60 C 167/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Štičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: žaloba na uveřejnění odpovědi

I. Žaloba na uveřejnění odpovědi podle tiskového zákona v periodiku [anonymizováno], vydávaném žalovanou, ve znění [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku 13 552 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], domáhala zveřejnění odpovědi ve znění [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] V periodiku„ [anonymizováno]“, vydávaném žalovanou. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že ve Zpravodaji [číslo] ([anonymizováno]) byl ve dnech od [datum] do [datum] uveřejněn článek„ [anonymizováno 11 slov]“ a dále„ [anonymizována dvě slova] se?“. Dále uvedený zpravodaj obsahoval článek„ [anonymizováno] neprodával byty pod cenou, Sociální sítě jsou nejhorší bulvár, říká [jméno] [příjmení]“. Podle žalobkyně tyto články obsahovaly nepravdivé, neúplné, zkreslující a zavádějící informace, které se dotýkaly cti, důstojnosti a soukromí žalobkyně. Z tohoto důvodu žalobkyně nejprve využila svého práva podle § 10 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (dále tiskový zákon) a písemnou výzvou doručenou žalované žádala žalovanou, jako vydavatele periodika, aby zveřejnila žalobkyní požadovanou odpověď. Na písemnou žádost bylo ze strany žalované reagováno. Dle vyjádření žalobkyně se jedná o vyjádření zamítavé, resp. žádost o zveřejnění zůstala bez odpovědi, odpověď zveřejněna nebyla.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Žalovaná napadeným článkem pouze reagovala na několik po sobě jdoucích zavádějících vyjádření žalobkyně na adresu žalované, přednášené veřejně na tiskových konferencích, a dalších veřejných místech. Na žádost žalobkyně o zveřejnění odpovědi žalovaná reagovala, a to přípisem ze dne [datum], nadepsaným jako Vyřízení žádosti o zveřejnění odpovědi podle zákona č. 46/2000 Sb., který byl podepsán [jméno] [příjmení]. V přípise pak byly uvedeny konkrétní okolnosti, které jsou důležité pro komplexní pochopení celé věci. Žalovaná má v tomto směru za to, že tento přípis představoval adekvátní odpověď na žádost žalobkyně, když žalovaná do dnešního dne nemá zvoleného předsedu a místopředsedu představenstva. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

3. Účastníci řízení učinili nesporným, že žaloba uveřejnění odpovědi podle tiskového zákona je podávána ohledně článku ve zpravodaji [anonymizováno] z [měsíc] roku [rok], [číslo] tisk [anonymizováno].

4. Dokazování soud provedl důkazy listinnými.

5. Z článek ve zpravodaji [anonymizováno] z [měsíc] roku [rok], [číslo] tisk [anonymizováno] soud zjistil, že na titulní straně se nachází kopie článku z jiného čísla Zpravodaje, včetně dvou fotografií žalobkyně. Dále je na titulní straně v pravém sloupci žalobkyní zmíněný článek s názvem„ [anonymizována tři slova]“. Na straně [anonymizováno] tohoto Zpravodaje začíná rozhovor s ředitelem správy [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení]. Rozhovor provedla [jméno] [příjmení]. K tomuto důkazu při ústním jednání zástupce žalované uvedl, že na první straně je uveřejněn výstřižek z [anonymizována dvě slova] z [číslo] [měsíc] [rok],„ [anonymizována tři slova]“.

