50 C 147/2019

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 502 267,27 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se v části požadující zaplacení částky 42 186 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 309 026,29 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 309 026,29 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Žaloba se v části požadující zaplacení částky 151 054 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 193 240 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 32 482,62 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> 1. Žalobou, doručenou soudu dne 3. 10. 2019, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 502 267,27 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené odměny za poskytování právních služeb. Uvedl, že mu žalovaný udělil dne 25. 11. 2016 generální plnou moc k zastupování ve všech řízeních na vymožení dlužných částek a úhradách souvisejících s vlastnictvím nebo užíváním bytových jednotek ve správě žalovaného. Cena právních služeb se řídila mimosmluvní odměnou dle §1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). V rámci uzavřené dohody, žalobce požadoval zaplacení poskytnutých právních služeb v každém případě až poté, co tyto byly žalovanému přiznány a vymoženy. Žalovaný tak neplatil žádné zálohy. Žalobce vyúčtoval poskytnuté právní služby dne 5. 8. 2019 v celkové výši 415 096,92 Kč spolu s DPH. Učinil tak poté, co mu ze strany žalovaného byla vypovězena udělená plná moc k zastupování. Žalovaný reagoval tak, že zaslal žalobci písemnou výpověď s tím, že odmítá uhradit odměnu právních služeb, když tuto zaplatil již [anonymizováno] [příjmení] vykonával pro žalovaného administrativní činnost, za kterou mu žalovaný platil odměnu v letech 2016 až 2019. Tuto činnost nevykonával jménem žalobce. JUDr. [příjmení] v době od roku 2016 do července 2018 na svůj živnostenský list vykonával pro žalovaného administrativní služby, poté stal advokátním koncipientem u žalobce a dále vykonával uvedené služby pro žalovaného svým jménem. JUDr. [příjmení] zná asi 6-7 let. Předtím, než se stal koncipientem, spolu pracovali i na jiných kauzách. Byla to vždy otázka převzetí právního zastoupení určité osoby, pro kterou zřejmě vyřizoval mimosoudní část vymáhání pohledávky, v okamžiku kdy to přešlo do stadia soudního vymáhání, pak požádal žalobce o právní zastupování. Pokud se týká částky 100 000 Kč, kterou měl žalovaný zaplatit JUDr. [příjmení] ve věci trestního stíhání paní [příjmení], tak taková platba na účet advokátní kanceláře žalobce nepřišla. Žalobce neví, za jaké služby si účtoval jaké peníze JUDr. [příjmení] v rámci jeho spolupráce se žalovaným. Z jeho pohledu odměna ve věci trestního stíhání paní [příjmení] zaplacena nebyla. O této platbě se bavil s právním zástupcem žalovaného v rámci jednání o mimosoudním vyřízení věci, kdy mu sdělil, že se nejedná o platbu ve prospěch jeho advokátní kanceláře a ani se jednat nemůže, když byla zaplacena na jiný účet.

2. Žalobce vyúčtoval odměnu v následující výši v následujících kauzách: 1. [jméno] [příjmení] 252 208,40 Kč (sp. zn. [spisová značka] 281,68 Kč, KSUL [číslo jednací] 281, OS Most sp.zn. [číslo jednací] 155,04 Kč, [číslo jednací] 990 Kč, 25 x RP - 7 500 Kč). 2. [jméno] [příjmení] 81 239,16 Kč (sp. zn. [insolvenční spisová značka], [spisová značka], OS Teplice sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], OS Chomutov sp.zn. [spisová značka], OS Most sp.zn. [spisová značka]) 3. [příjmení], [příjmení] 47 640,00 Kč (sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], [spisová značka], OS Most sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]) 4. [anonymizováno], [příjmení] 34 009,36 Kč (OS Most, sp.zn. [spisová značka], [spisová značka]) Celkem 502 267,27 Kč (415 096,92 Kč, + 21% DPH 87 170,35 Kč). Žalobce se pokoušel dohodnout se žalovaným na zaplacení uvedené částky mimosoudně, ale žalovaný s tímto nesouhlasil a setrval na svém stanovisku, že již za právní zastoupení zaplatil JUDr. [příjmení].

3. Žalovaný s žalobou částečně nesouhlasil. Uvedl, že nesouhlasí s výši vyúčtované odměny v kauze paní [příjmení] [spisová značka]. Žalovaný měl v trestním řízení postavení poškozeného a žalobce jako zmocněnec činil neúčelné úkony. Navíc za zastoupení v této kauze již žalovaný zaplatil žalobci, prostřednictvím jeho koncipienta JUDr. [příjmení] částku 100 000 Kč. Po celou dobu smluvního vztahu spolupracoval s JUDr. [příjmení] jako s koncipientem žalobce, byť mu platili 5 000 Kč měsíčně za administrativní služby na jeho IČO. Pokud prováděl platby na základě faktur vystavených JUDr. [příjmení], měl za to, že plní ve prospěch žalobce. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena ústní smlouva o poskytování právních služeb, která rovněž obsahovala i dohodu o ceně, a to tak, že žalobci náleží odměna pouze v případě, že žalovanému v pozici žalobce bude přiznána náhrada nákladů řízení a tato bude rovněž fakticky vymožena a připsána na účet žalovaného případně jeho právního zástupce. Takto se choval i žalobce v průběhu spolupráce, když mu byla vyplacena částka přes 42 000 Kč v řízení [příjmení], [příjmení] a rovněž ve věci povinné [příjmení] [příjmení], kdy sám žalobce emailem ze dne 15. 