61 C 103/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení , LL.M. se sídlem adresa o 476 798,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 476 798,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 476 798,47 Kč od 28.6.2022 do zaplacení a částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 20 872 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 13.7.2022 domáhala na žalované zaplacení částky o 476 798,47 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovanou dne 14.11.2018 na základě výsledků výběrového řízení uzavřely smlouvu o dílo na zhotovení stavby veřejné zakázky„ [anonymizována tři slova] [okres]“ a [anonymizována tři slova] [obec]“ (dále také jen„ stavba [okres]“ a„ stavba [obec]“). Smlouva o dílo nabyla účinnosti dne 22.11.2018 [ulice] práce byly zahájeny dnem předání staveniště, tj. dnem 28.11.2018, a měly být dokončeny do osmi měsíců, tj. do 28.7.2019. Žalovaná se dostala do prodlení s předáním řádně provedených částí díla – stavebních objektů [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo]. Žalobkyně proto vůči žalované uplatnila dohodnutou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z ceny za příslušnou část díla: 1) [anonymizováno] [číslo] [okres] - stavební část, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 3 872 683,62 Kč (3 872,68 Kč/den) za prodlení 30 dnů (28. 7. 2019 - 27. 8. 2019), tj. smluvní pokuta 116 180,51 Kč – posléze na základě námitky žalované smluvní pokuta snížena žalobkyní na částku 19 363,40 Kč za prodlení 5 dnů, místo původních 30 dnů, neboť po dobu 25 dnů byly stavební práce přerušeny na pokyn žalobkyně; 2) [anonymizováno] [číslo] [okres] - [anonymizována dvě slova], smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 226 160,15 Kč (226,16 Kč/den) za prodlení 37 dnů (28. 7. 2019 3. 9. 2019), tj. smluvní pokuta 8 367,93 Kč; 3) [anonymizováno] [číslo] [okres] - [anonymizována dvě slova], smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 244 042,67 Kč (244,04 Kč/den) za prodlení 430 dnů (od 28. 7. 2019 - 30. 9. 2020), tj. smluvní pokuta 104 938,35 Kč; [anonymizováno] [číslo] [okres] - přípojka voda, kan., smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 360 963,63 Kč (360,96 Kč/den) za prodlení 35 dnů (28. 7. 2019 1. 9. 2019), tj. smluvní pokuta 12 633,73 Kč; 5) [anonymizováno] [číslo] [okres] - přípojka NN, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 148 045,72 Kč (148,05 Kč/den) za prodlení 430 dnů (28. 7. 2019 30. 9. 2020), tj. smluvní pokuta 63 659,66 Kč; 6) [anonymizováno] [číslo] [obec] - stavební část, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 1 509 246,75 Kč (1 509,25 Kč/den) za prodlení 47 dnů (28. 7. 2019 14. 9. 2019), tj. smluvní pokuta 70 934,60 Kč; 7) [anonymizováno] [číslo] [obec] - [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 1 318 056,38 Kč (1 318,06 Kč/den), za prodlení 59 dnů (28. 7. 2019 25. 9. 2019), tj. smluvní pokuta 77 765,33 Kč; 8) [anonymizováno] [číslo] [obec] - [anonymizována dvě slova], smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 277 059,24 Kč (277,06 Kč/den) za prodlení 430 dnů (28. 7. 2019 – 30. 9. 2020), tj. smluvní pokuta 119 135, 47 Kč.

2. Ve věci bylo rozhodnuto dne 10.8.2022 elektronickým platebním rozkazem, [číslo jednací], který žalovaná napadla včasným odporem. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. S ohledem na prodlení žalobkyně jako věřitelky a s ohledem na nesrovnalosti v projektové dokumentaci nemohlo dojít k prodlení žalované: 1) dle projektové dokumentace v části díla [anonymizováno] [číslo] měla být vybourána část stávající podzemní kanalizační jímky kolidující s novou jímkou dešťových vod. Podle projektové dokumentace se mělo jednat o malou kruhovou jímku. Ve skutečnosti bylo nutné vybourat celou železobetonovou jímku o objemu cca 20 m3, což vedlo k prodloužení doby o cca 4 týdny; 2) [anonymizováno] [číslo] nutnost realizace neplánované přeložky kabelů [právnická osoba], neboť kabely [anonymizováno] nebyly v souladu se skutečností, což vedlo k prodlužení prací o cca 3 týdny; 3) [anonymizováno] [číslo] pro realizaci přeložky elektrorozvaděče byla nutná koordinace se [právnická osoba] [anonymizováno], to nebylo součástí projektové dokumentace a vedlo to k prodlužení prací o cca 3 týdny; [anonymizováno] [číslo] stávající kanalizační přípojka nebyla oproti projektové dokumentace napojena na veřejnou kanalizaci. Musela se vybourat původní šachta a zrealizovat šachta nová, včetně nového napojení na veřejný řad, což vedlo k prodloužení doby prací o zhruba cca 3 týdny. Dále v průběhu realizace staveb [okres] a stavba [obec] došlo k prostojům, které nebyly zaviněné žalovanou. Žalovaná se tak nemohla dostal do prodlení a žalobkyně proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Konkrétně se jednalo o prostoje u stavby [okres]: [anonymizováno] [číslo] - [anonymizováno] 4.3.2019 práce přerušeny z důvodu klimatických podmínek 4 dny; [číslo] – 15.3. 2019 práce přerušeny z důvodu klimatických podmínek 2 dny; 26.3.2019 práce přerušeny, nutné vytyčení stávajících sítí; 12.7.2019 výkopové práce přerušeny – nepřetržitý déšť; 13.7.2019 pozastavení prací 5 h -déšť; 19.7.2019 na žádost Mgr. [celé jméno svědka] [anonymizováno] pozastaveny práce, nutné dořešit rozlišení a způsob provedení zpevněných ploch oproti PD; 22.7.2019 práce pozastaveny – není vyřešena velikost a plocha pozměněných zpevněných ploch oproti PD; 24.7.2019 stále není rozhodnuto o provedení venkovních zpevněných plocha + přípojka vody; 30.7.2019 do dnešního dne pozastaveny práce to venkovní zpevnění plochy celkem 12 dní. Až 8.8.2019 byly upřesněny plochy dlažby mimo PD včetně požadavku na úpravu řešení odvodnění. 12.8.2019 projektant upřesnil e-mailem spádování a detaily rozšíření plochy – dalších 13 dnů. U stavby [obec]: [anonymizováno] [číslo] - 2.5.2019 vzniklé prostoje bagr 5 dní – důvodem je uložení a velikost stávající odpadní jímky 5 dní. Dále žalovaná uvedla, že dne 4.7.2022 bylo žalobkyni doručeno započtení pohledávek žalované ze dne 3.7.2022 vůči pohledávkám žalobkyně ve výši 573 982 Kč. Jednalo se o neuhrazené pohledávky žalované z titulu žalobkyní objednaných prací, které žalovaná provedla.

3. Žalobkyně v replice dne 21.12.2022 uvedla, že u stavby [obec] byla železobetonová jímka demolována pouze částečně v rozsahu dle výkazu výměr (součást projektové dokumentace), tj. v rozsahu 12 m3 a nikoliv v rozsahu 20 m3, jak uvádí žalovaná. V projektové dokumentaci, konkrétně v koordinačním výkresu situace stavby bylo uvedeno, že všechny inženýrské sítě jsou zakresleny pouze informativně, před započetím prací je nutné v místě stavby vytyčit všechny inženýrské sítě. Žalovaná si měla trasu kabelového vedení vytyčit v předstihu. Ve výkazu výměr bylo vytyčení sítí žalovanou naceněno a ze strany žalobkyně řádně uhrazeno. Ohledně přeložky [anonymizováno] bylo předání díla navázáno na vystavení průkazu způsobilosti určeného technického zařízení vydaném až 30.9.2020. Průkaz způsobilosti je nutný pro vydání kolaudačního souhlasu [anonymizováno] úřadem a převzetí objektu žalobkyní. Oproti projektové dokumentaci se upravila pouze pozice rozvaděče na fasádě objektu ale nebylo třeba žádné koordinace se [právnická osoba] (při jednání žalobkyně připustila, že nějaká koordinace ze strany [právnická osoba] byla nutná, protože ke změně umístění elektrorozvaděče došlo na základě jejího požadavku pozn.soudu). Kanalizační přípojka byla žalovanou dokončena v předstihu dne 14.7.2019. Prodlení žalované bylo způsobeno a) pozdní dodávkou kontejneru WC a b) vyhotovení protokolu o těsnosti potrubí vyhotoveném až 1.9.2019, bez něhož nemohla žalobkyně přejímku přípojky provést. Ohledně prostojů žalobkyně uznal u [anonymizováno] [číslo] prostoje od 19.7.2019 do 12.8.2019, kdy k přerušení prací došlo z důvodu na straně žalobkyně. Smluvní pokuta byla ponížena o 25 dnů. Pro nepřiznivé klimatické podmínky si žalovaná mohla požádat o prodloužení lhůty dle [číslo] a [číslo] obchodních podmínek, které byly součástí smlouvy o dílo. Veškeré změny smlouvy lze činit pouze písemně formou číslovaných dodatků ke smlouvě o dílo. Žalovaná toto oprávnění nevyužila, proto byla vázána původními termíny. Prodlení žalované bylo v některých případech několik měsíců a nikoliv týdnů, jak žalovaná uvádí. Žádná platná dohoda o vícepracích nebyla platně sjednána. Dále musí být dohody, kterými se mění, nahrazuje nebo ruší smlouva do 30 dnů od jejich uzavření uveřejněny v registru smluv, popř. zde musí být uveřejněn záznam v případě ústního uzavření takové dohody. Je nerozhodné, které ze smluvních stran takovou dohodu zašle do registru smluv. Uveřejnění smlouvy v registru smluv je podmínkou pro nabytí jejich účinnosti. Pokud smlouva uveřejněna do tří měsíců od uzavření není, ruší se smlouva od počátku. Konečně se žalovaná zavázala, že neprovede žádný jednostranný zápočet pohledávky. Žalobkyně tak vznesla námitku relativní neplatnosti tohoto právního jednání žalované.

4. Soud ve věci nařídil jednání, při kterém účastníci výslovně učinili nespornými tyto skutečnosti, že dne 14. 11. 2018 byla uzavřena smlouva o dílo na zhotovení stavby [anonymizována tři slova] [okres] a [obec]; že stavební práce měly být dokončeny do 8 měsíců ode dne zahájení stavebních prací = do 8 měsíců od předání staveniště a že k předání staveniště [anonymizována dvě slova] [okres] a [anonymizována dvě slova] [obec] došlo dne 28. 11. 2018 a stavební práce měly být hotovy do 28. 7. 2019.

5. Jelikož skutečnosti uvedené v předchozím bodu učinili účastníci řízení nesporným, soud vzal tato shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“ Proto k nim již neprováděl žádná dokazování.

6. V řízení zůstalo sporným, zda vznikl nárok na smluvní pokutu v žalobkyní požadované výši, zda byla uzavřena platná změna smlouvy, co se týče provedení víceprací či platná nová smlouva o dílo uzavřená mimo zadávací řízení a v jaké formě byly uzavřeny a zda došlo k řádnému započtení pohledávek žalované z této nové smlouvy o dílo vůči pohledávce žalobkyně na smluvní pokutu.

7. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z obchodního rejstříku byla zjištěna právní osobnost žalované a žalobkyně. Ze smlouvy o dílo se podává, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo za cenu 7 956 258,16 Kč na stavbu [anonymizována tři slova] [okres] a [anonymizována tři slova] [obec], kde žalobkyně byla objednatelem a žalovaná zhotovitelem. Žalovaná se mj. zavázala dokončené dílo předat žalobkyni nebo jeho jednotlivé části v termínech dle harmonogramu postupu prací. Celková lhůta pro dokončení díla činila 12 měsíců od zahájení stavebních prací (z toho lhůta pro dokončení stavebních prací činila 8 měsíců. Čtyři měsíce měla žalovaná na dodání ve smlouvě vymezených dokladů). Smlouva nabyla platnosti dnem podpisu poslední smluvní stranou a účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv. S uveřejněním smlouvy v registru smluv oba účastníci souhlasili. Oba účastníci byli povinni zaslat správci registru elektronický obraz Smlouvy a jejich příloh a metadata do 30 kalendářních dnů od uzavření smlouvy. Smlouvu bylo možné měnit pouze písemnou dohodou smluvních stran ve formě číslovaných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami. Forma dodatku se nevyžadovala v případě změn provedených změnovými listy jakožto záznamy o změně závazku ze smlouvy se stanovenými výjimkami. Možnost zhojení nedostatku písemné formy právního jednání si účastníci vyloučili. Neplatnost právního jednání nedodržení písemné formy bylo možné namítnout kdykoliv. Součástí smlouvy o dílo byly přílohy obsahující mj. technické podmínky, související dokumenty, rekapitulace ceny díla, harmonogram postupu prací, seznam oprávněných osob, seznam požadovaných pojištění, seznam poddodavatelů a obchodní podmínky, harmonogram postupu prací apod. Z obchodních podmínek soud mj. zjistil, že obsahují výklad pojmů včetně pojmu vyšší moci. V č.l. 2 [číslo] se žalovaná zavázala provést dílo v souladu s právními předpisy, interními předpisy žalobkyně a příslušnými technickými normami. V č.l. 2 se žalovaná zavázala dodržovat pokyny technického dozoru stavebníka (nebo také jen„ technického dozoru“), za podmínek vydaných v pravomoci jemu svěřené na základě smlouvy. Dle č.l. 3 se žalovaná zavázala provést dílo v souladu s harmonogramem prací. Dle č.l. 3 se žalovaná zavázala dokončit dílo a každou z částí díla ve lhůtách pro dokončení stanovených v harmonogramu postupu prací. Dle č.l. 3 [číslo] okamžik podpisu Zápisu o předání a převzetí díla technických dozorem stavebníka a žalovanou byl okamžikem dokončení části díla. Dle č.l. 3 [číslo] měla žalovaná právo na adekvátní prodloužení lhůty pro předání díla nebo příslušené části díla ve vyjmenovaných případech např. při změně díla, v případě vyšší moci, jakéhokoliv zpoždění, překážky nebo opatření způsobené nebo přičitatelné žalobkyni, [anonymizováno], pracovníkům žalobkyně atd., pokud je prodloužení lhůty nezbytně nutné a žalovaná objektivní důvody pro prodloužení lhůty prokáže. Dle č.l. 3 [číslo] skutečnosti týkající se nároku na prodloužení lhůty byla žalovaná povinna oznámit žalobkyni bezodkladně, nejpozději do 15 dnů, poté, co se o těchto skutečnostech dozvěděla nebo mohla dozvědět a nárok podrobně odůvodnit. Dle č.l. 3 [číslo] při vzniku nároku na prodloužení termínu pro dokončení některé části díla byla žalobkyně povinna sjednat se žalovaným písemný dodatek ke smlouvě o dílo, kterým se prodlouží doba plnění příslušené části díla o dobu, po kterou trvala okolnost zakládající nárok na prodloužení termínu. Dle č.l. 12 byla cena smlouvy o dílo konečnou cenou, ledaže by se změnila okolnosti v souvislosti s DPH nebo by byla uzavřena písemná dohoda stran. Dle č.l. 13 se žalovaná zavázala neprovést jednostranný zápočet pohledávky. Č.l. 17 pojednával o změnovém řízení. Technický dozor stavebníka byl oprávněn požádat žalovanou o změnu díla, která nesmí být podstatná dle § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek. Žalovaná byla povinna takové žádosti vyhovět. Změnu smlouvy mohl navrhovat jak Technický dozor stavebníka, tak žalovaná. Návrh změny plnění smlouvy Technickým dozorem stavebníka nebo žalovanou měl být oznámen druhé straně. Ohledně návrhu změny díla (řádně odůvodněného včetně předpokládaného technického řešení a případných důsledků změny) mělo proběhnout změnové řízení, jehož výsledkem mělo být schválení nebo odmítnutí návrhu na změnu díla žalobkyní. Při schválení návrhu změny žalobkyní, musely být změny sjednány písemně ve formě dodatku ke smlouvě o dílo. Případné vícepráce, pokud by bylo nezbytné jejich provedení, byla žalobkyně oprávněna objednat u žalované. Změnové řízení se mělo aplikovat i pro změny, které by se týkaly místa, kde mělo být dílo provedeno viz § 2627 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a byly by vynuceny v průběhu provádění díla najevo vyšlými okolnostmi, které by nebyly v době podpisu smlouvy známy a nebyly by žalovanou zaviněny ani by jí nemohly být předvídány nebo tehdy, pokud při prování díla vyšly najevo okolnosti odlišné od dokumentace. Technický stavební dozor byl oprávněn za žalobkyni sjednat se žalovanou formou zápisů ve stavebním deníku drobné změny díla, které neměly povahu víceprací či méněprací a které neměly vliv na cenu díla ani na celkové technické vlastnosti díla za podmínek v tomto článku uvedených. Dle č.l. 20 se povinná strana zavázala zaplatit smluvní pokutu do 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy druhé smluvní strany. I po zaplacení smluvní pokuty byla povinná strana povinna plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou. Obě smluvní strany se vzdaly práva na snížení smluvní pokuty dle § 2051 o.z. V případě prodlení žalované s předáním řádně provedené části díla byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z ceny za příslušnou část díla. Ze zápisů ze dne 28.11.2018 se podává, že stavby [obec] a [okres] byly předány zhotoviteli. Ze zápisů o předání a převzetí díla (stavby) dílčí bylo zjištěno, že dílo [anonymizováno] [číslo] bylo předáno žalobkyni dne 27.8.2019 spolu se seznamem vad a nedodělků; dílo [anonymizováno] [číslo] bylo předáno žalobkyni dne 3.9.2019; dílo [anonymizováno] [číslo] bylo předáno žalobkyni dne 30.9.2019; dílo [anonymizováno] [číslo] bylo předáno žalobkyni dne 1.9.2019; dílo [anonymizováno] [číslo] bylo předáno žalobkyni dne 30.5.2020; dílo [anonymizováno] [číslo] bylo předáno žalobkyni dne 13.9.2019; dílo [anonymizováno] [číslo] bylo předáno žalobkyni dne 25.9.2019; dílo [anonymizováno] [číslo] bylo předáno žalobkyni dne 30.9.2020. Z přípisu ze dne 28.4.2021 se podává, že žalobkyně uplatnila vůči žalované smluvní pokutu za nedodržení doby pro dokončení díla dle smlouvy o dílo, která se týkala stavby [okres] a [obec]. Dne 17.5.2021 žalovaná požádala o snížení smluvní pokuty (viz žádost o snížení smluvní pokuty). Žádosti o snížení pokuty nebylo vyhověno (viz odpověď ze dne 21.6.2021), neboť by se, pokud by tak žalobkyně učinila, jednalo o nepovolenou změnu závazku ze smlouvy, za což by žalobkyni mohla být udělena pokuta za spáchání správního deliktu včetně zkrácení dotace [anonymizována čtyři slova]. Žalobkyně následně v podání ze dne 1.11.2021 snížila u objektu [anonymizováno] [číslo] dobu prodlení z 30 dnů na 5 dnů, tj. za dobu od 19.7.2019 do 12.8.2019, neboť uznala námitky žalované. V této době neexistovalo rozhodnutí žalobkyně o rozšíření a způsobu provedení zpevněných ploch (viz odpověď ze dne 1.11.2021). Podáním ze dne 3.7.2022 se podává, že žalovaná započetla vůči pohledávce žalobkyně na smluvní pokutu plynoucí z prodlení žalované provést sjednané dílo do dohodnuté doby své pohledávky vůči žalobkyně v celkové výši 573 982 Kč. Započtení pohledávky bylo dne 4.7.2022 doručeno žalobkyni. Z předžalobní výzvy se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty za nedodržení doby pro dokončení díla: stavby [okres] a [obec] Lhůta k zaplacení byla žalobkyni stanovena v délce deseti dnů od doručení výzvy (viz předžalobní výzva ze dne 16.6.2022, viz doklad o dodání datové zprávy žalované dne 17.6.2022 – dodejka). Z výkazu výměr se podává, že u jímky se měla bourat konstrukce v hloubených vykopávkách – ručně z betonu železového nebo předpjatého v rozsahu 11,984 m3. Z výkazu výměr se podává, že v případě kabeláže [anonymizováno] byly v cenách zahrnuty mj. i náklady na vyznačení budoucí trasy, rozmístění, očíslovaní a označení opěrných bodů a označení překážek a míst pro kabelové prostupy a podchodové štoly Z technické zprávy v části přeložky [anonymizováno] soud zjistil, že dle požadavku [právnická osoba] mělo dojít k vymístění elektroměru ze stávajícího rozvaděče [anonymizováno] na fasádu objektu. Rovněž s ohledem na stáří, velikosti a stav stávající pojistkového skříně mělo dojít k výměně pojistkové skříně [anonymizováno] na fasádě objektu. V elektroměrovém rozvaděči měl být osazen nový hlavní jistič. Z výzvy [právnická osoba] ze dne 2.7.2019 se podává, že žalobkyně byla vyzvána ke splnění povinnosti dle smlouvy o budoucí smlouvě o připojení, aby zařízení mohlo být připojeno k distribuční soustavě. Podáním ze dne 17.10.2019 zaslala [právnická osoba] návrh dodatku smlouvy o připojení spolu s technickými podmínkami (viz podání, viz návrh dodatku, viz technické podmínky – první strana). Dne 5.11.2019 byl mezi [právnická osoba] a žalobkyní uzavřen dodatek [číslo] smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě, dle kterého mělo být elektrické zařízení umístěno na fasádě (viz dodatek). Z průkazu způsobilosti se podává, že dne 30.9.2020 byl elektroměrový rozvaděč RH umístěný ve zdi prohlášen za způsobilé technické zařízení. Z protokolu o zkoušce těsnosti kanalizačního potrubí ze dne 1.9.2019 se podává, že zkouška těsnosti byla provedena dne 28.8.2019. Ze změnového listu stavby se podává vzor podoby změnového listu coby předtištěného formuláře. Ze stavebního deníku [anonymizována tři slova] [okres] a [anonymizována tři slova] [obec] se podává, že k zahájení stavebních prací došlo v obou případech dne 27.2.2019. U stavby [okres] [anonymizováno] [číslo] došlo k pozastavení prací v následujících dnech: 1.3.- 3.3.2019 práce přerušeny z důvodu klimatických podmínek 4 dny; [číslo] – 15.3. 2019 práce přerušeny z důvodu klimatických podmínek 2 dny; 26.3.2019 práce přerušeny, nutné vytyčení stávajících sítí; 12.7.2019 výkopové práce přerušeny – nepřetržitý déšť; 13.7.2019 pozastavení prací 5 h -déšť; 19.7.2019 na žádost Mgr. [celé jméno svědka] [anonymizováno] pozastaveny práce, nutné dořešit rozlišení a způsob provedení zpevněných ploch oproti PD; 22.7.2019 práce pozastaveny – není vyřešena velikost a plocha pozměněných zpevněných ploch oproti PD; 24.7.2019 stále není rozhodnuto o provedení venkovních zpevněných plocha + přípojka vody; 30.7.2019 do dnešního dne pozastaveny práce to venkovní zpevnění plochy celkem 12 dní. Až 8.8.2019 byly upřesněny plochy dlažby mimo PD včetně požadavku na úpravu řešení odvodnění. 