60 C 212/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Štičkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 24 280 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 280 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 280 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni v téže lhůtě na nákladech řízení částku 23 129,68 Kč k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], domáhala uložení povinnosti žalované uhradit jí částku 24 280 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje dlužné nájemné z titulu nájemní smlouvy na byt a na garáž.

2. Žalobkyně v žalobě v podstatném uvedla, že žalovaná je v prodlení úhrady nájemného za užívání bytu a garáže v rozsahu dvou měsíců roku 2020 s tím, že žalovaná provedla pouze částečné plnění, které bylo v žalobě zohledněno. Nadto měla žalovaná byt poškodit. Žalobkyně od žalovaná neobdržela řádnou výpověď z nájmu bytu nebo garáže.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Žalovaná ve svém odůvodnění k odporu uvedla, že žalobkyni ničeho nedluží, protože se z bytu odstěhovala.

4. Strany učinily nesporným, že žalovaná opustila byt v průběhu září roku 2020.

5. Dokazování soud provedl důkazy listinnými a výslechy svědků.

6. Z doporučeného dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o informování žalované o tom, že nezaplatila nájemné potom, co se odstěhovala z bytu bez výpovědi nájemního vztahu, že byt po ní je poškozený a že si může vyzvednout své osobní věci. K tomuto důkazu zástupce žalobkyně při ústním jednání uvedl, že na základě této listiny je patrno, že se žalobkyně pokusila žalované vyjít vstříc kvůli předání majetku žalované, který v bytě zůstal. Při ústním jednání žalovaná k důkazu uvedla, že zanechala na sebe telefonní kontakt, aby se s ní žalobkyně mohla spojit, nicméně ani pan [příjmení] ani pan [celé jméno svědka] jí nekontaktovali, byt byl dva měsíce žalovanou neobýván, načež žalobkyně vypáčila nové dveře, které žalobkyně sama zaplatila, neboť když uzavírala nájemní smlouvu, byt vstupní dveře neměl. Žalovaná měla od bytu klíče, ale u vchodových dveří do domu byl zničený zámek, takže se nemohla dostat dovnitř.

7. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě vzniklo žalované právo užívat byt 4+1 nacházející se ve čtvrtém nadzemním podlaží domu v [obec], ulice [ulice], [adresa]. Tato smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Nájemné bylo sjednáno jako měsíční ve výši 6 500 Kč. K tomuto důkazu žalovaná při ústním jednání uvedla, že před tím než podepsala tuto smlouvu, bydlela u žalobkyně ještě v jednom bytě, pak se odstěhovala do bytu, který je předmětem této nájemní smlouvy.

8. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o smlouvy na pronájem garáže ve vlastnictví žalobkyně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce jednoho roku. Nájemné bylo sjednáno v délce měsíční v částce 1 200 Kč. K tomuto důkazu při ústním jednání zástupce žalobkyně uvedl, že žalovaná s manželem potřebovali garáž, a proto byla uzavřena tato nájemní smlouva.

9. Z dokladů [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o příjmové doklady, potvrzující částečnou platbu žalovanou na vyúčtování služeb za rok 2019 a částečnou úhradu nájemného za měsíc září roku 2020. K tomuto důkazu zástupce žalobkyně při jednání uvedl, že se jedná o příjmové doklady za část peněz, které žalovaná zaplatila za vyúčtování služeb z roku 2019, které není předmětem tohoto řízení a dále za nájem za září 2020.

10. Z evidenčního listem ze dne [datum] soud zjistil, že se týká předmětného bytu pronajatého žalované, za jehož užívání je požadováno dlužné nájemné. K této listině zástupce žalobkyně při ústním jednání uvedl, že na základě tohoto důkazu je patrné, že žalovaná měla platit za nájemné částku 11 794 Kč měsíčně, nájemné za garáž bylo účtováno separátně. K tomuto důkazu žalovaná při ústním jednání uvedla, že toto vyúčtování je jí známo, nese její podpis a současně to byl důvod, proč se nakonec z bytu který je předmětem žaloby s manželem odstěhovali.

11. Z dopisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o listinu adresovanou panu [příjmení]. Žalovaná odevzdává panu [příjmení] byt z důvodu neustálého výskytu štěnic. Současně uvedla, že na její jméno bral soused neoprávněně elektřinu. K této listině žalovaná při ústním jednání uvedla, že jednoho dne vypadl proud, a když se nahazoval jistič, tak se zjistilo, že jeden ze sousedů přes její elektroměr neoprávněně odebíral elektřinu, žalovaná telefonovala žalobkyni, aby se situace vyřešila, následně se tento soused odstěhoval.

12. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o dopis adresovaný žalované. Jedná se o výzvu k zaplacení částky, která je předmětem řízení. Žalobkyně navrhuje žalované úhradu ve splátkách po 2 000 Kč. K tomuto důkazu žalovaná při ústním jednání uvedla, že na tento dopis reagovala telefonicky a sdělila, že nic za říjen 2020 platit nebude, manžel se dostavil do sídla žalované a pokusil se situaci řešit, bez úspěchu.

13. Z protokolu o předání bytu ze dne [datum] soud zjistil, že byl sepsán při předání bytu [číslo] v [obec], ulice [ulice], [adresa]. V protokolu jsou uvedeny stavy teplé a studené vody. Jsou uvedena poškození bytu. Současně je uvedeno, že žalovaná před vstupem do bytu postrádala částku 15 000 Kč. Dále je na listině uvedeno, že žalovaná odmítla protokol podepsat. Protokol nese podpisy„ [celé jméno svědka]“ a„ [celé jméno svědka]“. K této listině zástupce žalobkyně při ústním jednání uvedl, že protokol osvědčuje předání bytu, kterému byl přítomen pan [celé jméno svědka], pan [příjmení] a žalovaná. K této listině žalovaná při ústním jednání uvedla, že kromě ní byl ještě předání přítomen pan [příjmení]. Klíče od bytu ten den měla, chtěla je předat, ale protože zámek byl poničen, tak klíče vyhodila.

14. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození] soud zjistil, že svědek byl přítomen předání bytu paní [celé jméno žalované] žalobkyni. K předání bytu došlo [datum]. Předání byla přítomna žalovaná a ještě pan [celé jméno svědka] a ještě jeden muž, tehdy partner paní [celé jméno žalované] O předání bytu se vyhotovil protokol, ve kterém se zaznamenaly stavy vodoměrů a stav bytu v době předání. Protokol podepsal svědek, pan [celé jméno svědka] a paní [celé jméno žalované] odmítla podepsat, údajně proto, že jí to doporučil právník a žádné vyhotovení si nedonesla. V bytě byl nepořádek po stěhování, chyběly dvoje interiérové dveře, byla rozbořená koupelna. V bytě byly pouze zbytky nábytku, bylo vidět, že je neobýván. Svědek po předestření protokolu o předání bytu ze dne [datum] uvedl, že listina nese jeho podpis. Žalovaná nijak neukončila nájemní vztah se žalobkyní, žalovaná asi rok tvrdila, že se chce odstěhovat, až si najde byt, ale dál nikoho neinformovala.

15. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození] soud v podstatném zjistil okolnosti předání bytu [číslo] v [obec], ulice [ulice], [adresa] a sepsání protokolu o předání bytu ze dne [datum]. Svědek po předestření protokolu uvedl, že listina nese jeho podpis. Svědek uvedl, že byl přítomen předání bytu spolu s paní [celé jméno žalované] a svědkem [celé jméno svědka]. Svědek vypracovával protokol, do něj vše uvedl, včetně stavu měřidel, protokol podepsal pan [celé jméno svědka], žalovaná podepsat odmítla. Byt byl v dezolátním stavu, byly vyditelné závady v koupelně, neúplné skříňky v kuchyni, něco málo nábytku, to se pak vyklízelo na náklady žalobkyně.

16. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození] soud zjistil, že je manželem žalované. Svědek si nepamatoval, kdy byt [anonymizována dvě slova] s manželkou opustili, pamatuje si jen, že z bytu stěhovali věci před barák. Svědek nikdy za žalovanou neřešil skončení nájemního vztahu s žalobkyní.

17. Zástupce žalobkyně při ústním jednání uvedl, že netrvá na provedení důkazu doporučeným dopisem odeslaného na dodejku ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum].

18. Soud se nezabýval důkazy navrženými žalobkyní při ústním jednání dne [datum], neboť byly navrženy po koncentraci řízení podle ust. § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o.s.ř.), ke které došlo v souvislosti se skončením prvního jednání. První jednán proběhlo dne [datum] a žalovaná na jeho začátku byla podle ust. § 118b o.s.ř. poučena.

19. Žalovaná po poučení dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. při jednání dne [datum] další důkazy nenavrhla.

20. Soud při ústním jednání dne [datum] zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a fotografiemi bytu od paní [příjmení], faktury [právnická osoba] [číslo] 2020, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], záznamem o výskytu štěnic pro nadbytečnost.

21. Po poučení dle § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o.s.ř.) žalobkyně žádné další důkazní návrhy neměl.