1. 2020 sdělil žalovanému, že si vymoženou částku, která byla zaslána na účet žalobce, ponechal v souladu s dohodou, kterou uzavřel se žalovaným, tedy byla uzavřena dohoda, na základě které vznikne žalobci nárok na vyplacení odměny ve výši přiznaných nákladů řízení pouze v případě a ve chvíli, kdy žalovanému bude fakticky zasláno resp. zaplaceno plnění od protistrany. Pokud by soud dospěl k závěru, že taková dohoda uzavřena nebyla, a věc se má řídit advokátním tarifem, pak poukázal na to, že jednotlivé právní zastoupení zaniklo nikoliv výpovědí ze strany žalovaného, ale už pravomocným ukončením všech civilních sporů, které žalobce pro žalovaného zastupoval a žalobce si mohl odměnu vyúčtovat a nárokovat již dříve, což však neučinil a toto rovně ž potvrzuje žalovaným tvrzenou dohodu o ceně. Ve věci [příjmení] žaloba byla podána předčasně, neboť o nároku bylo rozhodnuto až usnesením OS v Mostě ze dne 6. 5. 2020. Co se týče účelně vynaložených nákladů ve věci [příjmení], účelně vynaložené byly pouze 4 úkony právní služby, uplatnění nároku na náhradu škody a účast při hlavním prvním líčení, které trvalo více jak 2 hodiny, když ze spisu nevyplývá aktivní účast a jednání žalobce jakožto zmocněnce poškozeného. Což potvrdila i svědkyně [příjmení]. Dále má za to, že vzhledem k tomu, že JUDr. [příjmení] byl zaměstnancem žalobce, odpovídá žalobce za jednání svého zaměstnance. Smlouva o poskytování právních služeb byla uzavřena prostřednictvím JUDr. [příjmení], který také administrativní a právní služby pro žalovaného poskytoval. Tudíž by měla být vzata v potaz i částka 100 000 Kč, která byla ze strany žalovaného uhrazena právě v souvislosti se zastupováním ve věci [příjmení] a jedná se o duplicitní požadavek. Nárok žalobce ve vznesené výši je rovněž v rozporu s dobrými mravy a neměl by být žalobci z tohoto důvodu přiznán. Pokud soud žalobě vyhoví, případně jí vyhoví částečně, pak by mělo být aplikováno ustanovení § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a žalobci by neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, a to s ohledem na okolnosti případu a rovněž s ohledem na to, že se nejedná o účelně vynaložené náklady řízení, neboť žalobce je sám advokátem, je práva znalým a nejedná se absolutně o právně složitou věc. K revokaci částečného zpětvzetí žaloby uvedl, že toto není možné a nemělo by k tomu být přihlédnuto.

4. Žalobce vzal dne 6. 5. 2020, žalobu částečně zpět o nárok na zaplacení částky 42 186 Kč, bez příslušenství, která obsahovala platbu za právní služby ve věci paní [jméno] [příjmení], když tato byla zaplacena v dubnu 2018. Žalovaný s částečným zpětvzetím souhlasil. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil, když nemohl přihlédnout k odvolání částečného zpětvzetí, neboť revokace jednou učiněného zpětvzetí návrhu již není možná. Oba účastníci učinili nesporným, rozsah provedení úkonů právní služby i stanovenou odměnu za jednotlivé úkony tak, jak byly uvedeny ve vyúčtování žalobce, které je součástí spisu, vyjma vyúčtování týkající se rozsahu právních služeb v případě [příjmení], případ [spisová značka], který byl projednáván u zdejšího soudu. Vyjádřeno v číslech, nesporným byl nárok na zaplacení částky 232 941,20 Kč + 21% DPH 48 917,65, celkem 281 858,85 Kč.

5. Předmětem sporu je vyúčtovaná odměna ve věci [spisová značka] vedené u OS Most v rozsahu a výši 182 155,04 Kč + DPH, celkem 220 407,60 Kč. Dále je sporným tvrzení o zaplacení částky 100 000 Kč žalovaným, zda se jednalo o platbu ve prospěch žalobce za poskytnuté právní služby nebo pouze ve prospěch JUDr. [příjmení], za poskytnuté služby administrativního charakteru.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Z generální plné moci ze dne 25. 11. 2016 soud zjistil, že na jejím základě žalovaný, zastoupen předsedou výboru Ing. [jméno] [příjmení], zmocnil žalobce k právnímu zastoupení ve všech řízeních na vymožení dlužných částek na úhradách spojených s vlastnictvím nebo užíváním bytových jednotek, které spadají pod správu žalovaného. Z emailu žalobce ze dne 5. 8. 2019 soud zjistil, že žalobce zaslal právnímu zástupci žalovaného předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud bylo placeno JUDr. [příjmení], nejednalo se o platby ve prospěch žalobce. Z vyjádření žalovaného ze dne 15. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaný vypověděl veškeré udělené plné moci žalobci a zároveň odmítl zaplatit vyúčtovanou odměnu za právní zastoupení ve výši 415 096 Kč s tím, že za právní služby bylo placeno zaměstnanci žalobce [příjmení] [příjmení]. Z vyúčtování odměny advokáta soud zjistil rozsah a cenu požadovaných právních služeb v členění dle jednotlivých dlužníků, u kterých byly vždy uvedeny spisové značky řízení, ve kterých byl žalovaný žalobcem zastoupen. V případě sporné odměny ve věci dlužnice [příjmení], sp. zn. [spisová značka], byla žalobcem vyúčtována odměna ve výši 182 155,04 Kč + DPH. [spisová značka] s následujícím výčtem dle provedených úkonů: Odměna advokáta z hodnoty 320 573 Kč zpronevěra [příjmení] 9 620,00 Kč Převzetí zastoupení 1 9 620,00 Kč Uplatnění náhrady škody ze dne 16. 