60 C 19/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Karla Štičky a přísedících Růženy Streiftauové a Ing. Jitky Hejdukové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o: žaloba o náhradu mzdy a o určení, zda byly splněny podmínky uvedené v ust. § 23a odst. 2 až 4 zák.č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že nebyly splněny podmínky stanovené v ust. § 23a odst. 2 až odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících při sjednání pracovního poměru mezi žalobcem a žalovanou pracovní smlouvou ze dne [datum], se zamítá.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 224 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, částku 10 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a částku 2 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na nákladech řízení částku 58 806 Kč k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], domáhal určení, že jeho pracovní poměr k žalované nebyl sjednán v souladu s ust. § 23a odst. 2 až 4 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (dále jen„ zákon o pedagogických pracovnících“) a také náhrady ušlé mzdy, stravného a příspěvku na Penzijní připojištění. Žalobu odůvodnil tím, že pro žalovanou pracoval od [datum] jako učitel na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na dobu určitou do [datum]. S ukončením pracovního poměru na dobu určitou uplynutím doby nesouhlasí, protože pracovní poměr nebyl sjednán v souladu s výše uvedeným právním předpisem.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že s pracovní poměr s žalobcem byl uzavřen v souladu s ust. § 23a odst. 2 až 4 zákona o pedagogických pracovnících a nárok žalobce by tak neměl být uznán. S žalobcem žalovaná neměla v úmyslu nadále prodlužovat pracovní poměr na dobu určitou, což mu také písemně oznámila před uplynutím doby, na kterou byl pracovní poměr sjednán. Žalovaná současně nesouhlasila s požadavkem žalobce na výplatu ušlé mzdy, stravného a příspěvku na Penzijní připojištění. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

3. Účastníci učinili nesporným, že oznámení žalované, označené jako„ ukončení pracovního poměru na dobu určitou“, datované dnem [datum], bylo žalobci doručeno do vlastních rukou dne [datum].

4. Dokazování soud provedl důkazy listinnými.

5. Z pracovní smlouvy na č.l. 2 soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] na dobu určitou a den nástupu do práce byl sjednán na [datum]. Pracovní poměr měl trvat do [datum]. Žalobce měl podle pracovní smlouvy pro žalovanou pracovat jako učitel. Žalobce ve svém písemném vyjádření, doručeném Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], uvedl, že již při podpisu smlouvy mu datum skončení pracovního poměru přišlo rozporné, ale žalovanou na nic neupozornil, neboť je mu zákon znám a věděl, že rozpor v datech může být v budoucnu v jeho prospěch.

6. Z dodatek [číslo] k pracovní smlouvě na č.l. 3, datovaného dnem [datum] soud zjistil, že byla rozšířena týdenní pracovní doba žalobce a dále byla pracovní pozice žalobce změněna z pozice„ učitel“ na pozici„ učitel OV“. Při jednání, konaném dne [datum] žalobce doplnil, že pozice„ učitel OV“ znamená„ učitel odborného výcviku“, tedy dnešní mistr. Dále k tomu žalobce uvedl, že tento dodatek k pracovní smlouvě byl uzavírán proto, že dostál požadavkům na kvalifikaci pro pozici učitel OV – obor elektrikář.

7. Z popisu popis pracovního místa na č.l. 4 ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o popis pracovní pozice žalobce -„ učitel“, konkrétně zařazení„ [datum] Učitel“. Kvalifikační předpoklady jsou zde podmíněny výučním listem v oboru, úplným středním odborným vyděláním a doplňujícím pedagogickým studiem.

8. Z dokumentu označeného jako„ Platový/mzdový výměr“ na č.l. 5 označeného datem [datum] soud zjistil, že žalobci podle něj měla náležet mzda v celkové výši 32 100 Kč měsíčně za týdenní pracovní úvazek v rozsahu 40 hodin.

9. Z oznámení o trvání na dalším zaměstnávání ze dne [datum] na č.l. 6 soud zjistil, že bylo adresováno žalobcem žalované, která potvrdila jeho převzetí razítkem dne [datum]. Žalobce v oznámení žalované sděluje, že trvá na dalším zaměstnávání a že nadále považuje pracovní poměr uzavřený na dobu určitou za pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, neboť pracovní poměr s žalobcem nebyl uzavřen v souladu s ust. § 23a odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících.

10. Z ukončení pracovního poměru na dobu určitou ze dne [datum] na č.l. 7 soud zjistil, že jím žalovaná sdělovala žalobci, že jeho pracovní poměr končí ke dni [datum] a dále nebude prodloužen. Současně žalobce informovala, že ke dni skončení pracovního poměru mu bude vydán výstupní list. Na dokumentu je ručně dopsáno, že žalobce jej odmítl převzít. K tomuto důkazu strany učinily při jednání dne [datum] nesporným, že jej žalobce převzal skutečně dne [datum].

