61 C 107/2022
č. j. 61 C 107/2022-41
V PLATNOSTIOkresní soud v Mostě rozhodl ve prospěch žalobkyně, která se domáhala zaplacení částky 38 253,46 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně. Soud uznal, že smlouva byla spotřebitelskou smlouvou, jejíž platnost nebyla narušena, a že úvěruschopnost žalované byla řádně posouzena. Rozhodl o přiznání úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně a 18,9 % ročně, a to dle § 369 odst. 1 a § 262 odst. 4 obch. zák. a § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 3 406,50 Kč, která byla určena dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a advokátního tarifu.
Plný text
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 38 253,46 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 253,46 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 989,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 540,05 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 38 253,46 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 18,9 % ročně z částky 38 253,46 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 406,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 23. 6. 2022 ve znění doplnění ze dne 30. 9. 2022 a dne 11.10.2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 38 253,46 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne 24. 10. 1995 uzavřela Smlouvu o účtu číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované zřídila sporožirový účet. Následně dne 22. 8. 2011 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla kontokorentní úvěr, který umožnil žalované přečerpat prostředky na účtu do výše povoleného limitu 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši oznámení právní předchůdkyně žalobkyně, tj. konkrétně 18,90 % ročně a další poplatky související s vedením bankovního účtu a kontokorentu. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy nesplnila, když překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně nepovolený debetní zůstatek ve výši 37 253,46 Kč ke dni 1. 8. 2021 převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Dne 3.11.2021 byla dlužná jistina navýšena o 1 000 Kč z důvodu vedeného exekučního řízení za žalovanou. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2021, s účinností ke dni 1. 12. 2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 38 253,46 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 989,07 Kč představující zákonný úrok z prodlení ke dni 1. 12. 2021 a úroku v kapitalizované výši 1 540,05 Kč ke dni 1. 12. 2021. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 18,90 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 38 253,46 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaná se žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.
3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.
4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:
5. Žalovaná dne 24. 10. 1995 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o sporožirovém účtu (viz smlouva), na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vést pro žalovanou sporožirový účet. Dne 22. 8. 2011 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o kontokorentní úvěru na sporožirovém/osobním účtu (viz smlouva), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla kontokorentní úvěr, na sporožirovém účtu, který umožnil žalované přečerpat prostředky na bankovním účtu č. bankovní účet do výše povoleného limitu 35 000 Kč. Výše úroku byla sjednána ve výši 18,90 % ročně. Žalovaná byla dále povinna hradit poplatky související s vedením bankovního účtu a správou a vedením úvěru dle Sazebníku poplatků (viz právnická osoba pro bankovní obchody, viz oznámení o úrokových sazbách). Žalovaná mohla úvěr splatit v termínech a částkách dle svého uvážení, nejpozději však do 14. 7. 2012, kdy k tomuto datu musela zajistit na bankovním účtu dostatek finančních prostředků na úhradu pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky (viz všeobecné obchodní podmínky). Dle posouzení úvěryschopnosti byla žalovaná v době uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru zaměstnána u právnická osoba, s.r.o., s průměrným příjmem ve výši 14 108 Kč. Žalovaná měla další kontokorentní úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 30 000 Kč, který splácela ve výši 2 916 Kč. Žalované po odečtení splátek zbylo 11 192 Kč k pokrytí životních nákladů. Náklady na bydlení žalované činily 4 120 Kč (viz posouzení úvěryschopnosti klienta a viz výpisy z účtu žalované za období od ledna 2011 do června 2011). Čerpání úvěru žalovanou, splátky úvěru a další platby s úvěrem spojené vyplývá z výpisů z účtu za období od 1.10.2019 do 3.11.2021 (viz výpisy z účtu). Dne 3. 8. 2021 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně, že dne 2. 8. 2021 byl nepovolený debetní zůstatek 37 867,17 Kč převeden na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Zároveň právní předchůdkyně žalovanou vyzvala k neprodlenému vyrovnání dlužné částky (viz poslední výzva před podáním žaloby, viz doklad o odeslání- - dodejka, viz výpis z účtu za období od 1.7.2021 do 31.8.2021). Dne 3. 11. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že navýšila dlužnou jistinu o 1 000 Kč z důvodu exekučního řízení k bankovnímu účtu žalované (viz oznámení o navýšení jistiny pohledávky, viz výpis z účtu za období od 1.11.2021 do 3.11.2021). Ke dni 1. 12. 2021 činila dlužná jistina 38 253,46 Kč, dlužné úroky 1 540,05 Kč a dlužné úroky z prodlení 989,07 Kč (viz podklady pro súdne konanie). Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 29. 11. 2021 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz příloha číslo seznam pohledávek, viz dohoda o úplatě, viz příloha číslo – Potvrzení o zaplacení kupní ceny). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky, viz doklad o odeslání – podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání – podací lístek).
6. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013.
7. Dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch.zák.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 502 odst. 1 věta první obch.zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.
9. Dle § 708 odst.1 obch.zák. smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.
10. Dle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
11. Dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované na základě Smlouvy o sporožirovém účtu ze dne 24. 10. 1995 zřídla sporožirový účet a dne 22. 8. 2011 právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o kontokorentním úvěru ve formě povoleného debetu na tomto sporožirovém účtu do výše limitu 35 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně. Úvěryschopnost žalované byla řádně posouzena na základě transakcí na účtu žalované. Ze soudní databáze nevyplývá existence dalších řízení, v nichž by žalovaná byla žalována o uhrazení dlužných částek v době poskytnutí kontokorentního úvěru právní předchůdkyní žalobkyně žalované. Žalovaná byla v době uzavření úvěrové smlouvy zaměstnána s průměrnou mzdou za období od ledna 2011 do června 2011 ve výši 14 108 Kč Náklady na bydlení žalované činily 4 120 Kč měsíčně. Splátka úvěru event. navýšená za další poplatky spojené s úvěrem nepředstavovala pro rozpočet žalované nepřiměřené zatížení.
13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 369 odst. 1 obch.zák., § 262 odst.4 obch.zák. a § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., neboť smlouva o poskytnuti kontokorentního úvěru byla spotřebitelskou smlouvou, kde právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako podnikatel a žalovaná jako nepodnikající fyzická osoba.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 250 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 1 250 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 1 550 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 531 Kč, tj. celkem 3 406,50 Kč.
15. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, když skutková tvrzení zde obsažená měla být již součástí žaloby.
16. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč.
17. Soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.