12.8.2019 projektant upřesnil e-mailem spádování a detaily rozšíření plochy – dalších 13 dnů. U stavby [obec] [anonymizováno] [číslo] došlo k pozastavení prací v následujících dnech: 2.5.2019 vzniklé prostoje bagr 5 dní – důvodem je uložení a velikost stávající odpadní jímky 5 dní. Dne 14.7.2019 byla šachta přepojena. Z emailové komunikace mezi zaměstnancem žalobkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud seznal komunikaci ohledně elektroměru (uzavření smlouvy o navýšení příkonu, navýšení hlavního jističe), komunikaci žalobkyně ohledně přemístění elektroměru, komunikaci ohledně UV lampy se specifikací zaslanou [celé jméno svědka]. Z fotodokumentace původního rozvaděče se podává, že tento byl uzavřen. Z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] se podává, že pan [příjmení] zaslal panu [celé jméno svědka] soupis prací provedených nad rámec zadávací dokumentace. Konkrétně se jednalo u stavby [obec] o tyto práce: 1) [ulice] práce - betonová jímka 14 m3 - diamantové řezání včetně opotřebení – 17 983 Kč, 2) [ulice] práce - vybourání betonu a úprava prostupů pro připojení akumulační nádrže – 80 850 Kč, 3) Přípomocné práce - bagr 5t - 27 hod - [číslo] – 25 650 Kč, 4) pronájem bourací techniky - motorové bourací kladivo – 9 300 Kč, 5) elektrocentrála - 7 dní – 11 200 Kč, 6) provedení betonové základu pod akumulační jímku - 3,5 m3 betonu - 23 400 Kč, 7) Přesuny hmot a materiálu – 29 000 Kč, 8) Klempířské prvky - 7 bm 10 500 Kč, 9) Atypický kryt kanalizace - WC ženy - 17 951 Kč, 10) Provedení zděných konstrukcí nad rámec PD - 8m2 – 10 800 Kč, 11) Provedení krycích prvků pro rozvody topení/VODA – 13 900 Kč, 12) Přeložení kabeláže [anonymizováno] včetně zanesení skutečného stavu provedení - 32 000 Kč, 13) Přeložení vodovodní přípojky - vrt/objekt WC – 12 000 Kč, 14) zábradlí – 11 000 Kč, 15) Betonové konusy s litinovými poklopy – 12 000 Kč, 16) Koordinace stavebních prací 35 000 Kč. U stavby [obec] se jednalo o tyto práce: 1) rozšíření zpevněných ploch - výměra nad rámec PD – 68 m2 - 68x 1 517 Kč - 106 828 Kč, 2) Kanalizační šachta (stávající neměla dokončené napojení) - úprava včetně vyřezání asfaltu a zpětného doplnění, nová šachta - 57 019 Kč, 3) Úprava vodovodní přípojky v objektu bytu, nový průraz a armatura 23 701 Kč, 4) Zemní práce pro provedení úprav – 17 900 Kč, 5) Přesuny hmot a materiálu – 9 000 Kč, 6) Koordinace stavebních prací – 7 000 Kč. Z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] se podává, že bylo dodatečně řešeno vydláždění venkovní plochy u stavby [okres] mimo projektovou dokumentaci. Z nákresu soud seznal navrhovaný rozsah dodatečného vydláždění u stavby [okres]. Z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] se podává, že [příjmení] oznámil [celé jméno svědka] dokončení prací na stavbě [obec] ke dni 13.9.2019 s navržením termínu předání od 20.9.2019. Dne 22.8.2019 [jméno] [příjmení] vyzval [celé jméno svědka] k převzetí stavby [okres] [celé jméno svědka] navrhl termín převzetí stavby [obec] dne 23.9.2019. Z fotodokumentace se podávají stavební práce k umístění nové odpadní jímky. Z fotografií je patrno, že byla vybourána i část bočních stran železobetonové konstrukce, v níž byla umístěna stará jímka. Zároveň byla vybourána i podlaha pod starou jímkou. Po odkrytí povrchu bylo objeveno vedení kabelů. Dále byl do horní části betonové konstrukce proražena díra, do níž byla umístěna akumulační nádrž na vodu (fotografie č.l. 86 spisu). V pozadí na fotografii č.l. 84 spisu je vidět nová odpadní jímka. Ze zápisu z jednání ze dne 21.8.2019 se podává, že dne 8.8.2019 obdržela žalobkyně žádost o prodloužení lhůty pro dokončení stavebních prací o 15 dnů. Žalovaná uvedla důvody prodlení. V té tobě byl u stavby [okres] osazen kontejner včetně kompletace a probíhaly práce na vnějších plochách. U stavby [obec] byla osazena odpadní jímka a akumulační jímka a probíhaly práce v interiéru. Ze svědecké výpovědi svědka [celé jméno svědka] a z konfrontace svědků soud zjistil, že pro žalovanou prováděl prostřednictvím své společnosti veškeré stavební práce jako subdodavatel. Současně se pro žalobkyni pracovalo na osmi zakázkách. Nešlo vše podle harmonogramu. Byla tam spousta víceprací, hodně věcí se doobjednávalo. Ohledně jímky se po odkrytí zjistilo, že rozsah stavebních prací bude větší. Nutnost větších stavebních prací oznámili technickému dozoru investora, kterým byl za žalobkyni pan [celé jméno svědka] Pan [celé jméno svědka] odsouhlasil vybourání jímky ve větším rozsahu. Vybouralo se cca 20 m3 navíc. Jímka se musela vybourat celá včetně podlahy, byl to celý monolitický blok. Nová jímka tam umístěná byla větší než plánovaná. Stavební práce k odstranění jímky, instalaci nové jímky, mohlo prodloužit stavební práce neplánovaně o cca 2 týdny. Při vybourání se zjistila existence kabelů nezanesených v projektové dokumentaci. Elektrorozvody musely být nově diagnostikovány (rozpoznány k čemu vedou), poté vytýčeny. Vytýčení elektrorozvodů, ale i rozvodů vody apod. je nutné znát před zahájením stavebních prací, vychází se z projektové dokumentace. Projektant, který ji zpracovává, by se měl dotazovat oprávněných osob, aby zjistil vedení elektrorozvodů, ale i přípojek vody. V daném případě ani vlastník sítí [právnická osoba], a.s. o některých kabelech nevěděla. Zaměstnanci [právnická osoba], a.s. se dostavili na stavbu a následně se upravil skutkový stav s projektovou dokumentací. Některé kabely se objednávaly, některé se vyndávaly. Záznam ze stavebního deníku [anonymizována dvě slova] [obec]„ 26. 3. 2019 práce přerušeny, nutné vytýčení stávajících sítí“, se vztahuje k sítím [anonymizováno] UV lampa byla objednána a odsouhlasena panem [celé jméno svědka]. Instalovala se na [obec]. Nebyla v projektové dokumentaci. Sloužila k vyčištění vody. Dělal se nový elektrorozvaděč, ačkoliv to nebylo původně plánováno. Budovaly se toalety a elektroinstalace související s toaletami se měla zabudovat do stávajících rozvodů. Stávající rozvody nebyly dostatečně silné, aby zvládly bezproblémové fungování stávajících rozvodů s novými. Pan [celé jméno svědka] odsouhlasil vybudování nového elektrorozvaděče. Elektrorozvaděč se pak umístil na místo schválené společností [právnická osoba] [ulice] práce k odstranění jímky, instalace nové jímky, problémy s elektrorozvody a připojení nového elektrorozvaděče mohlo prodloužit plánované práce o cca 3 – 4 týdny. Bylo tam i více změn, které se musely na stavbě řešit a které nebyly tak významné, ale které prodloužily stavbu o dny. Byly problémy i s přívodem vody, to mohlo to vést k prodloužení stavby o několik dnů. Už si nepamatuje, zda si přivezli vlastní elektrocentrálu nebo zda si ji pronajali. Jako subdodavatel se obraceli na žalovanou s tím, že termín stavby může být z nějakých důvodů časově posunut. Na skryté překážky při stavebních prací upozorňovali správce budovy nebo technický dozor telefonicky a poté se vše řešilo na kontrolních dnech, na kterých je přítomen zhotovitel, technický dozor, projektant, případně vlastník sítí a správce budovy. Na všech stavbách, kde svědek byl hlavním zhotovitelem pro žalobkyni, se řešily změny smlouvy formou změnového listu. U stavby [obec] a u stavby [okres] neví, zda byl změnový list přijat, neboť byl subdodavatel. Žalobkyně používá jako změnový list své formuláře. Celý proces probíhá tak, že v případě kolize mezi projektovou dokumentací a skutečným stavem, která brání v pokračování stavby, se to oznámí technickému dozoru, zhotovitel navrhne změny, po odsouhlasí se zpracuje změnový list, poté se udělá dodatek. Až na základě dodatku je možno práce fakturovat. Změnový list je doklad pro dodatek. Rozlišují se změnové listy znamenající změnu ceny díla nebo časové, které prodlužují termín dokončení stavebních prací. Změnový list se musí odsouhlasit všemi zúčastněnými, na to je protokol a zápis, pak se na základě toho vyhotoví dodatek. Změnové řízení u větších změn může trvat 3/4 roku až rok, ale stavební práce pokračují z důvodu časových termínů, z důvodu plánu stavby, z důvodu vyčleněných zaměstnanců pro tu práci. Svědek dále identifikoval jako víceméně shodné znění ustanovení 5.3 smlouvy o dílo jako ve všech smlouvách. V případě kanalizace ví, že se oproti projektové dokumentaci dělala zámková dlažba v rozsahu cca 100 m2. Dělala se kvůli propojení stávající výpravní budovy s kontejnerem. V průběhu provádění díla doplnili počet zaměstnanců na dostatečný počet cca 4 -5 pracovníků, což odpovídalo prováděnému rozsahu prací. Staveniště bylo předáno žalované cca v prosinci 2018 [ulice] práce započaly 27.2.2019. Některé práce se v té době provádět nedaly, určitě ty zemní a venkovní. Ze svědecké výpovědi svědka [celé jméno svědka] a z konfrontace svědků soud zjistil: že je zaměstnancem žalobkyně. Co se týče jímky, byl rozpor mezi grafickou částí a výkazem výměr. Ve výkazu výměr bylo 12 m3, které se měly demolovat. Ve skutečnosti se zdemolovala část jímky odpovídající 12 m3. K většímu rozsahu demolice nedošlo. A pokud by došlo, mělo to být uvedeno ve stavebním deníku, kde by si to odsouhlasili, jako podklad pro změnové řízení. Celá jímka se určitě nedemolovala. K zápisu z 2. 5. 2019 svědek uvedl že bouraná jímka byla větší oproti zákresu v projektové dokumentaci. Nově osazovaná měla jiné rozměry, ale ve výkazu výměr bylo naceněno bourání 12 m3 železobetonu, což odpovídá vybouranému rozsahu. Pokud to bylo více než 12 m3, měl to pan [příjmení] jako přímý zástupce žalované a osoba oprávněná jednat ve věcech technických a zároveň jako stavbyvedoucí řešit při fakturaci. Fakturovalo se 12 m3, na čemž se s panem [příjmení] shodli. Svědek neměl podklady o jiném rozsahu vybourané suti, nenapsalo se do protokolu o skutečné výměře, že žalovaná nárokuje vícepráce. Práce, které je nutno udělat, se dělají neprodleně. V případě bourání jímky nad rozsah dle výkazu výměr by mohl udělit žalované předběžný souhlas k pokračování prací nadřízený svědka, pro kterého by to svědek administrativně připravil. Jakmile začne změnové řízení, dá pokyn zhotoviteli, aby pokračoval. Změnové řízení neohrožuje termín dokončení díla. V projektové dokumentaci byly naceněny práce, co se týče vytýčení podzemních sítí a bylo uvedeno, že vytýčení sítí je pouze orientační, zhotovitel si to měl zajistit, měl na to naceněné položky ve výkazu výměr. U přeložky sítí, která byla v kolizi s novou jímkou, nebyl. Podle projektové dokumentace měl být osazen nový elektrorozvaděč. Na základě požadavku objednatele došlo ke změně polohy elektrorozvaděče, ale to je zanedbatelná věc. Ke změně umístění elektrorozvaděče by se měla [právnická osoba] vyjádřit, ale to řeší zhotovitel s [právnická osoba] sám. Pokud se zasahuje do rozvodné skříně, je nutná spolupráce s [právnická osoba] [ulice] práce na [obec] probíhaly vesměs dle projektové dokumentace. Neví nic o vícepracích nebo nové zakázce. Ani ve stavebním deníku se nepsaly žádné vícepráce. Byl tam problém v tom, že se začalo po předání staveniště se stavebními pracemi poměrně pozdě. Staveniště bylo předáno někdy na konce roku 2018 a práce započaly na jaře roku 2019. Další problém byl v tom, že mohlo být nasazeno více zaměstnanců. Prostoj bagru byl odůvodněn tím, že se bourala stávající jímka, nicméně se bourala pomocí ruční mechanizace. Z fotografií je patrné, že část jímky zůstala. Nová jáma se osadila novou jímkou, zbývající část se měla zasypat. U přeložky kabelů [anonymizováno] nebyl. Neví, zda se bourala celá podlaha, nebyl tam. Při předání elektroinstalace v drážním prostředí, je nutný průkaz způsobilosti a drážní revize. Průkazy způsobilosti, které jsou nutné k převzetí díla byly dodány někdy v roce 2020. Elektroinstalace bez platné revize a bez průkazu způsobilosti nemůže být používána. Nelze jí předat správci ani zavést zkušební provoz, případně provést kolaudační řízení. Požadavku žalované o prodloužení lhůty k dokončení stavebních prací o 15 dnů, jak je uvedeno v zápisu z kontrolního dne, nebylo oficiálně vyhověno. Pokud by bylo, byl by sepsán dodatek s prodloužením času pro dokončení díla. Téma dodatku nikdy nebylo otevřeno ani žalovanou Žalované se odpovědělo, že částečně některé důvody mohou být případně zohledněny při konečném výpočtu penále. Vzhledem k tomu, že na některých stavebních objektech bylo prodlení více jak rok, nebyla u nadřízených vůle tomuto přihlédnout (potvrzeno žalobkyní – pozn. soudu). Žalobkyně urgovala žalovanou o zahájení stavebních prací, aby nasadila dostatečný počet pracovníků. Pracovníků tam bylo cca 4 -5. Pokud ke konci stavby žalovaná požádala o prodloužení 15 dnů, požadavek na prodloužení o 15 dnů oproti osmi měsícům, které měla žalovaná na provedení díla, byl vyhodnocen jako nerelevantní. Žádné změnové řízení ohledně nových prací u staveb [obec] a [okres] zahájeno nebylo. Mohly by se najít nějaké záznamy, že se objevily nějaké drobné odchylky od projektové dokumentace, ale nezaznělo nic, že by to bránilo v dalším postupu prací. Ve stavebním deníku u [obec] není žádný záznam o tom, že by žalovaná žádala o prodloužení času ke stavebním pracím. Pokud by žalovaná žádala o prodloužení doby dokončení stavebních prací, bylo by to zapsáno ve stavebním deníku, pokud by to bylo oprávněné, tak by to odsouhlasil jako podklad pro právníky žalobkyně a řešilo by se to oficiální cestou. Výsledkem změnového řízení je změnový list, na jehož základě se vyhotoví dodatek ke smlouvě o dílo. Nikdy nezažil, že by se stavby prodlužovaly dodatky o kratší časový rámec, vždy se prodlužují velké stavby, ale to jsou měsíce. Ale nevylučuje, že pokud by to bylo opodstatněné, prodloužila by žalobkyně termín prací třeba i o 3 týdny. Svědek sám žádné vícepráce ani plnění nespojená se zakázkou neobjednával. Změnový list má standardizovanou podobu vycházející z interních předpisů žalobkyně. V dílčích předávacích protokolech budou drobné vady a nedodělky, vícepráce tam nejsou. Pořádal kontrolní dny. Připravoval i zápis z jednání. UV lampa nebyla v technické zprávě, osazení UV lampy byl požadavek Krajské hygienické stanice. Odměna za tyto práce řešena nebyla. Neuváděla se do stavebního deníku jako vícepráce. Pokud by to žalovaná nárokovala ve stavebním deníku jako vícepráce, řešilo by se to změnovým řízením. UV lampa byla udělána v rámci dobrých vztahů mezi žalovanou a žalobkyní. Nedokáže určit, zda se usazoval elektrorozvaděč dle projektové dokumentace nebo jiný dle požadavku místního správce, tj. správce žalobkyně. K e-mailu z 16. 