61 C 142/2021
č. j. 61 C 142/2021-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Mostě vyhověl žalobě o náhradu nákladů za odborné lékařské vyšetření a dopravu, které byly provedeny v souvislosti s podezřením na užívání návykové látky. Soud se opřel o § 24 odst. 1 až 3 zákona č. 65/2017 Sb., podle něhož je žalovaný povinen uhradit náklady na vyšetření, pokud byla v krvi prokázána přítomnost tetrahydrocannabinolu. Rozsudek přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od data, kdy byl žalovaný v prodlení. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 600 Kč a o převzetí soudního poplatku 1 000 Kč žalovaným.
Plný text
Okresní soud v Mostě rozhodl vyšší soudní úřednicí Pavlou Jankovičovou, DiS., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 411,50 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 411,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 411,50 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mostě soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazené částky za odborné lékařské vyšetření krve žalovaného dne datum v anonymizována tři slova nemocnice, anonymizováno, odebrané žalovanému pro podezření na přítomnost jiných návykových látek než alkohol, když byl u žalovaného tímto vyšetřením zjištěn pozitivní výsledek přítomnosti tetrahydrocannabinolu.
3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když se účastníci řízení na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak má za to, že účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl dne datum ve anonymizováno hod zastaven hlídkou stát. instituce. Žalovaný se na výzvu podrobil orientačnímu vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než alkohol. Výsledek orientačního testu provedeného testerem Drager Drugtest 5000 byl pozitivní. Žalovaný byl následně vyzván k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření spojeného s odběrem žilní krve, které bylo provedeno v anonymizována tři slova nemocnice, anonymizováno, kam byl žalovaný převezen hlídkou stát. instituce služebním vozidlem stát. instituce, a to anonymizována dvě slova, registrační značka, ujeto bylo 18 km z obec do nemocnice, při spotřebě benzínu 7,73 l číslo km. Z výsledkového listu – toxikologického vyšetření ze dne datum byla v krvi žalovaného prokázána přítomnost tetrahydrocannabinolu v koncentraci 1,1 ng/ml a jeho metabolitu karboxy-tetrahydrocannabinolu. anonymizována tři slova nemocnice, anonymizováno vyfakturovala žalobkyni za provedený odběr žilní krve a klinické vyšetření žalovaného částku 793,50 Kč, kterou žalobkyně zaplatila dne datum. Dále anonymizována tři slova ulice anonymizována dvě slova obec, anonymizováno vyfakturovala žalobkyni za provedené laboratorní vyšetření krve žalovaného částku 1 500 Kč, kterou žalobkyně zaplatila dne datum. Na úhradu částky 2 411,50 Kč sestávající se z částky 793,50 Kč, z částky 1 500 Kč a z částky 118 Kč jako nákladů za dopravu do nemocnice žalobkyně žalovanému vystavila fakturu číslo se splatností dne datum. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní marně upomínán.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 21 odst.1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, byl žalovaný vyzván stát. instituce, aby se podrobil odbornému lékařskému vyšetření pro podezření z požití jiné návykové látky než alkohol. Jelikož byla v krvi žalovaného tímto vyšetřením prokázána přítomnost tetrahydrocannabinolu a jeho metabolitu karboxy-tetrahydrocannabinolu, je žalovaný povinen žalobkyni dle § 24 odst. 1 až 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, uhradit náklady na odborné lékařské vyšetření ve výši 793,50 Kč a 1 500 Kč, které zdravotnickému zařízení zaplatila žalobkyně. Dále je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náklady za dopravu ve výši 118 Kč z obec do anonymizována tři slova nemocnice, anonymizováno, ujeto bylo celkem 18 km, při použití motorového vozidla anonymizována dvě slova s kombinovanou spotřebou 7,73 l číslo benzínu 95, při ceně benzínu 27,80 Kč a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel 4,40 Kč/km dle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb.
6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení od datum, kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou již v prodlení.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří paušální náhrada nákladů za podání žaloby a za výzvu k plnění ve výši 2x 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle § 1 odst. 3 písm.a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 600 Kč.
8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
9. Jelikož byla žalobkyně osvobozena od soudního poplatku dle § 11 odst.2 písm.a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přechází poplatková povinnost dle § 2 odst.3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, na žalovaného. Žalovaný je tak povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mostě na nákladech řízení spočívajících v soudním poplatku částku 1 000 Kč (soudní poplatek za žalobu) dle položky 1 bod 1 písm.a) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v plném rozsahu, ve smyslu § 4 odst. 1 písm.j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 7 odst.1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výrok III tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.