60 C 122/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Karla Štičky a přísedících přísedící ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 276 547 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 276 547 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z dlužné částky 276 547 Kč počínaje od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám žalobce

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci v téže lhůtě na nákladech řízení částku 112 742,83 Kč k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], domáhal uložení povinnosti žalované uhradit mu částku 276 547 Kč s příslušenstvím. Tato částka má představovat dlužné prémie, které měla žalovaná jako zaměstnavatel žalobci vyplatit po skončení pracovního poměru dohodou jako odstupné. Žalovaná poskytla žalobci pouze část dohodnutých prémií, zbývající částka se rovná částce, která je předmětem žaloby.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Žalobkyně ve svém odůvodnění k odporu uvedla, že po odchodu žalobce jako zaměstnance zjistila, že eviduje za žalobcem pohledávky z titulu převzatých záloh v celkové hodnotě 177 000 Kč, které nebyly zúčtovány a žalobce je ani ve lhůtě žalované dodatečně nevyúčtoval. Z toho důvodu proti žalobci žalovaná částku 177 000 Kč započetla. Žalovaná dále vůči žalobci vyčíslila další pohledávku ve výši 99 547 Kč představující souhrn částek, které jako žalobce ještě jako zaměstnanec uhradil bez vědomí žalované. I tuto částku žalovaná vůči žalobci započetla. Uvedla, že žalobci ničeho nedluží a navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

3. Strany učinily nesporným, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou byl ukončen dohodou o skončení pracovního poměru a na základě této dohody zanikl ke dni [datum].

4. Dokazování soud provedl důkazy listinnými.

5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla označena jako„ manažerská“ a pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou vznikl ke dni [datum] a žalobce byl u žalované zaměstnán na pozici„ výkonný ředitel“. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. K tomuto důkazu zástupce žalobce uvádí, že je důležitý článek 2.1 – sjednaný druh práce.

6. Ze mzdového výměru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žalobci přiznala mzdu ve výši 85 000 Kč s účinností od [datum], přičemž datum bylo změněno na [datum].

7. Z dohody o ukončení pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou skončil ke dni [datum]. Dále je v dohodě uvedeno, že žalobci bude poskytnuto odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Dále se žalovaná zavázala žalobci vyplatit odměnu ve výši 348 765 Kč. Obsahem dohody je dále konstatování, že jsou proti žalobci evidovány pohledávky v celkové výši 177 000 Kč, které je žalobce povinen vyúčtovat do skončení pracovního poměru. Jako svědek je na dohodě uveden pan [jméno] [příjmení].

8. Z výplatní pásky v podobě screenshotu z mobilního zařízení (bez uvedení data) soud zjistil, že čistým příjmem žalobce v roce 2019 měla být částka 520 159 Kč.

9. Z dokumentu označeného jako vypořádání vzájemných závazků v souvislosti se skončením pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že tento dokument vytvořila žalovaná a zaslala jej žalobci. Žalovaná informuje žalobce o celkové částce, která mu po skončení pracovního poměru náleží a současně jej informuje o tom, že proti němu započítává částku 177 000 Kč dle dohody o skončení pracovního poměru ze dne [datum].

10. Z vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] na č.l. 21 soud zjistil, že na základě tohoto dokumentu žalovaná v průběhu řízení započítává proti nároku uplatněnému žalobcem jak částku 177 000 Kč, tak částku 99 547 Kč, tedy částku rovnající se předmětu řízení.

11. Z předávacího protokolu k účetním dokladům ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o interní dokument žalované, Na základě tohoto dokumentu žalovaná potvrzuje převzetí účetních dokladů za účelem vyúčtování přijatých provozních záloh žalobcem a plateb bankovní kartou. Celkově byla potvrzena k vyúčtování částka 183 000 Kč. K tomuto důkazu žalobce při ústním jednání doplnil, že společnost [právnická osoba] je jeho společnost, v níž má postavení jednatele a tato společnost na základě faktur prováděla práce pro žalovanou, se souhlasem předsedy představenstva žalované. Při témže jednání zástupce žalované uvedl, že tento důkaz je nezpůsobilý k provedení, neboť jím žalobce nevysvětluje, jakým způsobem ospravedlňuje důvodnost požadavku na doplacení částky 177 000 Kč, bližší vysvětlení zástupce žalované neuvedl.

