60 C 167/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Štičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: žaloba na uveřejnění odpovědi

I. Žaloba na uveřejnění odpovědi podle tiskového zákona v periodiku anonymizováno, vydávaném žalovanou, ve znění Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec. se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku 13 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Mostě dne datum, domáhala zveřejnění odpovědi ve znění Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec. V periodiku„ anonymizováno“, vydávaném žalovanou. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že ve Zpravodaji číslo (anonymizováno) byl ve dnech od datum do datum uveřejněn článek„ anonymizováno 11 slov“ a dále„ anonymizována dvě slova se?“. Dále uvedený zpravodaj obsahoval článek„ anonymizováno neprodával byty pod cenou, Sociální sítě jsou nejhorší bulvár, říká jméno příjmení“. Podle žalobkyně tyto články obsahovaly nepravdivé, neúplné, zkreslující a zavádějící informace, které se dotýkaly cti, důstojnosti a soukromí žalobkyně. Z tohoto důvodu žalobkyně nejprve využila svého práva podle § 10 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (dále tiskový zákon) a písemnou výzvou doručenou žalované žádala žalovanou, jako vydavatele periodika, aby zveřejnila žalobkyní požadovanou odpověď. Na písemnou žádost bylo ze strany žalované reagováno. Dle vyjádření žalobkyně se jedná o vyjádření zamítavé, resp. žádost o zveřejnění zůstala bez odpovědi, odpověď zveřejněna nebyla.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Žalovaná napadeným článkem pouze reagovala na několik po sobě jdoucích zavádějících vyjádření žalobkyně na adresu žalované, přednášené veřejně na tiskových konferencích, a dalších veřejných místech. Na žádost žalobkyně o zveřejnění odpovědi žalovaná reagovala, a to přípisem ze dne datum, nadepsaným jako Vyřízení žádosti o zveřejnění odpovědi podle zákona č. 46/2000 Sb., který byl podepsán jméno příjmení. V přípise pak byly uvedeny konkrétní okolnosti, které jsou důležité pro komplexní pochopení celé věci. Žalovaná má v tomto směru za to, že tento přípis představoval adekvátní odpověď na žádost žalobkyně, když žalovaná do dnešního dne nemá zvoleného předsedu a místopředsedu představenstva. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

3. Účastníci řízení učinili nesporným, že žaloba uveřejnění odpovědi podle tiskového zákona je podávána ohledně článku ve zpravodaji anonymizováno z měsíc roku rok, číslo tisk anonymizováno.

4. Dokazování soud provedl důkazy listinnými.

5. Z článek ve zpravodaji anonymizováno z měsíc roku rok, číslo tisk anonymizováno soud zjistil, že na titulní straně se nachází kopie článku z jiného čísla Zpravodaje, včetně dvou fotografií žalobkyně. Dále je na titulní straně v pravém sloupci žalobkyní zmíněný článek s názvem„ anonymizována tři slova“. Na straně anonymizováno tohoto Zpravodaje začíná rozhovor s ředitelem správy anonymizována tři slova jméno příjmení. Rozhovor provedla jméno příjmení. K tomuto důkazu při ústním jednání zástupce žalované uvedl, že na první straně je uveřejněn výstřižek z anonymizována dvě slova z číslo měsíc rok,„ anonymizována tři slova“.

6. Z výstřižku z anonymizována dvě slova z číslo měsíc rok,„ anonymizována dvě slova anonymizováno“ soud zjistil, že se jedná o článek z periodika příjmení anonymizováno, ročník anonymizováno, číslo anonymizováno rok. Na titulní straně tohoto periodika je vytištěn článek s názvem„ anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno celé jméno žalobkyně:„ anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno““. K článku je připojena fotografie shodná jako na titulní straně ve zpravodaji anonymizováno z anonymizováno roku rok, číslo tisk anonymizováno. K tomuto důkazu zástupce žalované při ústním jednání dodal, že ve vztahu k uvedenému článku přistoupil klient k zaslání předžalobní výzvy směrem k městu obec, když následně od relevantních žalobních kroků ustoupil, jelikož tato prohlášení začal chápat spíše v rovině politické a neměl zájem, aby žalovaná sloužila k politizaci dalších subjektů na území územní celek. Článek byl chápán jako politické vyjádření. K tomuto důkazu při ústním jednání zástupkyně žalobkyně uvedla, že vydavatelem anonymizována dvě slova je územní celek a žalobkyně tak nemohla ovlivnit, co se v tomto periodiku objeví, tím spíše není odpovědná za to, co se tímto článkem mělo vyjádřit.

7. Z listiny označené jako žádost o zveřejnění odpovědi ze dne datum s doručenkou do datové schránky soud zjistil, že se jedná o žádost žalobkyně podle § 10 tiskového zákona o zveřejnění odpovědi. Žádost se odvolává na článek„ anonymizována tři slova“ a na rozhovor s ředitelem správy anonymizována dvě slova příjmení jméno příjmení, shodně obsažené ve zpravodaji anonymizováno z anonymizováno roku rok, číslo tisk anonymizováno.

