50 C 35/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem titul Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 72 313,28 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 17 041,28 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 5 904 Kč, částku 19 368 Kč, smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 25 272 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 842,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 72 313,28 Kč s příslušenstvím. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující zbývající část jistiny 20 000 Kč, zbývající část úroků 17 041 Kč, zbývající část inkasní služby 5 904 Kč (zbylých 72 splátek po 82 Kč), náklady upomínkování 800 Kč, smluvní pokuta 10 000 Kč a 40,90 Kč za prodlení úvěru, smluvní úroky z prodlení inkasní služby 3,36 Kč, zbylá část programu [anonymizováno] odklad 4 392 Kč (72 splátek po 61 Kč), nemoc 7 488 Kč (72 splátek po 104 Kč), práce 7 488 Kč (72 splátek po 104 Kč) s příslušenstvím, tedy úroky a smluvními úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč Smlouva byla sjednána elektronicky, žalovaný projevil jednoznačný souhlas s obsahem smlouvy emailem a zasláním verifikační platby ze svého účtu a zřízením příkazu k inkasu na svém účtu pro platbu splátek úvěru. Úvěr byl sjednán na 72 měsíců, celkem měl žalovaný zaplatit 37 041 Kč (20 000 Kč jistina a 17 041 Kč úroky) v měsíčních splátkách po 514 Kč. Dále byla sjednána doplňková služba na výslovnou žádost žalovaného – inkasní služba s cenou 82 Kč měsíčně. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou hned první splátky, splatné dne [datum]. Dne [datum] byla žalovanému zaslána první upomínka a byl vyzván k úhradě dlužné částky a poplatku za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Dne [datum] byla žalovanému zaslána další upomínka a výzva k úhradě 300 Kč za I. upomínku spolu se smluvní sankcí za 2. upomínku ve výši 500 Kč, zároveň byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a možnou smluvní pokutu. Dne [datum] došlo ke zesplatnění úvěru a nárok žalobkyně byl vyčíslen na 18 327,47 Kč, a to v souladu se shora uvedeným rozpisem.

2. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

4. Z Výpisu z účtu žalobkyně ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný poukázal žalobkyni 10 Kč. 5. [příjmení] [příjmení] obrazovky soud zjistil, že žalovaný povolil žalobkyni inkaso z účtu ve výši 2 595 Kč počínaje [datum].

6. Z Potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o vyplacení úvěru tak, že 10 432 Kč poukázala na účet věřitele na splacení předchozího závazku ze smlouvy [číslo] ze dne [datum], částku 5 577 Kč poukázala na účet žalovaného a částku 4 000 Kč započetla na náklady poskytnutí úvěru. Dále jej informovala o výši měsíční splátky 865 Kč a platebních údajích – účtu, VS, splatnosti.

7. Z Výpisu z internetového bankovnictví ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla poukázána žalobkyní částka 5 577 Kč.

8. Z Upomínky [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení a vyzvala jej k úhradě nákladů upomínky ve výši 300 Kč, celková dlužná částka byla 1 165 Kč.

9. Z Poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že byl žalobkyní zaslán dopis žalovanému.

10. Z Upomínky [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení a vyzvala jej k úhradě nákladů upomínky ve výši 500 Kč, celková dlužná částka pak byla ve výši 1 665 Kč.

11. Z Poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že byl žalobkyní zaslán dopis žalovanému.

12. Ze Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínky s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila dlužnou částku v celkové výši 72 357,54 Kč a vyzvala žalovaného k její úhradě, upozornila jej na možnost podání žaloby. Výzva obsahuje stručný právní rozbor. Dopis je podepsán právním zástupcem žalobkyně a je přiložena kopie plné moci spolu s poštovním podacím archem ze dne [datum].

13. Z Emailové korespondence žalobkyně se žalovaným soud zjistil, že dne [datum] byl žalobkyní zaslán žalovanému na email návrh úvěrové smlouvy s tím, že po zaslání potvrzení o svolení k inkasu plateb na úvěr z účtu žalovaného, bude uvolněna platba dle smlouvy o úvěru. Z předloženého screenshotu soud zjistil, že žalovaný zřídil na svém účtu povolení k inkasu k měsíční platbě ve výši 2 595 Kč ve prospěch účtu žalobkyně.

14. Ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] soud zjistil, že ji uzavřel žalovaný s žalobkyní dne [datum]. Žalovaný měl zaslat žalobkyni verifikační platbu 10 Kč k ověření uzavření smlouvy dle čl.

2. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, z nichž má být žalovanému vyplaceno 5 577 Kč na jeho účet, částka 10 423 Kč bude zaslána na účet věřitele na úhradu předchozí smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a částka 4 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně s uzavřením smlouvy (čl. 4). Žalovaný za úvěr celkem zaplatí 17 041 Kč úroků (čl. 4), tedy celkem splatí 37 041 Kč v měsíčních splátkách po 514 Kč (čl. 5). Smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky pro případ prodlení (čl. 5). V případě prodlení žalovaného o 10 dní je žalobkyně oprávněna zaslat žalovanému první upomínku s poplatkem 300 Kč, druhou upomínku s poplatkem 500 Kč (čl. 5). Pokud žalovaný neuhradí dlužnou částku ani po dvou upomínkách je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, pro tento případ byla sjednána smluvní pokuta ve výši 50 % zůstatku jistiny (čl. 5). Přílohou této smlouvy je Příloha [číslo] obsahující standardní informace o spotřebitelském úvěru a Příloha [číslo] Evropský standardizovaný informační přehled, Příloha [číslo] Tabulka umoření stanovící výši dlužné jistiny pro jednotlivé splátky úvěru. Předposlední je Příloha [číslo] Smlouva o inkasní službě, kterou uzavřel žalovaný s žalobkyní, touto smlouvou si žalovaný sjednal právo žalobkyně inkasovat splátky přímo z jeho účtu oproti povinnosti platit jí za to 69 Kč měsíčně. V čl. 2 je stanoveno, že bude-li žalovaný v prodlení se 2 splátkami spotřebitelského úvěru a úvěr se tak stane splatným, je povinen uhradit zbývající část sjednané inkasní služby jako škodu způsobenou porušením této smlouvy. Smluvní strany souhlasily s takto vyčíslenou škodou. Součástí zaslané smlouvy je i žádost žalovaného o zřízení inkasní služby.

15. Žalobkyně soudu předložila i Znalecký posudek [číslo] Posouzení podmínek [anonymizováno] při poskytování spotřebitelských úvěrů ze dne [datum] vypracovaný znalcem [titul]. [jméno] [příjmení]. V rámci znaleckého posudku o rozsahu 4 stran textu znalec posuzuje podmínky bank a nebankovních subjektů při poskytování úvěrů. Závěr posudku je, že úroková sazba i RPSN odpovídají situaci na trhu nebankovních subjektů a v některých případech i bankovních subjektů. Dobrovolně nabízené služby (např. inkaso) jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny a podmínek obvyklé na trhu). Sankční ujednání jsou obvyklá a přiměřená zákonu o spotřebitelském úvěru. Obezřetně je posuzována úvěryschopnost, a to dokonce i mírně nad rámec zákona. Součástí znaleckého posudku jsou podklady pro jeho vypracování.

16. Žalobkyně přiložila i kopii občanského průkazu žalovaného, ověření, že občanský průkaz není zneplatněn, výpis z registru exekucí, výplatní pásku žalovaného, výpis z jeho účtu za měsíc listopad 2019.

17. Ze statistických dat ČNB, a to konkrétně databáze časových řad [příjmení] – Statistická data – Měnová a finanční statistika – B. úrokové sazby MFI – [příjmení] obchody – Úrokové sazby soud zjistil, že se obvyklá úroková sazba u nových spotřebitelských úvěrů v době od 12/ 2019 do 12/ 2019 pohybovala pod 9 % ročně.

