60 C 67/2019

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Karla Štičky a přísedících přísedící ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova . sídlem adresa o 247 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 247 300 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 247 300 Kč počínaje od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 112 767,38 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 247 300 Kč s příslušenstvím. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že od [datum] pracoval pro žalovanou jako zaměstnanec na pozici„ ekonomický ředitel“. V pracovní smlouvě byla mezi žalobcem a žalovanou dohodnuta smluvní tarifní mzda ve výši 108 700 Kč měsíčně. Smluvní tarifní mzda byla následně změněna dokumentem označeným jako„ Dohoda o změně o individuálních mzdových podmínkách“ ze dne [datum] Touto dohodou byla smluvní tarifní mzda žalobci navýšena na částku 115 000 Kč měsíčně. Kromě smluvní tarifní mzdy byla mezi žalobcem a žalovanou sjednána pevná roční odměna pro žalobce ve výši 43 % ze stanovené smluvní tarifní mzdy. Podmínky pro poskytování ročních odměn byly dále upraveny v dokumentu označeném jako„ Pravidla pro poskytování ročních odměn zaměstnancům [právnická osoba] s uzavřenou Smlouvou o individuálních mzdových podmínkách“. Dne [datum] bylo žalobci doručeno odvolání z funkce ekonomického ředitele. Dále žalobce obdržel výpověď z pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Pracovní poměr žalobce skončil dne [datum]. Dohodnuté odměny za rok 2016 však žalobci vyplaceny nebyly.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neuznává ji, a to ani zčásti, ani co do základu. Pokud měl být žalobcem uplatněný (tvrzený) nárok odvozen od nepřiznané roční odměny za kalendářní rok 2016, pak žalovaná uvádí, že roční odměna za kalendářní rok 2016 nebyla a ani nemohla být žalobci bez dalšího přiznána, neboť v době odvolání žalobce z funkce ekonomického ředitele nebyly splněny podmínky pro výplatu roční odměny dle dokumentu„ Pravidla pro poskytování ročních odměn zaměstnancům [právnická osoba] s uzavřenou Smlouvou o individuálních mzdových podmínkách“. S ohledem na obsah dokumentu„ Pravidla pro poskytování ročních odměn zaměstnancům [právnická osoba] s uzavřenou Smlouvou o individuálních mzdových podmínkách“ roční odměna představovala nenárokovou složku mzdy, na kterou mohl vzniknout žalobci nárok až po splnění podmínek stanovených v dokumentu„ Pravidla pro poskytování ročních odměn zaměstnancům [právnická osoba] s uzavřenou Smlouvou o individuálních mzdových podmínkách“ a na základě rozhodnutí žalované o jejím přiznání, konkrétně na základě rozhodnutí představenstva žalované. Stěžejním předpokladem pro přiznání a následné poskytnutí roční odměny, popř. její poměrné části, bylo dle„ Pravidel pro poskytování ročních odměn zaměstnancům [právnická osoba] s uzavřenou Smlouvou o individuálních mzdových podmínkách“ dosažení stanovené hodnoty ekonomického ukazatele EBITDA (Zisk před započtením úroků, daní a odpisů) žalované za rok 2016. Rozhodným důvodem pro nepřiznání poměrné části roční odměny nebyla skutečnost, že s žalobcem byl v průběhu kalendářního roku 2016 rozvázán pracovní poměr, nýbrž skutečnost, že v době odvolání žalobce z funkce ekonomického ředitele existovalo zásadní neplnění ekonomického ukazatele EBITDA, tedy nebyla splněna základní podmínka pro rozhodnutí o přiznání roční odměny dle„ Pravidel pro poskytování ročních odměn zaměstnancům [právnická osoba] s uzavřenou Smlouvou o individuálních mzdových podmínkách“. Z toho důvodu má žalovaná za to, že žalobci nárok na roční odměnu v roce 2016 nevznikl.

3. Dokazování soud provedl výslechem svědků a důkazy listinnými.

4. Z rozvázání pracovního poměru výpovědí dle ust. § 73a odst. 2 ZP ze dne [datum] soud zjistil, že předmětná výpověď je žalobci dávána v souvislosti s jeho odvoláním z funkce ekonomického ředitele žalované. Žalovaná ve výpovědi nabídla žalobci možnost převedení na jinou práci. Výpověď za žalovanou podepsal [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předseda představenstva žalované. Převzetí výpovědi dne [datum] žalobce svým podpisem potvrdil.