6. Z výstřižku z [anonymizována dvě slova] z [číslo] [měsíc] [rok],„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ soud zjistil, že se jedná o článek z periodika [příjmení] [anonymizováno], ročník [anonymizováno], [číslo] [anonymizováno] [rok]. Na titulní straně tohoto periodika je vytištěn článek s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně]:„ [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]““. K článku je připojena fotografie shodná jako na titulní straně ve zpravodaji [anonymizováno] z [anonymizováno] roku [rok], [číslo] tisk [anonymizováno]. K tomuto důkazu zástupce žalované při ústním jednání dodal, že ve vztahu k uvedenému článku přistoupil klient k zaslání předžalobní výzvy směrem k městu [obec], když následně od relevantních žalobních kroků ustoupil, jelikož tato prohlášení začal chápat spíše v rovině politické a neměl zájem, aby žalovaná sloužila k politizaci dalších subjektů na území [územní celek]. Článek byl chápán jako politické vyjádření. K tomuto důkazu při ústním jednání zástupkyně žalobkyně uvedla, že vydavatelem [anonymizována dvě slova] je [územní celek] a žalobkyně tak nemohla ovlivnit, co se v tomto periodiku objeví, tím spíše není odpovědná za to, co se tímto článkem mělo vyjádřit.

7. Z listiny označené jako žádost o zveřejnění odpovědi ze dne [datum] s doručenkou do datové schránky soud zjistil, že se jedná o žádost žalobkyně podle § 10 tiskového zákona o zveřejnění odpovědi. Žádost se odvolává na článek„ [anonymizována tři slova]“ a na rozhovor s ředitelem správy [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení], shodně obsažené ve zpravodaji [anonymizováno] z [anonymizováno] roku [rok], [číslo] tisk [anonymizováno].

8. Z přípisu, podepsaného [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (za vydavatele [jméno] [příjmení]) soud zjistil, že se jedná o odpověď na žádost o zveřejnění odpovědi ze dne [datum], zaslanou žalobkyní žalované jako vydavateli Zpravodaje. [jméno] [příjmení] sděluje žalobkyni, že nedoručila žádost o zveřejnění odpovědi ve lhůtě stanovené § 12 odst. 3 tiskového zákona a její právo na odpověď tak zaniklo. K tomuto důkazu při ústním jednání zástupce žalované uvedl, že s ohledem na situaci ohledně statutárního orgánu žalované v dubnu [rok] [jméno] [příjmení] mohl za žalovanou, jako za vydavatele periodika, jednat a žádost o zveřejnění odpovědi tak vyřídit mohl.

9. Z výpisu z databáze periodického tisku pro veřejnost soud zjistil, že se jedná o výpis veřejně dostupných informací, poskytnutých Ministerstvem kultury ČR. Výpis se týká periodika [anonymizováno], jeho vydavatelem je [název žalované], evidenční [číslo] [anonymizováno] [číslo].

10. Z dopisu, podepsaného ředitelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze dne [datum] na [číslo listu], soud zjistil, že tento dopis je adresován primátorovi [územní celek], [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V tomto dopise [jméno] [příjmení] za žalovanou odpovídá žalobkyní na její dotaz, učiněný na Zastupitelstvu [územní celek], přičemž povaha dotazu není zmíněna. K tomuto důkazu při ústním jednání zástupkyně žalobkyně uvedla, že tento dopis byl zveřejněn a dokládá vztahy mezi žalobkyní a žalovanou. [Anonymizovaný odstavec.]

12. Ze zpravodaje [anonymizována tři slova] [rok], [číslo] ([anonymizováno]) soud zjistil, že na str. 1 (titulní strana) a dále na str. [anonymizováno] až [anonymizováno] je obsažen článek popisující odložení trestního stíhání žalované ohledně údajného„ kupčení“ s byty žalované pod cenou.

13. Soud zamítl návrh na provedení důkazu záznam z mimořádné tiskové konference konané dne [datum]; Spisem [anonymizováno] [číslo]; Spisem [anonymizováno] [číslo]. Soud tento důkazní návrh shledal jako nadbytečný a důsledně tomu jej zamítl.

14. Po poučení dle ustanovení § 119a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) žalobkyně další důkazní návrh neměla.

