60 C 178/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Karla Štičky a přísedících Zdeňky Smetanové a Růženy Streiftauové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o: neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že okamžité zrušení pracovního poměru, dané žalobci dopisem ze dne [datum], je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku 23 936,22 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále zák. práce), které mu bylo doručeno dne [datum]. Žalobu odůvodnil tím, že pro žalovanou pracoval od [datum] jako technolog na základě pracovní smlouvy z téhož dne. S okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasí, protože mu bylo doručováno v době, kdy byl v dočasné pracovní neschopnosti. Současně žalobce uvedl, že žádné povinnosti hrubým způsobem neporušil a zaměstnavatel jednal účelově, když se žalobcem okamžitě skončil pracovní poměr 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že s žalobcem skončila pracovní poměr okamžitě, dne [datum], kdy mu listinu doručila v zaměstnání. Žalobce listinu odmítl převzít. Důvodem pro okamžité skončení pracovního poměru bylo nenastoupení žalobce do práce na výzvu zaměstnavatele po odpadnutí překážky na straně zaměstnavatele, pro kterou nemohla být práce vykonávána. Žalovaná rovněž upozornila na prekluzi žalobcova práva podat žalobu na neplatnost skončení pracovního poměru, protože žalobce podal žalobu více než dva měsíce po skončení pracovního poměru. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

3. Účastníci řízení učinili nesporným, že ke dni [datum] byl žalobce zaměstnancem žalované.

4. Účastníci řízení učinili nesporným, že žalovaný byl dne [datum] osobně v zaměstnání (na pracovišti žalované) a vykonával zde práci.

5. Dokazování soud provedl důkazy listinnými a výslechy svědků.

6. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] včetně dodatku k pracovní smlouvě z téhož dne soud zjistil, že žalobce započal pracovní poměr k žalované dne [datum] na pracovní pozici technolog. Výše mzdy byla v pracovní smlouvě upravena tak, že její výše bude upravena mzdovým předpisem v rámci zaměstnavatele. Jako pracoviště žalobce byla uvedena adresa [právnická osoba], průmyslová zóna [obec]. Adresa žalobce je zde uvedena v [obec], [ulice a číslo]. Dodatek k pracovní smlouvě upravuje ochranu autorských práv, obchodního tajemství a zachování mlčenlivosti při práci žalobce pro žalovanou.

7. Z platového výměru ze dne [datum] soud zjistil, že je přílohou k pracovní smlouvě, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou. Mzda byla mezi žalobcem a žalovanou dohodnuta na částku 24 600 Kč a k tomu prémie ve výši až 2 400 Kč.

8. Z potvrzení ČSSZ, pracoviště [obec] soud zjistil, že se jedná o potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění, vydané dne [datum]. Jako počátek období nemocenského pojištění je zde uveden den [datum]. Žalobci bylo za období od [datum] do období [datum] vyplaceno celkem 16 032 Kč na dávkách nemocenského pojištění. Adresa žalobce je zde rovněž uvedena [ulice a číslo].

9. Z potvrzení o zaměstnání ze dne [datum] soud zjistil, že bylo vydané žalovanou pro žalobce. Pracovní poměr je zde uveden v trvání od [datum] do [datum]. Potvrzení o zaměstnání vypracovala paní [jméno] [příjmení], podepsána je paní [příjmení].

10. Z okamžité zrušení pracovního poměru označené datem [datum], přiloženého žalobcem k žalobě, soud zjistil, že je ze strany žalované s ním ukončován pracovní poměr okamžitým zrušením na základě ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalobce se ve dnech od [datum] do [datum] měl dopustit zvlášť hrubého porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a to tím, že nerespektoval výzvy vedoucího procesního úseku k nastoupení do zaměstnání po čerpání překážky na straně zaměstnavatele dle § 209 zákoníku práce. V tomto okamžitém zrušení pracovního poměru byl žalobce žalovanou poučen, že jeho pracovní poměr končí okamžikem převzetí.

11. Z okamžité zrušení pracovního poměru označené datem [datum] předloženého žalovanou jako příloha k vyjádření žalobě soud zjistil, že se jedná o totožný dokument. Okamžitým zrušením je ze strany žalované s žalobcem ukončován pracovní poměr okamžitým zrušením na základě ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Žalobce se ve dnech od [datum] do [datum] měl dopustit zvlášť hrubého porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a to tím, že nerespektoval výzvy vedoucího procesního úseku k nastoupení do zaměstnání po čerpání překážky na straně zaměstnavatele dle § 209 zákoníku práce. V tomto okamžitém zrušení pracovního poměru byl žalobce žalovanou poučen, že jeho pracovní poměr končí okamžikem převzetí. Tato listina okamžitého zrušení pracovního poměru je však doplněna o ručně psaný přípis informující o tom, že ji zaměstnanec (v záhlaví uvedena adresa žalobce [ulice a číslo]) odmítl dne [datum] převzít a dále nese podpisy tří osob a to [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně].