5. Ze sdělení Zaměstnavatele Zaměstnanci ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná informuje žalobce o tom, že jeho pracovní poměr k žalované, k jehož rozvázání došlo na základě výpovědi ze dne [datum], skončí uplynutím výpovědní doby a to dne [datum]. Sdělení za žalovanou podepsal [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předseda představenstva žalované.

6. Z odvolání z funkce ekonomického ředitele ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o odvolání z funkce ekonomického ředitele, dané žalovanou žalobci. Žalovaná k odvolání žalobce pověřila rozhodnutím představenstva žalované ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce svým podpisem stvrdil, že mu předmětné odvolání bylo do vlastních rukou předáno dne [datum].

7. Z dokumentu označeného jako„ Pravidla pro poskytování ročních odměn zaměstnancům [ulice] energetické s uzavřenou Smlouvou o individuálních mzdových podmínkách pro rok 2016“ ze dne [datum] soud zjistil, že na základě této listiny žalovaná stanovila, jakým způsobem bude odměňována část zaměstnanců žalované a to těch, kteří měli s žalovanou uzavřenu smlouvu o individuálních mzdových podmínkách. Pro poskytnutí odměn s vymezenému okruhu těchto zaměstnanců stanovuje ukazatel EBITDA žalované. V těchto pravidlech je stanoven postup výpočtu včetně veličin k němu potřebných. Zároveň je v pravidlech stanoveno, že generální ředitel může odměnu poměrně snížit, nebo zcela odejmout. Nárok samotný však přiznává představenstvo žalované. K tomuto důkazu žalobce při ústním jednání uvedl, že vyhodnocení naplnění ukazatele prováděl právě žalobce na pozici ekonomického ředitele a za dobu jeho působení byla žalobci vyplacena odměna i tehdy, když nebyl ukazatel naplněn. K důkazu zástupce žalované při jednání uvedl, že co se týká roku 2016, vlivem nehody v elektrárně [obec] ukazatel naplněn byl v rozsahu 99,7 %, a přesto byly odměny za rok 2016 vyplaceny.

8. Ze smlouvy o individuálních mzdových podmínkách ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o vnitřní předpis žalované, upravující právo zaměstnanců žalované na výplatu mimořádných (nenárokových odměn). Výše těchto odměn se odvíjí od různých způsobů výpočtu. V případě žalobce se jedná o pevnou výši představující 43% z roční tarifní mzdy. Smluvní tarifní mzda žalobce činila podle této smlouvy částku 108 700 Kč.

9. Z dohody o změně smlouvy o individuálních mzdových podmínkách ze dne [datum] soud zjistil, že na základě této dohody byla mezi žalovanou a žalobcem dohodnutá nová tarifní mzda ve výši 115 Kč měsíčně. Tato dohoda nabyla platnost dne [datum].

10. Z dohody o změně pracovní smlouvy s individuálními a mzdovými podmínkami ze dne [datum] soud zjistil, že na základě této dohody byla původní pracovní smlouvy ze dne [datum], ve znění dohody ze dne [datum] změněna tak, že žalobce nyní pracuje na pozici odborný ředitel/OŘ ekonomický ředitel s místem výkonu práce na všech pracovištích v působnosti společnosti [právnická osoba], kdy tato smlouva nabyla účinnost dne [datum].

11. Z výňatku z Kolektivní smlouvy [právnická osoba] na léta 2015 – 2017 soud zjistil, že se jedná o kolektivní smlouvu zaměstnanců žalované, zastoupených předsedou [anonymizována čtyři slova] panem [jméno] [příjmení]. V příloze č. 1 ke kolektivní smlouvě jsou stanoveny podmínky výplaty tarifní mzdy. V bodu [číslo] této přílohy je stanoveno, že zaměstnancům kteří mají s žalovanou uzavřenu smlouvu o individuálních mzdových podmínkách nebo jinou smlouvu se poskytují odměny v souladu s dokumentem označeným jako Pravidla hmotné zainteresovanosti pro zaměstnance se smluvní tarifní mzdou.

