50 C 176/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. V části požadující zaplatit částku , částka, a dále kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , úrok 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, , smluvní pokuta ve výši , částka, , pojištění , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, spolu s úrokem a úrokem z prodlení od , datum, resp. , datum, do zaplacení. To vše z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , číslo , hodnota, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy byla ze strany žalobkyně řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného lustrací v dostupných registrech bankovních i nebankovních subjektů, rejstříku trestů, insolvenčním rejstříku, byla zjištěna jeho příjmová stránka i jeho rodiny, stejně jako výdajová stránka, byly posuzovány informace předané žalovaným o jeho bydlení, stavu rodinných příslušníků. Tyto informace byly vyhodnoceny s výsledkem stanovení měsíčního limitu nejvyšší možné splátky za měsíc, aniž by došlo k předlužení žalovaného. Z poskytnutých údajů pak žalobkyně zjistila, že měsíční příjem žalovaného činí , částka, , splátky jiným společnostem ve výši , částka, , splátky u žalobkyně , částka, . Se započtením životního minima , částka, pak vyšla žalobkyni částka volná k použití každý měsíc ve výši , částka, . V případě posouzení příjmu domácnosti žalovaného se započtením příjmu dalšího člena domácnosti ve výši , částka, , vyšla volná částka domácnosti měsíčně ve výši , částka, .

2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé.

3. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání.

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

5. Smlouva o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , prokazuje, že nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána, místo podpisu obsahuje podpisový kód , Anonymizováno, , číslo mobilního telefonu , Anonymizováno, , na který žalobkyně odeslala podpisový kód, které je dle smlouvy telefonem žalovaného. Poskytnutá výše úvěrového rámce je uvedena ve výši , částka, , měl být poskytnut čerpáním platební kartou nebo přímo zasláním platby obchodníkovi, jak se stalo v době uzavření úvěrové smlouvy, kdy žalobkyně uhradila cenu za el. koloběžku SENCOR Scooter ve výši , částka, . Výše měsíční splátky činila , částka, . ve smlouvě jsou uvedeny smluvní pokuty pro případ prodlení s úhradou splátek, za zesplatnění úvěru.

6. Úvěrové podmínky – revolvingový úvěr neobsahují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

7. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaný měl před uzavřením smlouvy o úvěru sjednané dva úvěry, kde nebyl v prodlení s jejich placením.

8. Z registrů nevyplývaly žádné negativní skutečnosti.

9. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje, že bylo celkem vyčerpáno , částka, a uhrazeno bylo , částka, .

10. Výpis z OR žalobkyně prokazuje její existenci.

11. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že žalobkyně zjistila příjem žalovaného , částka, , příjem ostatních členů domácnosti , částka, , měsíční výdaje domácnosti , částka, , je svobodný, bezdětný, bydlí v podnájmu. Potvrzení o provedení ověření bonity klienta dále prokazuje, že žalobkyně lustrovala žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, MVCR, ISIR, CEE, kde nebyly nalezeny údaje o prodlení žalovaného se splácením úvěrů, jeho insolvenci.

12. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, , spolu s knihou odeslané pošty soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, do 14 dnů ode dne sepisu výzvy.

13. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, spolu s knihou odeslané pošty ze dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné, žalované částky.

14. Předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, prokazuje, že žalovaný byl upomenut o zaplacení před podáním žaloby.

15. Poštovní podací arch ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému.

16. Soud se dále zaobíral i posouzením úvěruschopnosti žalovaného.

17. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

19. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ve věci bylo prokázáno, že žalobkyně řádně neposuzovala úvěruschopnost žalovaného, když se evidentně spokojila s údaji, které jí poskytl žalovaný a tyto si neověřila, např. doložením dokladů o jeho příjmech a výdajích. Ze strany žalobkyně nebyly doloženy žádné podklady o tom, že by byly ověřovány údaje poskytnuté žalovaným, pokud se týká jeho nákladů na bydlení, příjmu dalšího člena společné domácnosti v deklarované výši , částka, . Poskytovatel spotřebitelského úvěru má přitom povinnost nespokojit se pouze s údaji, které mu poskytne žadatel o úvěr, je povinen si je ověřit, což v případě tvrzeného měsíčního příjmu dalšího člena domácnosti by obnášelo pouze jeden další „papír“, v případě nákladů na bydlení nájemní smlouvu, SIPO atp. , jméno FO, se však v posuzovaném případě nestalo.

24. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

25. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný nemusel neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalovanému. Nebylo doloženo, že byly ověřené příjmy a výdaje žalovaného a jeho domácnosti, žalobkyně tak evidentně vycházela pouze z tvrzení žalovaného. Soudu předložená zpráva NRKI prokazuje výdaje na úvěry žalovaného ve výši , částka, , údaj o výši příjmu žalovaného ve výši , částka, není doložen např výplatní páskou. Nebyl ověřen deklarovaný příjem ostatních členů domácnosti ve výši , částka, , kterýžto údaj výrazně zvyšoval hodnocení schopnosti splatit úvěr ve prospěch žalovaného, když bez tohoto by mu zbývala částka cca , částka, měsíčně, a to za situace, že by jím uváděné údaje byly ověřené žalobkyní. Tvrzené měsíční výdaje domácnosti ve výši , částka, jsou rovněž nedoložené. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Navíc nebyly ověřeny podstatné údaje pro posouzení, a to příjmy ani výdaje žalovaného.

27. Jelikož soud dospěl k závěru, že nebyla uzavřena úvěrová smlouva a ani nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, zaobíral se dále tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně.

28. Z předloženého výpisu čerpání a splácení úvěru soud zjistil, že žalovaný čerpal celkem , částka, a žalobkyni zaplatil celkem , částka, . Výše bezdůvodného obohacení je v tomto případě rozdílem mezi poskytnutou a vrácenou částkou, což činí , částka, .

29. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

30. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

31. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. V případě spotřebitelských úvěrů pro případ neplatnosti úvěrové smlouvy pro porušení povinnosti řádného zkoumání úvěruschopnosti platí zvláštní úprava počátku prodlení dlužníka dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tak, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. Soud nemohl posoudit možnosti žalovaného splatit dluh v přiměřené době, když byl zcela pasivní, stanovil lhůtu k plnění dle ustanovení § 160 o.s.ř. jako třídenní.

32. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce , částka, z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení uvedené částky. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznanou částku, neboť na ni žalobkyni nevznikl nárok, když nebylo prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a uplatněné nároky jsou ze své povahy nároky ze smlouvy vycházející, v případě neplatné smlouvy je pak nebylo možné přiznat jako důvodné.

33. O náhradě nákladů řízení (viz výrok III) soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky , částka, , což představuje 59,21 % ve věci. Žalovaný byl úspěšný co do 40,79 % ve věci. Rozdíl činí 18,42 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x , částka, , tj. celkem , částka, , náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. , částka, , náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Z toho má žalobkyně právo na náhradu 18,42 %, tj. , částka, .

34. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší ani pro splátky.