12. Ze svazku dokumentů v rozsahu šesti dokladů o předání provozní zálohy soud zjistil, že se jedná o faktury žalované vystavené pro dodavatele [celé jméno žalobce] – žalobce. Vyúčtovány jsou takto částky 30 000 Kč; 35 000 Kč; 10 000Kč; 30 000 Kč; 12 000 Kč a 5 140 Kč. Dále je součástí svazku výpis z bankovního účtu žalované s výběry z bankomatu v částkách 15 000 Kč a 30 000Kč. K těmto důkazům při ústním jednání žalobce uvedl, že se jedná o provozní zálohy, jejíž převzetí nezpochybňuje a tyto byly použity na provoz [právnická osoba] [obec]. K těmto důkazům při ústním jednání zástupce žalované uvedl, že tyto zálohy měly být použity jako záloha na mzdu žalobce. K dokladům o výběru z bankomatu zástupce žalované opět uvedl, že se rovněž jedná o provozní zálohu, kterou měl žalobce převzít a následně vyúčtovat. Žalobce potvrdil, že i výběry z bankomatu byly použity a vyúčtovány na provoz žalované.

13. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že jím žalobce informuje žalovanou, že nesouhlasí se započtením částky 177 000 Kč. Žalobce informoval žalovanou o tom, že zálohy důvodně použil a žalované je řádné vyúčtoval.

14. Z dokumentu označeného jako Informace o výsledku kontroly s [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že se jedná o dokument Státního úřadu inspekce práce, adresovaný žalobci. SÚIP informuje žalobce o tom, že podnět žalobce je oprávněný, co se týká nevyplacených mezd žalovanou. S dalšími požadavky SÚIP vyčká pravomocného skončení věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp.zn. 60 C 122/2020. K tomuto důkazu při ústním jednání žalobce poukázal na odstavec [číslo] vyjádření s tím, že SÚIP považuje nárok žalobce z titulu skončení pracovního poměru za oprávněný. Při ústním jednání však zástupce žalované uvedl, že z provedeného důkazu nevyplývá, že by byl jako oprávněný označen nárok žalobce, státní úřad pouze jako oprávněný shledal podnět podaný žalobcem. Co se týká kompenzability žalovanou uplatněných částek, zástupce žalované odkázal na znění dohody o skončení pracovního poměru, v níž byly nyní kompenzované částky s žalobcem projednány. Současně žalobce měl dát souhlas k započtení.

15. Z listiny označená jako zápis z jednání a dohoda ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o zápis z jednání mezi žalobcem a žalovanou po skončení pracovního poměru. V zápisu žalobce projevil nesouhlas s tvrzením žalované ohledně nevyúčtování provozních záloh a také nesouhlas se započtením částky 177 000 Kč proti jeho nároku z dohody o skončení pracovního poměru.

16. Soud zamítl návrh na provedení důkazu dvěma pokladními doklady, neboť se nejedná o důkazy, které by měly pro předmět řízení jakoukoliv vypovídací hodnotu.

17. Po poučení dle § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o.s.ř.) žalobce žádné další důkazní návrhy nevznesl.

18. Po poučení dle § 119a o.s.ř. žalovaná žádné další důkazní návrhy nevznesla.

19. Z toho soud učinil následující závěry.

20. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobce pracoval od [datum] pro žalovanou jako výkonný ředitel. Pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou skončil dohodou ke dni [datum]. Mezi žalobcem a žalovanou bylo dohodnuto, že žalobce do skončení pracovního poměru vyúčtuje žalované, jak naložil s údajně poskytnutou částkou 177 000 Kč, jinak bude tato částka započtena proti jeho nároku z dohody o skončení pracovního poměru, který se měl skládat z prémií a odstupného v celkové částce 520 159 Kč. Žalovaná žalobci dobrovolně plnila částku 243 612 Kč. Žalovaná v řízení započetla proti nároku žalobce částku rovnající se předmětu řízení s tvrzením, že část této částky měl žalobce žalované vyúčtovat a část žalované dluží z titulu neoprávněného užívání jejích prostředků. Nárok žalobce na odstupné a prémie z titulu dohody o skončení pracovního poměru žalovaná nezpochybnila.

21. Podle § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále zák. práce) se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

22. Podle § 34 zák. práce pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce.

23. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.

24. Podle § 36 zák. práce pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

25. Podle § 48 odst. 1 zák. práce pracovní poměr může být rozvázán jen a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

26. Podle § 49 zák. práce dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

27. Podle § 67 odst. 1 zák. práce Zzměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.

28. Podle § 67 odst. 4 zák. práce odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

29. Podle § 346c zák. práce zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce.

30. V rámci právní úvahy vycházel soud z toho, že mezi účastníky došlo k platnému vzniku pracovního poměru a strany učinily nesporným, že tento pracovní poměr skončil ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr mezi stranami skončil dohodou, učinily strany předmětem dohody i finanční vypořádání mezi sebou, zejména bylo dohodnuto odstupné pro žalobce v celkové výši 520 159 Kč, které se žalovaná zavázala žalobci vyplatit. Žalovaná však podmínila výplatu části odstupného ve výši 177 000 Kč tím, že je žalobce v dostatečné lhůtě vyúčtuje. Dle názoru žalované však žalobce tak neučinil a z toho důvodu dosud nevyplatila žalobci částku 177 000 Kč, ale také částku 99 547 Kč s tím, že se jedná o pohledávku žalované proti žalobci.