12. Z částečného výpisu ze zápisu představenstva Žalované [číslo] [rok] konaného dne [datum] (bod [anonymizováno] programu zasedání: Roční rozpočet společnosti [právnická osoba] pro rok 2016 – finální verze) soud zjistil, že se jedná o výňatek ze zápisu průběhu zasedání představenstva žalované, které se konalo dne [datum]. Z tohoto výňatku vyplývá, že bylo přijato usnesení, že představenstvo bere na vědomí předloženou zprávu„ Roční rozpočet společnosti [právnická osoba] na rok 2016“. K tomuto důkazu při ústním jednání zástupce žalované uvedl, že pro potvrzení o naplnění ukazatele EBITDA je schopen soudu dodat jeho přesný výpočet 13. Z částečného výpisu ze zápisu představenstva Žalované [číslo] [rok] konaného dne [datum] (bod 2 [anonymizováno] zasedání: Výsledky hospodaření společnosti [právnická osoba] za období leden – únor 2016) soud zjistil, že se jedná o výňatek ze zápisu průběhu zasedání představenstva žalované, které se konalo dne [datum]. Z tohoto výňatku vyplývá, že žalobce v pozici ekonomického ředitele informoval představenstvo o výsledcích hospodaření za první dva měsíce roku 2016. Dále představenstvo informoval o tom, že ukazatel EBITDA nebyl o 27,4 mil. Kč za tyto měsíce splněn. Při ústním jednání zástupce žalované k tomuto důkazu uvedl, že za toto období vyplývá, že nedošlo k naplnění ukazatele.

14. Z částečného výpisu ze zápisu představenstva Žalované [číslo] [rok] konaného dne [datum] (bod [anonymizováno] programu zasedání: Výsledky hospodaření společnosti [právnická osoba] za 1. čtvrtletí 2016) soud zjistil, že se jedná o výňatek ze zápisu průběhu zasedání představenstva žalované, které se konalo dne [datum]. Z tohoto výňatku vyplývá, že výsledky prodeje uhlí za první čtvrtletí roku 2016 představují propad a ukazatel EBITDA nebude splněn o 44,1 mil Kč.

15. Z částečného výpisu ze zápisu představenstva Žalované [číslo] [rok] konaného dne [datum] (bod [anonymizováno] programu zasedání: Výsledky hospodaření společnosti [právnická osoba] za období leden – duben 2016) soud zjistil, že se jedná o výňatek ze zápisu průběhu zasedání představenstva žalované, které se konalo dne [datum]. Z tohoto výňatku vyplývá, že žalobci jako ekonomickému řediteli bylo uloženo, aby počínaje příštím reportem výsledku hospodaření byly ve zprávě uvedené všechny odchylky od ročního rozpočtu a jejich zdůvodnění a zpráva aby byla rozšířena o analytické účty. Žalobce jako ekonomický ředitel informoval žalovanou o nižší než předpokládané výši ukazatele EBITDA.

16. Z částečného výpisu ze zápisu představenstva Žalované [číslo] [rok] konaného dne [datum] (bod [anonymizováno] programu zasedání: Výsledky hospodaření společnosti [právnická osoba] za období leden – květen 2016) soud zjistil, že se jedná o výňatek ze zápisu průběhu zasedání představenstva žalované, které se konalo dne [datum]. Z tohoto výňatku vyplývá, že ukazatel EBITDA nebyl splněn o 89,4 mil. Kč. Zprávu žalované předložil žalobce a Ing. [příjmení].

17. Z částečného výpisu ze zápisu představenstva Žalované [číslo] [rok] konaného dne [datum] (bod [anonymizováno] programu zasedání: Výsledky hospodaření společnosti [právnická osoba] za 1. pololetí 2016 včetně očekávané skutečnosti roku) soud zjistil, že se jedná o výňatek ze zápisu průběhu zasedání představenstva žalované, které se konalo dne [datum]. Z tohoto výňatku vyplývá, že ukazatel EBITDA nebyl splněn o 96,7 mil. Kč.

18. Z částečného výpisu ze zápisu představenstva Žalované [číslo] [rok] soud zjistil, že se jedná o výňatek ze zápisu průběhu zasedání představenstva žalované, které se konalo dne [datum]. Z tohoto výňatku vyplývá, že za měsíc červenec nebyl ukazatel EBITDA splněn od 25,3 mil. Kč. Do finanční situace žalované se promítl i prodej majetkové účasti ve [právnická osoba] a.s.