11. Z protokolu o předání klíčů na č.l. 8 ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce písemně potvrdil vrácení 2 ks klíčů od dílny a jednoho kusu klíčů od vstupu na úsek PV. [příjmení] od žalobce převzal Ing. [jméno] [příjmení], rovněž podepsaný na ukončení pracovního poměru ze dne [datum].

12. Z dovolenek na č.l. 9 soud zjistil, že jedna byla požadavkem na dovolenou ve dnech od 3. 2. do 3. 2. v roce 2020, tedy na jeden pracovní den a druhá byla požadavkem na dovolenou ve dnech od 29. 1. do 31. 1. v roce 2020. K tomuto důkazu žalobce při jednání dne 21. 5. 220 uvedl, že nebyla dodržena lhůta ze strany žalované při nařizování dovolené zaměstnanci a žalobce byl v podstatě donucen si dovolenou vzít. Předložené dovolenky si vyplnil sám po sdělení potřebných datumů žalovanou. K tomuto důkazu zástupce žalované uvedl, že toto tvrzení není pravdou, předmětné dovolenky si vyplnil sám, vlastní rukou.

13. Z faktury č. 2020 na č.l. 10 vystavené dne [datum] soud zjistil, že ji žalobci vystavila advokátní kancelář [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. Jedná se o fakturu, kterou byla žalobci účtována částka 2 799 Kč za právní poradenství.

14. Po poučení dle ustanovení § 119a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) při jednání dne [datum] žalobce důkazní návrh nijak nedoplnil. Žalovaná po poučení důkazní návrh nepřednesla.

15. Z toho soud učinil následující závěry.

16. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobce pracoval od [datum] pro žalovanou jako učitel, později jako učitel OV, na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Před uplynutím doby, na kterou byl pracovní poměr sjednán, tak prvně žalobce dne [datum] informoval žalovanou o tom, že trvá na dalším zaměstnávání. Dne [datum] bylo žalobci doručeno ukončení pracovního poměru na dobu určitou, jímž žalovaná informovala žalobce o tom, že mu pracovní poměr na dobu určitou nebude prodloužen. Žalobce poté v zákonné lhůtě podal žalobu podle § 23a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících s návrhem na určení, že pracovní poměr mezi ním a žalovanou nebyl uzavřen v souladu s podmínkami uvedenými v § 23a odst. 2 až 4 zákona o pedagogických pracovnících.

17. Podle § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále zák. práce) se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

18. Podle § 34 zák. práce pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce.

19. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.

20. Podle § 36 zák. práce pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

21. Podle § 39 odst. 5 zák. práce sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, mohou zaměstnavatel i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

22. Podle § 48 odst. 2 zák. práce pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.

23. Podle § 333 zák. práce doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva.

24. Podle § 2 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících je pedagogickým pracovníkem ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně-pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (dále jen "přímá pedagogická činnost"); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb.

25. Podle § 2 odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících přímou pedagogickou činnost vykonává a) učitel, b) pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, c) vychovatel, d) speciální pedagog, e) psycholog, f) pedagog volného času, g) asistent pedagoga, h) trenér, i) metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně20), j) vedoucí pedagogický pracovník.

26. Podle § 9 odst. 5 písm. b zákona o pedagogických pracovnících učitel odborného výcviku získává odbornou kvalifikaci středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a 1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, 2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo 3. studiem pedagogiky.

27. Podle § 23a odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících se na pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak.

28. Podle § 23a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát.

29. Podle § 23a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících sjedná-li zaměstnavatel s pedagogickým pracovníkem dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li pedagogický pracovník před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, mohou zaměstnavatel i pedagogický pracovník uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