18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

19. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, úvěr byl žalovanému vyplacen dle smluvní dohody ve výši 20 000 Kč, přičemž z toho si žalobkyně započetla 4 000 Kč na náklady spojené s uzavřením úvěrové smlouvy a 10 423 Kč na úhradu předchozího úvěru. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas v souladu se splátkovým kalendářem. Žalovaný byl 3x marně upomenut o uhrazení dlužných splátek, následně dopisem ze dne [datum] došlo k zesplatnění úvěru a všech žalovaných částek, tedy konkrétně zbývající část jistiny 20 000 Kč, zbývající část úroků 17 041 Kč, zbývající část inkasní služby 5 904 Kč (zbylých 72 splátek po 82 Kč), náklady upomínkování 800 Kč, smluvní pokuta 10 000 Kč a 40,90 Kč za prodlení úvěru, smluvní úroky z prodlení inkasní služby 3,36 Kč, zbylá část programu PODPORA odklad 4 392 Kč (72 splátek po 61 Kč), nemoc 7 488 Kč (72 splátek p 104 Kč), práce 7 488 Kč (72 splátek po 104 Kč). Součástí smlouvy o úvěru je i smlouva o inkasu. Dle ČNB obvyklá úroková sazba se pohybovala kolem 9 % ročně u podobných úvěrů.

20. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, pokud se týká způsobu uzavření úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

22. Co se týče právního posouzení soud vycházel z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) účinného od 1. 1. 2014, který mimo jiné stanoví, že:„ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. …“ Soud proto s ohledem na vznik právních poměrů věc posoudil dle právní úpravy zák. č. 89/2012 Sb.

23. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek byl zesplatněn.

24. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. V rámci právního posouzení smluvní pokuty soud vycházel z § 2048 až § 2052 o. z., který stanoví, že dle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Přičemž v daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal.

26. Dle § 122 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

27. Dle § 122 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

28. Dle § 122 odst. 3 zák. o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

29. Soud konstatuje, že v posuzovaném případě se jedná ze strany žalobkyně zcela zjevně o obchod s chudobou, kdy ve své podstatě z úvěru ve faktické výši 5 577 Kč se za 4 měsíce stane dlužná částka přes 72 000 Kč, tedy více než 12 x vyšší. Ve skutečnosti se jedná o poměrně právně sofistikované navyšování dlužné částky o sankce mající povahu smluvní pokuty, které se v textu žaloby nenazývají smluvní pokutou, o různé paušální částky smluvně dohodnuté. Z koncipování smlouvy a žaloby je zcela zjevné, že žalobkyně od začátku počítala s tím, že žalovaný neuhradí řádně a včas úvěr, čímž jí vznikne na základě smlouvy možnost požadovat neúměrné navýšení dlužné částky. To vše za situace, kdy obvyklá úroková sazba u spotřebitelských úvěrů u bank v té době činila zhruba 9 % ročně. Pro tento závěr svědčí právě takto razantní navýšení dlužné částky, které je zjevně úmyslně vytvořeno za účelem sanovat nevymožené úvěry. Jsou-li úvěry poskytovány osobám, u nichž je riziko, že jej nesplatí, je totiž potřeba toto riziko sanovat navyšováním dlužné částky. Proto mohou obecně bankovní subjekty poskytovat úvěry s nižší úrokovou sazbou, neboť neposkytují běžně úvěry rizikovým osobám. Byť žalobkyně v posuzovaném případě zjistila relevantní fakta o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, je zřejmé že se jednalo o osobu, která prošla oddlužením, pohyb na jeho účtu je spíše mírně debetní, již dříve poskytnutý úvěr nesplatil a byl refinancován, nicméně exekuce neměl evidovány, v oddlužení nebyl, jiné nesplacené bankovní nebo nebankovní závazky evidován v době uzavření úvěrové smlouvy neměl. Tedy bez dalšího nelze určit, že by žalovaný byl osobou prokazatelně neschopnou splácet úvěr a žalobce zanedbal povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného.

30. S ohledem na shora uvedenou právní úpravu a zjištěný skutkový stav je třeba jednotlivé nároky žalobkyně posoudit a odůvodnit samostatně.

31. Nárok žalobkyně na zbytek dlužné jistiny 20 000 Kč je po právu, neboť žalovanému byl žalobkyní v souladu se smlouvou o úvěru poskytnut úvěr v této výši a v této výši zůstal dosud neuhrazen.