19. Z částečného výpisu ze zápisu představenstva Žalované [číslo] [rok] soud zjistil, že se jedná o výňatek ze zápisu průběhu zasedání představenstva žalované, které se konalo dne [datum]. Z tohoto výňatku vyplývá, že ukazatel EBITDA dosáhl ve sledovaném období výše 861,6 mil. Kč, tedy oproti plánované hodnotě méně o 94,5 mil. Kč.

20. Z částečného výpisu ze zápisu představenstva Žalované [číslo] 2016 soud zjistil, že se jedná o výňatek ze zápisu průběhu zasedání představenstva žalované, které se konalo dne [datum]. Z tohoto výňatku vyplývá, že ukazatel EBITDA dosáhl ve sledovaném období výše 952 mil. Kč, tedy oproti plánované hodnotě méně o 109 mil. Kč.

21. Z částečného výpisu ze zápisu představenstva Žalované [číslo] [rok] soud zjistil, že se jedná o výňatek ze zápisu průběhu zasedání představenstva žalované, které se konalo dne [datum]. Z tohoto výňatku vyplývá, že ukazatel EBITDA dosáhl hodnoty [číslo] mil. Kč a nebyla tak podle plánu naplněn o 169 mil. Kč. Ostatní významené odchylky vznikly vyššími nákladovými úroky ze závazků [anonymizováno] [právnická osoba] apod.

22. Z částečného výpisu ze zápisu představenstva Žalované [číslo] [rok] konaného dne [datum] soud zjistil, že se jedná o výňatek ze zápisu průběhu zasedání představenstva žalované, které se konalo dne [datum]. Z tohoto výňatku vyplývá, že ukazatel EBITDA nebyl naplněn o 174,5 mil. Kč. K tomuto důkazu při ústním jednání zástupce žalované uvedl, že tento důkaz osvětluje ekonomickou situaci žalované v rozhodném období, kdy na plnění ukazatele měla vliv nehoda elektrárny [obec] a dále fúze se společností [právnická osoba]

23. Z částečného výpisu ze zápisu představenstva Žalované [číslo] [rok], týkajícího se bodu 18 soud zjistil, že tento výpis se týká jiné části jednání představenstva žalované. Z tohoto výňatku vyplývá, že ukazatel EBITDA byl za rok 2016 naplněn popuze na 88,7%. Při zohlednění významných vlivů, zejména nižřšího prodeje uhlí do dceřiné [právnická osoba] [právnická osoba] v důsledku tamní srpnové mimořádné události, ale také neplánované zvýšení nákladů spojených s uskutečňovanou fúzí se zanikající společností [právnická osoba], by bylo dosaženo plnění ukazatele EBITDA ve výši 99,7 %. Představenstvo dále rozhodlo, že u zaměstnanců, se kterými byl v průběhu roku 2016 rozvázán pracovní poměr, u nichž představenstvo rozhodlo, že roční odměna za kalendářní rok 2016 se snižuje o 100%.

24. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození], soud zjistil, že svědek na začátku roku 2016 byl personálním ředitelem [anonymizována dvě slova] a na základě reorganizace byl personálním ředitelem současně ve [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba] Svědek dále uvedl, že zaměstnanci na vrcholových pozicích mají své individuální smlouvy a vedle toho i smlouvu o individuálních mzdových podmínkách. V těchto smlouvách je procentuálně stanovena výše odměn a dále je odvozena od tzv. pravidel hmotné zainteresovanosti. V roce 2016 bylo přiznání odměn 100% odvozeno od naplnění ukazatele. Nicméně v pravidlech je dále zakotveno, že přiznání odměn může ovlivnit rozhodnutí představenstva. Svědek uvedl, že v roce 2016 představenstvo vyhodnotilo naplnění ukazatele EBITDA na základ toho rozhodlo, že odměny nebudou přiznány pouze těm zaměstnancům, se kterými byl ukončen pracovní poměr na základě reorganizace. V rozhodnutí představenstva nebyla konkrétní jména. Svědek vypověděl, že ukazatel EBITDA se od začátku roku 2016 se vyvíjel negativně a v průběhu prvního čtvrtletí byl z rozhodnutí akcionáře byl zahájen postup, který vyvrcholil reorganizací v polovině roku 2016, načež se ukazatel vyvíjel pozitivně a při konečném vyhodnocení bylo zlepšení připsáno reorganizační změně a negativní vývoj byl přisuzován zejména požáru elektrárny [obec] a dále fúzi [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. K výpovědi svědka zástupce žalobce při ústním jednání uvedl, že z výpovědi svědka plyne, že žalovaná nepřiznala žalobci odměnu za rok 2016 výhradně z důvodu ukončení jeho pracovního poměru v daném roce z organizačních důvodu na její straně a ostatním zaměstnancům odměňovaným stejným způsobem za rok 2016 přiznala. Tímto jednáním žalovaná jednala v rozporu ze zásadou rovného zacházení při odměňování podle ustanovení § 16 odst. 1 zákoníku práce. K výpovědi svědka žalobce při ústním jednání uvedl, že skupina při reorganizační změně vybírala, který ze tří ekonomických ředitelů ve skupině zůstane. Žalobce absolvoval několik pohovorů o možném skončení pracovního poměru a nikdy se neřešilo naplnění ukazatele EBITDA. Ekonomický ředitel může ovlivnit plnění ukazatele EBITDA pouze tak, že nezaplatí faktury. Například výrobní ředitel, který nejvíce ovlivňuje z finančního hlediska ukazatel EBITDA ve společnosti zůstal. Žalobce uvádí, že jako ekonomický ředitel vyhodnocoval plnění ukazatele EBITDA asi od roku 2008 pro žalovanou a plnění tohoto ukazatele bylo vždycky problematické. K výpovědi svědka zástupce žalované při ústním jednání uvedl, že výpověď svědka potvrdila tvrzení žalované o tom, že důvodem nevyplacení ročních odměn žalobci byly nedostatečné hospodářské výsledky žalované a tím také došlo k rozvázání pracovního poměru se žalobcem. Žalovaná je toho názoru, že se nedopustila nerovného zacházení vůči žalobci a to v souvislosti s tím, že [anonymizováno] [celé jméno svědka] sice v rozhodném období u žalované skončil, ale kontinuálně pokračoval v zaměstnaneckém poměru jiné společnosti ve skupině a po reorganizační změně již byl ukazatel plněn.

25. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], [datum narození] soud zjistil, že svědek byl zaměstnancem žalované do roku 2016, kdy se jeho úsek vyčleňoval k jinému zaměstnavateli. Svědek uvedl, že na základě této změny přešel k novému zaměstnavateli, jeho úsek se přesunul do [anonymizována dvě slova], na [anonymizováno] už nebyl, současně se svědkem přešli i jeho podřízení. Pokud jde o žalobce, svědek má za to, že v době reorganizační změny již žalobce pro žalovanou nepracoval. Svědek uvedl, že na základě ukazatele EBITDA byly ohodnocováni někteří zaměstnanci žalované.

26. Ze souboru listin obsahujícího pracovní smlouvu (včetně dodatků); rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum]; odvolání z funkce personálního ředitele ze dne [datum]; smlouvu o individuálních mzdových podmínkách týkajícího se [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (rozené [příjmení]) soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pracovala pro žalovanou od [datum] do [datum] na pozici odborný ředitel/OŘ personální ředitel. Pracovní poměr byl skončen výpovědí ze dne [datum] a dále byla tato zaměstnankyně odvolána z funkce na základě odvolání z funkce personálního ředitele téhož dne. Zaměstnankyně měla se žalovanou uzavřenou smlouvu o individuálních mzdových podmínkách, ve které byla sjednána tarifní mzda ve výši 81 000 Kč měsíčně a roční odměna podle Pravidel hmotné zainteresovanosti se sazbou odměny ve výši 43% ze stanovené tarifní mzdy. S touto zaměstnankyní byl ukončen pracovní poměr, nebyly jí přiznány odměny a zaměstnankyně pak nezahájila jiný pracovní poměr k žalované, nebo jiné ze [právnická osoba] [anonymizována tři slova] atd.