1. 2018 1 9 620,00 Kč Hlavní líčení dne 11.4.2018 od 9:10 do 12: 00 2 19 240,00 Kč Hlavní líčení dne 4.6.2018 od 9:10 do 11: 55 2 19 240,00 Kč Hlavní líčení dne 23.7.2018 od 9:10 do 12: 15 2 19 240,00 Kč Odměna advokáta z hodnoty 435 000 Kč podvod [příjmení], [příjmení], [příjmení] 10 060,00 Kč Převzetí zastoupení 1 10 060,00 Kč Uplatnění náhrady škody ze dne 16. 1. 2018 1 10 060,00 Kč Hlavní líčení dne 11.4.2018 od 9:10 do 12: 00 2 20 120,00 Kč Hlavní líčení dne 4.6.2018 od 9:10 do 11: 55 2 20 120,00 Kč Hlavní líčení dne 23.7.2018 od 9:10 do 12: 15 2 20 120,00 Kč Odvolání do výroku o náhradě škody 1 10 060,00 Kč Účast na veřejném zasedání o odvolání 1 10 060,00 Kč Cestovní náhrady OSMO 3x HL 88 km 6.47 Kč 1 708,08 Kč Náhrada za promeškaný čas 3x4 půlhodiny 1 200,00 Kč Cestovní náhrady KSUL VZ 168 km 6.47 Kč 1 086,96 Kč Náhrada za promeškaný čas 6 půlhodin 600,00 Kč. Z faktury č. 2019 ze dne 14. 1. 2019 soud zjistil, že tuto vystavil JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., [IČO] jako dodavatel a odběratel byl uveden žalovaný. Předmětem fakturace bylo uplatnění nároku poškozeného, zastupování u hlavních líčení a odvolání, vymáhání dlužné náhrady škody [příjmení], [příjmení], [příjmení], vymáhání pohledávky za pí. [příjmení] ([příjmení]) v zahraničí. Odměna za uvedené služby byla uvedena ve výši 100 000 Kč, se splatností 21. 1. 2019. Zaplacení této částky soud zjistil z předloženého výpis z účtu společenství ze dne 24. 1. 2019, kde je uveden účel platby ve výši 100 000 Kč„ JUDr. [příjmení] zastoupení trestní řízení“. Z faktury číslo 2019 ze dne 2. 1. 2019, splatné dne 12. 12. 2019, soud zjistil, že tuto vystavil JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., [IČO] jako dodavatel a odběratel byl uveden žalovaný. Předmět fakturace byl vymezen„ Smlouva o zajištění právní služby“ a pak následoval údaj o měsíci od ledna do prosince 2019 a částka za každý měsíc ve výši 5 000 Kč. Celková částka k úhradě pak byla 60 000 Kč. Z přehledu plateb z účtu žalovaného za období prosinec 2016 až květen 2019 soud zjistil, že měsíčně byly zasílány, ve prospěch účtu JUDr. [příjmení], částky ve výši 5 000 Kč označené v poznámce jako„ právní pomoc JUDr. [příjmení]“. [příjmení] pravidelných měsíčních plateb žalovaný zaslal ve prospěch JUDr. [příjmení] platby ve výši 28 500 Kč + 21 000 Kč + 9 000 Kč ze dne 3. 8. 2018, označenou jako„ insolvenční řízení JUDr. [příjmení]“, dne 1. 3. 2018 částku 8 000 Kč označenou„ právní pomoc JUDr. [příjmení] + změna v OR KK“, dne 6. 6. 2018 částku 8 000 Kč„ právní pomoc JUDr. [příjmení] + krajský soud zápis“, dne 13. 10.2017 částku 20 000 Kč„ JUDr. [příjmení] 2 žaloby insolvence [příjmení]“. Z emailu ze dne 15. 1. 2020 soud zjistil, že v něm žalobce žalovanému sděluje, že si ponechal, na základě dohody o právním zastoupení, zaslanou platbu od soudního exekutora ve věci povinné [příjmení] [příjmení] ve výši 42 046,77 Kč jako úhradu nákladů právního zastoupení dle mimosmluvní odměny v nalézacím a exekučním řízení. Z rozsudku nadepsaného soudu čj. [číslo jednací] ze dne 23. 7. 2018, soud zjistil, že předmětné trestní řízení bylo vedeno proti obžalovaným [jméno] [příjmení], narozené 13.04.1963 v [obec], trvale bytem [adresa], pro přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a přečin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, [jméno] [příjmení], narozeného 12.06.1973 v [obec], OSVČ, trvale bytem [adresa], doručovací adresa [adresa]. [příjmení] [číslo] u matky [jméno] [příjmení], pro pomoc dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, a [jméno] [příjmení], narozené 29.01.1966 v [obec], zaměstnankyni ve službách, trvale bytem [adresa žalované], pro pomoc dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k přečin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. Zákoníku. Předmětných přečinů se dopustili jednáním, kdy obžalovaná [příjmení] jako předsedkyně výboru Společenství vlastníků bl. [anonymizováno] č.p [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] ulice [ulice], [IČO], sídlem v [obec], ul. [anonymizováno]. [příjmení] čp [číslo], oprávněná k dispozicím se svěřenými finančními prostředky společenství v pokladně, jakož i na účtu společenství č. [bankovní účet], vedeném u [právnická osoba], k němuž měla dispoziční právo, v úmyslu se obohatit, v době od 13.3.2008 do 21.11.2016 z pokladny společenství svévolně pro své potřeby užila finanční hotovost ve výši 184 073 Kč, v době od 1.5.2014 do 24.5.2016, prostřednictvím platební karty [číslo] z účtu společenství, svévolně vyinkasovala a pro své soukromé potřeby užila finanční prostředky v celkové výši 136.500 Kč, a tím způsobila žalovanému škodu ve výši 320 573 Kč. Dále, obžalovaná [příjmení] jako předsedkyně výboru Společenství vlastníků bl. [anonymizováno] č.p [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] ulice [ulice], [IČO], sídlem v [obec], ul. [anonymizováno]. [příjmení] čp [číslo] (dále jen společenství), v úmyslu se obohatit, uzavřela s obžalovaným [příjmení], podnikajícím jako fyzická osoba, [IČO], dvě písemné smlouvy o rekonstrukci suterénních prostor