4. 2021 svědek uvedl, že seznam prací, o kterých se žalovaná domnívá, že jsou vícepráce, mu byl zaslán na jeho žádost. Žalovaná tento soupis svědkovi poslala rok a půl po dokončení prací. Neví přesně, jestli v té době již stavba nebyla finančně ukončena. Tyto vícepráce měly být zapsány ve stavebním deníku v době, kdy se dělaly, a svědek by je odsouhlasil, pokud by shledal jejich oprávněnost. Následovalo by změnové řízení, ukončené změnovým listem. V rámci cenového řízení probíhá i nacenění prací, která má svá pravidla. Myslí, že na tento e-mail nijak nereagoval. Svědek popřel existenci dohody, že by výměnou za provedení extra prací – nových objednávek nesouvisejících se stavbou domluvil se žalovanou na krácení smluvní pokuty. Spousta v emailu uvedených prací bylo provedeno a naceněno ve výkazu výměr. Změnové řízení trvá cca půl rok, záleží, jak rychle zhotovitel dodá podklady. Při ocenění se vychází z naceněného výkazu výměr zhotovitelem. Pokud by tam položka nebyla, vychází se z třídníků stavebních prací. Co se týče kanalizační přípojky, byl svědek přivolán zhotovitelem, až když byla hotová a myslí, že ve stavebním deníku je záznam, že nebyla v souladu s projektovou dokumentací. Měla se připojovat jinak. Záznamy z důvodu klimatických podmínek a jiné záznamy byly ve stavebním deníku. Ze strany žalobkyně nebyl žádný oficiální požadavek, že by se to mělo řešit Zámková dlažba v [obec] se oproti stávající dlažbě rozšiřovala, měli se napojit na stávající plochy. Zámková dlažba v projektu byla původně řešena kolem kontejneru a od kontejneru k nástupišti. V projektové dokumentaci nebyla zanesena zámková dlažba od kontejneru až k výpravní budově. Mezi plochou z projektu a plochou zámkové dlažby dle projektové dokumentace byl jen nějaký asfalt, a proto měl být asfalt nahrazen také zámkovou dlažbou. Projektantem tam došlo i k úpravě odvodnění celé plochy. Ve stavebním deníku není zápis, že žalovaná nárokuje vícepráce. Došlo tam k pracím, které byly jinak oproti stavební dokumentaci, svědek předpokládal, že se žalovaná do naceňovací položky vešla. Finančně tyto práce mimo projektovou dokumentaci neřešili. Dohodli se, že to vyjde v rámci oceňovací plochy. Kdyby se mělo jednat o novou zakázku, řešilo by to zakázkové oddělení a musela by být vypsána soutěž. Pro svědka se jednalo o rozšíření stávající projektové dokumentace a na to navazovala i aktualizace projektové dokumentace. Nemá oprávnění obecně zveřejňovat dohody v Registru smluv. Dohodu, že promine smluví pokutu nikdy nebyla. Byla dohoda o tom, že převezme dílo s nějakými drobnými vady a nedodělky, které nebrání provozu. Dále byla neoficiální dohoda, že zemní práce, případně demoliční práce, které se provedly v jiném rozsahu než na daném stavebním objektu, se přesunou na jiný stavebního objektu tak, aby se ta práce vyfakturovala dle výkazu výměr pod jednou smlouvou, ale úplně ideálně pod jedním stavebním objektem. Svědek připustil, že byly provedeny nějaké práce, který vykazovaly drobné odchylky od projektové dokumentace, ale všechny byly nějakým způsobem fakturovány v rámci existujících položek v naceněném výkazu výměr. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se na stavbách [anonymizována dvě slova] nepodílel. Pracuje pro žalobkyni už šest let, také jako stavební technický dozor. Zápis ve stavebním deníku o vícepracích může udělat stavební technický dozor i zhotovitel. Po odsouhlasení je zahájeno změnové řízení. Výsledkem je změnový list. Má standardizovanou předepsanou formu a obsahuje předepsané náležitosti. Nestane se, že by změnový list neměl předepsanou formu. Změnový list by se měl dělat i pro méněpráce. Změnové listy mají určité finanční hranice, i časové hranice, pokud by se v průběhu stavby zjistilo, že je nutnost velkého rozsahu prací, pak už se jedná o nový obchodní případ, kdy to řeší zhotovitel s právníky žalobkyně a s vedením žalobkyně. Popř. se to řeší výjimkou udělenou ministerstvem. Pokud by se měla např. rozšiřovat zámková stavba z 35 m2 na 100 m2, řešilo by se to jako vícepráce. Většinou se čeká, až si zhotovitel napíše do stavebního deníku vícepráce nebo že je dělal nad rámec smlouvy o dílo. Slyšel o tom, že se oproti nároku na smluvní pokutu za zpoždění se zhotovitelem stavební dozor dohodl, že když udělá nějaké vícepráce, nebude se nárokovat smluvní pokuta. Malá stavba je cca do 10 – 20 mil. Kč. Změnové řízení by se mělo dělat i u malých staveb, je to administrativně náročné. Myslí, že v rámci desítek tisíc Kč se v praxi změnové řízení nevyvolává. Méněpráce by měly být kompenzovány vícepracemi. Změnová řízení jsou komplikovaná, trvají dlouho, vrací se, doplňují se, trvá to i dva roky, pokud je to předmětem nějakých sporů. Nejrychleji změnové řízení proběhne za tři měsíce, pokud je to něco jednoduššího. V průměru to trvá půl roku spíše rok. Do Registru smluv ničeho stavební technický dozor nevkládá. Ze svědecké výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil: že je odpovědný zástupce žalované. V rámci projektů [anonymizována dvě slova] [okres] a [obec] působil jako hlavní stavbyvedoucí. U [anonymizována dvě slova] [obec] se měly osazovat dvě jímky, jedna pro dešťové vody a druhá pro splaškové vody. Oproti projektové dokumentaci byla stávající jímka větší a kabely zde vedly jinak, než měly oproti projektové dokumentaci. Kabely se musely nově vytýčit, což prodloužilo stavební práce o cca 2 týdny. Stávající jímka se musela vybourat, aby bylo možno osadit nové jímky. Muselo se bourat ve větším rozsahu, zhruba dvojnásobek. Kvůli blízkosti sítí nešlo použít mechanizaci, ale muselo se bourat ručně. Prodloužila se doba trvání stavebních prací už kvůli ručnímu bourání a kvůli čekání na vytýčení těch sítí, a to odhadem o 2 - 3 týdny. Na nic dalšího, co by prodražilo stavební práce ohledně jímky, si nevzpomíná. Záznamy do stavebního deníku za investora dělal pan [celé jméno svědka] za žalovanou jako zhotovitele pan [celé jméno svědka]. Elektrorozvaděč se musel přemístit kvůli požadavku [právnická osoba] a musely se přizpůsobit i vnitřní rozvody, čímž se prodloužily práce prodloužily o cca o 1 – 2 týdny. Neví již, zda se měl použít stávající elektrorozvaděč. Byla tam nějaká komunikace se [právnická osoba], a.s., ale neví, zda to mělo dopad na prodloužení prací. [právnická osoba] komunikovala se žalovanou, ale i se zástupcem žalobkyně. Žalobkyně musela o těch průtazích vědět. Nepamatuje si, zda se v projektové dokumentaci řešila kanalizační přípojka. Na stavbě byl problém, že šachta neměla odtok, neměla napojení na veřejnou kanalizaci. I toto mělo vliv na prodloužení termínu odhadem 1 – 2 týdny. K rozpisu prací uvedených v emailu ze dne 16.4.2021 (č.l. 77 spisu) svědek uvedl, že podklady pro tento rozpis obdržel od pana [celé jméno svědka]. K uvedenému rozpisu pak uvedl: [anonymizována dvě slova] [obec]: [příjmení] 1) – 6) se týkají jímky. Tyto práce nebyly zahrnuty v projektové dokumentaci nebo tam byly uvedeny jinak, např. u jímky byl jiný rozsah prací, neboť byla větší než v projektové dokumentaci. Bod 7) se vztahuje ke všem věcem, které se prováděly navíc. Bod 8) si nevybavuje. Bod 9) neví, zda byl nějaký kryt kanalizace součástí projektové dokumentace. Bod 10) si nepamatuje. Bod 11) si nevzpomíná. Bod 12) souvisí s kabely kolem jímky, do kabelů se nemělo zasahovat dle projektové dokumentace. Bod 13) si nevzpomíná. Bod 14) si nevzpomíná. Bod 15) si nevzpomíná. Bod 16) je standartní rozpočtová položka, s koordinací prací musel někdo strávit čas, proto je to takto oceněné. [anonymizována dvě slova] [obec]: Bod 1) tj. výškové upravení a rozšíření plochy zámkové dlažby - oproti projektové dokumentaci došlo k rozšíření plochy mezi kontejnerem, nástupištěm a stávající budovou zastávky. Dlažba měla být původně jen kolem kontejneru. Myslí, že se rozsah dlažby činil až cca 100 m2. S rozšířením dlažby přišel investor, zároveň v projektové dokumentaci nebylo dořešeno napojení plochy u kontejneru a plochy u nástupiště. Vymyslel to pan [celé jméno svědka] ve spolupráci s projektantem panem [příjmení]. Byla dohoda, že odměna za tyto práce se započtou oproti penále za zpoždění prací a neprovedené práce. S tímto řešením přišel pan [celé jméno svědka]. Bod 2) kanalizační šachta - řešilo se odvodnění šachty, je možné, že se tam usazovala úplně jiná nebo nová šachta. Bod 3) jednalo se o vodoměrní přípojku a vodoměr v suterénu výpravní budovy. Bod 4) jsou práce spojené s úpravou kanalizační šachty a vodoměrní přípojky. Bod 5) a bod 6) souvisí s prováděním výše uvedených prací. Práce nad rámec dokumentace byly provedeny na základě ústní dohody, pokud to byly nějaké větší věci, jako např. dlažba, to řešil svědek. Menší věci řešil operativně pan [celé jméno svědka] přímo na stavbě. Nikam se to nepsalo. Nevybavuje si, že by se to řešilo písemně nebo dodatkem, řešilo se to ústně. Byla neformální dohoda, že se cena díla navíc nebude řešit, protože zde byla dohoda ve smyslu, že žalovaná nebude řešit plusy a žalobkyně nebude řešit mínusy. Bylo to ve formě ústní dohody, žádný zápis neexistuje. Tyto dohody řešili s panem [celé jméno svědka], který působil dojmem, že to dokáže nějakým způsobem vyřešit. Že to dokáže vykompenzovat tak, aby se nemusela měnit cena zakázky, aby se to nemuselo řešit formou změnových listů, což by trvalo několik měsíců. Působil jako člověk, se kterým dohoda platí. Na stavbě byl pan [celé jméno svědka] brán jako nejvyšší autorita za žalobkyni. Byl si vědom, že pan [celé jméno svědka] má nadřízené, potkával jsem je na kontrolních dnech v [obec]. Svědek neměl pocit, že by se to mělo řešit ještě s další osobou. Věděl, že pan [celé jméno svědka], jako technický dozor investora není oprávněn měnit smluvní závazkový vztah, ale těmi dohodami závazkový vztah neměnili, protože cena zůstávala, měnil se obsah prací. Svědek to nechápal jako změnu smlouvy. Dohod bylo víc, méněprací i víceprací bylo x. Změnové řízení nezažil, protože v důsledku těch dohod byla snaha se těm změnovým řízením vyhnout. Na stavbě mohlo být víc pracovníků, ale prodlení nešlo zcela eliminovat. Pokud mají práce nějaké návaznosti, nejde při prodlení u jedné z nich začít dělat na jiné navazující. Nedokáže zpětně posoudit, zda bylo možné dělat na úplně jiných pracích, aby se zmenšil časový skluz. Protokoly o předání připravovala žalobkyně. Veškerý text už tam byl vyplněn. Asi mohli do těch protokolů něco dopsat, ale spoléhali se na uvedené neformální dohody. Ani u elektrorozvaděče či kanalizační přípojky si nevybavuje, že by byla nějaká oficiální žádost o prodloužení. UV lampa se řešila na [obec] Krajská hygienická stanice vznesla dodatečný požadavek na úpravu vody, nebylo to v projektové dokumentaci, dodatečně se řešil typ lampy a jejího zapojení do okruhu vody. Myslí, že cena na koupi UV lampy byla zase jedna z oněch neformálních dohod. Ze svědecké výpovědi svědka [celé jméno svědka] a z konfrontace svědků soud zjistil: že pro [právnická osoba] s.r.o. pracoval na základě dohody o provedení práce. Dle projektové dokumentace se měla instalovat nová akumulační nádrž na dešťovou vodu a výměna kanalizační jímky. Pokud se měla částečně demolovat původní jímka, znamenalo by to práci na cca 1 týden. Měli demolovat celou jímku u místa, kam měli vložit akumulační nádrž. Do železobetonu se původně měla udělat jen díra pro umístění akumulační nádrže. Dle projektové dokumentace měli vložit kanalizační jímku spolu s akumulační nádrží místo pouze stávající kanalizační nádrže s ohledem na problémy s dostatkem vody. Žalobkyně zde měla vrt, který nebyl dostačující pro zásobování WC, proto se zde nově dle projektové dokumentace měla osadit s novou kanalizační jímkou i akumulační nádrž. Protože stará kanalizační jímka byla oproti projektové dokumentaci dvojnásobná, museli kromě výkopových prací přistoupit i k bouracím pracím, jak je vidět na č. l.

