijmout, nebo vydá-li mu kvitanci, kterou věřitel vystavil, ledaže dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení předložil, není oprávněn plnění přijmout.

40. Případný omyl žalovaného o tom, kdo je jeho právním zástupcem, který nebyl vyvolán žalobcem, na tomto závěru nic nemění. Nadto bylo v řízení prokázáno, že noví členové orgánů žalovaného, [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] od dřívějšího předsedy výboru žalovaného [příjmení] [jméno] věděli, že právním zástupcem žalovaného je žalobce. V řízení vyšlo rovněž najevo, že zaplacením částky 100 000 Kč byl plněn závazek žalovaného vůči JUDr. [příjmení] (výpověď svědků [příjmení] [příjmení] a Ing. [obec]).

41. Žalobci za činnost vykonanou pro žalovaného na základě předmětné smlouvy náleží částky v následující nesporné výši (včetně daně z přidané hodnoty) v případech -) „ [příjmení]“ – 98 299,22 Kč, -) „ [příjmení]“ – 57 644,08 Kč, -) „ [anonymizováno] a [příjmení]“ – 41 151,29 Kč, -) „ [příjmení]“ – 84 764,26 Kč.

42. Žalobce v průběhu řízení částečným zpětvzetím žaloby tuto částku ponížil o 42 186 Kč, na zaplacení odměny a náhrady hotových výdajů za činnost žalobce pro žalovaného v uvedených případech tedy zbývá 239 672,85 Kč.

43. Dále žalobci náleží odměna a náhrada hotových výdajů za činnost zmocněnce poškozeného v řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 69 354,50 Kč.

44. Celkem tak žalobci vůči žalovanému náleží částka 309 027,35 Kč. Splatnost této částky nastala v závislosti na výzvě k plnění, provedené vyúčtováním zaslaným žalobcem žalovanému dne 5. 8. 2019 (§ 1958 odst. 2 o. z.).

45. Jelikož žalovaný dlužnou částku včas neuhradil, vznikla mu povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., ve výši stanovené ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která v daném případě činí 8,5 % ročně. Žalobce požadoval zaplacení úroku z prodlení od 24. 9. 2019, kdy již byl žalovaný s plněním v prodlení.

46. Ve zbývající části, tedy co do požadavku na zaplacení 151 053,92 Kč s přísl. nárok žalobce není důvodný.

47. Okresní soud ve svém rozhodnutí nevyčerpal celý předmět řízení, když rozhodl pouze o částce 502 266,29 Kč s přísl. a nerozhodnutou ponechal částku 0,98 Kč s přísl. Žalobce vzal v průběhu odvolacího řízení žalobu o část předmětu řízení, o němž okresní soud nerozhodl, zpět, žalovaný se zpětvzetím souhlasil. Odvolací soud proto řízení o částku 0,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky, běžícím od 24. 9. 2019 do zaplacení podle ust. § 222a o. s. ř. zastavil.

48. Ze shora uvedených závěrů vyplývá, že rozsudek okresního soudu, pokud přiznal žalobci částku 309 026,29 Kč s příslušenstvím, je ve výroku věcně správný. Proto odvolací soud napadený rozsudek ve výroku II. podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

49. Výrok III. napadeného rozsudku je co do zamítnutí částky 151 052,94 Kč s příslušenstvím správný, v částce 1,06 Kč měl být nárok žalobci přiznán. Proto odvolací soud napadený rozsudek ve výroku III. podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil potud, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci další částku 1,06 Kč, jinak jej i v tomto výroku jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

50. V části, v níž odvolání směřovalo proti výroku III. napadeného rozsudku, pokud jím byla žaloba zamítnuta co do 8,5% úroku z prodlení z částky 42 186 Kč za dobu od 24. 9. 2019 do zaplacení, vzal žalobce odvolání zpět a odvolací soud proto v tomu odpovídajícím rozsahu odvolací řízení podle ust. § 207 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

51. Jelikož odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodl také o nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Přitom se odvolací soud s ohledem na námitku žalovaného nejprve zabýval otázkou, zda vynaložení nákladů na zastoupení žalobce advokátem bylo v daném případě účelné.