domu v [obec], [adresa] [číslo], a to smlouvu o dílo [číslo] ze dne 3.8.2015 na cenu 274.500 Kč a smlouvu o dílo [číslo] 2016 ze dne 10.2.2016 na cenu 160.500 Kč Kč, a svůj podpis připojila k oběma smlouvám také obžalovaná [příjmení], jako místopředsedkyně výboru Společenství, když způsob jednání za společenství k platnosti smluv vyžadoval podpis nejméně jednoho dalšího člena výboru, přičemž obžalovaná [příjmení] věděla, že obžalovaný [příjmení] uvedené práce provádět nebude, a na základě vystavených faktur vyhotovila a zadala postupně čtyři příkazy k převodu finančních prostředků z účtu společenství č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] matky obžalovaného [příjmení], [jméno] [příjmení], a to celkem 435 000 Kč. Dle citovaného rozsudku bylo obžalované uloženo nahradit žalovanému náhradu škody ve výši 320 573 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % od 1. 6. 2016 do zaplacení a částku 435 000 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % od 1. 6. 2016 do zaplacení. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], soud zjistil, že jím byl změněn rozsudek Okresního soudu, shora uvedený, ve výroku o náhradě škody tak, že uložil povinnost k náhradě škody ve výši 435 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% od 1. 6. 2016 do zaplacení všem třem obžalovaným společně a nerozdílně. Z usnesení Okresního soud v Mostě čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o náhradě nákladů trestního řízení žalovaného jako poškozeného tak, že podle § 154 odst. 1 tr. řádu a § 155 odst. 4 tr. řádu jsou odsouzení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] povinni Společenství vlastníků bl. [anonymizováno] č.p [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] ulice [ulice], [IČO], sídlem v [obec], ul. [anonymizováno]. [příjmení] čp [číslo], zastoupené zmocněncem [údaje o zástupci] provedených úkonů určen následovně: 1x úkon převzetí a příprava zastoupení dne 16. 1. 2018, 1x úkon za uplatnění nároku na náhradu škody, 2x úkon za účast u HL dne 11. 4. 2018, 2x úkon za účast u HL dne 4. 6. 2018, 2x úkony za účast u HL dne 23. 7. 2018, 1x úkon za odvolání a 1x úkon za účast u veřejného zasedání u KS Ústí nad Labem dne 30. 10. 2018. Pokud jde o další náhrady v souvislosti s poskytnutím právní služby, pak zmocněnci náleží náhrada za: 10x režijní paušál ve výši 300 Kč, celkem tedy 3 000 Kč, náhrada cestovních nákladů za 3 cesty k Okresnímu soudu [obec] ā 543,50 Kč, celkem 1 630,50 Kč, náhrada cestovních nákladů za 1 cestu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem ve výši 1 087 Kč, 4x náhrada za promeškaný čas ā 400 Kč, celkem 1 600 Kč. Soud konstatoval, že ve smyslu advokátního tarifu (viz zejm. §12 odst. 3) se náhrady škody, přisouzených jedním rozhodnutím sčítají. V dané věci se jednalo o jediného poškozeného, Společenství, byť došlo k většímu množství útoků. Žalovaný udělil advokátovi Dr. [celé jméno žalobce] generální plnou moc dne 25. 11. 2016. Dne 12. 1. 2018 sdělil soudu, že byl vyrozuměn o konání hlavního líčení a požádal o doručení obžaloby. Po celou dobu přípravného řízení Společenství nesignalizovalo, že žalobce má jimi udělenou generální plnou moc. Nárok na náhradu škody byl uplatněn dne 16. 1. 2018. Ve věci sice probíhalo trestní řízení proti více obžalovaným, nicméně úkon převzetí zastoupení a přípravy je možné účtovat pouze jedenkrát, stejně jako úkon spočívající v uplatnění nároku na náhradu škody. Ze spisového materiálu je dále zřejmé, že zmocněnec se osobně účastnil jednání soudu dne 11. 4. 2018, od 9,10 do 12,00 hod., dne 4. 6. 2018 od 09,00 do 11,55 hod., jednání dne 12. 2. 2018 se nezúčastnil, na jednání dne 23. 7. 2018 byl zastoupen substitučně svým zaměstnancem, JUDr. [jméno] [příjmení], advokátním koncipientem, zapsaným v ČAK ke dni 16. 7. 2018. Pokud jde o jednání Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 30. 10. 2018, od 13,00 do 14,05 hod., byl rovněž zastoupen JUDr. [příjmení]). Po zjištění rozsahu poskytované právní služby zmocněncem poškozeného, soud vyhodnotil, že za účelné náklady lze považovat pouze odměnu za jeden úkon ve výši 5 000 Kč, podle analogie s ustanovením §12 odst. 3, advokátního tarifu a provedl moderaci náhrady nákladů řízení s tím, že přiznal náklady toliko ve výši 69 354,50 Kč, namísto částky 146 068 Kč. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. soud zjistil, že je od července 2018 advokátním koncipientem u žalobce. V době od prosince 2016 do léta 2019 vykonával pro žalovaného administrativní činnost za měsíční odměnu 5 000 Kč, kterou mu žalovaný zasílal na jeho účet. Měsíční paušální oděna pokrývala běžný rozsah administrativní činnost, pokud byl případ, který vyžadoval vyšší angažovanost svědka, byla dohodnuta odměna mimo a nad rámec měsíčního paušálu. Jeho administrativní činnost pro žalovaného spočívala v provádění přípravných úkonů administrativní povahy ve věcech dlužníků žalovaného do fáze, kdy byly jednotlivé případy, opatřené podklady, které zpracoval svědek, předány k soudnímu vymáhání advokátní kanceláři žalobce, který již poté prováděl právní zastoupení ve věci vymáhání pohledávek žalovaného za