12. Z výzvy k nástupu do práce ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o kopii e-mailové zprávy ze dne [datum], odeslané v 15:25 hodin panem [celé jméno svědka] žalobci. Ve zprávě je zmíněno, že se pan [celé jméno svědka] snažil žalobce již od [datum] telefonicky kontaktovat a vyzvat jej k nástupu do práce. Žalobce byl k nástupu do práce několikrát urgován. Současně byl žalobce upozorněn, že s ohledem na specifičnost své pracovní pozice je jeho dostavení se do zaměstnání nutné pro chod zaměstnavatele. K dotazu soudu při ústním jednání žalobce potvrdil, že tato výzva mu byla doručena, reagoval na ni v SMS zprávě, kterou rovněž přiložil k žalobě a žádal žalovanou o poskytnutí dovolené.

13. Z komunikace v podobě SMS zpráv v časovém období od [datum] do [datum] soud zjistil, že se jedná o komunikaci mezi žalobcem a panem [celé jméno svědka], zaměstnancem žalované. Pan [celé jméno svědka] poslední zprávo dne [datum] vyzval žalobce k nástupu do práce. Dne [datum] žalobce sděluje panu [celé jméno svědka], že je v zaměstnání. K tomu žalobce v odpovědi k dotazu soudu při ústním jednání doplnil, že se jedná skutečně o SMS zprávy z roku 2020 mezi žalobcem a panem [celé jméno svědka], svým tehdejším nadřízeným. Poslední zprávou ze dne [datum] pan [celé jméno svědka] povolal žalobce k sobě.

14. Z obálky, v soudním spisu v kopii založené na č.l. 21 soud zjistil, že byla předložena žalobcem jako příloha žaloby a podle něj se jedná o obálku, kterou mu v době jeho pracovní neschopnosti mělo být doručeno okamžité zrušení pracovního poměru dne [datum] na adresu v [obec]. Obálka s doručenkou nese adresu žalobce„ [obec a číslo]“ a byla odeslána žalovanou. Na obálce je ručně připsáno„ Doručena výpověď § 55, odst. 1, písm. b,)“.

15. Z evidenčního listu důchodového pojištění ze dne [datum] soud zjistil, že se jednán o potvrzení o zaměstnání, které vystavuje zaměstnavatel zaměstnanci po skončení pracovního poměru. Tuto listinu opět vypracovala paní [příjmení] a podepsala ji v zastoupení paní [příjmení]. Na listině je uvedeno, že byla žalobci doručována poštou opakovaně dne [datum] a [datum].

16. Z výstupního listu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o dokument, běžně vydávaný zaměstnavatelem zaměstnanci při skončení pracovního poměru. Na tomto dokumentu je jako den skončení pracovního poměru uvedeno datum [datum]. Jako způsob skončení pracovního poměru je uvedeno okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55. Na listině je uvedeno, že byla žalobci doručována poštou opakovaně dne [datum] a [datum].

17. Z listiny označené jako„ Dokumenty vrácené při skončení pracovního poměru zaměstnance“ soud zjistil, že se jedná o seznam listin, které žalovaná při skončení pracovního poměru předkládá svým bývalým zaměstnancům. Na tomto konkrétním dokumentu je vyznačeno, že žalobci byli při skončení pracovního poměru vráceny vstupní dotazník, dotazník uchazeče a životopis. Tato listina nese datum [datum]. Na listině je uvedeno, že byla žalobci doručována poštou opakovaně dne [datum] a [datum].

18. Z podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že se na jeho základě žalovaná pokoušela doporučeně doručit žalobci listiny ke skončení pracovního poměru. Listiny byly zasílány na adresu v [obec], [ulice a číslo]. Z vyjádření žalované při jednání dne [datum] soud zjistil, že se žalovaná pokoušela žalobci doručit tyto listiny vícekrát, neboť ne adrese v [obec] si poštu nepřebíral a z neschopenky poté žalovaná zjistila adresu žalobce v [obec], kam se jí listiny podařilo úspěšně doručit.

19. Z podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že se na jeho základě žalovaná pokoušela doporučeně doručit žalobci listiny ke skončení pracovního poměru. Listiny byly zasílány na adresu v [obec].

