50 C 190/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 398,51 Kč od datum do datum, úrok 21,9 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 519 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o bankovních produktech a službách (dále jen„ Smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet. Dne datum došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí povoleného debetu na běžném účtu ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal udržovat na účtu minimální zůstatek. Ke dni datum vykazoval zůstatek na účtu žalovaného dluh ve výši 22 654,51 Kč, který prohlásila za splatný a požadovala jeho zaplacení. Žalovaný dluh nezaplatil a pohledávka je ve výši 20 000 Kč na jistině, kapitalizovaném smluvním úroku 1 398,51 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

10. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

11. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

12. Ze Smlouvy ze dne datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout bankovní služby, vedení běžného účtu, 13. Z předložené akceptace návrhu Smlouvy o povoleném debetu ze dne datum, soud zjistil, že žalovanému byl povolen debet ve výši 20 000 Kč na jeho běžném účtu.

14. Z přehledu platební historie vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému dne datum úvěr v celkové výši 20 000 Kč, žalovaný nic neuhradil.

15. Z dopisu ze dne datum nazvaného prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr z důvodu jeho neplacení a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení ve výši 22 654,51 Kč a to okamžitě. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum jak soud zjistil z předloženého výpisu z knihy pošty.

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno dne25. 1. 2020, jak soud zjistil z přiloženého oznámení o postoupení pohledávek s přiloženým dokladem o odeslání dne datum.

17. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne datum (doložené včetně dokladu o doručení) vyplývá, že žalovaný byl opakovaně vyzván k zaplacení před podáním žaloby.

18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

19. V rámci právního posouzení věci v části týkající se debetu na běžném účtu soud vycházel z § 2662 o. z., který stanoví, že smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dále dle § § 2665 o. z., který stanoví, že ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Zákonná úprava smlouvy o běžném účtu spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že zřídit a vést účet byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek mít na účtu dostatek prostředků nebyl splněn.

20. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 519 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., dále z částky 1 900 Kč za účast při ústním jednání dne datum dle § 11 odst. 1 a.t., 300 Kč jako paušální náhradu výdajů dle § 13 odst. 4 a.t., 500 Kč jako náhradu za ztrátu času za 5 ½ hodin na ústní jednání dne datum, dle § 14 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Jedná se o formulářovou žalobu s plněním nižším, než 50 000 Kč, žalobkyní opakovaně podávanou v typově stejných věcech zdejšímu soudu.

23. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.