50 C 44/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 61 600 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 61 600 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyni se neukládá povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.</b> 1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 61 600 Kč z titulu náhrady škody na základě uzavřené smlouvy o dílo mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně měla provést instalatérské práce v Německu, tyto práce měl pro žalobkyni provést na základě smlouvy o dílo žalovaný spolu s 3 kolegy. Tyto práce nebyly v části dokončeny a musely být dokončeny německým objednatelem, kterému náklady uhradila žalobkyně, v části způsobili žalovaný a jeho kolegové v Německu škodu vytopením, která musela být opravena opět německým objednatelem, kterému náklady uhradila žalobkyně. Celkem tak uhradila žalobkyně německému objednateli částku 10 400 EUR, kterou požaduje, poníženou o částku 831,02 EUR, v podílu ¼ uhradit po žalovaném.

2. Žalovaný uvedl, že žalobkyně po něm chce zaplatit zhruba 60 000 Kč, ale není mu známo, z jakého důvodu, požadavek žalobkyně na zaplacení vůbec nechápe. S žalobou nesouhlasil, navrhnul její zamítnutí.

3. Soud při ústním jednání ve věci samé žalobkyni obsáhle poučil dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazní prostředky.

4. Soud ve věci provedl výslech jednatelů žalobkyně a svědků [příjmení] a [příjmení].

5. Jednatel [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaného zná, jako živnostník pracoval pro žalobkyni na základě inzerátu, kdy se přihlásil pan [příjmení], který měl svoji partu, jejíž součástí byl i žalovaný. Všichni měli své živnostenské listy. S každým byla uzavřena rámcová smlouva a objednávka na instalatérské, topenářské, dokončovací práce v Německu. Samotné práce byly prováděny na stavbách rodinných domů v Německu při výstavbě satelitního městečka, jednalo se o bungalovy. Fungovalo to tak, že žalobkyně dala pokyn panu [příjmení], kdy má nastoupit na práci, správně tuto objednávku dostávali všichni na tu danou práci. Samotnou práci pak již prováděli v Německu pod dohledem německého mistra od firmy, se kterou měla žalobkyně uzavřenou smlouvu na dodávku těchto prací. Jednalo se o [právnická osoba]. Po provedení konkrétních prací byl sepsán seznam odpracovaných hodin, který jim předložil žalovaný i ostatní členové Party k fakturaci. Parta pana [příjmení] pracovala podle pokynů, které dávali panu [příjmení] jako předákovi, nebo německá firma přímo na místě, která také s panem [příjmení] řešila jednotlivé detaily prací. Pan [anonymizováno] dostal vždy k dispozici plány, dle kterých měl práci vykonávat, pokud bylo třeba provést zněny na nich, tyto si dohadoval s německou firmou on sám. Firmě žalobkyně fakturovali vždy odpracované hodiny na jednotlivých stavbách. Seznam odpracovaných hodin byl vždy potvrzen německým mistrem na stavbě. Na každou práci měli stanoven určitý počet hodin, který museli dodržet. Stalo se také, že kvůli povětrnostním podmínkám nemohli provést práci, šlo o solární panely, tak šli dělat na jiný dům, žalobkyni slíbili, že se na původní práci vrátí a tuto dodělají. To však neudělali, i když žalobkyně jim za tu původní práci již zaplatila všechny peníze. Při provádění prací způsobila parta pana [příjmení] škodu, kdy bylo nutno vysoušet rodinný dům, dělat nové obklady. Tyto práce žalobkyni [právnická osoba] přefakturovala, resp. započetla na její faktury vůči nim, jednalo se zhruba o 10 000 Euro, přesně tuto částku již neví. Žalobkyně tuto částku zaplatila partě pana [příjmení], protože byla proplacena faktoringovou společností, ale po nezaplacení [právnická osoba] byla žalobkyně nucena peníze vrátit faktoringové společnosti zpět. Vůči jednotlivým členům party pana [příjmení] pak podali žalobu, na základě které po nich chtějí zaplatit částku, která odpovídá nezaplacené faktuře [právnická osoba] za nedokončené stavby, zakázku a za náklady na odstranění škod. Celkovou částku pak rozdělili stejným dílem mezi všechny čtyři členy [anonymizováno] party, takže po žalovaném chtějí jednu čtvrtinu shora uvedené částky. Svědek vyzýval pana [příjmení] k tomu, aby se vrátili dokončit nedodělané stavby, psal mu na WhatsApp, [příjmení] se ale vymlouval, nejdřív řekl, že se domluví, ale pak už ani nekomunikoval, tak se rozhodli, že budou nuceni podat žalobu k soudu. Po žalovaném žalobkyně nechce ani úroky, ani náklady, které měli spojené s tím, že nechali stát v Německu firemní auto, které jim poskytli na dopravu do práce, sami si jej museli nechat odtáhnout zpět do ČR. Dále účastník uvedl, že poté co byla uzavřena s každým živnostníkem rámcová smlouva o dílo, byly na každou jednotlivou zakázku vystavovány objednávky, ale nebyl si tím jist, neboť fakticky administrativní úkony za jejich firmu dělá sekretářka, která má o tom lepší přehled. Má za to, že žalovanému byly také vystavovány objednávky na každou zakázku. V případě nedokončených prací žalovaného vyzývali, aby je dokončil. Bylo to z jeho strany vždy přes pana [příjmení], přímo žalovaného svědek nekontaktoval. Stejná situace je i v případě nároku na vzniklou škodu za práce při odstraňování vad. Ještě se s panem [příjmení] bavil o tom, že jejich firma má pro tyto případy pojistku, jestli ji má on také, na to mu řekl, že to je nesmysl aby se stalo jim a odmítl se s ním o tom dále bavit s tím, že si to vyřídí sám, protože pro [právnická osoba] v minulosti sám pracoval a dokonce jim ji i dohodil. Žalovaný měl pokyny, co má přesně na které zakázce dělat. Toto mu rozděloval pan [příjmení], který byl jejich předák a věděl, co mají dělat. Na ceně za hodinovou práci se dohadoval s panem [příjmení] a žalovaný jim fakturoval cenu za dílo dle dohody, kterou jednatel uzavřel s panem [příjmení], který za žalovaného jednal a za něj odpovídal. Provedené práce na místě si přebírala německá firma, která na základě smlouvy s objednatelem prováděla samotné stavební práce. Vykazované práce byly skutečně provedeny, protože je odsouhlasovala německá firma na místě, problém byl v tom, že některé zakázky nebyly dokončeny, německá firma si je musela dokončit sama za dražší peníze a také je tady ta způsobená škoda. Žalovanému propláceli odvedenou práci vždy po týdnu, kdy v pondělí vystavil fakturu za předchozí týden a ve čtvrtek ji proplatili tak, že podle smlouvy dostali 80 % hned, 17 % po měsíci a zbytek byl poplatek za faktoring. Po tomto incidentu přišli o německou firmu jako jejich zákazníka a jejich pověst v Německu utrpěla. Z pana [příjmení] ještě přes měsíc dolovali univerzální klíč od všech domků, na kterých dělali, jinak by jim hrozila smluvní pokuta zhruba 3 000 Euro.