84. Bourací práce nebyly v projektové dokumentaci, stejně tak jako tam nebylo demolování podlahy. Navýšil se objem výkopových a bouracích prací. Původní jímka, která měla být vyjmutá a nahrazená akumulační nádrží a v místě, kde je nyní nová jímka, tam měl být provedený výkop a osazená nová jímka na splašky. Tím, že tam byla konstrukce, došlo k bourání konstrukce, jak v té části pro novou akumulační nádrž, tak v té části pro jímku. Rozsah byl větší než 12 m3, které byly ve výkazu výměr. Fakticky se odváželo 5 aut vybouraného betonu, odvozilo se něco kolem 50 tun nebo 45 tun, při úvaze 45 tun to bylo 20 m3 – 22 m3 betonové směsi. Celkem tyto neplánované práce vedly k prodloužení prací o cca 2 týdny. Dodatečně se pak osazovala UV lampa, kterou požadoval pan [celé jméno svědka]. Sloužila k čištění vody a byla umístěna na hlavním přívodu vody v technické místnosti – WC. S panem [celé jméno svědka] se to řešilo tak, aby hlavně práce pokračovala. Práci nepřerušovali. Pouze pak spočítal cenu těchto prací, ale žádnou dohodu s panem [celé jméno svědka] neuzavíral. Podle svědka jsou vícepráce např. úprava plynové přípojky, která je v místě stavby a není uvedena v projektové dokumentaci, ale musí se upravit, aby stavba mohla pokračovat. Nové práce byla např. úprava místnosti pro pokladnu, která nebyla v projektové dokumentaci. Prostor nebránil v provádění stavebních prací, které byly sjednány. Byly to dvě oddělené prostorové části. V prostoru výkopových prací nalezli kabely, které zde dle projektové dokumentace neměly být. Ani [právnická osoba], a.s. o nich nevěděla. Volali [právnická osoba], a.s., kde to ohlásili jako havárii. [právnická osoba] zastavila práci na 3 dny, bylo to nestandardní, obvykle se zastavují práce v tomto případě na několik měsíců. Předávací protokoly svědek nepřipravoval, pouze je podepisoval za zhotovitele. Přípravu předávacích protokolů řešil pan [příjmení] spolu se žalobkyní. V případě žalobkyně si nevybavuje, že by na předávacích protokolech byly uvedeny nějaké nedodělky či vícepráce. Všichni věděli, že na [obec] a [obec] vícepráce byly, ale to řešil pan [příjmení] s panem [celé jméno svědka]. U elektrorozvaděče podle projektové dokumentace měli posílit jistič v elektrorozvaděči na budově, ve skutečnosti ale vyměnili jistič za silnější a vyměnili i rozvodnou skříň, což původně dělat neměli, protože původní jistič byl nevyhovující dle současných norem. K jeho výměně došlo, protože starý jistič by nebyl schopný zvládnout všechna nově instalovaná zařízení. I celý elektrorozvaděč již nebyl dle technických požadavků. Ten původně měnit neměli. Odstranili stávající pojistnou skříň a připravili rozvod pro tu novou. Původně by práce trvaly cca 1 hodinu, kdyby to bylo vše podle projektové dokumentace, ve skutečnosti museli vyměnit celou rozvodnu. Museli požádat [právnická osoba], a.s., aby rozplombovala hlavní přívod. Měnil se přívodní kabel, práce byly skoro na týden. Kdyby vše probíhalo dle projektové dokumentace, rozplombovali by si to sami a [právnická osoba] by to jen zaplombovala. Všechno by se stihlo v jednom dni. Celý proces se nakonec prodloužil o 1 týden. Dle projektové dokumentace měli zbourat u stavby [okres] stávající objekt a nahradit kontejnerem a kontejner měli připojovat do kanalizační šachty na dvoře nájemníka objektu zastávky. Zjistili, že kanalizační šachta není připojena na kanalizační řad. Museli udělat celou kanalizační přípojku a napojit ji na veřejnou kanalizaci. Museli kopat, osadit tam kanalizační přípojku, napojit, zasypat. Museli upřednostnit práce na přípojce a pak pokračovat v pracích na kontejneru. Práce se tím prodloužily cca o 5 pracovních dnů. Dle projektové dokumentace měl být vybudován chodníček od stávajícího drážního domu, tedy zastávky, ke kontejneru dle projektové dokumentace. V důsledku plánování nových nástupních můstků se rozšířila zámková dlažba z plánovaných cca 30 m2 na cca 100 – 120 m2. Základem té akce bylo, aby se vytvořil bezbariérový prostor pro přístup vozíčkářů do kontejnerů. Fakticky se z toho chodníčku stala zpevněná plocha zámkovou dlažbou ke kontejneru. Co se týče stavby [obec], pan [celé jméno svědka] řekl, že k vícepracím přihlédne, protože práce navíc byly dělané. K rozpisu prací uvedených v emailu ze dne 16.4.2021 (č.l. 77 spisu) svědek k uvedenému rozpisu uvedl: [anonymizována dvě slova] [obec] Bod 1) – 7) se vztahují k jímce. Bod 7) znamenal odvoz zbouraného materiálu. Bod 8) upravoval se odvod vody ze střechy, to se původně vůbec dělat nemělo. Potřebovali svádět vodu do akumulační nádrže, takže upravovali klempířské prvky na střeše. Bod 9) WC pro ženy kompletně stavěli, normálně by udělali podlahu, ale z důvodu pro přístup k technickému rozvodu objektu v podlaze vytvořili pochozí poklop ocelový. Bod 10) jednalo se o vyzdívání nik kolem stávajících rozvodů v objektu u sociálních zařízení, které stavěli. Bod 11) to samé, bylo to provedení konstrukcí pro zakrytí stávajících rozvodů u sociálního zařízení. Bod 12) přeložka. Bod 13) přeložení vodovodní přípojky ze studny do objektu v místě uložení nové kanalizační nádrže, tj. jímky. Bod 14) zábradlí se vytvářelo, aby se zabránilo poškození jímky a akumulační nádrže v zemi. Bod 15) jsou kryty nad akumulační nádrží a nad jímkou. Bod 16) práce spojená s body 1) – 15). [anonymizována dvě slova] [obec]: Bod 1) je rozšíření zámkové dlažby. Bod 2) vybudování kanalizační přípojky a napojení na řad. Bod 3) dle projektové dokumentace měla být vodovodní přípojka připravena mimo objekt, ale museli vytvořit přípojku v objektu a průrazem ji dostat ven. Bod 4) vztahuje se k bodu 1). Bod 5) vztahuje se k bodu 1) – 4). Bod 6) vztahuje se k bodu 1) – 4). Všechny uvedené práce byly provedeny na základě požadavku správce objektu pana [příjmení], který v opačném případě odmítal dílo převzít. Pan [celé jméno svědka] jim řekl, ať ty práce provedou. Vše proběhlo v ústní formě. Pár záznamů mezi panem [celé jméno svědka] a panem [příjmení] vzniklo. Na objektech se dělalo v podstatě souběžně. Nebylo možné přemísťovat lidi z jedné stavby na druhou (z [obec] na [obec] a opačně) bez řádného proškolení. Časovou výhodu by tím nezískali, aby tak vyrovnali ztrátu času v jiné oblasti. Dále některé práce byly na sebe technologicky navázané, že bez jejich udělání nešlo pokračovat.