32. Nárok žalobkyně na úrok z úvěru ve výši 17 041 Kč je po právu, neboť se jedná o zbylou část dosud nehrazeného smluvně stanoveného úroku z úvěru.

33. Nárok na zaplacení zbylé části inkasní služby ve výši 6 534 Kč je ve smlouvě o inkasu formulován jako paušalizovaná náhrada škody pro případ prodlení žalovaného a následné zesplatnění úvěru. Právní teorie obecně považuje smluvní pokutu za paušalizovanou náhradu škody. Dle obsahu soud proto posoudil tento nárok s ohledem na jeho povahu jako skrytou smluvní pokutu. Dále je třeba konstatovat, že smlouva o inkasu není jakási samostatná smlouva stojící zcela mimo smlouvu o úvěru, naopak jedná se o součást smlouvy o úvěru, ostatně je jednou z jejích příloh a nemůže existovat samostatně mimo smlouvu o úvěru. Právě s ohledem na regulaci výše smluvní pokuty v zákoně o spotřebitelském úvěru se tak žalobkyně snaží tento nárok přejmenovat na náhradu škody a tvrdí, že smlouva o inkasu je zcela samostatnou smlouvou. Soud proto tento nárok zahrnul do maximální výše smluvní pokuty dle zákona o spotřebitelském úvěru. Dalším důvodem, proč žalobkyně tvrdí, že se jedná o zcela samostatný nárok, je skutečnost, že požaduje smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z této„ náhrady škody“. Kdyby se totiž nejednalo o samostatnou smlouvu, ale o součást smlouvy o úvěru, byl by takto stanovený smluvní úrok z prodlení zakázaný. Skutečnost, že se jedná o de facto smluvní pokutu, resp. ještě dříve další odměnu žalobkyně než došlo ke změně textace, vyplývá i z toho, že soudu je známo z jeho úřední činnosti, že žalobkyně ve svých smlouvách upravuje výši poplatku za inkaso dle výše úvěru, přestože náklady na inkaso budou u různých inkasovaných částek neměnné. S ohledem na neurčitost stanovení, určení, výše smluvní pokuty, kdy není zřejmé v jaké konkrétní výši, případně jakým výpočtem, bude stanovena, soud žalobkyni nárok na její zaplacení nepřiznal.

34. Nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1% denně soud nepřiznal, neboť tento je v rozporu se zákonnou úpravou smlouvy o spotřebitelském úvěru. Takto stanovený úrok spolu v kombinaci s dalšími sankcemi a poplatky, které mají povahu skrytých sankcí, vytváří ve svém důsledku soubor sankčních ujednání, na základě kterých se postavení žalovaného jako spotřebitele výrazně vychyluje v jeho neprospěch a nedalo by se absolutně posuzovat jako alespoň přibližně rovnovážné s postavením žalobkyně jako věřitele. Pokud se takováto ujednání ve smlouvě ocitnou, jsou s ohledem na jejich schopnost vychýlit pozici spotřebitele v jeho neprospěch, jako neplatné.

35. Nárok na zaplacení 800 Kč nákladů na upomínky soud nepřiznal, neboť byť v této výši byly dohodnuty smluvně, žalobkyně je ve výčtu uplatněných a požadovaných částek uvedla hodnotou 0 Kč.

36. Co se týče smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, tak soud tuto smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru žalobkyni přiznal, neboť byla sjednána řádně ve smlouvě a její výše odpovídá i právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.

37. Soud tak přiznal žalobkyni jistinu 20 000 Kč, poplatky a smluvní pokutu 10 000 Kč. Z těchto částek přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně. Dále soud žalobkyni přiznal i úrok z úvěru ve výši 17 041,28 Kč. Zbylou část žaloby, tedy 5 904 Kč, 19 368 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 25 272 Kč od [datum] do zaplacení, zamítl se shora uvedených důvodů.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 842,75 Kč, přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35 % z žalované částky ke dni rozhodování včetně příslušenství 73 313,28 Kč bylo přiznáno pouze 47 041,28 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 893 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 72 313,28 Kč sestávající z částky 4 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 010 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2 010 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 950 Kč ve výši 2 299,50 Kč, což činí částku 16 142,50 Kč.

39. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.