50 C 44/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 49 230,80 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 230,80 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 6 794,64 Kč od 22. 12. 2020 do 31. 7. 2022, úrok 23,76 % ročně z částky 49 230,80 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 49 230,80 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 148 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 4. 11. 2022, doplněnou dne 30. 3. 2023, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 49 230,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen,,právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 22. 12. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr formou úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Žalovaný se zavázal žalobkyni splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 23,76 % ročně a dalšími poplatky prostřednictvím měsíčních plátek v dohodnuté výši. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 31. 7. 2022. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 47 547,40 Kč, poplatků za upomínku a účelně vynaložených nákladů za mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 983,40 Kč a smluvního úroku v kapitalizované výši 6 794,64 Kč. Dále se žalobkyně domáhala uhradit smluvní úrok ve výši 23,76 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny od 1. 8. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 22. 12. 2020, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 23,76 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. V případě prodlení s úhradou splátky se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč a náhradu nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč.

6. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je starobním důchodcem, jeho čistý měsíční příjem činí 14 800 Kč, celkové příjmy domácnosti pak 23 700 Kč. Bydlí ve vlastním bytě/domě, celkové výdaje na domácnost činí 4 000 Kč, další finanční závazky nemá.

7. Z produktových podmínek pro revolvingové úvěry a všeobecných obchodních podmínek se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna odstoupit od úvěrové smlouvy pro prodlení žalovaného s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. Účinností odstoupení se dosud nesplatné pohledávky stanou splatnými.

8. Z přehledu čerpání soud zjistil, že žalovaný ke dni 20. 6. 2022 dlužil celkem 56 025,44 Kč, z toho na úrocích 6 794,64 Kč, na poplatcích 700 Kč a na smluvní pokutě 983,40 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 26 518 Kč.

9. Z výpisu z osobního účtu žalovaného za období od 1. 11. 2020 do 30. 11. 2020 se podává, že počáteční zůstatek činil 96,40 Kč, konečný pak 1 445,42 Kč.

10. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 28. 6. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek a úvěr ke dni 31. 7. 2022 prohlásila za splatný.

11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2022 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 8. 2022. Žalovanému bylo oznámení o postoupení pohledávky zasláno dne 8. 8. 2022, jak je doloženo podacím archem.

12. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 22. 8. 2022 a předloženého podacího archu ze dne 23. 8. 2022 vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.

13. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014).

14. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

16. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

18. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

22. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 24. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

25. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč. Žalovaný úvěr převzal a zavázal se ho uhradit spolu se smluvním úrokem ve výši 23,76 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách v dohodnuté výši. Žalovaný úvěr včas a řádně nesplácel. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.

27. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému úvěr a žalovaný jej bude způsobem ve smlouvě stanoveným splácet. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Bylo prokázáno, že závazek ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, poskytnout žalovanému úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl.

28. V souzené věci byly splněny všechny předpoklady pro postup dle shora citovaného ustanovení. Soud proto považoval za prokázané tvrzení v žalobě o skutkových okolnostech sporu, tedy to, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, v jejímž důsledku právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky, které se tento zavázal splatit. Žalovaný nesplatil poskytnuté peněžní prostředky řádně, pročež žalobkyně od uzavřené úvěrové smlouvy odstoupila. Soud má dále za to, že žalobkyně prokázala dostatečné splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, byť soudu nedoložila příjmy ani výdaje žalovaného. S ohledem na skutečnost, že žalovaný splatil více než polovinu dohodnutých splátek, má soud za to, že chybějící doložení prověření výdajů žalovaného nemá vliv na prokázání faktické schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Pokud se žalovaný dostal po dvou letech od uzavření smlouvy o úvěru do platebních potíží, je s ohledem na splnění shora uvedené povinnosti banky irelevantní.

29. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (viz výrok I).

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady řízení představují odměnu právního zástupce podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony 1 500 Kč (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzva k plnění), dále náhradu hotových výdajů advokáta ve výši Kč 100 Kč za jeden úkon, tj. za tři úkony právní služby 300 Kč a DPH 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč, dále soudní poplatek ve výši 1 970 Kč, tj. celkem 4 148 Kč.

31. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, když skutková tvrzení zde obsažená měla být již součástí žaloby.

32. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.