8. Soud v řízení neprovedl výslech žalovanou navrženého svědka [příjmení], neboť žalovaná na jednání dne 30.3.2023 výslovně uvedla, že na jeho výslechu netrvá (viz začátek zvukového záznamu z jednání ze dne 30.3.2023).

9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Dle § 4 odst. 1 o.z. má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Dle § 166 odst. 1 věta první o.z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Dle § 440 o.z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 1751 odst. 1 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 1759 o.z. smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně. Dle § 1901 o.z. stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností. Dle § 1902 o.z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen. Dle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle § 2590 odst. 1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Dle § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen„ zákona o registru smluv“), prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je státní příspěvková organizace. Dle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně. Dle § 6 odst. 1 zákona o registru smluv smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. Dle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

10. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 14.11.2018 smlouvu o dílo na zhotovení stavby [anonymizována tři slova] [okres] a [obec] [ulice] práce měly být dokončeny do 8 měsíců ode dne zahájení prací, tj. do 8 měsíců od předání staveniště. K předání staveniště došlo v obou případech dne 28.11.2018 Stavební práce měly být dokončeny do 28.7.2019 Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že termín dokončení stavebních prací dodržen nebyl a jednotlivé části díla byly předávány žalobkyni v době, kdy byla žalovaná s jejich předáním již v prodlení. Rovněž žalobkyně nerozporovala, že při provádění díla byly provedeny další práce nad rámec projektové dokumentace.

11. Mezi účastníky bylo sporné, zda vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši požadované žalobkyní v důsledku prodlení žalované s dokončením díla ve sjednané době, protože v průběhu provádění stavebních prací se ukázala nutnost provedení dalších při uzavírání smlouvy nepředvídaných prací a zároveň docházelo k prostojům. Obě tyto skutečnosti vedly k překročení stanovené doby pro dokončení stavebních prací. Dále bylo mezi účastníky sporné, zda se u prací prováděných nad rámec projektové dokumentace jednalo o vícepráce nebo o novou smlouvu o dílo. Konečně bylo mezi účastníky sporné, zda bylo možné započíst pohledávky žalované vůči pohledávce žalobkyně na smluvní pokutu, případně zda se právo na započtení pohledávek nepromlčelo.

12. Mezi účastníky bylo v čl. 13 sjednáno, že žalovaná neprovede jednostranný zápočet pohledávky vůči pohledávce žalobkyně. Takové ujednání mezi účastníky je dovolené, neboť účastnici si mohou sjednat úplný zákaz započtení (viz komentář občanského zákoníku Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]), 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, komentář k § 1982, bod 33). Rovněž dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23.3.2004, sp.zn. 29 Odo 211/2002 dohoda, kterou strany vyloučily možnost jednostranného zápočtu určité pohledávky, jež by jinak byla k započtení způsobilá, není v rozporu se zákonem. Pokud tak žalovaná vůči pohledávce žalobkyně na smluvní pokutu započetla dne 3.7.2022 svou pohledávku na odměnu za provedené práce, učinila tak žalovaná v rozporu se smluvním ujednáním a tedy v rozporu s § 1724 odst. 1 o.z. a § 1759 o.z. Takové jednání je v rozporu s § 580 o.z. neplatné, přičemž se jedná o relativní neplatnost, kdy záleží na adresátovi tohoto úkonu, zda neplatnost takového jednání namítne. Žalobkyně vznesla námitku relativní neplatnosti v rámci svého vyjádření k odporu žalované ze dne 21.12.2022.

13. Soud tak nepřihlédl k započtení pohledávek, neboť zápočet pohledávek byl relativně neplatným právním jednáním, proti němuž žalobkyně vznesla včas námitku neplatnosti. Soud se z tohoto důvodu nemusel vypořádávat s námitkou promlčení vznesenou žalobkyní.

14. Soud pro úplnost posoudil i tvrzení žalované, která uváděla, že práce uvedené v zápočtu pohledávek, za něž nárokovala po žalobkyni odměnu, tj. práce uvedené v e-mailu ze dne 16.4.2021, který zaslal pan [příjmení] panu [celé jméno svědka], jsou budˇ novými smlouvami o dílo, event. změnou předmětné smlouvy o dílo. A zda tato nová smlouva o dílo, případně změna smlouvy byla mezi účastníky řádně sjednána. Zde soud dospěl k závěru, že všechny práce uváděné žalovanou jako práce nad rámec projektové dokumentace měly časovou, věčnou a funkční souvislost s předmětnou smlouvou o dílo. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 8.11.2018, sp.zn. I ÚS 1283/2016, dle kterého pro zodpovězení otázky, zda určité plnění nad rámec sjednaného díla ještě lze posuzovat v rámci právního vztahu založeného smlouvou o dílo, nebo zda již jde o samostatné plnění, na jehož právní posouzení se tato smlouva nevztahuje, je určující, zda toto plnění ještě lze z hlediska jeho účelu a povahy považovat za sloužící k zhotovení sjednaného díla.