30. V rámci právní úvahy vycházel soud z toho, že mezi účastníky došlo k uzavření pracovní smlouvy a sjednání pracovního poměru na dobu určitou. Podstatnými náležitostmi pracovní smlouvy je ujednání zaměstnance a zaměstnavatele o tom, kterým dnem zaměstnanec nastupuje do práce a, je-li pracovní poměr uzavírán na dobu určitou, na jakou dobu je uzavírán. V posuzované věci pracovní smlouva ze dne [datum] všechny náležitosti obsahuje. Žalobce však podal žalobu z důvodu uvedeného v ust. § 23a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících. Dle žalobce pracovní poměr sjednaný na dobu určitou od [datum] do [datum] netrvá nejméně dvanáct měsíců, jak předpokládá § 23a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících, neboť je o den kratší. S uvedeným tvrzením žalovaná nesouhlasila a poukázala na zvláštní úpravu počítání času v pracovněprávních vztazích, obsaženou v § 333 zák. práce, dle které se subsidiární úprava obč. zák. o počítání času obsažená v § 605 zákona č. 89/2012 Sb. (dále o. z.) ve vztahu k dobám v pracovněprávních vztazích neuplatní. Žalobce i po seznámení s vyjádřením žalované ze dne [datum], které mu soud zprostředkoval spolu s přípisem ze dne [datum], s tímto názorem nesouhlasil a tvrdil, že zákoník práce, byť zákon zvláštní k o. z., nemá vlastní úpravu počítání času. Od tohoto stanoviska neustoupil, ani po sdělení výsledků přípravy jednání při ústním jednání dne [datum] a trval na projednání žaloby. Dle žalobce měl být poslední den jeho pracovního poměru, započatého dne [datum], být shodný s číslem dne nástupu do práce, tedy [datum]. Zákoník práce však jako zákon zvláštní vlastní úpravu počítání času obsahuje v ust. § 333 s tím rozdílem oproti zákonu obecnému (o. z.), že doba končí uplynutím jejího posledního dne a nikoliv dnem následujícím po jeho uplynutí. Sjednání pracovního poměru v dvanáctiměsíční lhůtě od [datum] do [datum] tak není v rozporu s ust. § 23a odst. 2 až 4 zákona o pedagogických pracovnících. Důsledně této skutečnosti neobstojí tvrzení žalobce, že bylo naplněno ust. § 23a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících, který předpokládá, že aby došlo k přeměně pracovního poměru na dobu určitou v pracovní poměr na dobu neurčitou, musí být kumulativně splněna podmínka sjednání pracovního poměru v rozporu s § 23a odst. 2 až 4 zákona o pedagogických pracovnících a (zároveň) podání návrhu na určení, že tyto podmínky nebyly splněny. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že pracovní poměr sjednaný od [datum] do [datum] byl sjednán v zákonné minimální dvanáctiměsíční době, nebyla splněna první z podmínek stanovených § 23a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících a nejen že k přeměně pracovního poměru na dobu určitou v pracovní poměr na dobu neurčitou nedošlo, ale pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou skončil uplynutím sjednané doby dne [datum].

31. Soud nejprve rozhodl o žalobě podle § 23a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících, když dospěl k závěru, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou byl od počátku sjednán v souladu s požadavky § 23a odst. 2 až 4 zákona o pedagogických pracovnících. Důsledně tomuto zjištění žalobě na určení podle § 23a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících nelze vyhovět. Soud pokládá žalobu v této části za nedůvodnou a důsledně tomu ji v této části zamítl (výrok sub. I).

32. Výrok soudu o nároku žalobce na úhradu ušlé mzdy za každý měsíc za období do [datum], o nároku žalobce na úhradu stravného za každý měsíc za období do [datum] a o nároku na ušlý příspěvek na penzijní připojištění za každý měsíc za období do [datum] je důsledkem výroku sub. I. Jestliže nedošlo k přeměně pracovního poměru na dobu určitou v pracovní poměr na dobu neurčitou, pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou skončil uplynutím sjednané doby dne [datum] a žalovaná neměla žádnou zákonnou povinnost tyto částky žalobci hradit. Nárok žalobce na úhradu mzdy, stravného a příspěvku na penzijní připojištění za každý měsíc po datu [datum] je tak zcela nedůvodný. Důsledně tomu soudu žalobu v této části zamítl (výrok sub. II). Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) Náklady řízení v tomto případě sestávají z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále AT) počítaných z tarifní hodnoty 272 500 Kč (§ 8 a § 9 odst. 3 písm. a) AT) z 5 úkonů po 9 420 Kč (1x za převzetí právního zastoupení, 3x písemné podání ve věci samé, 1x účast při jednání). Soud nepřiznal náhradu za úkon další porady s klientem před ústním jednáním dne [datum], neboť jej zástupce žalované spolu s vyúčtováním nijak nedoložil. Dále 21 % DPH ve výši 9 891 Kč = celkem 56 991 Kč. Náhrada hotových výdajů (režijní paušál) po 300 Kč za 5 úkony – 1 500 Kč + 21 % DPH ve výši 315 Kč = celkem 1 815 Kč. Soud považuje náklady v celkové výši 58 806 Kč za účelně vynaložené. Žalobce byl ve věci zcela neúspěšný a soud z toho důvodu přiznal náhradu nákladů řízení v celém rozsahu žalované (výrok sub III).