8. Z přípisu, podepsaného jméno příjmení ze dne datum (za vydavatele jméno příjmení) soud zjistil, že se jedná o odpověď na žádost o zveřejnění odpovědi ze dne datum, zaslanou žalobkyní žalované jako vydavateli Zpravodaje. jméno příjmení sděluje žalobkyni, že nedoručila žádost o zveřejnění odpovědi ve lhůtě stanovené § 12 odst. 3 tiskového zákona a její právo na odpověď tak zaniklo. K tomuto důkazu při ústním jednání zástupce žalované uvedl, že s ohledem na situaci ohledně statutárního orgánu žalované v dubnu rok jméno příjmení mohl za žalovanou, jako za vydavatele periodika, jednat a žádost o zveřejnění odpovědi tak vyřídit mohl.

9. Z výpisu z databáze periodického tisku pro veřejnost soud zjistil, že se jedná o výpis veřejně dostupných informací, poskytnutých Ministerstvem kultury ČR. Výpis se týká periodika anonymizováno, jeho vydavatelem je název žalované, evidenční číslo anonymizováno číslo.

10. Z dopisu, podepsaného ředitelem anonymizováno jméno příjmení, ze dne datum na číslo listu, soud zjistil, že tento dopis je adresován primátorovi územní celek, anonymizováno jméno příjmení. V tomto dopise jméno příjmení za žalovanou odpovídá žalobkyní na její dotaz, učiněný na Zastupitelstvu územní celek, přičemž povaha dotazu není zmíněna. K tomuto důkazu při ústním jednání zástupkyně žalobkyně uvedla, že tento dopis byl zveřejněn a dokládá vztahy mezi žalobkyní a žalovanou. Anonymizovaný odstavec.

12. Ze zpravodaje anonymizována tři slova rok, číslo (anonymizováno) soud zjistil, že na str. 1 (titulní strana) a dále na str. anonymizováno až anonymizováno je obsažen článek popisující odložení trestního stíhání žalované ohledně údajného„ kupčení“ s byty žalované pod cenou.

13. Soud zamítl návrh na provedení důkazu záznam z mimořádné tiskové konference konané dne datum; Spisem anonymizováno číslo; Spisem anonymizováno číslo. Soud tento důkazní návrh shledal jako nadbytečný a důsledně tomu jej zamítl.

14. Po poučení dle ustanovení § 119a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) žalobkyně další důkazní návrh neměla.

15. Po poučení dle ustanovení § 119a o.s.ř. žalovaná navrhla provést důkaz výslechem svědka primátora příjmení, výslechem zpracovatele článku novináře anonymizována dvě slova (rok); předžalobní výzvou advokátní kanceláře ze dne datum adresovaná městu obec, primátorovi a žalobkyni; rozhodnutí o žádosti o poskytnutí informace; odvolání proti předmětnému rozhodnutí; rozhodnutí o odvolání anonymizováno příjmení; účastenský výslech žalobkyně. Soud tyto důkazní návrhy shledal jako nadbytečné a důsledně tomu je zamítl.

16. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že v periodiku„ anonymizováno“, vydávaném žalovanou byl ve dnech od datum do datum uveřejněn článek„ anonymizováno 11 slov“ a dále„ anonymizována tři slova“. Dále uvedený zpravodaj obsahoval článek„ anonymizováno 10 slov, říká jméno příjmení“, jedná se o rozhovor s jméno příjmení, ředitelem žalované. Na základě tohoto článku žalobkyně doručila žalované dne datum žádost o zveřejnění odpovědi podle § 10 tiskového zákona o zveřejnění odpovědi. Žalobkyní požadovaná odpověď ke zveřejnění je shodná s požadovanou odpovědí, obsaženou v žalobě. Na tuto odpověď žalovaná reagovala přípisem podepsaným jméno příjmení, který se za vydavatele vyjádřil tak, že právo na zveřejnění odpovědi žalobkyni zaniklo. Na základě této odpovědi žalobkyně přistoupila k podání žaloby.

17. Dle § 12 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z) každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud.

18. Dle § 4 tiskového zákona za obsah periodického tisku odpovídá vydavatel.

19. Dle § 10 odst. 1 tiskového zákona jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

20. Dle § 10 odst. 2 tiskového zákona se odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

21. Dle § 12 odst. 1 tiskového zákona žádost o uveřejnění odpovědi musí mít písemnou formu.

22. Dle § 12 odst. 2 tiskového zákona ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi.

23. Dle § 12 odst. 3 tiskového zákona žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

24. Dle § 13 tiskového zákona odpověď je vydavatel povinen uveřejnit a) ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, a je-li napadena pouze jeho část, této jeho části, b) s výslovným označením "odpověď", c) na vlastní náklady, d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení, e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi žádá. Vydavatel je povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení a není-li možné odpověď uveřejnit v uvedené lhůtě, pak vydavatel je povinen tak učinit v nejbližším následujícím vydání stejného periodického tisku. Vydavatel je povinen o tomto postupu do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi písemně informovat osobu, která žádost podala, a v této informaci označit vydání periodického tisku, v němž dojde k uveřejnění odpovědi.

