50 C 66/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 4 687,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 687,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 318,43 Kč od 23. 10. 2022 do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 338,80 Kč od 11. 11. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 519,09 Kč od 25. 11. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 511,23 Kč od 22. 12. 2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 4 687,55 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřely účastnice smlouvu o nájmu movitých věcí, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované k užívání sadu nářadí uvedenou ve smlouvě. Za to se žalovaná zavázala žalobkyni platit nájemné ve lhůtě výši podle fakturace žalobkyně. Žalovaná neplní svoje povinnosti ze smlouvy o nájmu řádně a včas, když neplatí jednotlivé platby nájemného. Žalovaná nezaplatila ničeho na fakturu číslo ze dne 22. 9. 2022 na částku 3 318,43 Kč se splatností do 22. 10. 2022, ničeho na fakturu číslo ze dne 11. 10. 2022 na částku 338,80 Kč se splatností do 10. 11. 2022, ničeho na fakturu číslo ze dne 25. 10. 2022 na částku 519,09 Kč se splatností do 24. 11. 2022 a ničeho na fakturu číslo ze dne 21. 11. 2022 na částku 511,23 Kč se splatností do 21. 12. 2022. Z důvodu prodlení žalované vznikl žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že se jedná o závazek mezi podnikateli, vznikl žalobkyni též nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v paušální výši.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastnice uzavřely smlouvu o nájmu movitých věcí, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované k užívání sadu nářadí uvedenou ve smlouvě. Za to se žalovaná zavázala žalobkyni platit nájemné ve lhůtě výši podle fakturace žalobkyně. Žalovaná neplní svoje povinnosti ze smlouvy o nájmu řádně a včas, když neplatí jednotlivé platby nájemného. Žalovaná nezaplatila ničeho na fakturu číslo ze dne 22. 9. 2022 na částku 3 318,43 Kč se splatností do 22. 10. 2022, ničeho na fakturu číslo ze dne 11. 10. 2022 na částku 338,80 Kč se splatností do 10. 11. 2022, ničeho na fakturu číslo ze dne 25. 10. 2022 na částku 519,09 Kč se splatností do 24. 11. 2022 a ničeho na fakturu číslo ze dne 21. 11. 2022 na částku 511,23 Kč se splatností do 21. 12. 2022. Účastnice jsou zapsány v obchodním rejstříku.

5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle § 421 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

7. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 3 stejného nařízení jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

10. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo prokázat, že splnila veškeré své smluvní povinnosti a naopak že žalovaná své smluvní povinnosti nesplnila a je v prodlení s jejich plněním. Z důvodu prodlení žalované přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že se jedná o závazek mezi podnikateli, přiznal soud žalobkyni též nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v paušální výši 1 200 Kč.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 114 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 687,55 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 500 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.