27. Ze souboru listin obsahujícího pracovní smlouvu včetně dodatků a změn; dohodu o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum]; smlouvu o individuálních mzdových podmínkách týkajícího se [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento zaměstnanec pracoval pro žalovanou od [datum] do [datum] jako manažer ochrany a obrany. Pracovní poměr byl ukončen dohodou ze dne [datum]. Zaměstnanec měl se žalovanou uzavřenou smlouvu o individuálních mzdových podmínkách, ve které byla sjednána tarifní mzda ve výši 57 200 Kč měsíčně a roční odměna podle Pravidel hmotné zainteresovanosti se sazbou odměny ve výši„ až“ 29% ze stanovené tarifní mzdy. S tímto zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr, nebyly mu přiznány odměny a zaměstnanec pak nezahájil jiný pracovní poměr k žalované, nebo jiné ze [právnická osoba] [anonymizována tři slova] atd.

28. Ze souboru listin obsahujícího pracovní smlouvu včetně dodatků a změn; dohodu o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum]; smlouvu o individuálních mzdových podmínkách týkajícího se [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento zaměstnanec pracoval pro žalovanou od [datum] do [datum] jako specialista expertních činností. Zaměstnanec měl se žalovanou uzavřenou smlouvu o individuálních mzdových podmínkách, ve které byla sjednána tarifní mzda ve výši 90 000 Kč měsíčně a roční odměna podle Pravidel hmotné zainteresovanosti se sazbou odměny ve výši„ až“ 40% ze stanovené tarifní mzdy. S tímto zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr, nebyly mu přiznány odměny a zaměstnanec pak nezahájil jiný pracovní poměr k žalované, nebo jiné ze [právnická osoba] [anonymizována tři slova] atd.

29. Ze souboru listin obsahujícího pracovní smlouvu včetně dodatků a změn; dohodu o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum]; smlouvu o individuálních mzdových podmínkách týkajícího se [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento zaměstnanec pracoval pro žalovanou od [datum] do [datum] jako provozní zámečník, od [datum] jako mistr, od [datum] jako zástupce závodního lomů/ZZL zástupce závodního lomů. Zaměstnanec měl se žalovanou uzavřenou smlouvu o individuálních mzdových podmínkách, ve které byla sjednána tarifní mzda ve výši 75 000 Kč měsíčně a roční odměna podle Pravidel hmotné zainteresovanosti se sazbou odměny ve výši 29% ze stanovené tarifní mzdy. S tímto zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr, nebyly mu přiznány odměny a zaměstnanec pak nezahájil jiný pracovní poměr k žalované, nebo jiné ze [právnická osoba] [anonymizována tři slova] atd.

30. K listinám ohledně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zástupce žalované při ústním jednání uvedl, že tito zaměstnanci včetně žalobce spadali do skupiny zaměstnanců, se kterými byl pracovní poměr ukončován v době, kdy v rámci žalované nebyl naplňován ukazatel EBITDA, následně z důvodu organizační změny a prosincového rozhodnutí představenstva byl s těmito zaměstnanci rozvázán pracovní poměr, nebyly jim přiznány odměny za rok 2016 a tito zaměstnanci již pro žalovanou ani společnost patřící do stejné skupiny podnikatelských subjektů nepracují. S ohledem na zaměstnance se shodným postavením jako svědek [celé jméno svědka] byla situace odlišná v tom smyslu, že byť byl s těmito zaměstnanci skončen pracovní poměr, začali bez prodlení pracovat pro jinou společnost patřící do stejné skupiny podnikatelských subjektů, tedy pracovněprávní vztah prakticky neskončil.

31. Soud zamítl návrh na provedení důkazu listinami ohledně zaměstnanců: [celé jméno svědka], [jméno], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení] pro nadbytečnost.

32. Po poučení podle ust. § 119a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o.s.ř.) zástupce žalobce uvedl, že žádné další důkazní návrhy nemá.

33. Po poučení podle ust. § 119a o.s.ř. zástupce žalované uvedl, že žádné další důkazní návrhy nemá.

34. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

35. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále zák. práce) závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

36. Podle § 4a zák. práce odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. K odchylné úpravě může dojít smlouvou, jakož i vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

37. Podle § 23 odst. 1 zák práce v kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy. K ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená tímto zákonem, se nepřihlíží.

