61 C 151/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o 1 216 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 216 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 216 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 9 295,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Opatrovníkovi žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátovi se sídlem [adresa], se za výkon funkce opatrovníka nepřiznává odměna a náhrada hotových výdajů.

IV. Žalobce je povinen doplatit České republice - Okresnímu soudu v Mostě soudní poplatek za podání žaloby ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 216 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce byl v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] vlastníkem bytové jednotky [číslo] [anonymizována dvě slova], prostor [anonymizováno], v budově [adresa], umístěné na pozemcích parc. [číslo] s tím spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemcích p. [číslo]. Následně žalobce předmětnou bytovou jednotku prodal třetí osobě. Žalobce za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] obdržel od žalovaného vyúčtování zálohových plateb, dle kterého měl žalobce přeplatek na plněních spojených nebo souvisejících s vlastnictvím předmětné bytové jednotky ve výši 1 216 Kč. Splatnost vrácení přeplatku nastlala dne [datum]. Žalovaný žalobci přeplatek ve stanovené lhůtě neuhradil. Dále se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 216 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal ani částečně. V rámci listiny-Doplňující informace k Řádnému vyúčtování zálohových plateb za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], (dále jen„ Doplňující informace“), učinil žalovaný jednostranný zápočet na přeplatek žalobce, kdy vůči pohledávce žalobce započetl žalovaný pohledávku vůči žalobci představující dluh na příspěvcích na správu domu a pozemku ke dni [datum] celkové výši 1 985 Kč. Doplňující informace žalovaný zaslal dne [datum] na základě mandátní smlouvy ze dne [datum] prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu [právnická osoba] – [ulice] [anonymizováno 5 slov] [ulice a číslo], [obec]. Žalobce na Doplňující informace nijak nereagoval, žalovaný tak měl za to, že žalobce zápočet uznal.

3. V replice ze dne [datum] žalobce zpochybnil určitost zápočtu a existenci dluhu žalobce vůči žalovanému, když z Doplňujících informací není zřejmé, na jaký konkrétní nedoplatek měla být částka 1 216 Kč započtena (za jaký měsíc, v jaké výši, kdy nastala splatnost atd.). Dále přeplatek ve výši 1 216 Kč v době provedení zápočtu nebyl ještě splatný a nebyl tedy způsobilý k započtení. Zápočet tak byl proveden předčasně.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalované] (potvrzeno i výpisem z nahlížení do katastru – pozn. soudu) a že žalovaný dlužil žalobci částku 1 216 Kč představující přeplatek ze zálohových plateb na plnění spojená nebo související s vlastnictvím předmětné bytové jednotky za období [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], který žalobci nevyplatil. Dále bylo mezi účastníky nesporným doručení Doplňujících informací žalobci. Mezi účastníky byla sporná existence pohledávky žalovaného za žalobcem ve výši 1 985 Kč a určitost zápočtu žalovaného.