20. Z doručenky ze dne [datum] soud zjistil, že tato doručenka patří k listovní zásilce, kterou se žalovaná pokoušela doručit žalobci listiny ke skončení pracovního poměru. Listiny byly zasílány žalobci na adresu v [obec]. K tomuto důkazu žalobce uvádí, že podpis na doručence je jeho a v hlavě měl datum [datum].

21. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození], soud zjistil, že v době, kdy byl žalobce zaměstnán u žalované, byl jeho nadřízeným a dával mu pracovní úkoly. Uvedl, že žalobce měl v zaměstnání neustále problémy a choval se nevhodně k ostatním zaměstnancům, včetně svědka. Žalobci bylo několikrát domlouváno a byl mu v minulosti doručen jeden vytýkací dopis. Poslední kapkou bylo, když v průběhu května 2020 po odstávce firmy kvůli vlně koronaviru bylo nutné znovu rozjet výrobu pro [anonymizováno] a žalobce nereagoval na výzvu k nástupu do práce. Žalobce žádal o dovolenou, ale ta mu nebyla žalovanou povolena. Žalobce i přesto do práce nenastoupil. Když se žalobce do práce [datum] dostavil, svědek jej okamžitě telefonem povolal do zasedací místnosti. Tam na něj svědek ještě s panem [celé jméno svědka] a paní [celé jméno svědkyně], personální pracovnicí žalované, čekali, aby s ním ukončili spolupráci. Žalobci byly předány dva vytýkací dopisy, které převzal a podepsal. Když byly žalobci předložena dvě vyhotovení okamžitého skončení pracovního poměru, aby si jedno ponechal a na druhé potvrdil převzetí, tak se rozzuřil, popadl všechny listiny na stole a odcházel s nimi, údajně„ za právníkem“. Paní [celé jméno svědkyně] mu ještě stihla jedno vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru vzít. Na toto vyhotovení se s paní [celé jméno svědkyně] a panem [celé jméno svědka] podepsali. Po předestření SMS zpráv ze dne [datum], přiložených žalobcem k žalobě, svědek uvádí, že zprávou z [datum] žalobce opravdu volal k sobě, když zjistil, že je v práci, protože posedával v jídelně. K výpovědi svědka [celé jméno svědka] žalobce uvedl, že je ze 70% lživá.

22. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], [datum narození], soud zjistil, že pro žalovanou pracuje jako personalistka. Byla panem [celé jméno svědka] dne [datum] přizvána k předání vytýkacích dopisů žalobci a současně ke skončení pracovního poměru s ním. Pamatuje si na to, neboť připravovala všechny listiny a také kvůli tomu, jak se žalobce choval. Žalobce po předložení okamžitého zrušení pracovního poměru tuto listinu odmítl podepsat, aby potvrdil její převzetí. [obec] toho všechny listiny shrábl ze stolu a snažil se s nimi rychle odejít. Svědkyni se podařilo jednu listinu okamžitého zrušení žalobci sebrat a na tu se s panem [celé jméno svědka] a panem [celé jméno svědka] podepsali. Po předestření listiny okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] přiloženého žalovanou k vyjádření k žalobě svědkyně uvádí, že listinu poznává, podpis úplně vlevo je její.

23. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození], soud zjistil, že si svědek pamatuje okolnosti skončení pracovního poměru s žalobcem, svým kolegou, ale ne kdy k tomu došlo. Pamatuje si, že byl přizván panem [celé jméno svědka] a paní [celé jméno svědkyně] jako svědek, když se měl končit pracovní poměr s žalobcem. Žalobci byly v zaměstnání předloženy k podpisu dva vytýkací dopisy, které žalobce podepsal. Když mu paní [celé jméno svědkyně] ukázala okamžité skončení pracovního poměru, všechny listiny jí vytrhl a odcházel s nimi pryč. Jednu listinu paní [celé jméno svědkyně] ještě žalobci rychle vzala a na tu se všichni podepsali. Po předestření listiny okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] přiloženého žalovanou k vyjádření k žalobě svědek uvádí, že to je ta listina a že podpis uprostřed patří jemu.

24. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem přítelkyně žalobce, paní [jméno] [příjmení], [datum narození], učiněný žalobcem při ústním jednání dne [datum]. Dle žalobce měla výpověď svědkyně potvrdit, že žalobce obálku od žalované otevřel až [datum] a obsahovala okamžité skončení pracovního poměru. Soud tento důkazní návrh shledal jako nadbytečný a důsledně tomu jej zamítl.