38. Podle § 38 odst. 1 písm. a) zák. práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem.

39. Podle § 52 písm. c) zák. práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

40. Podle § 67 zák. práce zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst.

4. Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

41. Podle § 109 odst. 1 zák. práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak 42. Podle § 113 odst. 1 zák. práce se mzda sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

43. Podle § 134 zák práce za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu 44. Podle § 141 odst. 5 zák. práce při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.

45. Podle § 305 odst. 1 zák. práce zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví tento zákon. Zakazuje se, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva stanovená tímto zákonem. Odchýlí-li se zaměstnavatel od tohoto zákazu, nepřihlíží se k tomu 46. Podle § 133a o.s.ř. pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci a) na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách, b) na základě rasového nebo etnického původu při poskytování zdravotní a sociální péče, v přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, přístupu k bydlení, členství ve spolcích a jiných zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb, nebo c) na základě pohlaví při přístupu ke zboží a službám, je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.

47. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěry.

48. Soud má za zjištěné, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl hlavní pracovní poměr ke dni [datum]. Pracovní poměr žalobce k žalované zanikl ke dni [datum] na základě výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum]. Žalobce byl současně odvolán z funkce ekonomického ředitele na základě odvolání z funkce ze dne [datum]. Žalobce byl v průběhu pracovněprávního vztahu k žalované odměňován na základě Smlouvy o individuálních mzdových podmínkách ze dne [datum] ve znění pozdějších změn ohledně výše tarifní mzdy a mzdové podmínky zaměstnanců žalované byly dále upraveny Pravidly hmotné zainteresovanosti zaměstnanců pro rok 2016 a kolektivní smlouvou.

49. Soud má za zjištěné, že v roce 2016 byl kromě žalobce ukončen pracovní poměr ještě s dalšími zaměstnanci, kteří stejně jako žalobce měli s žalovanou uzavřenu Smlouvu o individuálních mzdových podmínkách a nebyly jim vyplaceny roční odměny v této smlouvě uvedené. Jedná se o zaměstnance [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Nicméně žalovaná kromě těchto zaměstnanců v roce 2016 ukončila pracovní poměr i s jinými zaměstnanci, např. [celé jméno svědka], [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] racínem, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. K těmto zaměstnancům žalovaná sdělila, že na rozdíl od skupiny zaměstnanců, do které patřil žalobce, těmto zaměstnancům byly odměny podle Smlouvy o individuálních mzdových podmínkách vyplaceny. Nadto žalovaná uvedla, že s těmito zaměstnanci byly po skončení pracovních poměrů uzavřeny nové pracovní smlouvy k žalované, nebo jiným podnikům z podnikatelského uskupení a prakticky tak jejich pracovní poměr pokračoval dál. Ve vztahu k žalobci jsou tak tito zaměstnanci tzv. komparátory, tedy osobami, se kterými žalovaná zacházela příznivěji, než se žalobcem. Žalobce sám jako komparátora uvedl [celé jméno svědka].

50. Žalovaná v průběhu řízení odůvodňovala okolnost nevyplacení odměn žalobci tím, že okolnost vyplacení odměn byla závislá na naplnění tzv. ukazatele EBITDA v průběhu roku 2016. Z provedeného dokazování vyplynulo, že ukazatel EBITDA v průběhu roku naplňován nebyl a ke konci roku 2016 bylo žalobcem představenstvu žalované sděleno, že se jej nepodařilo naplnit dle předpokladu. Představenstvo žalované na svých jednáních obvykle v prosinci rozhoduje o přiznání ročních odměn zaměstnancům s uzavřenou Smlouvou o individuálních mzdových podmínkách v konkrétní procentuální výši, nemají-li sjednánu odměnu fixní, jako měl sjednáno žalobce.

51. Soud dospěl k závěru, že tvrzení žalované o tom, že odměny nebyly vypláceny proto, že nebyl naplněn ukazatel EBITDA, v daném případě neobstojí, neboť odměny byly vypláceny i jiným zaměstnancům bez ohledu na to, že ukazatel EBITDA naplněn byl či nebyl. Dle tvrzení žalobce a provedených důkazů k naplnění ukazatele EBITDA nedošlo, minimálně v průběhu roku 2016, nikdy. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že finanční vývoj žalované byl v roce 2016 ovlivněn havárií v elektrárně [obec] a fúzí jedné ze společností.