22. Po poučení dle § 119a o.s.ř. žalovaná žádné další důkazní návrhy neměla.

23. Z toho soud učinil následující závěry.

24. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne uzavřena nájemní smlouva na byt [číslo]. Dále byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena nájemní smlouva na garáž. Mezi stranami bylo sjednáno nájemné za byt a zvlášť za garáž. Žalovaná opustila byt svěřený k užívání na základě nájemní smlouvy někdy v průběhu září roku 2020, aniž by jakkoliv s žalobkyní ukončila nájemní vztah. K předání bytu došlo dne [datum]. Žalovaná nepodepsala protokol o předání bytu, předání bytu však byla účastná. Do předání bytu ani po něm žalovaná nijak neučinila kroky ke skončení nájemního vztahu.

25. Podle § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z.), plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

26. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

27. Podle § 2202 odst. 1 o.z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

28. Podle § 2235 odst. 1 o.z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

29. Podle § 2236 odst. 1 o.z. bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.

30. Podle § 2237 o.z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

31. Podle § 2247 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

32. Podle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

33. Podle § 2286 o.z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

34. Podle § 2287 o.z. nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.

35. Podle § 2290 o.z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

36. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

37. Podle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

38. V rámci právní úvahy vycházel soud z toho, že mezi účastníky došlo k platnému vzniku nájemní smlouvy. Dle názoru žalobkyně je žalovaná v prodlení s platbami nájemného za byt a garáž za měsíce září a říjen roku 2020, neboť v září roku 2020 byt opustila a neučinila žádný krok ke skončení nájemního vztahu. S ohledem na to, že v nájemní smlouvě ze dne [datum] byl nájemní vztah sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] trval nájemní vztah určitě v měsících září a říjen roku 2020. V průběhu řízení žalobkyně spíše prokázala, že nájemní vztah trval i pro odstěhování žalované z bytu v průběhu rozhodného období a její nárok na nájemné za tyto měsíce (byt a garáž) je tak oprávněný. Žalovaná sama v průběhu řízení uvedla, že skončení nájmu s žalobkyní nijak neřešila, jen uvedla, že o něm žalobkyně měla vědět, neboť spolu s manželem měla být viděna, jak se stěhuje. Žalovaná v průběhu řízení nijak neprokázala, že by se pokusila nájemní vztah s žalobkyní ukončit. Výpověď z nájemního představuje právní jednání, jímž se ukončuje nájemní vztah. Jde o jednostranné právní jednání, které musí splňovat náležitosti kladené na právní jednání občanským zákoníkem. Žalovaná, byť nadále neměla zájem v nájemním vztahu pokračovat, pouze upozornila žalobkyni na to, že z bytu odchází, protože jsou v něm štěnice a jeden ze sousedů údajně neoprávněně odebíral elektřinu přes její elektroměr. Na základě těchto zjištění soud nevzal za prokázané tvrzení žalované, že na nájemném ničeho nedluží. Žalobkyně sama uvedla a listinami prokázala, že žalovaná poskytla na měsíc září roku 2020 pouze částečné plnění nájemného za tento měsíc v částce 1 708 Kč, což je uvedeno i na příjmovém dokladu. S ohledem na postoj žalované, kdy nijak nezpochybnila nárok žalobkyně z nájemní smlouvy za pronájem garáže, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný, co do důvodu a výše. Důsledně tomu soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl a žalované uložil zaplatit žalovanou částku a zákonný úrok z prodlení k rukám žalobkyně (výrok sub. I).

39. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) Náklady řízení v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 214 Kč a dále z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále AT) počítaných z tarifní hodnoty 24 280 Kč (§ 8 a § 9 odst. 3 písm. a) AT) z 8 úkonů po 2 100 Kč (1x za převzetí právního zastoupení, 3x písemné podání ve věci samé, 4x účast při jednání) ve výši 16 800 Kč. Náhrada hotových výdajů (režijní paušál) po 300 Kč za 8 úkonů – 2 400 Kč. Cestovné k ústnímu jednání v rozsahu 2 x [obec] x [obec] x [obec] ve dnech [datum] a [datum] vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], průměrná spotřeba 6,6 l [číslo] km, v částce 2 x 757,84 Kč = 1 515,68 Kč, dále náhrada za ztrátu času na cestě v rozsahu 12-ti půlhodin – 12x100 Kč, celkem 1 200 Kč. Soud považuje náklady v celkové výši 112 742,83 Kč za účelně vynaložené. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za úkon podání repliky k vyjádření žalované ze dne [datum], poradu s klientem k replice a poradu s klientem po poučení podle § 118a o.s.ř. při ústním jednání dne [datum]. Podání repliky bylo soudem dáno k uvážení a porady s klientem zástupce žalobkyně nijak nedoložil. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a soud mu z toho důvodu jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení k rukám jejího zástupce (výrok sub. II).