6. Jednatel [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaný pro ně dělal instalatérské práce na základě uzavřené smlouvy a objednávky. Smlouva byla uzavřena na celý rok a ke každé zakázce byla vystavena samostatná objednávka. Práce pro jejich společnost vykonával v Německu Smlouva byla uzavřena v roce 2018, pokaždé na jeden rok, prodlužovala se. Když dostali od německého partnera objednávku na práce, objednali si ústně přes pana [příjmení] provedení konkrétních prací. Žalovaný dělal v partě pana [příjmení]. Konkrétní zadání s žalovaným neřešili. Toto vždy sdělovali panu [příjmení], který byl jejich předákem a pro ně měl odpovědnost za celé dílo. Parta pana [příjmení] vždy odjela do Německa na stavbu, tam se již domlouvala přímo se zástupcem německé firmy, která si ty práce u nich objednala. Pan [obec] mluví německy, takže nebyl problém se s ním domluvit. Na každou zakázku měla parta pana [příjmení] stanovený počet hodin, za který ji měla udělat a který ji za ní bude proplacen. Zároveň byly povinni konkrétní zakázku dokončit. Parta pana [příjmení] jim fakturovala odpracované hodiny průběžně za každý týden, byly odsouhlasené ze strany německé firmy, oni na ně dostali peníze od faktoringové společnosti, takže je proplatili partě pana [příjmení]. Proto když německá firma odmítla proplatit fakturu za provedené práce pro jejich nedokončení a přefakturovala jim náklady na odstranění škod, které udělala parta pana [příjmení], museli vyplacené peníze vrátit faktoringové firmě a tyto chtějí i po žalovaném zaplatit, to je náklady za škody a nezaplacené nedodělky. Za jejich firmu s panem [příjmení] většinou mluvil pan [příjmení], který jim také telefonoval a žádal je několikrát, aby jeli dokončit zakázku, na to mu řekli, že nemají auto, oni jim dali jejich, které nechali nepojízdné stát v Německu a oni jej museli na vlastní náklady odtáhnout do ČR. Také jim říkal, že způsobili škodu nedotažením těsnění u záchodu, netěsnící vodní potrubí ve zdi, čímž došlo k vytopení a škodě za práce spojené s odstraněním způsobené škody. Parta pana [příjmení] se nevrátila dokončit nedodělané stavby ani jednou. Z jejich firmy veškeré věci týkající se provádění díla dohadovali s panem [příjmení] jako jejich parťákem. S panem [příjmení] se byli na stavbě podívat jen jednou, ze začátku, pak už na stavbu nejezdili, protože je to nákladné, práce si hlídal pan [příjmení]. S žalovaným spolupracovali pouze na základě rámcové smlouvy, která je uvedená v žalobě. Předtím ani potom nespolupracovali. Chování pana [příjmení], kdy nechtěl odstranit nedodělky a zaplatit vzniklou škodu si vysvětluje tak, že prostě dostal zaplaceno a dál už nechtěl dělat nic, zadarmo se dělá blbě. Po tomto incidentu [právnická osoba] ztratili jako zákazníka.

7. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je zaměstnankyní žalobkyně, dělá pro ně veškeré administrativní činnosti a komunikuje se zahraničními partnery, vztah k žalovanému je pracovní z doby, kdy pracoval pro žalobkyni. S žalovaným za žalobkyni uzavírala rámcovou smlouvu o dílo ona, jednalo se o práce v ČR, ale i v Německu, smlouvy se uzavíraly většinou na rok. K rámcové smlouvě se vždy uzavírají objednávky na jednotlivé zakázky, kde je uvedená konkrétní německá firma, pro kterou se dílo dělá, stejně tak se uzavírají dodatky k rámcovým smlouvám. K rámcové smlouvě o dílo uzavřené se žalovaným byl uzavřen dodatek, který se ale týkal pouze toho, že na stavbě nebudou pod vlivem omamných a návykových látek. V rámci uzavřené smlouvy o provádění děl byla vystavena jedna objednávka, kterou dodali jako přílohu k žalobě. Cena za provedené práce uvedená v objednávce byla stanovená dle objednávky, kterou jejich firmě vystavila německá firma za celou zakázku do doby před uzavřením smlouvy se žalovaným. Kdyby došlo k rozšíření objednávek od německé firmy, bylo by to řešeno dodatkem, nebo novou objednávkou. Když jejich firma posílala partu pana [příjmení] na jednotlivé zakázky, tak se nevystavovaly samostatné objednávky. Konkrétní zakázky se vždy domlouvaly pouze s panem [příjmení] na firmě v [obec], kdy se domlouvali na konkrétních podmínkách, za kterých se zakázka provede, a když došlo k dohodě, tak odjeli do Německa zakázku provést. Se žalovaným nebyly konkrétní zakázky domlouvány, vše bylo domlouváno přes pana [příjmení]. Žalovaný byl poslední, kdo se přidal do party pana [příjmení]. V žalobě uplatněný nárok vznikl tak, že jednak prací členů [anonymizováno] party byla způsobena škoda na stavbách v důsledku jejich vytopení. Za odstranění těch škod musel zaplatit jejich německý partner a tuto částku, kterou zaplatil, požadoval po jejich firmě. V důsledku toho, že rovněž nebyly dokončeny zakázky partou pana [příjmení], musel je dokončit jejich německý partner sám a náklady, které s tím měl spojené, jejich firmě rovněž přefakturoval. Oboje bylo ve výši 10 400 Euro, na kterou vystavil jejich firmě fakturu. Po žalovaném chtějí zaplatit pouze jednu čtvrtinu z celkové částky, která jejich firmě nebyla zaplacena německým zákazníkem za špatné práce [anonymizováno] party. V žalobě uvedená nároková částka vznikla tak, že od celkově zadržené částky panem [příjmení] ve výši 10 400 Euro se odečetla částka 831,02 Euro, které byly později zaplaceny, a výsledná částka dělena čtyřmi je to, co jejich firma nárokuje po žalovaném. V případě uplatněných vad se na svědkyni písemně obrátila firma pana [příjmení], kdy jí poslala soupis vad i s fotodokumentací a požádala jí, aby jejich firma tyto závady opravila, případně aby se dostavili k dokončení zakázky. Toto přeposílala panu [příjmení], který byl předákem, a veškerá komunikace jejich firmy se odehrávala přes jeho osobu. S panem [příjmení] rovněž komunikovala telefonicky, kdy se snažila dohodnout způsob odstranění vad, ale v průběhu doby, kdy zpočátku jezdil dodělávat jednotlivé zakázky, později přestal jezdit na stavbu, kdy měl výmluvy, že nemá na naftu, někdo z party nemůže, pak přestala komunikace úplně. Poté už musel pan [příjmení] zakázky dokončit se svými lidmi. Po celou dobu smluvního vztahu na žádost pana [příjmení] poskytovali zálohy, když jim říkal, že jim došly peníze a proto nemohou odjet do Německa. Dnes není schopna přesně určit, kdy s jejich firmou přestal pan [příjmení] komunikovat.

8. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že pro žalobkyni v minulosti na základě uzavřené smlouvy vykonával práce, žalovaný je jeho přítel a dřívější spolupracovník. Pro žalobkyni pracoval jako OSVČ zhruba 2 roky předtím, než se stala ta aféra v Německu. Měli tým, který tvořili, spolu s ním, žalovaný [celé jméno žalovaného], p. [příjmení], p. [příjmení], p. [příjmení]. Byli sehraným týmem, který kvalitně odváděl přidělené práce a reprezentoval žalobkyni. Po celou dobu spolupráce pracovali v Německu, kde je žalobkyně posílala k jednotlivým firmám na provedení konkrétních prací. Fakticky to probíhalo tak, že ústně dostali od žalobkyně pokyn, na jakou zakázku a kdy se mají dostavit, kde mají zajištěné ubytování. V určený termín dorazili na místo zakázky a tu provedli podle pokynů místních firem, které byly na stavbě. Při provádění zakázek na místě samém nebyl nikdo od žalobkyně. Na každé zakázce si vedli knihu, kde zapisovali počet odpracovaných hodin. Tento byl vždy odsouhlasen stavebním dozorem firmy, pro kterou se zakázka dělala. Po odsouhlasení odpracovaných hodin si každý člen Party vystavil příslušnou fakturu na jejich proplacení, tu zaslal žalobkyni a nejpozději do konce následujícího týdne byla proplacena. Nejednalo se o celých 100 %, 80 % bylo proplaceno ihned, 3 % byl poplatek za fakturing a zbývajících 17 % žalobkyně zaplatila do cca 30 dnů od fakturace. Takovýmto způsobem probíhala spolupráce po celou dobu. Až do žalovaného incidentu probíhala spolupráce bezproblémově, a to zejména díky práci svědkyně [příjmení], která byla mimořádně schopná vyřešit jakýkoliv problém. Stavbyvedoucí, který měl konkrétní stavbu na starosti v Německu, jim dával veškeré pokyny týkající se provedení prací, kontroloval kvalitu jejich provedení, zajišťoval jim materiál, přebíral si provedenou práci, potvrzoval množství odpracovaných vykázaných hodin. Ze strany žalobkyně neobdrželi žádnou dokumentaci. Z jejich strany také nebyl žádný zájem dostavovat se na konkrétní stavby, neobdrželi od nich na konkrétní zakázku konkrétní objednávku, vše se odehrávalo jenom na základě uzavřené rámcové smlouvy, ke které ještě podepsali nějaké dodatky, které se týkaly alkoholu, drog atp. Na stavbách fungovali jako samostatné jednotky, ze strany žalobkyně neprobíhala žádná kontrola ani pokyny a to až do momentu předání. V případě zakázek prováděných pro [právnická osoba] to probíhalo tak, že se jednalo o instalatérské a topenářské práce při výstavbě rodinných domů. Od žalobkyně obdrželi stavební dokumentaci a seznam zakázek, které mají provést. Ta dokumentace nebyla v některých případech kompletní, tak si musel požádat o její doplnění u firmy [příjmení], a to i v případě dodání chybějícího materiálu. Pracovali na jednotlivých rodinných domech, kdy za každý dům měli stanovenou pevnou částku za práce, do které se museli vejít. Protože to bylo před Vánoci, tak chtěli všechny zakázky odevzdat včas, aby měli na Vánoce peníze. V některých domech zároveň s nimi pracovali i jejich majitelé, kteří si také dohodli případné změny umístění instalace, které provedly. Majitelé domů byli s jejich prací všichni spokojeni, někteří jim dali dokonce spropitné. V případě těchto zakázek si provedené práce a vykazování jejich odpracování neprováděl německý zákazník na místě. Po skončení prací na konkrétní zakázce se pořídila fotodokumentace provedených prací, tu zaslali žalobkyni a na jejím základě jim byly proplaceny vystavené faktury za práci. V případě, že u zakázky byl přítomen i majitel domu, tak jim provedení prací potvrdil telefonicky se žalobcem majitel sám. Pro [právnická osoba] práce na rodinných domcích práce prováděli zhruba půl rok, možná 3 až 5 měsíců, teď přesně si nepamatuje a myslí, že to bylo v r. 2018. Za celou dobu, kdy pracovali na zakázkách pro [právnická osoba], se vyskytla pouze 1 reklamace, bylo to v zimě. Toto jim zavolala žalobkyně, poskytla jim firemní vozidlo a celá parta vyjela k zákazníkovi odstranit závadu, která byla v konkrétním případě nedostatečné připevnění WC modulu. Tuto závadu na místě odstranili, zákazník před nimi telefonicky potvrdil žalobkyni její odstranění. Dále si pamatoval, že v jednom případě nemohli kvůli počasí