50 C 42/2022
č. j. 50 C 42/2022-28
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 6 105 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od 29. 9. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. V části požadující zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od 11. 6. 2021 do 28. 9. 2021 ve výši 8,25 % ročně, smluvní pokutu ve výši 1 105 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Mostě dne 23. 1. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení a částky 1 105 Kč. Podle žaloby, žalobkyně a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 9. 3. 2021, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Celková výše úvěru činila 5 000 Kč. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy ke dni splatnosti. Zbytek celkové částky k úhradě splatí žalovaný nejpozději ke dni ukončení této smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho, došlo dne 10. 6. 2021 k zesplatnění úvěru. Dle ustanovení čl. VI. smlouvy má žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z aktuální výše dlužné částky. Smluvní pokuta od 11. 6. 2021 do 17. 1. 2022 z částky 5000 Kč činí celkem 1 105 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhrazení zákonného úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.
3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.
4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru předložené žalobkyní soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva je žalovaným nepodepsaná. Z obsahu spisu nevyplývá, že by smlouvu skutečně uzavíral žalovaný a ne pouze osoba, která použila osobní údaje žalovaného a která má případně podpisové právo k účtu žalovaného. Z textu smlouvy vyplývá, že žalobkyně jako věřitelka měla žalovanému jako dlužníkovi poskytnout peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Úroková sazba dle nepodepsané smlouvy měla činit 40 % měsíčně (čl. 1). Dále text smlouvy obsahuje ustanovení o smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z částky, s jejíž platbou je žalovaný v prodlení (čl. 6).
6. Z potvrzení o provedené platbě, vyplývá, že na účet žalovaného (uvedený žalovaným ve smlouvě o úvěru) byla žalobkyní zaslána dne 9. 3. 2021 částka 5 000 Kč.
7. Z oznámení o zesplatnění vyplývá, že žalobkyně písemně sdělila žalovanému, že z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatnila úvěr ke dni 10. 6. 2021.
8. Z výzvy k úhradě ze dne 13. 9. 2021 a předloženého poštovního podacího archu vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž mu byla poskytnuta lhůta do 7 dnů od odeslání výzvy.
9. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014).
10. Okresní soud se nejprve zabýval otázkou, zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva, když žalobkyně dokládá její uzavření pouze nepodepsaným textem listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ a potvrzením s odeslanou platbou úvěru žalovanému.
11. Okresní soud na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky byla konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně). Z dokumentu označeného jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané smlouvy skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli konkrétního žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření kupní smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv (konkludentního) ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl a to ani v případě kdyby bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím internetu zasílala žalovanému nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané nyní žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalovanému doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaný a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba. Za této situace, pak nedošlo k dohodě o smluvní pokutě a poplatcích z úvěru.
12. Okresní soud připomíná, že pojem elektronický podpis (obyčejný) je definován přímo v § 2 písm. a) zákona o elektronickém podpisu, jako údaje v elektronické podobě připojené k datové zprávě, které jsou s datovou zprávou logicky spojeny a slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Základní otázkou zde je, co je možné již za tento obyčejný elektronický podpis považovat, protože občanský zákoník ani zákon o elektronickém podpisu nijak dále nedefinují a nespecifikují pojem elektronického podpisu. Podle převažujícího názoru, běžné uvedení jména na konci datové zprávy (např. e-mailu, SMS apod., ani v textu textového souboru, který je k e-mailu připojen) nepředstavuje prostý elektronický podpis. Určení jednající osoby je spojeno až se zaručeným elektronickým podpisem (srov. např. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 2400 s. 2026).
13. Podle § 566 odst. 1 o.z., není-li soukromá listina podepsána, je na tom, kdo ji použil, aby dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí.
14. Vzhledem k tomu, že existence smlouvy v řízení prokázána nebyla, posoudil soud poskytnuté plnění na bankovní účet žalovanému jako bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu).
15. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. S ohledem na shora uvedené soud posoudil žalobu jako důvodnou pouze v části požadující zaplacení částky 5 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. V části požadující zaplacení smluvní pokuty v souvislosti s prodlením žalovaného soud žalobu zamítnul. Žalovaný pak měl dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní prokazatelně vyzván, neboť splatnost úvěru dle bodu 6.6. smlouvy, nebyla platně dohodnuta. Nezbytnou podmínkou nastoupení účinků adresovaného právního jednání, je pak dle konstantní judikatury doručení do sféry dlužníka. Okresní soud přitom vycházel z toho, že žalobkyně prokázala (předžalobní výzvou a dokladu o odeslání předžalobní výzvy ze dne 21. 9. 2021), že žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužné částky a byla mu současně poskytnuta lhůta pro splnění do 7 dnů od doručení výzvy. Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle této domněnky tak zásilka obsahující výzvu k zaplacení žalovanému došla dne 24. 9. 2021, žalovaný byl proto povinen zaplatit dle výzvy k zaplacení do sedmi dnů ode dne odeslání, tj. do 28. 9. 2021 a dnem následujícím, tedy 29. 9. 2021, se žalovaný dostal do prodlení, a od tohoto okamžiku náleží žalobkyni nárok na úroky z prodlení.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, když její neúspěch tvořil pouze zamítnutý požadavek na smluvní úrok z prodlení, nicméně nárok na zaplacení úroku z prodlení jí byl přesto přiznán, byť v jiné výši, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x 200 Kč, tj. celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč.
20. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.