50 C 19/2019

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 872 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 446 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 446 Kč od 16. 8. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba se v části požadující zaplacení částky 6 426 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 426 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a zákonným úrokem z prodlení z částky 446 Kč od 1. 5. 2018 do 15. 8. 2018 ve výši 8,5 % ročně, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyni se neukládá povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Mostě dne 14. 10. 2018 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 892 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení. Podle žaloby, žalobkyně a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 22. 9. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] dále jen ("smlouva"), ve které si ujednali, že žalobce na požádání žalovanému poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo [číslo obč. průkazu]. Žalovaný při uzavírání Smlouvy poskytl žalobci kopii svého občanského průkazu k ověření totožnosti. Na podkladě smlouvy poskytl žalobce žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 4 900 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], jež uvedl ve smlouvě. V bodě 4.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru (dále jen "minimální splátka"), která činí 1/3 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Bylo ujednáno, že žalovaný má právo kdykoliv splatit i částku vyšší než je minimální splátka a že je žalovaný povinen platit splátky úvěru žalobci bezhotovostně na jeho bankovní účet. Žalobce dle bodu 4.5 smlouvy zasílal žalovanému každý kalendářní měsíc výpis z úvěru, na němž jsou uvedeny aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Výpis z úvěru je žalovanému zasílán s předstihem před datem splatnosti. Žalobce a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 980 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobce související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 4 851 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dní prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 605 Kč. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 60 dnů. Žalovaný uhradil částku 4 464 Kč, kterou žalobkyně započetla nejdříve na smluvní pokuty, úroky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky, úroky z úvěru, poplatky za čerpání úvěru a jistinu úvěru. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne 16. 7. 2018. Žalovaný ovšem do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru předložené žalobkyní soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva je žalovaným nepodepsaná. Z obsahu spisu nevyplývá, že by smlouvu skutečně uzavíral žalovaný a ne pouze osoba, která použila osobní údaje žalovaného a která má případně podpisové právo k účtu žalovaného. Z textu smlouvy vyplývá, že žalobkyně jako věřitelka měla žalovanému jako dlužníkovi poskytnout peněžní prostředky ve výši 4 900 Kč (čl. 2). Úroková sazba dle nepodepsaného návrhu smlouvy měla činit 20 % měsíčně a po splatnosti ve výši 15 % měsíčně (čl. 6). Dále text smlouvy obsahuje ustanovení o smluvní pokutě ve výši 121 Kč za prodlení se splácením za každých započatých 30 dní prodlení (čl. 6) a ustanovení o poplatku za čerpání úvěru (čl. 5).

5. Z výpisů z úvěrového účtu, vyplývá, že na účet žalovaného byla žalobkyní zaslána dne 22. 9. 2017 částka 4 000 Kč, dne 26. 1. 2018 částka 900 Kč O tom, že se jedná o účet žalovaného, svědčí i označení účtu jménem žalovaného.

6. Z výpisů z revolvingového účtu vyplývá, že žalobkyně účtovala žalovanému poplatky za čerpání úvěru, úrok a smluvní pokutu.

7. Z výzvy k úhradě ze dne 16. 7. 2018 a předloženého poštovního podacího archu vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž mu byla poskytnuta lhůta do 15. 8. 2018.

8. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014).

9. Okresní soud se nejprve zabýval otázkou, zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva, když žalobkyně dokládá její uzavření pouze nepodepsaným textem listiny označené jako„ smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]“ a výpisem z účtu žalobkyně s odeslanými platbami úvěru žalovanému.

10. Okresní soud vzal v úvahu i vyjádření žalobkyně ze dne 14. 3. 2019, ve kterém žalobkyně předložila argumenty pro uzavření smlouvy prostřednictvím tzv. komunikace na dálku, avšak na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že v projednávané věci však nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o revolvingovém úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané smlouvy skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli konkrétní žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření kupní smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv (konkludentního) ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl a to ani v případě kdyby bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím internetu zasílala žalovanému nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané nyní žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalovanému doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaný a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba. Za této situace, pak nedošlo k dohodě o smluvní pokutě a poplatcích z úvěru.

11. Okresní soud připomíná, že pojem elektronický podpis (obyčejný) je definován přímo v § 2 písm. a) zákona o elektronickém podpisu, jako údaje v elektronické podobě připojené k datové zprávě, které jsou s datovou zprávou logicky spojeny a slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Základní otázkou zde je, co je možné již za tento obyčejný elektronický podpis považovat, protože občanský zákoník ani zákon o elektronickém podpisu nijak dále nedefinují a nespecifikují pojem elektronického podpisu. Podle převažujícího názoru, běžné uvedení jména na konci datové zprávy (např. e-mailu, SMS apod., ani v textu textového souboru, který je k e-mailu připojen) nepředstavuje prostý elektronický podpis. Určení jednající osoby je spojeno až se zaručeným elektronickým podpisem (srov. např. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 2400 s. 2026).

12. Podle § 566 odst. 1 o.z., není-li soukromá listina podepsána, je na tom, kdo ji použil, aby dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí.

13. Vzhledem k tomu, že existence smlouvy v řízení prokázána nebyla, posoudil soud poskytnuté plnění na bankovní účet žalované jako bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu).

14. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Jen pro úplnost okresní soud připomíná, že pokud se jedná o poplatek za„ čerpání úvěru“ požadovaný žalobkyní ve výši 980 Kč, pak toto ujednání by v případě uzavření smlouvy bylo neplatné (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 ICdo 12/2012).

18. S ohledem na shora uvedené soud posoudil žalobu jako důvodnou pouze v části požadující zaplacení částky 446 Kč z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného (poskytnuto 4 900 Kč, zaplaceno 4 464 Kč). V části požadující zaplacení smluvní pokuty a poplatku za poskytnutí úvěru soud žalobu zamítnul. Žalovaný pak měl dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní prokazatelně vyzván, neboť splatnost úvěru dle bodu 6.5. smlouvy, nebyla platně dohodnuta, doručení výpisů k revolvingovému úvěru nebylo doloženo. Nezbytnou podmínkou nastoupení účinků adresovaného právního jednání, je pak dle konstantní judikatury doručení do sféry dlužníka. Okresní soud přitom vycházel z toho, že žalobkyně prokázala (předžalobní výzvou ze dne 16. 7. 2018 a dokladu o odeslání předžalobní výzvy z téhož dne), že žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužné částky a byla mu současně poskytnuta lhůta pro splnění do 15. 8. 2018. Žalovaný se pak dnem následujícím, tedy 16. 8. 2018 dostal do prodlení, a od tohoto okamžiku náleží žalobkyni nárok na úroky z prodlení.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když převážně úspěšnému žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.