61 C 122/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 481 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 600 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou 57 Kč zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 881 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 881 Kč od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou 178 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 711 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 481 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit na základě pojistné smlouvy [číslo].

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli prostředky komunikace na dálku pojistnou smlouvu o„ [anonymizována čtyři slova]“ [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], které se žalobkyně jako pojistitel zavázala žalovanému poskytnout. Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit žalobkyni pojistné v částce 7 098 Kč ročně splatným pololetně ve výši 3 549 Kč. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum]. Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti budou řídit rovněž pojistnými podmínkami. Sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění byl m.j. sjednán poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ve výši 300 Kč a poplatek za pokus o smír po zániku pojištění ve výši 300 Kč. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu nezaplacení pojistného žalovaným, který dlužné pojistné neuhradil ani na základě upomínky žalobkyně ze dne [datum], v níž byl žalovaný upozorněn na zánik pojištění, pokud nebude dlužné pojistné uhrazeno. Žalovaný nezaplatil žalobkyni na pojistném za období od [datum] do [datum] částku v celkové výši 1 881 Kč. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému pokus o smír. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákona č. 168/1999 Sb.“), ve spojení s § 1841 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), prostředky komunikace na dálku písemnou formou ve smyslu s § 562 o.z., na základě které žalobkyně pojistila odpovědnost žalovaného za případnou škodu způsobenou provozem předmětného vozidla. Žalovaný neplnil řádně a včas svoji povinnost hradit žalobkyni sjednané pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné splatné dne [datum]. Protože žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani přes výzvy žalobkyně, pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 písm.e) zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně tak má právo na pojistné za dobu trvání pojištění dle § 2782 odst.1 o.z. ve výši 1 881 Kč.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě vyhověl v části dlužného pojistného ve výši 1 881 Kč (výrok II. tohoto rozsudku). Dále soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení od [datum] do [datum] z dlužného pojistného ve výši 1 881 Kč, kdy pojištění již zaniklo a kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou pojistného již v prodlení, tj. úrok z prodlení ve výši 178 Kč.

8. Ve zbylé části (výrok I) týkající se poplatků v celkové výši 600 Kč soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, když sazebník nebyl součástí samotné pojistné smlouvy (součástí pojistné smlouvy byly pouze pojistné podmínky). Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně, že k pojistným podmínkám se automaticky váže i sazebník. Pokud chtěla žalobkyně uplatňovat poplatky dle sazebníku, měla jej učinit přímo součástí smlouvy samé a nenavazovat ho pouze na pojistné podmínky. Takový postup soud shledal v rozporu např. s nálezem Ústavního soudu ze dne 11.11.2013, sp.zn. I.ÚS 3512/11, kdy závěry o omezení sjednávání smluvních pokut v obchodních podmínkách spotřebitelských smluv lze bezesporu vztáhnout i na tento případ. Žalobkyní uplatněné poplatky dle sazebníku, který není součástí samotné pojistné smlouvy, tak představují v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele dle § 1813 o.z. K takovému nepřiměřenému ujednání se dle § 1815 o.z. nepřihlíží. Dále soud částečně zamítl úrok z prodlení, kterého se žalobkyně domáhala v kapitalizované výši 235 Kč za období od [datum] do [datum], a to co do částky 57 Kč, když úrok z prodlení z dlužného pojistného ve výši 1 881 Kč za toto období představuje částku 178 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal ve výroku II tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III tohoto rozsudku dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 2 059 Kč (pojistné 1 881 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 178 Kč). Žalovaný byl úspěšný co do částky 657 Kč, když v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně tak byla úspěšná ve výši 76 % a žalovaný byl úspěšný ve výši 24 %, neboť úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (viz např. usnesení NS ČR ze dne 28.3.2018, sp.zn. 33 Cdo 1357/2017 nebo usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Rozdíl činí 52 %. V tomto rozsahu má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 52 %, tj. 711 Kč.

10. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, když tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, když tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby.

11. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., když jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní uplatněn na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech.

12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.