52. Tvrzení žalované o tom, že nedošlo k diskriminaci části zaměstnanců, mezi které patřil i žalobce, když jim nebyly vyplaceny odměny za rok 2016 proto, že s nimi byl ukončen pracovní poměr, považuje soud za zcestné. Žalovaná poukazuje na to, že odměny byly jiným zaměstnancům, se kterými byl také skončen pracovní poměr, ale následně byl založen jiný pracovní poměr k totožnému zaměstnavateli, vyplaceny. Pokud žalovaná skončila pracovní poměr s určitým počtem zaměstnanců a pouze části těchto zaměstnanců byly odměny vyplaceny a dále s nimi byly uzavřeny nové pracovní smlouvy, samo o sobě toto vyvolává podezření o znevýhodnění těch zaměstnanců, se kterými nové pracovní smlouvy po skončení pracovního poměru uzavřeny nebyly. Žalovaná dle svých tvrzení ze zaměstnanců, se kterými byl ukončen pracovní poměr v roce 2016, vytvořila dvě skupiny zaměstnanců a jednu skupinu, do které náležel žalobce, znevýhodnila na úkor druhé tím, že jim dohodnuté odměny nevyplatila.

53. Soud dospěl k závěru, že žalovaná tak v souladu s ust. § 133a neunesla břemeno důkazní v tom směru, že neprokázala, že by k diskriminace žalobce nedošlo. O tom, že žalovanou tíží břemeno důkazní byla žalovaná poučena v souladu s ust. § 118a odst. 3 při ústním jednání dne [datum] soud považuje vyčlenění části zaměstnanců, se kterými byl skončen pracovní poměr, a nepřiznání jim odměn, za diskriminační, když jiné skupině zaměstnanců, se kterými byl také skončen pracovní poměr, odměny přiznány byly s tím, že rozdíl je pouze v tom, že zaměstnanci z této druhé skupiny pak nastoupili k žalované (nebo jinému podnikatelskému subjektu v rámci žalované) do nového pracovního poměru. Důsledně tomu tak soud žalobě vyhověl, když nárok žalobce považuje za odůvodněný v plném rozsahu. Pokud jde o výši žalobci přiznané částky, soud shledal výpočet žalobce v žalobě shodný s postupem výpočtu podle Smlouvy o individuálních mzdových podmínkách a žalovanou částku žalobci v plném rozsahu přiznal (výrok sub. I).

54. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) Náklady řízení v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 365 Kč a z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále AT) počítaných z tarifní hodnoty 247 300 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a) AT) za 8 úkonů po 9 300 Kč (1x za převzetí právního zastoupení, 1x předžalobní výzva, 1x sepis žaloby, 2x písemné podání ve věci samé, 3x účast při jednání) – 74 400 Kč + 21% DPH ve výši 15 624 Kč = celkem 90 024 Kč. Náhrada hotových výdajů (režijní paušál) po 300 Kč za 8 úkonů – 2 400 Kč + 21% DPH ve výši 504 Kč = celkem 2 904 Kč. Náhrada za ztrátu času v rozsahu 18 x 0,5 hod. po 100 Kč – 1 800 Kč + 21% DPH ve výši 378 Kč = celkem 2 178 Kč. Soud dále přiznal žalobci právo na náhradu právním zástupcem žalobce vyúčtované náklady na cestovné k soudnímu jednání ve dnech [datum], [datum] a [datum] v rozsahu [anonymizována tři slova] – [obec] – [anonymizována tři slova] (220 km celkem) vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], ø spotřeba 6,9 litrů [číslo] km. Za cestovné v roce 2021 v rozsahu 440 km činí pohonné hmoty 844 Kč, amortizace 1 936 Kč Celkem cestovné ve výši 2 780 Kč + 21% DPH ve výši 583,8 Kč činí částku 3 363,8 Kč. Za cestovné v roce 2020 v rozsahu 220 km činí pohonné hmoty 563,18 Kč, amortizace 1 034 Kč Celkem cestovné ve výši 1 597,18 Kč + 21% DPH ve výši 335,4 Kč činí částku 1 932,58 Kč. Soud považuje náklady v celkové 112 767,38 Kč za účelně vynaložené a zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu v plném rozsahu tak, že samotná náhrada byla určena k rukám právního zástupce žalobce (výrok sub II).