15. Po poučení dle ustanovení § 119a o.s.ř. žalovaná navrhla provést důkaz výslechem svědka primátora [příjmení], výslechem zpracovatele článku novináře [anonymizována dvě slova] ([rok]); předžalobní výzvou advokátní kanceláře ze dne [datum] adresovaná městu [obec], primátorovi a žalobkyni; rozhodnutí o žádosti o poskytnutí informace; odvolání proti předmětnému rozhodnutí; rozhodnutí o odvolání [anonymizováno] [příjmení]; účastenský výslech žalobkyně. Soud tyto důkazní návrhy shledal jako nadbytečné a důsledně tomu je zamítl.

16. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že v periodiku„ [anonymizováno]“, vydávaném žalovanou byl ve dnech od [datum] do [datum] uveřejněn článek„ [anonymizováno 11 slov]“ a dále„ [anonymizována tři slova]“. Dále uvedený zpravodaj obsahoval článek„ [anonymizováno 10 slov], říká [jméno] [příjmení]“, jedná se o rozhovor s [jméno] [příjmení], ředitelem žalované. Na základě tohoto článku žalobkyně doručila žalované dne [datum] žádost o zveřejnění odpovědi podle § 10 tiskového zákona o zveřejnění odpovědi. Žalobkyní požadovaná odpověď ke zveřejnění je shodná s požadovanou odpovědí, obsaženou v žalobě. Na tuto odpověď žalovaná reagovala přípisem podepsaným [jméno] [příjmení], který se za vydavatele vyjádřil tak, že právo na zveřejnění odpovědi žalobkyni zaniklo. Na základě této odpovědi žalobkyně přistoupila k podání žaloby.

17. Dle § 12 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z) každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud.

18. Dle § 4 tiskového zákona za obsah periodického tisku odpovídá vydavatel.

19. Dle § 10 odst. 1 tiskového zákona jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

20. Dle § 10 odst. 2 tiskového zákona se odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

21. Dle § 12 odst. 1 tiskového zákona žádost o uveřejnění odpovědi musí mít písemnou formu.

22. Dle § 12 odst. 2 tiskového zákona ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi.

23. Dle § 12 odst. 3 tiskového zákona žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

24. Dle § 13 tiskového zákona odpověď je vydavatel povinen uveřejnit a) ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, a je-li napadena pouze jeho část, této jeho části, b) s výslovným označením "odpověď", c) na vlastní náklady, d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení, e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi žádá. Vydavatel je povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení a není-li možné odpověď uveřejnit v uvedené lhůtě, pak vydavatel je povinen tak učinit v nejbližším následujícím vydání stejného periodického tisku. Vydavatel je povinen o tomto postupu do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi písemně informovat osobu, která žádost podala, a v této informaci označit vydání periodického tisku, v němž dojde k uveřejnění odpovědi.

25. Dle § 14 tiskového zákona neuveřejní-li vydavatel odpověď nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi stanovené v § 13 odst. 1 až 3, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud. Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi u soudu zaniká. Z toho soud učinil následující závěry.

26. V rámci právní úvahy vycházel soud z toho, že lze požadovat zveřejnění odpovědi v periodickém tisku v případech, kdy bylo uveřejněno sdělení obsahující takové tvrzení, které dotčená fyzická osoba považuje za útok na svou čest, důstojnosti nebo soukromí. Touto odpovědí fyzická osoba žádá především napravit faktická tvrzení, nikoliv názory, posudky, hodnocení či kritika, obsažená v periodiku. Odpověď požadovaná ke zveřejnění musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení.