jeho dlužníky. V rámci administrativní činnosti dále prováděl pro žalovaného sepisy podání na rejstříkový soud nebo přihlášky pohledávek do insolvenčního řízení dlužníků žalovaného. Pokud se týká žádosti o zaplacení měsíčních odměn, tak zpočátku každý měsíc žalovanému vystavoval nedaňový doklad s uvedením měsíční odměny, později jsme to změnili na doklad vztahující se na celý rok. V případě proplacených odměn se na každý případ vystavoval nedaňový doklad s uvedením konkrétního právního úkonu, kterého se vykonávaná administrativní činnost týkala. V žádném případě nepožadoval zaplacení poskytnutých právních služeb, které ostatně ani neposkytoval. Připustil, že zvolená forma nebyla příliš šťastná, když na jednotlivých dokladech jsou uvedeny pouze právní služby, úkony, ke kterým poskytoval administrativní činnost, a není uveden výčet jím provedených úkonů administrativní činnosti. Pokud se týká faktury vystavené za úkony ve věci paní [příjmení] na částku 100 000 Kč, pak se jedná o odměnu nad rámec dohodnuté měsíční odměny, když jeho práce spočívala v tom, že musel dohledat podklady u žalovaného, které by dokládaly jeho nárok na náhradu škody tak, aby měly úspěch v případném trestním řízení proti bývalé předsedkyni žalovaného. Jednalo se o rozsáhlou a náročnou práci, kdy z původního trestního oznámení, které nemělo šanci na úspěch, se díky předložení vyhledaných dokladů podařilo dosáhnout soudního rozhodnutí, kterým bylo uloženo nahradit žalovanému škodu ve výši 750 000 Kč. Původně bylo podáno trestní oznámení na podezřelých pět oblastí trestné činnosti, ze kterých se nakonec ujaly dvě, které skončili odsuzujícím rozsudkem, ve třech ostatních oblastech nebylo sděleno obviněným. Původní podezření bylo na škodu 2 000 000 Kč. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že v období od listopadu 2016 do května 2018 byl předsedou výboru žalovaného. V rámci výkonu funkce předsedy nabídl spolupráci při vyřizování administrativní činnosti svědku [příjmení] za měsíční paušální odměnu 5 000 Kč. Jelikož dosavadní právní zastoupení žalovaného nebylo podle něj pro žalovaného výhodné, dohodl se se žalobce na převzetí právního zastoupení s tím, že v případě právního zastoupení proti dlužníkům žalovaného, bude žalobce požadovat odměnu za právní zastoupení a z peněz, které dlužníci zaplatí, tedy, že žalovaný nebude za právní zastoupení platit nic předem. Pamatuje si, že pouze v jednom případě, kdy z dlužníka nebyly vymoženy dlužné peníze, žalovaný proplatil žalobci odměnu za právní zastoupení ve výši mimosmluvní odměny. Žalovaný neměl se žalobcem dohodnutou paušální platbu odměny za poradenství, jedinou paušální platbu za poradenství měl žalovaný dohodnutu s JUDr. [příjmení]. Pokud se týká soudního sporu ve věci [příjmení] a spol., pak trval, aby byl žalobce osobně přítomen u každého hlavního líčení. Pokud se týká proplacení odměny JUDr. [příjmení] za případ [příjmení] a spol., tak se mělo jednat za odměnu za jeho činnost, za přípravu podkladů pro uplatnění náhrady škody, kdy původně policie pracovala se škodou asi 130 000 Kč, JUDr. [příjmení] škodu spočítal na 1 200 000 Kč a ve finále byla soudem přiznána ve výši 700 000 Kč. Činnost JUDr. [příjmení] v této věci byla více než úspěšná a proto se dohodli na odměně mimo rámec paušálně placené částky. V jaké výši byla odměna, to si již nepamatuje. Nepamatuje si, že by společenství vyplácelo odměnu JUDr. [celé jméno žalobce] ve věci [jméno] [příjmení], ani JUDr. [příjmení], tomu by odměna nemohla být zaplacena, protože neměl podepsanou plnou moc k zastupování společenství. Svědek [jméno] [příjmení], uvedl, že je členem výboru žalovaného od roku 2017, předsedou výboru žalovaného od roku 2019. Od bývalého předsedy Ing. [obec] ví, že se dohodl na spolupráci s JUDr. [celé jméno žalobce] od roku 2016, kdy se stal předsedou výboru. Říkal, že toto právní zastoupení bude pro žalovaného výhodnější, žalovaný bude platit pouze měsíční paušální platbu 5 000 Kč, další platby advokátovi pak budou až z peněz, které budou vymoženy až po určení nákladů řízení. Jak to reálně fungovalo nevím, pan [příjmení] jim toho moc neříkal. V době, kdy byl členem výboru žalovaného tak vím, že bývalý předseda nekomunikoval zejména s kontrolní komisí ani s vlastníky, což vyústilo v jeho odvolání. [příjmení] pak komunikoval s panem [příjmení], protože od bývalého předsedy nedostali žádné podklady. Svědek [příjmení] mu zaslal přehled provedených právních služeb i s vyúčtováním s tím, že pokud si budeme přát vypovědět plnou moc je to možné, ale budeme muset počítat s tím, že ze strany JUDr. [celé jméno žalobce] bude zasláno vyúčtování odměny v dosud neskončených věcech. Nabízel nám pokračování v právním zastoupení, kdyby se nic nezměnilo v tom, že měsíčně budeme platit 5 000 Kč a odměnu za zastupování v soudních řízeních budeme platit až ze zaplacených nákladů. Žalovaný však již nadále nechtěl pokračovat ve spolupráci se žalobcem, protože se mu nelíbilo, že za právní služby si už platí měsíční částku a pak ještě jednou má platit za právní služby. Když si zkontrolovali odeslané platby panu [příjmení], kde bylo uvedeno, že se jedná o platby ve