5. Soud ve věci nařídil jednání a provedeným dokazováním zjistil následující skutkový stav: Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek soud nahlédl, že žalovaný je v tomto rejstříku zapsán od [datum] a že statutárním orgánem žalovaného je [anonymizována čtyři slova]. Z výpisu z nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalované], kdy vklad vlastnického práva k bytové jednotce byl do katastru nemovitostí zapsán dne [datum] (řízení o vkladu bylo zahájeno dne [datum]). Z Doplňujících informací doručovaných dne [datum] poštou na adresu [právnická osoba] – [ulice] [anonymizováno 5 slov] [ulice a číslo], [obec] (viz výpis odeslané pošty) soud zjistil, že žalovaný započetl vůči pohledávce žalobce částku 1 985 Kč skládající se z dluhu na nájemném ve výši 1 977 Kč a nedoplatků/úroků z prodlení ve výši 8 Kč, vše k [datum]. Z mandátní smlouvy ze dne [datum] soud nahlédl, že [právnická osoba] se jako mandatář zavázala pro žalobce jako mandanta organizačně zabezpečovat a realizovat pronájem vyjmenovaných bytů včetně bytu [číslo] na adrese [adresa]. Mandatář byl podle této smlouvy oprávněn zajistit od [anonymizována čtyři slova] kopii vyúčtování. Mandatář byl dále oprávněn přijímat jakékoliv písemnosti a sdělení vztahující se k předmětnému bytu. Ze Stanov společenství vlastníků jednotek ze dne [datum] se podává, že člen žalovaného má právo obdržet přeplatek z vyúčtování záloh na úhradu služeb nejpozději do 31.7 následujícího roku, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Při výplatě přeplatku má žalovaný právo započíst své splatné pohledávky vůči vlastníkovi (viz č.l. 5 odst. 1 písm.i) a č.l. 9 odst. 9 Stanov společenství vlastníků jednotek). Z vyúčtování zálohových plateb za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] soud seznal, že žalobce měl na těchto platbách přeplatek ve výši 1 216 Kč, který byl splatný dne [datum]. Žalobce byl ve vyúčtování upozorněn, že v případě dluhu vůči žalobci bude proveden zápočet přeplatku z vyúčtování na tento dluh. Jako adresát byla ve vyúčtování uvedena [právnická osoba] - [ulice] [anonymizováno 5 slov] [ulice a číslo], [obec]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení částky 1 216 Kč spolu s příslušenstvím z titulu přeplatku na vyúčtování zálohových plateb za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] spojených s vlastnictvím bytové jednotky [číslo] [ulice] v [obec]. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (viz doklad o odeslání - podací lístek).

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), ve znění účinném do 30.6.2020 vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. Dle § 2 písm.a) bod 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, (dále jen„ zákona č. 67/2013 Sb.“), ve znění účinném do 30.6.2020 se pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek (dále jen„ společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Dle § 2 písm.b) bod 2 zákona č. 67/2013 Sb., se pro účely tohoto zákona se rozumí příjemcem služeb vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Dle § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Dle § 553 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. Dle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Dle § 556 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Dle § 1982 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Dle § 1987 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobce byl vlastník bytové jednotky [číslo] na adrese [ulice] v [obec] v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Na základě vyúčtovaných zálohových plateb na plnění spojených nebo souvisejících s užíváním předmětného bytu za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] vznikl žalobci nárok na přeplatek ve výši 1 216 Kč, který byl splatný do [datum]. Vyúčtování stejně jako Doplňující informace obsahující kompenzační úkon žalovaného, kdy na přeplatek ve výši 1 216 Kč žalovaný započetl pohledávku vůči žalobci ve výši 1 985 Kč, byly doručeny v souladu s mandátní smlouvou [právnická osoba] - [ulice] [anonymizováno 5 slov] [ulice a číslo], [obec]. Vlastnictví bytové jednoty žalobcem v rozhodné době stejně jako skutečnost, že přeplatek z vyúčtování služeb nebyl žalobci žalovaným uhrazen, byly ostatně mezi účastníky nesporné.

8. Žalobce zpochybnil určitost kompenzačního úkonu zachyceného v Doplňujících informacích. Soud na základě provedeného dokazování přisvědčuje námitce žalobce, že pohledávka žalovaného je neurčitá a proto nebyla k započtení způsobilá. Z pohledávky vymezené v Doplňujících informacích není zřejmé, jak žalovaný k částce 1 985 Kč dospěl (jaká pohledávka žalovaného vůči žalobci je částkou 1 977 Kč představována, za jaké či jaká období měl žalobce žalovanému tuto částku dlužit, kdy nastala splatnost této částky, jak žalovaný dospěl k výši poplatků/úroků z prodlení ve výši 8 Kč – z jakých částek, za jaké období, jaká byla výše úrokové sazby, zda se jedná o dlužné poplatky či úroky z prodlení). Z hlediska určitosti je“ obsah právního jednání je vymezen dostatečně, pokud lze určit, jaká práva a povinnosti mají z právního jednání stranám vzniknout. Totéž platí ohledně předmětu právního jednání, který je vymezen dostatečně, je-li specifikován tak, že jej lze identifikovat a odlišit od předmětů jiných.” (viz komentář k § 553 o.z. od Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014). Neurčitost kompenzačního úkonu se nepodařilo odstranit ani výkladem dle § 556 o.z., neboť žalobci nemohly být jednotlivé žalovaným započítávané částky známy, neboť tyto nebyly řádně identifikovány, k Doplňujícím informacím nebyly žalovaným připojeny ani žádné listinné podklady, z nichž by dlužná částka 1 985 Kč byla seznatelná. Soudu nebylo tvrzeno, že by mezi účastníky proběhla komunikace k vyjasnění určitosti žalovaným započítávané pohledávky ve smyslu § 556 odst.2 o.z. Žalovaný se omezil ve vyjádření k žalobě i na výzvu soudu dle § 118a o.s.ř. pouze na sdělení, že částka 1 977 Kč představuje dluh žalobce na příspěvku na správu domu a pozemku, přičemž žalovaný nebyl schopný uvést, za jaké období žalobce tuto částku neuhradil. Žalovaný byl soudem poučen o důsledcích neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení.