27. Navrhovatel nemůže spravedlivě po vydavateli periodika požadovat napravit, konkretizovat, nebo uvést na pravou míru pouze okolnosti, které z jednotlivých tvrzení pouze vyplývají, a která mohou být stejně tak považována za zastřené, byť označené jako„ šokující“. Žalobkyně se v daném případě snaží svou navrhovanou odpovědí spíše obhájit před veřejností vystavenou článku v periodiku„ [anonymizováno]“ s názvem„ [anonymizováno 11 slov]“ a dále článku s názvem„ [anonymizována tři slova]“, než obsah článku napravit, konkretizovat, nebo uvést na pravou míru. Požadovaná odpověď svou formou a dikcí, zejména v poslední části s textem„ [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno] [anonymizováno 11 slov]“, vychází spíše ze subjektivního pocitu vlastního poškození, než z nutnosti něčeho v článku (periodiku) napravit, konkretizovat, nebo uvést na pravou míru. K nápravě takového útoku do osobnostních práv žalobkyně pak slouží institut žaloby na ochranu osobnosti podle ust. § 81 o.z. Žalobkyní požadovaná odpověď je v rozporu s účelem odpovědi, předpokládané tiskovým zákonem v ust. § 10. Ani tvrzení uváděná žalobkyní jako sdělení z článku a rozhovoru pouze vyplývající, nebo implikující nelze mít za sdělení, která se dotýkají jejího jména nebo dobré pověsti takovým způsobem, aby měla žalobkyně jako osoba aktivně vystupující veřejně v rámci politického uskupení právo požadovat po žalované takovou odpověď zveřejnit.

28. Kromě uvedeného má soud za to, že celkový obsah, který by byl odpovědí sdělen veřejnosti, nevyhovuje požadavkům uvedeným v ustanovení § 10 odst. 2 tiskového zákon, ze kterého vyplývá, že odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje.

29. Soud dále považuje za nutné konfrontovat tvrzení žalované o tom, že periodikum nevystavilo tvrzením v článku širokou veřejnost, ale pouze její úzký okruh. Takový závěr je nerelevantní, neboť periodikum je kromě fyzické podoby zveřejněno i na internetových stránkách žalované a má k němu tak přístup kdokoliv. Nejedná se o zveřejnění článku jako internetového odkazu, ale celé periodikum je v rozsahu 1:1 možné stáhnout z internetových stránek žalované. Současně tvrzení žalované o tom, že článkem je reagováno na chování žalobkyní v předcházejícím období, není pro dané řízení zásadní. I žalovaná může k ochraně jména, cti a osobnosti využít institutů obsažených v § 81 o.z. a § 10 tiskového zákona.

30. Soud uzavřel, že žalobkyně svou požadovanou odpovědí nenaplňuje požadavky stanovené v § 10 tiskového zákona, neboť zveřejněním takové odpovědi by pro veřejnost nebyl původní článek a rozhovor nijak napraven, konkretizován, nebo uveden na pravou míru. Žalobkyně se zveřejněním odpovědí domáhá toho, čeho by se spíše domohla žalobou na ochranu osobnosti podle § 81 o.z.. Soud se proto ani nezabýval rozsahem požadované odpovědi, když odpověď sama, resp. její forma a dikce není v souladu s účelem institutu zveřejnění odpovědi podle ust. § 10 tiskového zákona. Důsledně tomuto zjištění soud dospěl k závěru, že žalobě na zveřejnění odpovědi nelze vyhovět. Soud pokládá žalobu za zcela nedůvodnou a v celém rozsahu ji zamítl (výrok sub. I).

31. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) Náklady řízení v tomto případě sestávají z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále AT) počítaných z tarifní hodnoty 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. d) AT) za 4 úkony po 2 500 Kč (1x za převzetí právního zastoupení, 1x písemné podání ve věci samé, 2x účast při jednání) + 21 % DPH ve výši 2 100 Kč = celkem 12 100 Kč. Náhrada hotových výdajů (režijní paušál) po 300 Kč za 4 úkony – 1 200 Kč + 21 % DPH ve výši 252 Kč = celkem 1 452 Kč. Soud považuje náklady v celkové výši 13 552 Kč za účelně vynaložené. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a soud jí z toho důvodu přiznal náhradu nákladů řízení v celém rozsahu tak, že samotná náhrada byla určena k rukám právního zástupce žalované (výrok sub II).