realizovat montáž střešních solárních panelů, tak o cenu těchto prací byla ponížena cena zakázky, a to ústně, a žalobkyně jim zaplatila poníženou cenu za práce. Cestou zpátky po odstranění uvedené reklamace došlo k poruše poskytnutého firemního vozidla, toto se stalo nepojízdným, nemělo zaplacené asistenční služby v zahraničí, a protože již neměli hotovost, kterou jim žalobkyně poskytla ve výši 400 EUR pro celou partu, za kterou si koupili benzín, jídlo, tak museli sami vyřešit situaci, jak se dopravit z Německa domů. Svědek vykomunikoval přes [anonymizováno] možnost ubytování, s jednateli žalobkyně se pak dohodl odtah vozidla, ti jim na účet poslali 600 nebo 1000 EUR, z kterého zaplatili ubytování a přepravu na hotel a druhý den ráno pro ně přijela manželka jednoho parťáka a odvezla je zpátky do [obec]. Po tomto všichni čtyři ukončili spolupráci s žalobkyní, protože ta jim sdělila, že zadržovaných 17 % z fakturace jim už nezaplatí, že je použije na úhradu nákladů, které měla v souvislosti s jejich cestou a odtahem vozidla z reklamace domů. Po tomto ukončili spolupráci. Byli poté přemlouváni, aby pro ně dále dělali, aby jeli dokončit instalaci solárních panelů, ale to již nebyli ochotni. Konkrétní závady na jejich práci, které vytýkal [příjmení] žalobkyni, jim ze strany žalobkyně nebyly vytčeny. V podstatě žalobkyně ani neměla přehled o skutečném rozsahu prováděných prací na jednotlivých zakázkách, na které je posílala. Poté, co žalobkyni oznámil ukončení spolupráce, mu zavolali, aby jeli dokončit instalaci solárních panelů na rodinných domech, toto však odmítl, protože jednak o cenu za tyto práce již ponížili fakturaci, jednak měl spolupráci se žalobkyní za skončenou. Následně tedy [právnická osoba] poslala svoje lidi, aby provedli montáž solárních panelů, a tuto práci přefakturovala žalobkyni. Pokud žalobkyně zadávala instrukce k provedení jednotlivých zakázek, tak komunikovala pouze se svědkem. Se žalovaným žalobkyně nekomunikovala v případě objednání, podmínek realizace, ceny zakázky. Všichni členové party měli se žalobkyní uzavřenou stejnou rámcovou smlouvu. K samotné činnosti na stavbách uvedl, že na místě samotné zakázky jednotlivým členům jejich party zadával instrukce on, tzn. kdo má jakou konkrétní práci zrovna dělat. Pan žalovaný měl na starosti konkrétně přípravářské práce, na které pak navazovala práce instalatérská. V rámci jejich party svědek kontroloval kvalitu odvedené práce. Problematický WC modul zrovna montoval svědek. Jednalo se ale pouze o mechanickou závadu, nejednalo se o situaci, že by nainstalované potrubí netěsnilo. Po instalaci jakéhokoliv instalačního prvku, např. podlahového topení, vždy provedli tlakovou zkoušku jeho těsnosti. V praxi se to provedlo tak, že na topném systému je umístěn nanometr, ten vyfotili ve stavu po napuštění systémů a druhou fotografii udělali zhruba po 12 hodinách, aby bylo patrné, že nedochází ke snižování tlaku v potrubí a tedy k netěsnostem. Tuto fotodokumentaci vždy přiložili a zaslali [anonymizováno] spolu s fakturací za provedené práce. Proto si nedovede vysvětlit reklamované vytopení [právnická osoba] jinak než tak, že k poškození topné soustavy mohlo dojít jinou firmou, která dělala následné práce po nich, oni když odevzdali zakázku, tak topné potrubí zůstalo odkryto, resp. veškerá jimi provedená instalace a při jejím zakrytí následnými firmami zřejmě došlo k jejímu poškození. Pokud by oni způsobili netěsnost, muselo by se to projevit na tlakových testech, které vždy dělali a fotograficky zadokumentovali. Pokud se týká konkrétně záchodu, jehož netěsností mělo dojít k vytopení rodinného domu, tak svědek uvedl, že i na těsnost záchodu byla provedena tlaková zkouška a mechanická netěsnost upevnění záchodového tělesa nemůže způsobit protékání vody potrubím, které je spojeno slisováním napevno. Případné vytopení si vysvětluje mechanickým poškozením potrubí při následných pracích, např. při sádrokartonářských pracích, kdy může dojít k provrtání. Od žalobkyně písemné objednávky neobdržel. Všechno bylo řešeno ústně. Na místě samém při zakázkách na rodinných domcích pro [právnická osoba] od žalobkyně nebyl nikdo přítomen, kdo by od nich přebíral hotovou práci.

