50 C 179/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 103 001 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 103 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 5 517 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 17 875 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 22 438 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 22 812 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 34 359 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 24 666,80 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 103 001 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že na základě uzavřené Smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny číslo ze dne datum (dále jen„ Smlouva“) dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese adresa, vedeného pod č. anonymizována dvě slova: číslo, a to od datum, s tím, že žalované zajistila veškeré předpoklady pro plynulý odběr dodávané elektřiny. Za období od datum do datum vystavila žalobkyně žalované faktury za sdružené služby dodávky elektřiny číslo ze dne datum s datem splatnosti dne datum znějící na částku 34 359 Kč, číslo ze dne datum s datem splatnosti dne datum znějící na částku 17 875 Kč, číslo ze dne datum s datem splatnosti dne datum znějící na částku 22 438 Kč, číslo ze dne datum s datem splatnosti dne datum znějící na částku 22 812 Kč, číslo ze dne datum s datem splatnosti dne datum znějící na částku 5 517 Kč Smlouva byla ukončena ke dni datum podle čl. III Obchodních podmínek dodávky. Žalovaná dosud nic nezaplatila, ač byla k zaplacení upomenuta předžalobní upomínkou. Počínaje ode dne následujícího po splatnosti faktur je žalovaná v prodlení s plněním. V podání ze dne datum žalobkyně, v rámci vyjádření k podanému odporu, žalobkyně uvedla následující skutková tvrzení. Na základě uzavřené Smlouvy žalobkyně prodávala žalované, jako konečnému spotřebiteli elektrickou energii, kterou žalované do odběrného místa fakticky dodával distributor, kterým je právnická osoba (dále jen„ Distributor“). Pouze Distributor má, podle ustanovení §2 odst. 2. písm. c) bod 1 zákona č. 458/2000 Sb., Energetického zákona, vlastnické právo k rozvodnému zařízení a je oprávněn instalovat elektroměr v konkrétním odběrném místě, stejně jako provádět kontrolu a odečty elektroměru s ohledem na množství dodané a odebrané elektřiny. Pokud v odběrném místě žalované distributor zjistil v důsledku špatného zapojení vykazování nižšího, než odebraného množství elektřiny, upravil v souladu s ustanovením § 4 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny, množství skutečně odebrané elektřiny, které následně vyúčtoval k proplacení žalobkyni. Tato následně, v souladu s uzavřenou Smlouvou, toto zvýšené množství elektřiny vyfakturovala žalované. Pokud žalovaná namítala, že nemůže nést důsledky z chybného připojení elektroměru, bylo na ní, aby tuto skutečnost reklamovala u Distributora, nikoliv u žalobkyně, která je dle obchodních podmínek ke Smlouvě oprávněna po žalované požadovat zaplacení dodávky elektřiny dle množství, které jí sdělí Distributor. Žalobkyně informovala žalovanou o vzniklé situace, o stanovisku distributora a výši nového odebraného množství elektřiny, přezkoumala opravnou fakturaci a výsledky šetření sdělila žalované dne datum. Nemůže se tak jednat o bezdůvodné obohacení.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. V podaném odporu uvedla, že nárok žalobkyně se nezakládá na pravdě. Po dobu trvání smluvního vztahu se žalobkyní platili řádně cenu dodané elektřiny dle vystavených faktur. Při výměně elektroměru zjistili, že tento byl zapojen nesprávně a dopočítali spotřebu zpětně. Proti tomuto postupu se žalovaná ohradila, neboť tuto škodu způsobila jiná osoba, zaměstnanec anonymizováno. Žalovaná nemůže nést následky za chybu třetí osoby. Po výměně nového elektroměru žalovaná akceptovala vyšší spotřebu elektřiny a tuto řádně platila. Jelikož za vzniklou škodu nemůže, když tato vznikla činností třetí osoby, nemůže tedy za ni ani odpovídat a proplacením uplatněné pohledávky by vzniklo žalobkyni bezdůvodné obohacení.

3. Ze smlouvy o poskytování služeb ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dodávala žalované elektrickou energii do odběrného místa obec (anonymizováno) adresa anonymizováno obec. Doba uzavření smlouvy byla dohodnuta na 39 měsíců s možnou prolongací. Distribuční sazba byla C25 na celkem 3 jističe x 200 A. Z Všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektřinu z distribuční sítě příslušného provozovatele distribuční soustavy (dále jen„ PDS“). Žalobkyně po skončení fakturačního období provádí vyúčtování dodávky elektřiny žalované, na základě měření provedeného Distributorem, a to daňovým dokladem – fakturou. V případě zjištění chyb nebo omylu při vyúčtování vzniklé např. chybou měřícího zařízení, chybného odečtu apod., má tato smluvní strana nárok na vzájemné vypořádání s druhou smluvní stranou.

