60 C 89/2019

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Karla Štičky a přísedících Jana Kodyma a Vlastislava Holaty ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa o 159 120 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 159 120 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 159 120 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci v téže lhůtě na nákladech řízení částku 49 030,79 Kč k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se svým návrhem, doručeným Okresnímu soudu v Mostě dne [datum], domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu na náhradě škody částku 159 120 Kč s příslušenstvím, jako náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu za bolestné a za náklady účelně vynaložené na léčení po vzniku nemoci z povolání, která měla podklad ve výkonu práce pro žalovanou.

2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že průběhu pracovního poměru se v důsledku specifických pracovních podmínek dané pozice u něj projevila nemoc z povolání. Konkrétně položka L 245 - kontaktní iritační dermatitida, podle přílohy nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Žalobce se v souvislosti s nemocí z povolání léčil od [datum] do [datum]. Žalobce dále vznikl nárok na náhradu bolestného. Žalobce dále vynaložil určité náklady na léčení nemoci z povolání a i tyto požaduje po žalované uhradit.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Žalovaná se vyjádřila tak, že nárok žalobce je řešen se smluvní pojišťovnou žalované a že žalovaná sama v prodlení s úhradou náhrady škody není. Žalovaná uvedla, že je to žalobce, který způsobil prodlení s výplatou předmětných částek, neboť nespolupracuje jak s pojišťovnou, tak se žalovanou tím, že odmítá předložit požadované doklady. Nadto pak žalovaná uvedla, že nárok žalobce proti sobě neuznává.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému předvolal účastníky řízení. K nařízenému jednání se bez řádné omluvy nedostavila žalovaná, ani její zástupce. V souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o.s.ř.) soud jednání provedl v nepřítomnosti žalované.

5. Dokazování soud provedl důkazy listinnými.

6. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako technik čištění [anonymizována tři slova] se dnem nástupu do zaměstnání [datum]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Mzda byla sjednána na částku 12 000 Kč hrubého.

7. Z lékařského posudku o uznání nemoci z povolání ze dne [datum] soud zjistil, že byl vyhotoven [titul] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] s diagnózou Kontaktní iritační dermatitida. Diagnóza byla dále označena„ L245“. Datum hlášení je na lékařském posudku uvedeno [datum].

8. Z posudku o stanovení výše bolestného ze [datum] soud zjistil, že byl vyhotoven [titul] [jméno] [příjmení], [titul] s uvedením bodového ohodnocení ve výši 300 bodů. Tento posudek byl vyhotoven podle nařízení vlády č. 246/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nemoc z povolání je zde uvedena podle kapitoly IV, položky [číslo]. Jako diagnóza byla stanovena Kontaktní oční dermatitida.

9. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti z [datum] soud zjistil, že žalobce byl uznán neschopným práce ode dne [datum] do dne [datum].

10. Z výplatní pásky za měsíc říjen roku 2015 soud zjistil, že za tento měsíc náležela žalobci mzda ve výši 13 651 Kč. Hodinová mzda byla vypočtena na částku 77,34 Kč.

11. Z potvrzení o výši úhrad nemocenského pojištění z [datum] vydaného [anonymizováno] [obec] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byla žalobci vyplacena částka 4 046 Kč. Dále byla žalobci za měsíc [anonymizováno] roku [rok] vyplacena částka 7 140 Kč; za měsíc [anonymizováno] roku [rok] vyplacena částka 7 378 Kč; za měsíc [anonymizováno] roku [rok] vyplacena částka 7 140 Kč; za měsíc [anonymizováno] roku [rok] vyplacena částka 7 378 Kč; za měsíc [anonymizováno] roku [rok] vyplacena částka 7 140 Kč; za měsíc [anonymizováno] roku [rok] vyplacena částka 7 378 Kč; za měsíc [anonymizováno] roku [rok] vyplacena částka 7 378 Kč; za měsíc [anonymizováno] roku [rok] vyplacena částka 7 140 Kč; za měsíc [anonymizováno] roku [rok] vyplacena částka 7 378 Kč; za měsíc [anonymizováno] roku [rok] vyplacena částka 7 378 Kč; za měsíc [anonymizováno] roku [rok] vyplacena částka 6 664 Kč; za měsíc [anonymizováno] roku [rok] vyplacena částka 3 332 Kč.

12. Z potvrzení o úhradě posudk ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uhradil částku 2 640 Kč [anonymizována čtyři slova] [obec]. Jako předmět úhrady je na ústřižku uveden„ LÉKAŘSKÝ POSUDEK“.

13. Z odpovědi na reakci na výzvu ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce k žádosti žalované zaslal v příloze požadované dokumenty k odškodnění žalobce a jeho nemoci z povolání. Nadto bylo uvedeno, že tyto doklady byly předány již dříve a to osobně, bez potvrzení o jejich převzetí žalovanou.

14. Z výzvy [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že byla pojišťovnou adresována žalované, kdy žalovaná byla vyzvána k doložení potřebných dokumentů k vyřízení pojistné události – nemoci z povolání žalobce.

15. Z výzva [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla smluvní pojišťovnou vyzvána opakovaně k dodání potřebných dokumentů k vyřízení pojistné události – nemoci z povolání žalobce.

