50 C 197/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 8 911 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. V části požadující zaplatit částku 1 911 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 911 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 8 911 Kč od datum do datum ve výši 8,05 % ročně, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 8 911 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši 7 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce poplatek 1 911 Kč, to vše nejpozději do datum. Žalovaná nezaplatila na dluh ze smlouvy o úvěru ničeho. Dne datum postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru původní věřitelka na žalobkyni. Dále žalobkyně uvedla, že pokud soud neuzná nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu neplnění smluvních povinností ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud nárok žalobkyně vypořádal jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Na výzvu soudu, aby žalobkyně předložila důkazy prokazující, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně uvedla, že byla žalovaná lustrována prostřednictvím databází ISIR, příjmení, CRKI a EUCB. Výsledky lustrace v těchto databázích žalobkyně nepředložila a žádné jiné důkazy prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalované k provedení nenavrhla.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud učinil následující skutkový závěr. Původní věřitelka uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované dne datum úvěr ve výši 7 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce poplatek 1 911 Kč, to vše nejpozději do datum. Soud nemá za prokázané, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná nezaplatila na dluh ze smlouvy o úvěru ničeho. Dne datum postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru původní věřitelka na žalobkyni. Následně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení nejpozději do datum.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

7. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle § 9 odst. 3 z. s. ú. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

9. Podle § 9 odst. 4 z. s. ú. pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.

10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle závěrů vyřčených v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 9 Co 133/2020„ rezignoval-li věřitel na prověření úvěryschopnosti dlužníka tím, že se toliko spokojil s pouhým doložením příjmů dlužníka, avšak neprověřoval již jeho závazky, náklady a další výdaje, je spotřebitelská smlouva o zápůjčce absolutně neplatná a zapůjčitelem poskytnuté plnění představuje bezdůvodné obohacení na straně vydlužitele.“ 14. Jestliže je smlouva o úvěru absolutně neplatná v případě, že věřitel nedostatečně posoudil schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr, tím spíše je smlouva absolutně neplatná v případě, že úvěruschopnost neposoudil věřitel vůbec. V souzeném případě neposoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná a je nutné vypořádat neplatnou smlouvu podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalovaná obdržela plnění ve výši 7 000 Kč. Za toto plnění nezaplatila žalovaná ničeho. Původní věřitelka, resp. žalobkyně, má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 7 000 Kč.

15. Žalovaná pak měla podle § 1958 odst. 2 o. z. plnit dluh ihned poté, co k tomu byla žalobkyní vyzvána, tedy nejpozději do datum. Ode dne následujícího přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud požadovala žalobkyně úroky z prodlení za dřívější období, soud v této části žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 911 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.