25. Dle § 14 tiskového zákona neuveřejní-li vydavatel odpověď nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi stanovené v § 13 odst. 1 až 3, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud. Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi u soudu zaniká. Z toho soud učinil následující závěry.

26. V rámci právní úvahy vycházel soud z toho, že lze požadovat zveřejnění odpovědi v periodickém tisku v případech, kdy bylo uveřejněno sdělení obsahující takové tvrzení, které dotčená fyzická osoba považuje za útok na svou čest, důstojnosti nebo soukromí. Touto odpovědí fyzická osoba žádá především napravit faktická tvrzení, nikoliv názory, posudky, hodnocení či kritika, obsažená v periodiku. Odpověď požadovaná ke zveřejnění musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení.

27. Navrhovatel nemůže spravedlivě po vydavateli periodika požadovat napravit, konkretizovat, nebo uvést na pravou míru pouze okolnosti, které z jednotlivých tvrzení pouze vyplývají, a která mohou být stejně tak považována za zastřené, byť označené jako„ šokující“. Žalobkyně se v daném případě snaží svou navrhovanou odpovědí spíše obhájit před veřejností vystavenou článku v periodiku„ anonymizováno“ s názvem„ anonymizováno 11 slov“ a dále článku s názvem„ anonymizována tři slova“, než obsah článku napravit, konkretizovat, nebo uvést na pravou míru. Požadovaná odpověď svou formou a dikcí, zejména v poslední části s textem„ celé jméno žalobkyně anonymizováno anonymizováno 11 slov“, vychází spíše ze subjektivního pocitu vlastního poškození, než z nutnosti něčeho v článku (periodiku) napravit, konkretizovat, nebo uvést na pravou míru. K nápravě takového útoku do osobnostních práv žalobkyně pak slouží institut žaloby na ochranu osobnosti podle ust. § 81 o.z. Žalobkyní požadovaná odpověď je v rozporu s účelem odpovědi, předpokládané tiskovým zákonem v ust. § 10. Ani tvrzení uváděná žalobkyní jako sdělení z článku a rozhovoru pouze vyplývající, nebo implikující nelze mít za sdělení, která se dotýkají jejího jména nebo dobré pověsti takovým způsobem, aby měla žalobkyně jako osoba aktivně vystupující veřejně v rámci politického uskupení právo požadovat po žalované takovou odpověď zveřejnit.

28. Kromě uvedeného má soud za to, že celkový obsah, který by byl odpovědí sdělen veřejnosti, nevyhovuje požadavkům uvedeným v ustanovení § 10 odst. 2 tiskového zákon, ze kterého vyplývá, že odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje.

29. Soud dále považuje za nutné konfrontovat tvrzení žalované o tom, že periodikum nevystavilo tvrzením v článku širokou veřejnost, ale pouze její úzký okruh. Takový závěr je nerelevantní, neboť periodikum je kromě fyzické podoby zveřejněno i na internetových stránkách žalované a má k němu tak přístup kdokoliv. Nejedná se o zveřejnění článku jako internetového odkazu, ale celé periodikum je v rozsahu 1:1 možné stáhnout z internetových stránek žalované. Současně tvrzení žalované o tom, že článkem je reagováno na chování žalobkyní v předcházejícím období, není pro dané řízení zásadní. I žalovaná může k ochraně jména, cti a osobnosti využít institutů obsažených v § 81 o.z. a § 10 tiskového zákona.

30. Soud uzavřel, že žalobkyně svou požadovanou odpovědí nenaplňuje požadavky stanovené v § 10 tiskového zákona, neboť zveřejněním takové odpovědi by pro veřejnost nebyl původní článek a rozhovor nijak napraven, konkretizován, nebo uveden na pravou míru. Žalobkyně se zveřejněním odpovědí domáhá toho, čeho by se spíše domohla žalobou na ochranu osobnosti podle § 81 o.z.. Soud se proto ani nezabýval rozsahem požadované odpovědi, když odpověď sama, resp. její forma a dikce není v souladu s účelem institutu zveřejnění odpovědi podle ust. § 10 tiskového zákona. Důsledně tomuto zjištění soud dospěl k závěru, že žalobě na zveřejnění odpovědi nelze vyhovět. Soud pokládá žalobu za zcela nedůvodnou a v celém rozsahu ji zamítl (výrok sub. I).

31. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) Náklady řízení v tomto případě sestávají z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále AT) počítaných z tarifní hodnoty 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. d) AT) za 4 úkony po 2 500 Kč (1x za převzetí právního zastoupení, 1x písemné podání ve věci samé, 2x účast při jednání) + 21 % DPH ve výši 2 100 Kč = celkem 12 100 Kč. Náhrada hotových výdajů (režijní paušál) po 300 Kč za 4 úkony – 1 200 Kč + 21 % DPH ve výši 252 Kč = celkem 1 452 Kč. Soud považuje náklady v celkové výši 13 552 Kč za účelně vynaložené. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a soud jí z toho důvodu přiznal náhradu nákladů řízení v celém rozsahu tak, že samotná náhrada byla určena k rukám právního zástupce žalované (výrok sub II). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.