9. Soud provedl následující listinné důkazní prostředky.

10. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.

11. Rámcová smlouva o dílo byla uzavřena dne 3. 1. 2019 mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem. V čl. I je uvedeno, že předmětem smlouvy je zhotovení děl, instalatérských a topenářských prací dle konkrétních objednávek, které budou uvedeny pro každé jednotlivé dílo. Zhotovitel se zavázal dílo provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele a objednatel se zavazuje převzít a zaplatit za ně níže sjednanou cenu. Článek II stanovil čas a místo plnění od ledna 2019 do prosince 2020 v České republice a Spolkové republice Německo, práce měly být prováděny zhotovitelem na základě harmonogramu stanoveného objednatelem. Zhotovitel se zavázal dodržet termín nástupu a termín dokončení jednotlivých zakázek. Zhotovitel se zavázal hradit i škody vzniklé z důvodu nesplnění termínu a včasného dokončení díla v plné výši. Dle článku IV měl být podkladem pro fakturaci Zápis o předání a převzetí díla / úkolový list potvrzený zhotovitelem a objednatelem, bez něj není zhotovitel oprávněn fakturovat. V případě vad a nedodělků je možné fakturovat až po jejich odstranění. Článek V stanoví, že dílo se předává písemným předávacím protokolem. Dle čl. VIII odpovídá zhotovitel, že práce bude řídit a předávat sám. V případě nedokončení zakázky je zhotovitel povinen uhradit objednateli náklady spojené s jejím dokončením. Dle čl. X může být smlouva měněna pouze v písemné formě číslovanými dodatky.

12. Objednávkou ze dne 3. 1. 2019 objednala žalobkyně u žalovaného:„ instalatérské a topenářské práce na rok 2019 2020, práce se objednává po CELÉM Německu. Předpokládaný výdělek 3 000 Euro. Pro našeho dodavatele firmu: [příjmení] [jméno] [anonymizována tři slova]“ Dále v rámci rozsudku označován také jako„ [příjmení]“.

13. Z listin ze svazku B předložených žalobkyní soud zjistil, že se jedná o objednávky od [příjmení] pro žalobkyni do jednotlivých konkrétních domů s velmi obecným popisem prací ve stylu sanitární instalace, instalace podlahového topení, instalace odpadů, je odkazováno na plány, které nebyly soudu předloženy. Část objednávek měla být dokonce zahájena i dokončena v roce 2018 (smlouva žalobkyně s žalovaným je na rok 2019 - 2020). Dále je v tomto svazku i soupis nedodělků v jednotlivých domech, opět velmi obecný, včetně vyčíslení nákladů na odstranění. Součástí je i vyčíslení nákladů na odstranění vady protékající vody spočívající ve vysušení a opětovném položení obkladů a započtení nákladů na odstranění vad a nedodělku [příjmení] vůči žalobkyni. Žádná z těchto listin, a to zejména německých objednávek, není podepsaná žalovaným, ani [příjmení]. Překlad těchto listin provedený žalobkyní odpovídá jejich obsahu. Soud se těmito listinami podrobně nezabýval z níže uvedených důvodů.

