50 C 63/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 20 712,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 712,54 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 336,78 Kč od 23. 5. 2020 do 31. 12. 2021, úrok 23,76 % ročně z částky 20 712,54 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 20 712,54 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 281 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 20 712,54 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba (dále jen„ banka“) a žalovaná uzavřely na základě žádosti ze dne 23. 5. 2020 Smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“) číslo kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč, otevřela žalované úvěrový účet a vydala kreditní kartu. Žalovaná se zavázala udržovat na účtu minimální zůstatek, v případě čerpání peněz pak splácet minimální splátku ve výši 500 Kč měsíčně jinak ve výši 5% z dlužné částky každý měsíc. Žalovaná poté prostřednictvím kreditní karty čerpala částku 6 009 Kč. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, banka proto prohlásila úvěr za splatný ke dni 31. 12. 2021. Žalovaná dluh nezaplatila a pohledávka je ve výši 19 668,04 Kč na jistině, 700 Kč na poplatcích, pokutách 344,50 Kč, kapitalizovaném úroku 2 336,78 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání, soud proto věc rozhodl podle ustanovení §15a o.s.ř. na základě předložených listinných důkazů a žalobních tvrzení. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze Smlouvy, žádosti o poskytnutí revolvingového úvěru, která není datována, soud zjistil, že žalobkyně navrhla, mimo jiné, žalované poskytnout revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 25 000 Kč. Z dopisu ze dne 2. 6. 2020 soud zjisitl, že banka, souhlasila se žádostí žalované o poskytnutí revolvingového úvěru s tím, že úvěrový rámec bude ve výši 20 000 Kč, úrok 23,76% ročně, poplatek za měsíční správu peněz 50 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v měsíčních splátkách ve výši 5% z poskytnuté částky měsíčně, minimálně 500 Kč. Z přehledu platební historie vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 31 064 Kč (položka fin.ve prosp. klt.), žalovaná uhradila 14 100 Kč. Z dopisu ze dne 25. 11. 2021 označeného jako odstoupení od úvěrové smlouvy č. částka soud zjistil, že banka odstoupila od uzavřené Smlouvy a zesplatnila úvěr ve výši 23 050 Kč. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 1. 2022, včetně přílohy číslo s uvedenou žalovanou pohledávkou, žalobkyně prokázala nabytí žalované pohledávky za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky a přiloženého dokladu o odeslání, soud zjistil, že žalovaná byla vyrozuměna o převodu pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 4. 2. 2022 (doložené včetně dokladu o doručení) vyplývá, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k zaplacení před podáním žaloby. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 281 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 829 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 712,54 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Aplikaci ustanovení §14b AT soud provedl s ohledem na formulářovou povahu žaloby, kterou žalobkyně opakovaně uplatňuje nároky na zaplacení typově shodných pohledávek (např. sp. zn. 50 C 83/2022) na ustáleném formuláři s obdobnými skutkovými a právními tvrzeními. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.