50 C 199/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 302 156,02 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 292 891,49 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 24 624 Kč od 14. 11. 2020 do 1. 7. 2021, úrok 19,458 % ročně z částky 292 891,49 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14 299,53 Kč od 28. 11. 2020 do 1. 7. 2021, zákonný úrok z prodlení z částky 292 891,49 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částku 5 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 244,1 Kč od 28. 11. 2020 do 1. 7. 2021, zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částku 3 055,51 Kč, částku 949,02 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 46,34 Kč od 28. 11. 2020 do 1. 7. 2021, zákonný úrok z prodlení z částky 949,02 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, částku 260 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11,99 Kč od 28. 11. 2020 do 1. 7. 2021, zákonný úrok z prodlení z částky 260 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 66 987,78 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”)

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 256 963 Kč, nesplacených splátek ve výši 35 928 Kč, smluvních sankcí pro případ prodlení podle čl. 5 Smlouvy ve výši 5 000 Kč, smluvní úrok ke dni ukončení Smlouvy ve výši 3 056 Kč, účelně vynaložené náklady 130 Kč, neuhrazené pojistné 949,02 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru č. SUA19/010687, ze dne 24. 11. 2019 (dále jen„ Smlouva“), mezi žalobkyní a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 273 998 Kč s úrokem 19,457755% ročně, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 84 měsíčních splátkách po 5 988 Kč, celkem 502 992 Kč. Dne 13. 11. 2020 byla žalovanému zaslána výzva k zaplacení celého úvěru, když ke dni 13. 11. 2020 žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a pro prodlení žalovaného s řádnou úhradou dohodnutých splátek, úvěr ke shora uvedenému dni zesplatnila. K posouzení úvěruschopnosti uvedla žalobkyně, že vyžaduje od klientů doklady o příjmech, ověřuje informace od žadatelů o úvěru vůči životnímu minimu a normativním nákladům na bydlení, užívá NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík, rejstřík exekucí. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 26. 5. 2021.

3. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé.

4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

5. Ze smlouvy o věru uzavřené dne 24. 11. 2019 soud zjistil, že dle smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 273 998 Kč na pořízení automobilu Škoda Octavia. Byl sjednán úrok ve výši 19 457755% ročně. Měsíční splátka byla ve výši 5 988 Kč, počet splátek 84. Celková částka k zaplacení byla uvedena ve výši 502 992 Kč Smlouva byla žalovaným podepsána. V článku 5.

4. Smlouvy jsou uvedeny dohodnuté smluvní pokuty, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhá, dále možnost požadovat úhradu skutečných nákladů spojených s upomínáním k zaplacení.

6. K doložení zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně předložila pracovní smlouvu žalovaného, výpis z bankovního účtu žalovaného, jak je uveden shora, kopii občanského a řidičského průkazu, záznamy o dotazech v registrech bankovních i nebankovních subjektů.

7. Z listiny nazvané Výpis čerpání, splátek a úhrad, SALDOKONTA ÚVĚROVÉ SMLOUVY č. [spisová značka], soud zjistil, že žalovaný výši požadovaných úroků, úroku z prodlení, účelně vynaložených nákladů, poslední splátku uhradil v březnu 2020.

8. Z dopisu ze dne 13. 11. 2020 a kalkulace finančního vyrovnání pro předčasné splacení a ukončení úvěrové smlouvy ke dni 13. 11. 2020, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky úvěru ve výši 302 026,02 Kč do 14ti dnů ode dne sepsání výzvy.

9. Z dopisu ze dne 26. 5. 2021 a dokladu o odeslání dne 27. 5. 2021, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Přestože smlouva o úvěru není podepsána žalovaným, dospěl soud s ohledem na telefonní hovor k závěru, že žalovaný žádal o úvěr, telefonicky mu byly poskytnuty základní informace o úvěru, žalovaný s podmínkami úvěru souhlasil, bylo mu sděleno, jak uzavřít smlouvu o úvěru a že mu budou zaslány ještě podrobné informace, tedy smlouva o úvěru byla uzavřena se žalovaným a tento znal smluvní podmínky, proto také částečně hradil úvěrové splátky.

11. Co se týče úvěruschopnosti žalovaného, soud dospěl k závěru, že žalovaný byl úvěruschopný s ohledem na výši splátky úvěru. Příjmy žalovaného byly doloženy výpisy z jeho účtu, pracovní smlouvou, žalovaný neměl exekuci. Úvěruschopnost žalovaného tak byla nejen posuzována v dostatečném rozsahu, ale žalovaný byl i s ohledem na disponibilní příjmy schopen úvěr splácet.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

13. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný.

14. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Bylo prokázáno, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, soud proto přiznal smluvní pokuty v požadované výši, neboť tyto nejsou v rozporu s právní úpravou.

15. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě.

17. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 66 987,78 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 965 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 302 156,02 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. a z částky 4 770 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., cestovní náhrada podle § 13 a.t. v celkové částce 1 043,37 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 45 473,37 Kč ve výši 9 549,41 Kč.