14. Listiny ze svazku A jsou součástí svazku B, soud je proto duplicitně neprováděl k důkazu.

15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z výslechů vyplynulo, že žalovaného a další 2 kolegy doporučil žalobkyni jako členy své party svědek [příjmení] (dále všichni také jako„ Parta“). Z výslechů však také vyplynulo, že smluvní postavení žalovaného a jeho tří kolegů, včetně [příjmení], bylo vůči žalobkyni totožné. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli Rámcovou smlouvu o provádění děl a objednávku, obojí z 3. 1. 2019. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně dále konkrétně objednávala u žalovaného jednotlivé zakázky v Německu v rámci subdodávky pro [příjmení], toto potvrdila svědkyně [příjmení] a svědek [příjmení], tedy že neexistovaly konkrétní objednávky. Faktický průběh prací v Německu spočíval v tom, že německý objednatel [příjmení] poptal u žalobkyně velmi obecně stanovené práce (např. instalace odpadního potrubí, sanitární instalace, příprava a instalace podlahové topení dle plánu a plnění filtrovanou vodou, montáž vzduchotechniky, instalace solárních kolektorů) s dovětkem, že provedení podle plánu je naprosto nezbytné. Faktická existence plánů není soudu známa. Přijmutí objednávky řešili interně jednatelé žalobkyně, případně se svědkem [příjmení], po odsouhlasení ceny a prací, odjela Parta do Německa a měla zhotovit předmět díla. Nebylo prokázáno, co konkrétně měl žalovaný na jednotlivých zakázkách dělat, tedy jaký byl na jednotlivých zakázkách u konkrétních rodinných domů jeho vlastní předmět díla. Nebylo ani prokázáno, že by toto měla stanovovat žalobkyně, stanovoval to svědek [příjmení] z pozice faktického předáka Party, za souhlasu žalobkyně, která jej k tomu možná i ústně pověřila. Konkrétní práce na místě tedy rozděloval svědek [příjmení] a musel také postup koordinovat s německým stavbyvedoucím (sníh na střeše a nemožnost montovat solární panely). Předmět díla zhotovený svědkem [příjmení], žalovaným a dalšími kolegy přebíral německý stavbyvedoucí, který odsouhlasoval i jimi odpracované hodiny pro fakturaci. Předmět díla nepřebírala žalobkyně, postupem dle smlouvy, nepřebírala jej vůbec. [příjmení] po nějaké době marně urgoval u žalobkyně dokončení předmětů děl, žalobkyně to řešila telefonicky a ústně se svědkem [příjmení] a posléze i za přítomnosti žalovaného. Práce na stavbách nebyly ani potom dokončeny. [příjmení] reklamoval vady u žalobkyně. Nedodělky a vady následně odstranil [příjmení] svými zaměstnanci nebo za pomoci třetích osob, náklady s tím spojené započetl na fakturaci žalobkyně. Parta jezdila do Německa vlastním autem, posléze jim žalobkyně půjčila auto a půjčila i nějaké nářadí svědkovi [příjmení], to v případě odstranění reklamace na provedené instalatérské montáži. V případě nedokončení montáže střešních panelů, bylo prokázáno, že tyto práce nebyly žalovanému zaplaceny, resp. o cenu těchto prací byla ponížena faktura vystavená žalovaným žalobkyni. V případě uplatněné vady, v jejímž důsledku došlo k vytopení stavby a následně k jejímu vysušení, nebylo prokázáno, že by žalovaný svojí činností tuto vadu způsobil, když svědek [příjmení] mimo jiné uvedl, že po každém napojení toalet nebo vodovodu, došlo k provedení tlakové zkoušky, kterou zadokumentoval fotograficky a dal na stavbě zkontrolovat zástupci německé firmy. Soudu nebyl předložen důkaz o tom, že by došlo k chybné práci, která měla za následek vytopení stavby, za jejíž vysušení byla požadována náhrada.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

17. Smlouva o dílo je upravena v § 2586 zák. č. 89/2012 Sb, občanském zákoníku (dále také „o.z.“), a následujících. Dle § 2586 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

18. Obecně se za náležitosti smlouvy o dílo považuje označení smluvních stran (zhotovitel a objednatel), označení díla či předmětu díla, závazek zhotovitele provést dílo na vlastní náklad a nebezpečí a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit za to cenu.

19. Za jednu z podstatných náležitostí smlouvy o dílo se považuje jednoznačné a určité označení díla (tedy činnosti) nebo předmětu díla (tedy nějakého hmotného výsledku činnosti). Bez této náležitosti nemůže být uzavřena platná smlouva o dílo, neboť se jedná o samotnou podstatu smlouvy o dílo.

20. V daném případě je třeba se zaměřit na stanovení určitosti předmětu díla mezi účastníky řízení. Předmět díla by měl být určen tak, aby bylo možno třetí osobou (například v tomto případě soudem nebo i znalcem) posoudit zda fakticky provedený předmět díla odpovídá či neodpovídá smluvně dohodnutému předmětu díla.

21. Mezi účastníky řízení byla uzavřena rámcová smlouva o dílo, která stanoví obecná pravidla smluvního vztahu mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem. Každá konkrétní smlouva o dílo měla být řešena samostatnou písemnou objednávkou.