9. Soud uzavírá, že kompenzační úkon v Doplňujících informacích je neurčitý, jeho obsah nemohl být zjištěn ani výkladem, neboť úmysl žalovaného nebyl žalobci znám při absenci jakékoliv komunikaci mezi nimi ohledně předmětného zápočtu a ani žalobce či jiná osoba v jeho postavení by z takto formulového zápočtu nemohla poznat, jaké konkrétní dluhy má mít žalobce vůči žalovanému. Žalovaný nebyl ani přes výzvu soudu dle § 118a o.s.ř. schopný započítávanou pohledávku dostatečně identifikovat. Kompenzační úkon obsažený v Doplňujících informacích je tak neurčitý, což činí pohledávku žalovaného vůči žalobci nezpůsobilou k započtení. K takovému jednání jako jednání zdánlivému se nepřihlíží. Navíc žalovaný ani existenci započítávané pohledávky ničím neprokazoval.

10. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalobce má vůči žalovanému pohledávku ve výši 1 216 Kč představující přeplatek z vyúčtování záloh na plnění spojená nebo související s užíváním bytové jednotky [číslo] [anonymizována dvě slova] v [obec], za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], když tento přeplatek nebyl žalobci žalovaným vyplacen (to bylo mezi účastníky rovněž nesporným). Soud tak rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobce nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobci přiznal úrok z prodlení od [datum], kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou přeplatku již v prodlení.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobce tvoří odměna za zastupování za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) dle § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm.a), písm.d), písm.g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”), tj. 5x 1 000 Kč (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 5 000 Kč, náhrada hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t., tj. 1 500 Kč. Dále žalobci náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a.t. za čas strávený cestou na jednání z [obec] do [obec] a zpět za 6 půlhodin po 100 Kč, tj. 600 Kč. Dále má žalobce právo na náhradu jízdného z [obec] do [obec] a zpět na jednání soudu, ujeto bylo celkem 200 km, při použití motorového vozidla [anonymizována dvě slova], s kombinovanou spotřebou 5,8 l/100km motorové nafty, při ceně nafty 27,20 Kč a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel 4,40 Kč/km dle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb. Náhrada jízdného činí celkem 1 195,50 Kč. Náhrada nákladů žalobce tak činí 8 295,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tj. celkem 9 295,50 Kč.

12. Za doplnění žaloby soud žalobci náhradu nákladů nepřiznal, neboť tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, když skutečnosti zde obsažené měly být součástí žaloby.

13. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

14. O náhradě nákladů opatrovníka rozhodl soud ve výroku III tohoto rozsudku, když opatrovníkovi za výkon funkce opatrovníka náhradu nákladů nepřiznal, neboť opatrovník se těchto nákladů výslovně vzdal.

15. Soud z tohoto důvodu nerozhodoval o náhradě nákladů řízení ve prospěch státu, když tomu žádné náklady nevznikly, když ustanovenému opatrovníkovi nebyly žádné náklady přiznány, neboť se jich vzdal.

16. Žalobce uhradil při podání žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) soudní poplatek ve výši 400 Kč. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, činil soudní poplatek dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písmeno a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku 1 000 Kč. Žalobce je tak povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Mostě na soudním poplatku částku 600 Kč ve smyslu § 4 odst. 1 písm.j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 7 odst.1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výrok IV).