15. Ačkoliv se Ústavní soud v tomto rozhodnutí vymezil proti Nejvyšším soudem užívaném normativu souvislosti, je z rozhodnutí Ústavního soudem zřejmé, že zcela toto pravidlo neopustil, neboť za určující k odlišení víceprací od nové smlouvy o dílo považuje hledisko účelu a povahy provedených prací. Z rozpisu prací uvedených v e-mailu ze dne 16.4.2021, ohledně nichž pak žalovaná nárok na odměnu za tyto práce započetla vůči žalobkyní požadované smluvní pokutě, a zejména z výpovědi svědka [celé jméno svědka] je zjevné, že všechny provedené práce dle svého účelu a povahy sloužily ke zhotovení sjednaného díla. Všechny tyto práce bylo nutné provést, aby mohly být zdárně dokončeny sjednané práce na stavbách [okres] a [obec], k jejichž provedení se žalovaná smlouvou o dílo zavázala a aby bylo možné zhotovené dílo řádně žalobkyní užívat. U stavby [obec] se jednalo u bodů 1 až 8, 12, 13, 14, 15 a 16 o práce přímo související s bouráním železobetonové konstrukce a usazení nové jímky a akumulační nádrže. V řízení bylo prokázáno, že při výkopových pracích byly nalezeny kabely, které nebyly zaneseny do projektové dokumentace a které bránily usazení nové jímky. Tyto kabely bylo nutné vytýčit ve spolupráci se [právnická osoba] a.s. Stejně tak bylo nutné přistoupit k bouracím pracím ve větším rozsahu než dle projektové dokumentace, která počítala pouze s bouráním o rozsahu 11,984 m3, protože původní jímka, která měla být nahrazena novou, měla větší rozměry, než se předpokládalo dle projektové dokumentace. Nestačily tak bourací práce pouze za účelem vyhloubení otvoru, do kterého by se osadila akumulační nádrž. I zábradlí se instalovalo proto, aby se zabránilo poškození jímky a akumulační nádrže. Rovněž bylo nutné provést klempířské práce, protože bylo nutné zajistit svádění vody do akumulační nádrže. Všechny práce uvedené ve výše uvedených bodech tak bylo nutné provést, aby mohla být instalována nová jímka a akumulační nádrž a aby mohly obě tyto jímky řádně plnit svůj účet a bylo zabezpečeno jejich řádné fungování (včetně instalace zábradlí a betonových konusů s litinovými poklopy) viz výpověď svědka [celé jméno svědka], viz výpověď svědka [celé jméno svědka], viz výpověď svědka [příjmení]. V rámci konfrontace bylo zjištěno, že výpověď svědka [celé jméno svědka] na jednání soudu dne 27.3.2023, podle které byl vybourán rozsah v souladu s projektovou dokumentací s tím nebyl v rozporu, protože při konfrontaci vyplynulo, že mu nebyly předány vážní lístky prokazující skutečný rozsah odvezené suti. Práce dle bodů 9 až 11 také přímo souvisely se smluvním závazkem žalované, neboť tyto práce bezprostředně souvisely se stavbou sociálního zařízení a byly potřebné k řádnému dokončení stavby sociálního zařízení. S tím pak souvisela i koordinace stavebních prací dle bodu 16. V případě stavby [okres] žalobkyně souhlasila, že zde došlo v důsledku jejího dodatečného požadavku na rozšíření vydlážděných ploch k prodloužení prací a za období od 19.7.2019 do 12.8.2019 (tedy za období přerušení prací panem [celé jméno svědka]) smluvní pokutu nakonec nepožadovala. Smluvní pokuta se tak u této částí díla snížila z částky 116 180,51 Kč na částku 19 363,40 Kč. Zámkovou dlažbou se pak pouze rozšířil rozsah původně sjednaného vydláždění, kdy původně se měla zámkovou dlažbou vydláždit pouze plocha kolem 30 m2 odpovídající chodníčku od stávajícího drážního domu, tj. zastávky, ke kontejneru. Nakonec se vydláždilo zámkovou dlažbou 100 m2 až 120 m2 (bod 1 a bod 4). Dodatečná plocha dláždění přímo navazovala na sjednaný rozsah dláždění. Vydlážděna cesta od drážního domu ke kontejneru byla rozšířena, došlo k napojení plochy u kontejneru a plochy u nástupiště (viz výpověď svědka [celé jméno svědka], viz výpověď svědka [příjmení] a viz výpověď svědka [celé jméno svědka] a svědka [celé jméno svědka]). Dle výpovědi svědka [celé jméno svědka] se i další body 2 až 3 vztahovaly k pracím, které měly být provedeny dle projektové dokumentace, ale s ohledem na nepředvídatelné okolnosti muselo dojít k rozšíření těchto prací (viz vybudování nové kanalizační přípojky místo původně plánovaného pouhého napojení se na tuto přípojku) či změny místa prací (úprava vodovodní přípojky). Práce ad bod 5) a 6) pak přímo souvisely s výše uvedenými body.

16. Soud proto dospěl k závěru, že všechny žalovanou v zápočtu pohledávek uváděné práce, byly tzv. víceprácemi a tedy se nemohlo jednat o novou smlouvu o dílo. Soud pak nad rámec odůvodnění ještě posoudil, zda měla žalovaná za tyto vícepráce nárok na odměnu.

17. Aby měla žalovaná nárok na odměnu za tyto vícepráce, muselo by mezi účastníky dojít k dohodě o změně smlouvy o dílo. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 8.11.2018, sp.zn. I ÚS 1283/2016, jestliže je zhotovitel smlouvou zavázán k zhotovení díla, pak po objednateli nelze požadovat, aby mimo rámec smluvně sjednaných či zákonem stanovených pravidel pro změnu ceny za dílo hradil jiná než sjednaná plnění, která byla ze strany zhotovitele provedena v rámci nebo v souvislosti se zhotovením díla. Taktomu bude i v případě, že tato plnění budou mít za následek zhodnocení díla, neboť objednatel si takovéto zhodnocení nesjednal, ani o ně nemusel stát. I takováto plnění nutno – s ohledem na jejich spjatost se sjednaným plněním – považovat za plnění na základě smlouvy o dílo, přičemž pokud by jejich následkem vznikl na straně objednatele majetkový prospěch na úkor zhotovitele, případné nároky s ním spojené by musely být posouzeny z hlediska tohoto smluvního vztahu. Smlouva o dílo tak brání tomu, aby se zhotovitel mohl domáhat vydání takovéhoto majetkového prospěchu jako bezdůvodného obohacení. Shodně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2012, sp.zn. 23 Cdo 3798/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.2.2011 sp.zn. 23 Cdo 3891/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.12.2012, sp.zn. 23 Cdo 4931/2010, rozsudek Nejvyššího soudu 26.6.2012, sp.zn. 23 Cdo 1095/2012 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2015, sp.zn. 23 Cdo 2959/2013.

18. Článek 17 obchodních podmínek (resp. č.l. 17 až 17.15) pak obsahoval přesný postup, jehož výsledkem v případě schválení změn byl písemný dodatek ke smlouvě. Tento postup se nazýval změnovým řízením. Obsah č.l. 5 smlouvy o dílo dále vylučoval aplikaci č.l. 17 obchodních podmínek, tj. změnu smlouvy na základě pouhého požadavku technického stavebního dozoru žalobkyně, neboť smlouva o dílo má přednost před aplikací obchodních podmínek. Změny smlouvy bylo možné tedy dosáhnout pouze písemným dodatkem ke smlouvě (podepsaným za každou smluvní stranu oprávněnou osobou nebo osobami) nebo změnovým listem, který měl standardizovanou předepsanou formu a obsahoval předepsané náležitosti dle interního předpisu. Toto shodně potvrdili svědci např. [příjmení], [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] (shodně i vzorový změnový list). Změnový list tedy nebyla jakákoliv listina natož neformální ujednání, které by obsahovalo ujednání stran o změně smlouvy. Žalovaná v řízení tvrdila, že nebyla s interními předpisy žalobkyní seznámena. Ačkoliv žalované jako podnikateli nelze poskytnout takovou ochranu jako spotřebiteli (viz § 1799 o.z. a § 1801 o.z.), je v této věci neznalost formy změnového listu irelevantní, neboť si lze jen těžko představit, že by se žalobkyně jako státní organizace podléhající četným kontrolám odchýlila od svých předpisů, zvláště za situace, kdy v daném případě byla realizovaná veřejná zakázka. Striktní dodržování smluvních ujednání nelze za dané situace považovat za formalistické nebo odporující § 6 o.z. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.7.2019 sp.zn. 33 Cdo 1501/2019). Nadto v řízení vyplynulo, že v dalších zakázkách, kde je hlavním zhotovitelem stavby přímo [právnická osoba] s.r.o, probíhá změnové řízení a změny smlouvy se řešily formou změnového listu (viz výpověď svědka [celé jméno svědka]). Vědomost o povinnosti změnového řízení si byl ostatně vědom i svědek [příjmení], odpovědný zástupce žalované, protože se údajnou dohodou s panem [celé jméno svědka] chtěli změnovému řízení vyhnout.

19. Při dodržení zásady vigilantibus iura scripta sunt pak bylo především na žalované, aby si ohlídala sjednaný postup ohledně změny díla a jednala ohledně této změny s oprávněnými osobami druhé strany. Touto osobou rozhodně nebyl pan [celé jméno svědka] jako stavebně technický dozor žalobkyně viz § 166 o.z. Z výpovědi svědků [celé jméno svědka] i [příjmení] vyplynulo, že jejich úkolem na stavbě je kontrolovat, zda jsou práce prováděny v souladu s projektovou dokumentací, tedy dohlížet na faktický výkon provádění díla. Ke změně smlouvy nebyl pan [celé jméno svědka] oprávněn. Žalované jako podnikateli tato skutečnost byla zřejmá. Svědek [příjmení] výslovně uvedl, že věděl, že pan [celé jméno svědka] není oprávněn měnit smluvní vztah, že pan [celé jméno svědka] má nadřízené a výslovně uvedl, že o ústní dohodě s panem [celé jméno svědka] neexistuje žádný záznam. Svědek [příjmení] ústní dohody o změně díla popřel. Podle této údajné ústní dohody se měl dle svědka [příjmení] měnit pouze obsah prací a nikoliv cena, protože byly dělány zároveň méněpráce i vícepráce. I kdyby uzavření takové dohody bylo prokázáno, musela by žalobkyně takové jednání dle § 440 odst. 1 o.z. bez zbytečného odkladu schválit. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by údajná dohoda byla za žalobkyni schválena bez zbytečného odkladu oprávněnou osobou a že změna smlouvy byla zveřejněna v registru smluv (kam mohla změnu smlouvy zaslat i žalovaná).

20. Soud tak uzavírá, že mezi stranami nebyla ohledně výše uvedených víceprací uzavřena jakákoliv změna smlouvy formou písemného dodatku či změnového listu na základě změnového řízení. Rovněž žalovaná neprokázala uzavření ústní dohody o provedení víceprací mimo dohodnutý postup s neoprávněnou osobou a její následné schválení za žalobkyni oprávněnou osobou a zveřejnění této dohody v registru smluv jakou nutnou podmínku, aby dohoda mohla nabýt účinnosti.

21. Nejenže tedy mezi smluvními stranami byl dohodnut zákaz jednostranného zápočtu pohledávky žalované, ale nadto žalovaná ani neprokázala, že by vznikla nějaká dohoda o změně díla spočívající ve vícepracích. Úhradu nesjednaných, byť reálně provedených víceprací, tak nelze po žalobkyni požadovat a zároveň se nejedná o bezdůvodné obohacení (viz výše uvedená judikatura).

22. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.1.2017, sp.zn. 29 Cdo 897/2015 sjednání změny smlouvy o dílo co do vymezení předmětu díla, tedy (i) sjednání víceprací, v sobě ještě nezahrnuje i dohodu o stanovení jiného (pozdějšího) termínu dokončení díla. Samotné sjednání či provedení případných víceprací nevede samo o sobě bez dalšího (automaticky) k odložení termínu dokončení díla, na který byla ve smlouvě vázána sankce v podobě smluvní pokuty.

23. Ve věci bylo nesporné, že při provádění díla došlo k prodlení z důvodu nepředvídatelných překážek, které se objevily jak při instalaci nové odpadní jímky (existence neevidovaných kabelů [právnická osoba], a.s.), při realizace přeložky elektrorozvaděče, tak při napojování kontejneru na kanalizační přípojku. K dalšímu nepředvídanému přerušení prací došlo na základě nepříznivých klimatických podmínek, vytýčení stávajících sítí, prostojů bagru a na základě pokynu Mgr. [celé jméno svědka] z důvodu nutnosti vyřešení rozšíření a způsobu provedení realizace zpevněných ploch oproti projektové dokumentaci (zámková dlažba u stavby [okres]).