52. Ústavní soud v nálezu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 3819/13 - 1, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod poř. [číslo] dostupném na [webová adresa], zdůraznil, že z článku 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod plyne právo každého, tj. i osoby s právnickým vzděláním, vykonávající advokátní činnost, na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení, a je garantována též rovnost všech účastníků před zákonem. Prostřednictvím termínu„ účelně“ vynaložené náklady nelze vymezovat kategorii osob, která by tak z hlediska právního zastoupení měla odlišné postavení, a tak jí de facto její právo upírat a vůči ostatním ji diskriminovat. Účastníka nelze sankcionovat tím, že mu nebude přiznána část nákladů odpovídající výši odměny advokáta s odůvodněním, že se mohl bránit sám. Je třeba důsledně rozlišovat, zda je právní zastoupení advokátem využitím ústavně zaručeného práva na právní pomoc, či se již jedná spíše o jeho zneužití na úkor protistrany za účelem pouhého zvýšení nákladů řízení. Dále v uvedeném nálezu Ústavní soud akcentoval, že důvod, pro nějž si účastník s právnickým vzděláním a vykonávající praxi advokáta zvolil v řízení zástupce, může spočívat i ve vyšší míře objektivity zástupce, jeho konkrétní specializaci na daný problém apod. Účastník si musí být vědom toho, že v případě neúspěchu ponese náklady řízení, a to případně i náklady právního zastoupení protistrany. Na druhou stranu mu však příslušné procesní předpisy garantují, že jeho náklady řízení budou v případě úspěchu nahrazeny.

53. V posuzované věci se žalobce snažil před zahájením řízení o dohodu s žalovaným, tedy o vyřešení věci bez zahájení soudního řízení. V průběhu soudního řízení pak žalobci nelze vytknout postup směřující ke zvyšování jeho nákladů (zvýšený počet vyjádření ve věci, žádosti o odročení jednání za účelem doplnění dokazování apod.). Právní zastoupení žalobce tak nelze hodnotit jako zneužití práva vedené snahou navýšit náklady řízení protistrany. Navíc se v daném případě nejednalo o zcela právně jednoduchou věc a zastoupení žalobce advokátem mohlo přispět k větší míře objektivity při hájení žalobcových práv. Odvolací soud proto ve shodě se soudem prvního stupně považoval náklady vynaložené žalobcem na právní zastoupení za účelné.

54. Žalobce vzal po zahájení řízení žalobu v rozsahu částky 42 186,98 Kč zpět, čímž z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být v této části zastaveno (§ 146 odst. 2, věta první o. s. ř.). Co do částky 151 052,94 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Co do částky 309 027,35 Kč, tedy v rozsahu 61,52 %, měl žalobce v řízení úspěch. Náleží mu proto vůči žalovanému právo na částečnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve smyslu ust. § 142 odst. 2, § 146 odst. 2, věty první o. s. ř. a to v rozsahu 23,04 %.

55. Náklady řízení vynaložené žalobcem sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 25 114 Kč, nákladů za zastoupení advokátkou v rozsahu devíti úkonů právní služby z tarifní hodnoty ve výši 502 267,27 Kč ve výši 10 340 Kč za jeden úkon podle § 7 a. t. - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby, účast na jednání před soudem prvního stupně dne 22. 1. 2020, 6. 5. 2020 (v rozsahu tří započatých dvouhodin), dne 12. 8. 2020 (v rozsahu dvou započatých dvouhodin – celkem 93 060 Kč, devíti paušálních částek náhrady výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., celkem 2 700 Kč a náhrady 21% daně z přidané hodnoty ve výši 20 109,60 Kč Celkem tak náklady vynaložené žalobcem v řízení před soudem prvního stupně činí 140 983,60 Kč, 23,04 % z této částky pak činí 32 482,62 Kč.

56. V odvolacím řízení, jehož předmětem byla částka 460 053,27 Kč s přísl., měl žalobce úspěch co do částky 309 027,35 Kč s přísl., tedy v rozsahu 67 %. Náleží mu tak právo na náhradu 34 % účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, sestávajících z odměny advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalovaného a účast u jednání před odvolacím soudem) ve výši určené podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, tedy celkem 20 360 Kč, dvou paušálních částek náhrady výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. v celkové výši 600 Kč, jízdného za cestu z [obec] do [obec] a zpět ve výši 603 Kč (vyhl. č. 589/2020 Sb.), náhrady za ztrátu času v rozsahu 4 započatých půlhodin ve výši 400 Kč podle § 14 odst. 3 a. t., náhradu 21% daně z přidané hodnoty ve výši 4 612 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 553 Kč. Žalobce tedy v odvolacím řízení účelně vynaložil náklady ve výši 34 128 Kč, 34 % z této částky činí 11 604 Kč Náklady spojené se zastoupením žalobce při podání odvolání proti výroku III. napadeného rozsudku nelze považovat za účelně vynaložené, když žalobce neměl v této části odvolacího řízení úspěch.