stejných věcech, na kterou měl plnou moc i JUDr. [celé jméno žalobce] a který pak chtěl zaplatit odměnu podruhé. Z výpisu z banky zjistili, že zaplatili panu [příjmení] ve věcech, které pak následně vyúčtoval i JUDr. [celé jméno žalobce]. Jak platby paušální, tak i platby za jednotlivé věci, jak si je zjišťovali z výpisu z banky, byly posílány na stejný účet. Z přihlášek pohledávek zjistil, že účet, na který mají být zaslány peníze je jiný. Neví, zda se jednalo o účet pana [příjmení] nebo oba účty byly advokátní kanceláře JUDr. [celé jméno žalobce], pro žalovaného to byly platby za právní zastoupení, které byly dle ústní dohody placeny. V roce 2016, kdy ještě byla předsedkyní paní [příjmení], tak se její činnost nelíbila, svědek [příjmení] přišel s tím, že její činnost je špatná a že bychom měli změnit vedení. Poté, co byla paní [příjmení] stíhána, tak na shromáždění byl zvolen pan [příjmení] předsedou. Protože se známe, tak mi říkal, že dřívější právní zastoupení bylo divně placené a pro žalovaného nevýhodné, že má lepší alternativu, kdy bude placeno paušálně měsíčně a další odměna bude na advokátovi, aby si ji vymohl sám a pouze z vymožených peněz. V globále by nás právník měl stát pouze 5 000 Kč měsíčně, v kterém by měly být zaplaceny například přihlášky do insolvence, exekuce. V případě, že by to byl nákladnější případ, byla dohoda o zvláštním doplacení, což zjistil z kontroly plateb, kdy byly zaplaceny i věci, o kterých se svědek domníval, že by měly být pokryty paušálem, ale konkrétní dohodu neznal. Nevzpomíná si, jestli angažování advokátní kanceláře JUDr. [celé jméno žalobce] prošlo hlasováním shromážděných členů, bezpečně ví, že k dohodě došlo v bytě pana [příjmení] za přítomnosti tehdejšího místopředsedy pana [příjmení] a pana [příjmení], to ví od pana [příjmení]. V době, kdy byl předsedou výboru pan [příjmení], měl pouze on dispoziční právo. Svědek neví, jak v účetnictví společenství jsou zaúčtovány platby za právní služby, protože do dnešního dne účetnictví od pana [příjmení] žalovaný nemá, který kromě toho, že dělal předsedu výboru, tak jeho firma rovněž vedla účetnictví. Žalovaný dohledal pouze nějaké faktury, které byly přílohou elektronické komunikace, tak například zjistili fakturu na 100 000 Kč za právní služby, kterou vystavil pan [příjmení] a účet byl stejný jako v případě paušální platby. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že se osobně zná se svědkem [příjmení]. Když se sv. [obec] stal předsedou výboru žalovaného, řek jí že by bylo vhodné změnit právní zastoupení, když to stávající není výhodné pro žalovaného, když mu musí platit za každý provedený úkon ihned, navíc i proplácet cestovné z [obec]. Řekl, že dojedná právní zastoupení za podmínek, že žalovaný bude platit pouze měsíční paušál a ne každý jednotlivý provedený úkon. Má známého právníka, se kterým již spolupracuje, ten s měsíčním paušálem souhlasil, pro žalovaného by to vyšlo levněji. Tím právníkem byl JUDr. [příjmení], jako právního zástupce jej Ing. [anonymizováno] představil na schůzi členů žalovaného v roce 2017. Ten také docházel k žalovanému, začal žalovaného zastupovat, na shromáždění společenství žalovaného docházel také pouze Dr. [příjmení], žalobce viděla pouze u několika hlavních líčení s paní [příjmení] a spol. a v jednom případě viděla i JUDr. [celé jméno žalobce]. Měla za to, že tito právníci jsou společníci z jedné advokátní kanceláře, takto na ni alespoň působilo. Na společenství vždy docházel pouze JUDr. [příjmení], který také poskytoval služby společenství. Konkrétně ví, že v případě 2 členů společenství, kteří byli v insolvenci, podával za žalovaného návrhy k insolvenčnímu soudu, týkalo se to pánů [příjmení] a [příjmení]. Ví, že Ing. [obec] zdůrazňoval, jak je pro společenství výhodné spolupracovat s JUDr. [příjmení], protože mu bude platit jenom měsíční paušál a pokud bude placeno něco více, tak jenom z peněz, které JUDr. [příjmení] vysoudí a ty budou připsány na účet společenství. Nebude to tedy jako v minulosti, kdy se právníci platili předem zálohově za každý provedený úkon. Na dotaz soudu, zda ví, jestli bylo JUDr. [příjmení] placeno něco nad rámec měsíčního paušálu, svědkyně uvádí, že jelikož její manžel byl členem předchozího výboru, tak ví, že na společenství byla doručena faktura na 100 000 Kč, kterou vystavoval JUDr. [příjmení]. Ve faktuře bylo jenom obecně uvedeno, jakých služeb se částka týká, tak její manžel volal Ing. [příjmení], aby JUDr. [příjmení] rozepsal, za jaké přesně úkony nebo práce fakturovanou částku požaduje. Protože se Ing. [obec] přes týden neozval, sama Ing. [příjmení] krátce poté, co manžel obdržel fakturu, říkala, aby dodal podrobněji rozpis provedených prací, ale to se nikdy neprovedlo. Svědkyně fakturu viděla a vzpomíná si, že bylo fakturováno zastoupení v trestní věci paní [příjmení], paní [příjmení] a p. [příjmení] a také zastupování ve věci paní [příjmení]. Manželovi se zdála fakturovaná částka divná, jak co se její výše týče, tak i toho, že se jedná o zaokrouhlenou částku. Proto chtěl vědět konkrétně, za co ty peníze jsou. K podrobnému vyčíslení provedených úkonů, pokud ví, nikdy nedošlo, Ing. [obec] jí