24. Mezi svědky nepanovala přesná shoda, o jakou dobu byla prodloužena stavba v případě realizace nové odpadní jímky a přeložky elektroměru. Všechny svědecké výpovědi (svědek [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] i [příjmení]) se však shodovaly v tom, že se jednalo o prodloužení prací v řádu několika týdnů. Dle svědka [příjmení] stavební práce se prodloužily ohledně jímky o 2 až 3 týdny a 1 až 2 týdny u přeložky elektrorozvaděče. Dle svědka [celé jméno svědka] se stavební práce ohledně jímky prodloužily o 2 týdny a o 1 týden v případě přeložky elektrorozvaděče. Konečně dle svědka [celé jméno svědka] se stavební práce ohledně jímky prodloužily o 2 týdny. Se zohledněním potíží ohledně nepředvídaných kabelů [právnická osoba], a.s. a ohledně přeložky elektrorozvaděče se stavební práce prodloužily o cca 3 až 4 týdny. Z důvodů prostojů se stavební práce prodloužily celkem o 33,5 dne u stavby [okres] a o 5 dnů o stavby [obec]. I v tomto případě mohla žalovaná postupem dle čl. 3 [číslo] a [číslo] obchodních podmínek požádat o prodloužení lhůty pro předání díla, což neučinila. Ohledně kanalizační přípojky ve fázi jejího budování nedošlo navíc k žádnému prodlení, neboť i když neplánovaně musela být realizována celá kanalizační přípojka a její napojení na veřejnou kanalizaci, byla stavba kanalizační přípojky dokončena před uplynutím lhůty k provedení prací, tj. dne 14.7.2019 (viz záznam ve stavebním deníku). Žalobkyně v rámci předsoudní komunikace mezi účastníky zohlednila prostoje vzniklé z důvodu dodatečného požadavku žalobkyně na rozšíření zámkové dlažby u stavby [okres] a problémy s tím spojené (plocha rozšíření, spádování zámkové dlažby apod.) a za období od 19.7.2019 do 12.8.2019 smluvní pokutu u soudu neuplatnila.

25. Po učiněném závěru, že vícepráce byly sice žalovanou fakticky provedeny, ale změna smlouvy nebyla mezi účastníky dohodnuta sjednaným způsobem a že nelze tyto vícepráce posoudit ani jako bezdůvodné obohacení (kdyby pohledávka žalované existovala v důsledku změny smlouvy dohodnutým způsobem či odsouhlasením změny díla za žalobkyni oprávněnou osobou, pak by ji žalovaná vůči žalobkyni z důvodu dohodnutého zákazu jednostranného zápočtu stejně nemohla započíst) se soud závěrem zabýval i možností moderace smluvní pokuty. Přestože soud dotaz žalované na možnost moderace smluvní pokuty posoudil dle obsahu pouze jako dotaz a nikoliv jako návrh na moderaci smluvní pokuty (viz část zvukového záznamu z jednání ze dne 30.3.2023 po ukončení konfrontace svědků), považuje soud za účelné se k tomu vyjádřit.

26. Smluvní strany se v článku [číslo] obchodních podmínek vzdaly práva na moderaci smluvní pokuty. Odborná literatura považuje § 2051 o.z. za kogentní ustanovení, od kterého není se možné odchýlit (viz komentář [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, komentář k § 2051 o.z.). Obecně vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu bez ohledu na zavinění, neboť smluvní pokuta je založena na absolutním objektivním principu, tj. bez možnosti liberace. Dohodou stran není vyloučeno podmínit vznik nároku na smluvní pokutu pouze při zaviněním porušení smluvní povinnosti nebo naopak sjednat, že nárok na smluvní pokutu nevzniká, pokud by smluvní povinnost nemohla být splněna z příčin vis maior. Občanský zákoník proto přiznává dlužníkovi ochranu jen v případě, pokud by byla smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká, a to právě možností moderace smluvní pokuty soudem na návrh dlužníka.

27. V daném případě je však nutné zohlednit, že smlouva o dílo byla veřejnou zakázkou. V tomto případě žalobkyně ani soud nemůže moderovat smluvní pokutu, neboť by tímto způsobem došlo k podstatné změně práv a povinností, která by zvýhodňovala dlužníka oproti ostatním v zadávacím řízení neúspěšným uchazečům, což je nepřípustné. Nejvyšší správní soud k moderaci smluvní pokuty u veřejných zakázek judikoval, že„ termín dodání a smluvní pokuta, která je spojena s jeho nedodržením, může podstatně ovlivnit, jakým způsobem budou potenciální uchazeči o veřejnou zakázku vážit zisk, náklady a rizika, jež jsou spojena s účastí v zadávacím řízení. Podstatnou změnou výše smluvní pokuty stěžovatel vytvořil ekonomickou nerovnováhu ve prospěch vybraného uchazeče. Uchazeči o veřejnou zakázku nemohou očekávat, že smluvní pokuta bude moderována; smluvní podmínky musí být zadavatelem stanoveny dostatečně určitě“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.8.2020, č.j. 5 As 225/2018-34; ústavní stížnost proti rozsudku byla odmítnuta viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30.11.2020, sp.zn. I. ÚS 3066/2020).

28. Pouze pro dokreslení situace soud doplňuje, že i kdyby byla smlouva o dílo uzavřena mezi dvěma soukromoprávními subjekty při zohlednění hledisek, na kterých spočívá možnost moderace smluvní pokuty ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.1.2023, sp.zn. 31 Cdo 2273/2022-162, neshledal by soud důvod pro snížení smluvní pokuty. Ustanovení § 2051 o.z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem. Je na uvážení soudu, aby v každém jednotlivé případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Zákon pouze ukládá přihlédnout při moderaci smluvní pokuty k hodnotě a významu zajišťované povinnosti a limituje možnost snížení smluvní pokuty výší škody vzniklé do doby rozhodnutí soudu.

29. V tomto případě smluvní pokuta sjednaná v článku [číslo] obchodních podmínek ve výši 0,1 % denně z ceny za příslušnou část díla při prodlení žalované s předáním řádně provedené části díla plní jak funkci preventivní (na dlužníka je vytvářen tlak, aby smluvní povinnost - předání části řádně provedeného díla splnil dle harmonogramu), tak funkci sankční (dlužník je sankciován smluvní pokutou při prodlení se splněním závazku). Žalobkyně samozřejmě měla zájem na to, aby dílo bylo provedeno řádně a včas, aby obě zastávky mohly být řádně využívány, a to jak obě výpravní budovy oprávněnými osobami, tak kontejnery (toalety) zákazníky. Každé prodlení s dokončením díla představuje prodlužující diskomfort zákazníků a nemožnost řádného využívání výpravní budovy. K zajištění včasnosti dokončení jednotlivých částí díla proto utvrdily strany tento závazek smluvní pokutou. Nepřiměřenost smluvní pokuty je nutné posuzovat dle sjednané procentuální denní sazby a nikoliv z její celkové výše. Opačný závěr by vedl k tomu, že by čím déle by byl dlužník v prodlení, tím více zvýhodněn by byl při posuzování případné nepřiměřenosti smluvní pokuty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.7.2007, sp.zn. 32 Odo 1299/2006). Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně sama o sobě není dle soudu nepřiměřená. Smluvní pokuta byla ujednání ve stejné výši jako tomu je v § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

30. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že provádění prací na stavbách začalo až 27.2.2019 (rovněž viz stavební deníky stavby [okres] a stavby [obec]), přičemž k předání staveniště žalované došlo již 28.11.2018. Zpočátku také na stavbách nebyl dostatečný počet zaměstnanců. V důsledku některých provedených víceprací, které nebyly mezi smluvními stranami řádně sjednány (viz výše), došlo v části díla k prodloužení doby provedení stavebních prací (konkrétně ohledně jímky max. o 3 týdny a u přeložky elektrorozvaděče max o 2 týdny). Takové zpoždění je zcela zanedbatelné oproti prodlení, se kterým se žalovaná dostala do prodlení při dokončení jednotlivých částí díla. Kupříkladu prodlení u stavební části u stavby [obec] [anonymizováno] 7.2 zahrnující i realizace jímky činilo 59 dnů (oproti max. třem týdnům zpoždění prací souvisejících s jímkou). U stavební části SO 7.3 zahrnující i přeložku elektrorozvaděče činilo prodlení 430 dnů (oproti max. dvěma týdnům zpoždění prací souvisejících s přeložkou elektrorozvaděče). V ostatních případech činila doba prodlení s dokončením jednotlivých částí díla u obou staveb něco málo přes 1 měsíc a ve dvou dalších případech 430 dnů. Samotné nepředvídatelné překážky, které zabránily provedení stavebních prací (nepříznivé klimatické podmínky) znamenaly prodloužení stavebních prací pouze o 8,5 dne. Soud uzavírá, že pokud by žalovaná zahájila stavební práce včas, tzn. již od 28.11.2018, a nikoliv bezmála o tři měsíce později, byly by veškeré stavební části až na 3 případy dokončeny ve sjednané době. Ve zbývajících třech případech (prodlení 430 dnů) žalovaná (až na přeložku elektrorozvaděče znamenající prodlužení prací o max 2 týdny) neuvedla žádné nepředvídané ani nepředpokládané překážky, které by žalované zabránily řádně provést dílo včas. Tam, kde zavinění za prodloužení doby stavebních prací zavinila žalobkyně (viz zámková dlažba), žalobkyně, i přesto, že žalovaná nepožádala v souladu s obchodními podmínkami o prodloužení doby dokončení stavebních prací), snížila smluvní pokutu o dobu, po kterou žalobkyni trvalo, než vyřešila rozšíření zámkové dlažby. Jiné prodlení na straně žalobkyně žalovaná rovněž netvrdila ani neprokazovala.

31. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy a výpověďmi svědků podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení od 28.6.2022, kdy byla žalovaná k tomuto datu s úhradou smluvní pokuty již v prodlení, neboť k zaplacení smluvní pokuty byla žalovaná žalobkyní vyzvána již v rámci předžalobní komunikace (lhůta 30 dnů dle článku [číslo] obchodních podmínek byla dodržena). Naposledy byla žalovaná k úhradě smluvní pokuty vyzvána v rámci předžalobní výzvy ze dne 16.6.2022 ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy žalované. Žalované byla výzva doručena dne 17.6.2022 Lhůta k dobrovolnému zaplacení smluvní pokuty žalované skončila dne 27.6.2022. Nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč je odůvodněn § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, ve výroku II. tohoto rozsudku nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 872 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 19 072 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží paušální náhrada nákladů. V tomto případě paušální náhrada nákladů činí celkem 1 800 Kč představující 300 Kč za každý ze 6 úkonů dle § 1 odst. 3 písm. a) za písemné podání nebo návrh ve věci samé (podání elektronického platebního rozkazu, vyjádření k odporu žalované ze dne 21.12.2022), za výzvu k plnění (předžalobní výzva ze dne 16.6.2022), dle § 1 odst. 3 písm. c) za účast na jednání před soudem ve dnech 23.3.2023, 27.3.2023 a 30.3.2023 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

33. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.