16. Vyčíslení ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ze dne [datum] soud zjistil, že byl vypracován žalovanou pro smluvní pojišťovnou žalované a částka k úhradě byla vypočtena na částku 79 157 Kč.

17. Z vyjádření zaměstnavatele – pojistná událost [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že smluvní pojišťovna žalované byla žalovanou vyzvána k uhrazení předmětné částky na bankovní účet žalobce.

18. Z reakce žalované na předžalobní výzvu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalobce k dodání dokumentů k vyřízení odškodnění nemoci z povolání.

19. Po poučení dle ustanovení § 119a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) žalobce další důkaz nenavrhla.

20. V průběhu jednání provedeného dne [datum] soud zjistil, že žalovaná neunáší důkazní břemeno tvrzení, ale vzhledem k neúčasti zástupce žalované, tak žalované přímo nemohlo být dáno poučení dle § 118a o.s.ř.

21. Z toho soud učinil následující závěry.

22. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobce pracoval pro žalovanou jako technik čištění [anonymizována tři slova] se dnem nástupu do zaměstnání [datum]. Vlivem výkonu zaměstnání se u žalobce projevila nemoc z povolání a to kontaktní oční dermatitida. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] a byla mu vyplácena [anonymizováno] [obec] náhrada z nemocenského pojištění. Soud dále zjistil, že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody z nemoci z povolání. Žalovaná sama zahájila se svou smluvní pojišťovnou proces odškodnění žalobce, nicméně k úhradě částek nikdy nedošlo. Žalovaná sama byla smluvní pojišťovnou upozorněna, že pojistná událost byla vyřazena z aktivního řešení, dokud žalovaná nedodá potřebné dokumenty. Žalovaná průběžně potřebné dokumenty vyžadovala od žalobce, který je žalované doložil, některé i osobně, avšak bez potvrzení o jejich převzetí. Dosud žalobci nebyla vyplacena žádná náhrada za nemoc z povolání.

23. Podle § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále zák. práce) se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

24. Podle § 34 zák. práce pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce.

25. Podle § 36 zák. práce pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

26. Podle § 269 odst. zák. práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

27. Podle § 270 zák. práce odst. 1 se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, 28. a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Podle odst. 2 se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

29. Podle odst. 3 zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy. Podle odst. 4 při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

30. Podle § 271n zák. práce jde-li o náhradu škody nebo nemajetkové újmy při nemoci z povolání, má zaměstnavatel, který škodu nebo nemajetkovou újmu nahradil, právo na náhradu vůči všem zaměstnavatelům, u nichž postižený zaměstnanec pracoval za podmínek, za nichž vznikla nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto zaměstnavatelů za uvedených podmínek. Jde-li o jinou škodu nebo nemajetkovou újmu na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o pracovních úrazech.

31. Podle § 352 zák. práce průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

32. Podle § 354 odst. 1 zák. práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

33. Podle § 356 zák. práce průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti100), pojistného na všeobecné zdravotní pojištění) a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti102), vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

34. V rámci právní úvahy vycházel soud z toho, že mezi účastníky není sporu o tom, že se u žalobce projevila nemoc z povolání, ani o tom, že za ni odpovídá žalovaná.

35. Soud dospěl k závěru, že ke vzniku škody došlo jednáním žalované, která dosud nevyplatila žalobci náhradu škody za nemoc z povolání.

36. Soud dokazováním zjistil, že došlo ke vzniku škody a bylo zjištěno, kdo za ni odpovídá. Také byla zjištěna výše škody, která se rovná součtu částek uplatněných žalobcem. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevyvrátila, že za škodu způsobenou žalobci odpovídá, je tvrzení žalobce o tom, že ke škodě došlo, prokázané důkazy, které ve věci byly provedeny. Žalovaná v rámci své procesní obrany po dodání listinných důkazů zůstala ve věci nečinná a k nařízenému jednání dne [datum] se nedostavila. Z toho důvodu soud rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok sub. I).

37. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) Náklady řízení v tomto případě sestávají z odměny právního zastoupení určené podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále AT) počítaných z tarifní hodnoty 159 120 Kč (§ 8 odst. 1 AT) za 5 úkonů po 7 500 Kč (1x za převzetí právního zastoupení, 3x písemné podání ve věci samé, 1x účast při jednání) + 21 % DPH ve výši 7 875 Kč = celkem 45 375 Kč. Náhrada hotových výdajů (režijní paušál) po 300 Kč za 5 úkony – 1 500 Kč + 21 % DPH ve výši 315 Kč = celkem 1 815 Kč. Právním zástupcem žalobce vyúčtované náklady na cestovné k soudnímu jednání dne [datum] vozidlem [anonymizováno] [registrační značka] činí 921,31 Kč za cestu [obec] – [obec] - [obec] + 21 % DPH ve výši 193,48 Kč a s tím související náhrada za ztrátu času v rozsahu 6 x 100 Kč + 21 % DPH ve výši 126 Kč. Soud považuje náklady v celkové výši 49 030,79 Kč za účelně vynaložené a zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu v plném rozsahu tak, že samotná náhrada byla určena k rukám právního zástupce žalobce (výrok sub II).