25. Po poučení dle ustanovení § 119a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) žalobce další důkazní návrh neměl. Žalovaná po poučení dle ustanovení § 119a o.s.ř. další důkazní návrh nepřednesla.

26. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobce pracoval od [datum] pro žalovanou jako technolog na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] byl žalobce naposledy v zaměstnání na pracovišti žalované a zde bylo téhož dne žalobci doručeno okamžité skončení pracovního poměru, kterému byly přítomní tři svědci.

27. Podle § 33 odst. 1 zák. práce se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

28. Podle § 34 zák. práce pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce.

29. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.

30. Podle § 36 zák. práce pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

31. Podle § 48 odst. 1 zák. práce pracovní poměr může být rozvázán jen a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

32. Podle § 55 zák. práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

33. Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

34. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

35. Z toho soud učinil následující závěry.

36. V rámci právní úvahy vycházel soud z toho, že mezi účastníky došlo ke skončení pracovního poměru doručením listiny, označené jako„ Okamžité zrušení pracovního poměru“ a datované dnem [datum], dne [datum] žalobci, na pracovišti. Toto doručení proběhlo tak, že svědek [celé jméno svědka], pozval žalobce na osobní schůzku. K této schůzce byla pozvána personalistka žalované, svědkyně paní [celé jméno svědkyně], která připravila dva vytýkací dopisy a okamžité zrušení pracovního poměru. Dále byl ke schůzce přizván svědek pan [celé jméno svědka]. Na této schůzce dne [datum] bylo předmětné okamžité skončení pracovního poměru doručeno žalobci a dostalo se tak do sféry jeho dispozice.

37. Podstatnými náležitostmi okamžitého skončení pracovního poměru podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) je vymezení důvodu pro skončení pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele a doručení okamžitého zrušení zaměstnanci. Není přitom důležité, jaké datum je na listině okamžitého zrušení uvedeno. Pracovní poměr, v případě jeho skončení dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, končí dnem doručení okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnanci. Pro určení, kdy pracovní poměr mezi stranami okamžitým zrušením skončil, je relevantní den jeho doručení protistraně.

38. V průběhu řízení žalovaná prokázala, že listina, označená jako„ Okamžité zrušení pracovního poměru“ ze dne [datum], byla žalobci téhož dne doručena. V daném případě pracovní poměr platně skončil dne [datum]. Od tohoto dne pak počala žalobci běžet prekluzivní lhůta stanovená v ust. § 72 zák. práce k podání žaloby na určení neplatnosti skončení pracovního poměru. Žalobce však žalobu na určení neplatnosti Okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] podle § 72 zák. práce doručil Okresnímu soudu v Mostě až dne [datum], tedy po více než dvou měsících od skončení pracovního poměru. Nebyla tak dodržena dvouměsíční prekluzivní lhůta, stanovená v § 72 zák. práce, u které platí, že není-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, toto právo zanikne. Důsledně tomuto zjištění soud dospěl k závěru, že žalobě na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru nelze vyhovět. Soud pokládá žalobu za zcela nedůvodnou a v celém rozsahu ji zamítl (výrok sub. I).

39. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. Náklady řízení v tomto případě sestávají z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále AT) počítaných z tarifní hodnoty 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) AT) za 6 úkonů po 2 500 Kč (1x za převzetí právního zastoupení, 2x písemné podání ve věci samé, 3x účast při jednání) + 21 % DPH ve výši 3 150 Kč = celkem 18 150 Kč. Náhrada hotových výdajů (režijní paušál) po 300 Kč za 6 úkony – 1 800 Kč + 21 % DPH ve výši 378 Kč = celkem 2 178 Kč. Náhrada za ztrátu času 12 x 0,5 hod. po 100 Kč – 1 200 Kč + 21 % DPH ve výši 252 Kč = celkem 1 452 Kč. Právním zástupcem žalobkyně vyúčtované náklady na cestovné k soudnímu jednání dne [datum] a [datum] v rozsahu 2 x [obec] – [obec] – [obec] vozidlem Škoda Octavia [registrační značka], ø spotřeba 3,86 litrů [číslo] km. Za celkem 2x160 km činí cestovné 1 782 Kč + 21 % DPH ve výši 374,22 Kč = celkem 2 156,22 Kč. Soud považuje náklady v celkové výši 23 936,22 Kč za účelně vynaložené. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a soud jí z toho důvodu přiznal náhradu nákladů řízení v celém rozsahu tak, že samotná náhrada byla určena k rukám právního zástupce žalované (výrok sub II).