jenom říkal, že těch 100 000 Kč je za zvýšené náklady, které měl JUDr. [příjmení] s prací na těchto případech a že ty náklady nejsou pokryty výší měsíčního paušálu. Přitom dříve [příjmení] [jméno] říkal, že těch 5 000 Kč je stanoveno s ohledem na to, že některý měsíc může být práce méně, některý více a v průměru by to mělo stačit. Ví, že ta faktura byla proplacena, proplácel ji Ing. [obec]. Byl oprávněn samostatně zadávat příkazy k platbám za společenství. JUDr. [příjmení] pro společenství, v případě insolvencí, podával návrh k insolvenčnímu soudu, kde uplatňoval další pohledávku za příspěvek vlastníka, to bylo v případě p. [příjmení]. Dále JUDr. [příjmení] osobně viděla, když seděl u hlavního líčení s paní [příjmení] a spol. U hlavních líčení, kde byla přítomna, za společenství byli přítomni buď JUDr. [příjmení], ve dvou případech, nebo JUDr. [celé jméno žalobce], v jednom případě. Na dotaz soudu sdělila, že dle názoru členů společenství i jejího osobně byl právním zástupcem společenství JUDr. [příjmení]. Např. v případě paní [příjmení] jim Ing. [obec] řekl, že si společenství podalo odvolání proti nějakému rozhodnutí v té věci a že toto vyřídil JUDr. [příjmení]. Ing. [obec] pravidelně říkal o věcech, že je vyřizuje JUDr. [příjmení]. Jaké práce pro společenství vykonával JUDr. [celé jméno žalobce], takto neví. Ví, že po odvolání Ing. [obec] z funkce předsedy JUDr. [příjmení] zaslal společenství fakturu za právní služby do konce r. 2019 s přípisem, že nabízí i po odvolání Ing. [obec] své právní služby společenství. I platby měsíčního paušálu byly odesílány jako platba za právní služby [anonymizováno] O žalobci se dozvěděla až z hlavního líčení s paní [příjmení], kde jej uviděla a ing. [obec] jí sdělil, že se jedná o právního zástupce žalovaného. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že byl členem kontrolní komise žalovaného od listopadu 2017 d listopadu 2018, kdy podal demisi. Po urgencích, v listopadu 2018 ing. [obec] předal účetní odklady za první pololetí roku 2018. Z nich zjistili, že jsou mimo jiné, prováděny, z účtu žalovaného, platby za právní služby, jedna pravidelná měsíční platba 5 000 Kč s poznámkou„ právní služby JUDr. [příjmení]“, jedna platba ve výši 40 000 Kč poznámkou„ právní služby JUDr. [celé jméno žalobce]“. Žalobce viděl na hlavním líčení, kde mu jej Ing. [obec] označil jako právního zástupce žalovaného. Na dalším jednání u soudu viděl JUDr. [příjmení], o kterém mu paní [příjmení] řekla, že je to zaměstnanec JUDr. [celé jméno žalobce]. Pokud se týká plateb měsíčního paušálu, které byly uvedeny na výpisech z účtu, tak je brali v kontrolní komisi jako platby ve prospěch kanceláře JUDr. [celé jméno žalobce], věděli, že JUDr. [příjmení] je jeho zaměstnanec, tak v tom neviděli žádný problém. Když jim Ing. [obec] předkládal doklady za první pololetí r. 2018, tak se jednalo pouze o výpisy z banky a 2 samostatné listy z údajné pokladní knihy. Když po něm, jako kontrolní komise, žádali předložení dalších dokladů týkajících se plateb společenství, např. smlouvy, tak Ing. [obec] nic nepředal. Jako kontrolní komisi jim nebyla Ing. [příjmení] předložena ke kontrole žádná smlouva o poskytování právních služeb ani faktury za tyto služby. Já jsem byl členem kontrolní komise do listopadu 2018, kdy jsem na shromáždění společenství podal demisi. Já sám kromě toho, že jsem JUDr. [celé jméno žalobce] a JUDr. [příjmení] viděl při jednáních soudu, neměl žádný jiný kontakt s nimi ani povědomost o jejich činnosti pro společenství. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalobce nezná, od roku 2017 do orku 2018 byl členem výboru žalovaného. Uvedl, že po zvolení od výboru v roce 2017 jej Ing. [obec] požádal, aby s ním spolupodepsal smlouvu o právnímu zastoupení žalovaného s JUDr. [příjmení]. Bylo mu sděleno, že právní zastoupení se má týkat případu paní [příjmení] a JUDr. [příjmení] má žalovaného zastupovat jako právník. Jaké přesně právní služby má pro žalovaného činit, mu Ing. [obec] nesdělil. Od té doby již JUDr. [příjmení] neviděl.

7. Soud má za prokázané, že se dne 25. 11. 2016, žalobce a žalovaný dohodli, na uzavření smlouvy o poskytování právních služeb (dále jen„ Smlouva“) o čemž svědčí podepsaná generální plná moc a shodná tvrzení účastníků. Dle této smlouvy bylo mezi účastníky dohodnuto, že žalobce bude na základě zmocnění daného mu žalovaným vymáhat, pro něj pohledávky za dlužníky žalovaného v rámci soudních i mimosoudních řízeních. Za poskytnuté právní služby mu náleží odměna ve výši mimosmluvní odměny dle advokátního tarifu. Splatnost odměny byla pak dohodnuta na dobu, kdy si ji žalobce po dlužnících žalovaného vymůže, resp. bude jimi zaplacena. Smlouva o právním zastoupení byla ukončena výpovědí ze strany žalovaného ze dne 15. 8. 2019, která se prokazatelně dostala do dispoziční sféry žalobce. V případě ukončení smlouvy o právním zastoupení vzniká právo na odměnu za poskytnutí právních služeb, které byly ke dni ukončení právního vztahu provedeny, bez ohledu na dohodnutou dobu splatnosti odměny dle zaniklé smlouvy o poskytování právních služeb (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]).