22. V rámci řízení byla prokázána jediná písemná objednávka na instalatérské práce v letech 2019 2020 na území Německa pro [příjmení]. Tato objednávka je zcela neurčitá, neboť neobsahuje určení jaké dílo či předmět díla měl žalovaný provést či zhotovit. Slyšení účastníci a svědci uvedli, že svědek [příjmení] rozděloval jednotlivé práce mezi členy Party. Z ničeho nevyplývá, co konkrétně měl na základě smluvní povinnosti žalovaný provést, zhotovit.

23. Takový postup je zcela v rozporu s uzavřenou rámcovou smlouvo o dílo, není patrné na základě jaké právní skutečnosti, natož aby bylo prokázáno, že měl být [příjmení] zmocněn objednávat jménem žalobkyně u žalovaného provedení díla, zároveň není zřejmé, zda, případně co, objednal u žalovaného. Ostatně objednávky od německé společnosti pro žalobkyni jsou také zcela neurčité (podlahové topení, naplnění filtrovanou vodu, rozvody vody či montáž solárních panelů) a není z nich patrné, co konkrétně vůbec německá společnost objednala u žalobkyně a co pak žalobkyně vůbec mohla objednat u žalovaného, natož u žalovaného prostřednictvím [příjmení]. Na základě německých objednávek není možno ani žalobkyní provést dílo pro neurčitost. Nehledě na to, že několik objednávek z Německa mělo být provedeno ještě v roce 2018, tedy ještě před uzavřením smlouvy a objednávky s žalovaným.

24. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno objednání konkrétního díla či předmětu díla u žalovaného žalobkyní či někým k tomu pověřeným.

25. Jelikož nebylo prokázáno objednání díla či předmětu díla žalobkyní u žalovaného, nebyla tak řádně uzavřena smlouva o dílo a žalovaný nemůže nést odpovědnost za případné vadné provedení díla, natož za případné nedokončení předmětu díla či opožděné dokončení předmětu díla z titulu smlouvy o dílo, když není vůbec možno dílo či předmět díla individualizovat.

26. Soud se dále zaobíral tím, zda nemůže nést žalovaný odpovědnost na základě obecné odpovědnosti za škodu.

27. V souladu s § 2909 o.z. a následujícími škůdce odpovídá za škodu, pokud porušil dobré mravy, zákon či smluvní povinnosti. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný porušil dobré mravy ani jakoukoli zákonnou povinnost, ostatně to ani žalobkyně netvrdí. Soud dospěl k závěru, že nebyla platně uzavřena smlouva o dílo a nebyla uzavřena ani jakákoli jiná, byť třeba nepojmenovaná, smlouva pro nedostatek předmětu. Není tedy dána odpovědnost žalovaného ani za porušení smluvní povinnosti. Žalovaný tak neodpovídá za škodu ani dle obecných ustanovení občanského zákoníku. Nemůže tak být dána ani odpovědnost dle § 2915 o.z. několika škůdců, tedy žalovaného s dalšími členy Party, jak tvrdila žalobkyně, nebylo totiž ani prokázáno, že by byla uzavřena jakákoli smlouva, kdy by na jedné straně stála žalobkyně na straně druhé 4 členové Party, když opět není jednoznačný předmět smlouvy.

28. Skutečnost, že žalobkyně proplácela žalovanému faktury za instalatérské práce, na uvedeném nic nemění, neboť sama o sobě rozhodně neprokazuje řádné uzavření smlouvy o dílo. Žalobkyně nadto při proplácení faktur postupovala zcela v rozporu s uzavřenou rámcovou smlouvou o dílo, když výslechy bylo potvrzeno, že nebyly vyhotovovány žádné protokoly o předání a převzetí díla apod. Žalobkyně ani žádné dílo nepřebírala. Žalobkyně tak nemůže svým porušením rámcové smlouvy o dílo prokazovat samotnou existenci smlouvy o dílo. O přístupu žalobkyně k činnosti žalovaného a zbytku Party v Německu ostatně svědčí i to, že se jednatelé byli pouze jedenkrát podívat v Německu na stavbě při ukazování Partě, jak to v Německu chodí, přestože dle předložených německých objednávek měli pracovat na celé řadě různých míst, žalobkyně neprojevila ani minimální zájem na kontrole činnosti Party, nepřebírala ani žádné dílo. Dílo ani nepřebíral nikdo v Německu, pouze němečtí stavbyvedoucí potvrzovali odpracované hodiny.

29. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a zjištěný skutkový stav nebylo možno posoudit ani dle jiné právní úpravy, soud žalobu, jako nedůvodnou zamítnul.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, když úspěšnému žalovanému nevznikly.