31. V průběhu řízení žalovaná navrhla uvedené částky 177 000 Kč a 99 547 Kč započíst proti žalobcem uplatněné částce 276 547 Kč, kdy tento postup soud vyhodnotil jako námitku započtení dle § 98 o.s.ř. s tím, že žalovaná v průběhu řízení nezpochybnila žalobcův nárok na zbytek odstupného. Soud tuto námitku posoudil jako obranu proti návrhu žalobce. Žalobce se započtením nesouhlasil a obě částky po celou dobu řízení sporoval. Z provedeného dokazování vyplynulo, že započtení minimálně částky 177 000 Kč sporoval ještě před podáním návrhu dle listiny označené jako zápis z jednání a dohoda ze dne [datum].

32. Žalovaná v průběhu řízení důvodnost započítávaných částek odůvodňovala tím, že žalobce měl před skončením pracovního poměru částku 177 000 Kč řádně vyúčtovat, což žalobce učinil vůči žalobkyni na základě předávacího protokolu k účetním dokladům ze dne [datum]. Žalovaná i přesto proti žalobcovu nároku na odstupné částku 177 000 Kč nadále započítávala a odmítla zbytek odstupného vyplatit. Současně proti žalobci uplatnila zápočtem částku 99 547 Kč, která svým předmětem je v podstatě náhradou škody za tvrzené neodůvodněné nákupy žalobce.

33. Soud s ohledem na postoj žalobce k námitce započtení a na charakter započítávaných částek v souladu s ust. § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z.) uzavřel, že se jedná o pohledávky k započtení nezpůsobilé, neboť jejich neurčitost je činí v řízení jednak těžko prokazatelnými a jednak by jejich zjištění zatížilo řízení příliš zdlouhavým dokazováním. Soud dále spatřuje nezpůsobilost započítávané částky 177 000 Kč také v tom, že ji podmínila žalovaná vyúčtováním ze strany žalobce do skončení pracovního poměru. Ohledně složení započítávané částky 99 547 Kč by soud musel provést dokazování v nepřiměřeně větším rozsahu a řízení by se tak neúměrně protáhlo, zejména za situace, kdy není nárok žalobce z dohody o skončení pracovního poměru žalovanou rozporován. Z toho důvodu soud považuje i částku 99 547 Kč jako nejistou a k započítání nezpůsobilou. Na základě těchto zjištění soud k námitce započtení nepřihlížel a s ohledem na postoj žalované, kdy žalovaná nárok žalobce z dohody o skončení pracovního poměru nijak nezpochybnila, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je oprávněný, co do důvodu a výše. Důsledně tomu soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl a žalované uložil zaplatit žalovanou částku a zákonný úrok z prodlení k rukám žalobce (výrok sub. I).

34. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) Náklady řízení v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 11 062 Kč a dále z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále AT) počítaných z tarifní hodnoty 276 547 Kč (§ 8 a § 9 odst. 3 písm. a) AT) z 8 úkonů po 9 420 Kč (1x za převzetí právního zastoupení, 4x písemné podání ve věci samé, 3x účast při jednání) ve výši 75 360 Kč § 21% DPH ve výši 15 825,60 Kč = celkem 91 185,60 Kč. Náhrada hotových výdajů (režijní paušál) po 300 Kč za 8 úkonů – 2 400 Kč + 21 % DPH ve výši 504 Kč = celkem 2 904 Kč. Cestovné v rozsahu 2 x [obec] x [obec] x [obec] ve dnech [datum] a [datum] vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], průměrná spotřeba 4l /100 km, v částce 2x2 036,87 = 4 073,74 Kč + 21% DPH ve výši 855,49 Kč, celkem 4 929,23 Kč, dále náhrada za ztrátu času na cestě a zpoždění se začátkem jednání dne [datum] v rozsahu 22-ti půlhodin – 22x100 Kč, celkem 2 200 Kč + 21% DPH ve výši 462 Kč, celkem 2 662 Kč. Soud považuje náklady v celkové výši 112 742,83 Kč za účelně vynaložené. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný a soud mu z toho důvodu přiznal plnou náhradu nákladů řízení k rukám jeho zástupce (výrok sub. II).