8. Žalobce vyúčtoval žalovanému mimosmluvní odměnu za poskytnutou právní pomoc v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 177/1996 Sb., a. t., když mezi účastníky nebyla učiněna dohoda o smluvní odměně, jak účastníci shodně uvedli. Žalobci tak přísluší odměna za jednotlivé úkony poskytnuté právní služby uvedené v §11 odst. 1,2, a. t., režijní paušály podle ustanovení § 13 odst. 3, a. t., náhrada za použití motorového vozidla dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada za promeškaný čas dle §14 a.t. ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, náhradu za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). V případě nesporné částky ve výši 239 672,85 Kč (281 858,85 Kč – 42 186 Kč), soud neprováděl dokazování a vycházel z tvrzení účastníků, že v uvedeném rozsahu byly právní služby žalobcem provedeny a řádně vyúčtovány. Z toho důvodu je soud přiznal. V případě sporné částky za právní zastoupení ve věci trestního řízení [spisová značka] [příjmení] a spol., ve výši 220 407,60 Kč (182 155,04 Kč + DPH), soud posoudil nárok žalobce následovně. V předmětné věci žalobce zastupoval žalovaného jako poškozeného v trestním řízení s nárokem na náhradu škody v celkové přiznané výši 755 573 Kč. Mimosmluvní odměna právního zástupce, zmocněnce za jeden úkon právní pomoci je ve výši 11 340 Kč (§10 odst.5, §7 a.t.). V trestním řízení žalobce provedl následující úkony právní služby: podle § 11 odst 1 se jedná o tyto úkony, převzetí a příprava zastoupení dne 16. 1. 2018, uplatnění nároku na náhradu škody, 2x účast u HL dne 11. 4. 2018, 2x účast u HL dne 4. 6. 2018, 2x účast u HL dne 23. 7. 2018, podle § 11 odst. 2 písm. písm. c) a.t., 1x sepis odvolání a 1x účast u veřejného zasedání u KS [obec] dne 30. 10. 2018. Pokud jde o další náhrady v souvislosti s poskytnutím právní služby, pak zmocněnci náleží náhrada za: 10x režijní paušál ve výši 300 Kč, celkem tedy 3 000 Kč, náhrada cestovních nákladů za 3 cesty k Okresnímu soudu [obec] ā 543,50 Kč, celkem 1 630,50 Kč, náhrada cestovních nákladů za 1 cestu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem ve výši 1 087 Kč, 4x náhrada za promeškaný čas ā 400 Kč, celkem 1 600 Kč a dále náhrada DPH. Jedná se o osm úkonů á 11 340 Kč, dva poloviční úkony z hodnoty sporu při odvolání do uložení povinnosti nahradit škodu ve výši 435 000 Kč solidárně všem obžalovaným á 5 030 Kč, shora uvedené náhrady, což činí 108 097,50 Kč, 21% DPH 22 700,48 Kč, celková částka činí 130 798 Kč. Při stanovení počtu a druhu provedených úkonů právní služby soud vycházel z pravomocného usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Soud neakceptoval způsob stanovení odměny tak, jak jej provedl žalobce. Nárok na odměnu v posuzovaném případě, kdy se jedná o zastoupení jednoho poškozeného v trestní věci vedené, byť proti více obžalovaným pro více skutků je nutno posoudit podle ustanovení §12 odst. 3 v návaznosti na §10 odst. 5 a.t. Postup, kdy žalobce účtoval úkony zvláště pro řízení proti obžalované [příjmení] se škodou 320 573 Kč, zvláště pro řízení proti obžalovaným [příjmení], [příjmení] a [příjmení] se škodou 435 000 Kč tak není správný. V trestním řízení byl poškozenému přiznán nárok na náhradu škody v celkové výši 755 573 Kč. Tato částka je tarifní hodnotou pro výpočet odměny za jeden úkon právní služby. V případě odvolacího řízení je pak tarifní hodnotou částka 435 000 Kč s modifikací uvedenou v § 11 odst.2 písm.c) a.t. Soud proto zamítl nárok žalobce na odměnu za právní zastoupení ve věci [spisová značka] do výše přesahující částku 130 798 Kč. Celková částka odměny žalobce za právní zastoupení, vyúčtována žalovanému v souladu s právními předpisy, je pak ve výši 409 026,39 Kč (81 239,16 Kč + 175 150, 180 Kč + 47 640,40 Kč + 34 009,36 Kč + 21% DPH ve výši 70 988,05 Kč). Žalovaný prokázal, že na úhradu právního zastoupení ve věci [příjmení] a spol. zaplatil dne 24. 1. 2019, částku 100 000 Kč. Soud posoudil platbu na úhradu faktury č. 2019 ze dne 14. 1. 2019, jako platbu za poskytnuté právní služby v uvedené věci. Právním zástupcem v trestní věci byl žalobce. Svědkové [příjmení], [příjmení], [anonymizováno] uvedli, že žalovaný považoval za svého právního zástupce JUDr. [příjmení] a žalobce společně, platby ve prospěch JUDr. [příjmení] i JUDr. [celé jméno žalobce] byly označovány jako platby za právníka nebo právní služby, což vyplývá i z označení plateb na výpisech z účtu žalovaného. Zejména pak, když tato platba proběhla v době, kdy JUDr. [příjmení] byl advokátním koncipientem v kanceláři žalobce, účtováno bylo právní zastoupení ve věci žalovaného vůči jeho dlužníkům („ uplatnění nároku poškozeného, zastupování u hlavních líčení a odvolání, vymáhání dlužné náhrady škody [příjmení], [příjmení], [příjmení], vymáhání pohledávky za pí. [příjmení] ([příjmení]) v zahraničí“). Dle výpovědi svědků vyplývá, že žalovaný považoval vždy JUDr. [příjmení] za právního zástupce, poskytujícího právní služby spolu se žalobcem, navíc za stavu, kdy na činnost administrativního poradce nebyla doložena uzavřená smlouva mezi žalovaným a JUDr. [příjmení]. Za této situace, je pak logické tvrzení žalovaného, že poukázal předmětnou platbu ve výši 100 000 Kč na vystavenou fakturu za právní služby, poskytované mj. i žalobcem. Soud považuje platbu ve výši 100 000 Kč za úhradu právních služeb poskytnutých žalobcem a v této výši jeho nárok, jako nedůvodný, zamítnul. S ohledem na shora uvedené soud přiznal žalobci nárok na zaplacení vyúčtované odměny za právní zastoupení ve výši 309 026,39 Kč (409 026,39 Kč – 100 000 Kč), ve zbytku nárok, po částečném zpětvzetí zamítnul.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení většinově úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 32 482,62 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 502 267,27 Kč sestávající z částky 9 x 10 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne 22. 1. 2020, 6. 5. 2020 (od 8:30 do 14:17), dne 12. 8. 2020 (od 8:30 do 11:13) dle § 11 odst. 1 a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % 20 109,60 Kč, zaplaceného soudního poplatku ve výši 25 114 Kč, celkem tedy 140 983,60 Kč. Podle míry úspěchu ve sporu, pak žalobkyni náleží 23,04 % celkových nákladů řízení (úspěch 61,52%, neúspěch 38,48%), tedy částka 32 482,62 Kč.