4. Z dopisu Distributora, adresovaného žalobkyni, soud zjistil, že žalobkyně byla informována o zjištěné závadě na elektroměru v odběrném místě žalované, při kontrole prováděné dne datum obec spočívala v chybném zapojení měřící soupravy, což vedlo k měření nižší spotřeby, než jaká byla skutečně realizována. Distributor provedl stanovení náhradních údajů o spotřebě elektřiny za období od datum do datum a to odhadem podle § 4 vyhl. č. 82/2011 Sb.

5. Z faktur výše označených bylo dále zjištěno, že žalované bylo za období od datum do datum vyúčtováno celkem 103 001 Kč se splatností datum. Všechny vystavené faktury byly označeny jako opravný daňový doklad k příslušné, původní vystavené faktuře, a ke každé byl přiložen dílčí rozpis souhrnné faktury s podrobným vyúčtování dodaného množství elektřiny za příslušné období. Předmětné faktury by žalované odeslány dopisem ze dne datum.

6. Dopisem ze dne datum žalobkyně informovala žalovanou o tom, že k dodatečnému vyfakturování množství odebrané elektřiny došlo v souladu s VOP a právní úpravou a proto trvá na proplacení vystavených faktur. V opačném případě přikročí k přerušení dodávky elektřiny.

7. Z předloženého Uznání závazku a splátkového kalendáře ze dne datum soud zjistil, že tento se týká odběru elektřiny za jiné, než v žalobě požadované období, a sice za dobu od datum do datum.

8. Soud učinil skutkový závěr, podle kterého byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o poskytování služeb (dodávky elektřiny) dne datum. Podle této smlouvy žalobkyně dodávala elektrickou energii žalované do odběrného místa číslo anonymizována dvě slova číslo. Kontrolou měřícího zařízení v odběrném místě Distributor zjistil technickou závadu, v jejímž důsledku bylo měřeno nižší, než skutečně odebrané množství elektřiny. Distributor provedl doměření množství odebrané elektřiny v souladu s vyhláškou č. 82/2001 Sb., a to odhadem, dle množství odebraného množství elektřiny a tuto následně vyúčtoval žalobkyni. Žalobkyně podle VOP měla právo takto vyúčtovanou změnu naměřených údajů vyúčtovat žalované (článek IV. Bod 4. VOP).

9. Žalované byla jednotlivými opravnými fakturami vyfakturována celková žalovaná částka, ze které žalovaná nic nezaplatila. Počínaje ode dne následujícího po splatnosti faktur je žalovaná v prodlení s plněním.

10. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu.

11. Podle ustanovení §4 odst. 4 vyhlášky č. 82/2011 Sb., náhradní údaje o spotřebě nebo dodávce elektřiny při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě údajů získaných z měření v předcházejícím srovnatelném období nebo ze samoodečtu nebo dodatečně podle výše spotřeby nebo dodávky elektřiny zjištěné v následujícím srovnatelném období na základě kontrolního odečtu.

12. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byl uzavřen smluvní vztah, na jehož základě žalobkyně dodávala žalované elektřinu. V průběhu trvání smluvního vztahu bylo žalované dodáno vyšší skutečné množství elektřiny, než vyplývalo z údajů získaných na měřícím zařízení umístěném v odběrném místě žalované. Tato závada byla následně zjištěna a v souladu s právními předpisy byla stanovena výše skutečně odebrané elektřiny. V souladu s obchodními podmínkami žalobkyně, které byla cena za toto zvýšené množství elektřiny, ze strany distributora, vyúčtována, následně vyúčtovala žalované stejnou částku a žádala její proplacení. Nemohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení ze strany žalobkyně, když tato měla dle uzavřené smlouvy právo vyúčtovat druhé smluvní straně odchylky ve vyúčtování vzniklé technickou závadou při odečtu. Protože dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena, shledal soud žalobu důvodnou a žalobě vyhověl. Žalobkyně má právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje ode dne následujícího po splatnosti faktury podle § 1970 občanského zákoníku, neboť po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 666,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 121 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 103 001 Kč sestávající z částky 5 260 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. a z částky 2 630 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a.t. (předžalobní výzva, vyjádření ze dne datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 980 Kč ve výši 3 565,80 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.