61 C 156/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Janou Čermákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 9 705 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 705 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 425 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 080 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 9 705 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa žalované a žalovaná se zavázala odebírat elektřinu a hradit žalobkyni platby za dodanou elektřinu dle ceníku na základě vyúčtování. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalobkyně žalované na základě odebrané elektřiny vystavila fakturu č. FA2019001275 na částku 8 425 Kč, splatnou dne [datum] za elektřinu odebranou v období od [datum] do [datum]. Žalobkyně žalované dále na základě odebrané elektřiny vystavila fakturu č. FA [číslo] na částku 1 080 Kč za elektřinu odebranou v období od [datum] do [datum], splatnou dne [datum]. Dále se žalobkyně domáhala přiznat částku 200 Kč dle obchodních podmínek za upomínku žalované ze dne [datum]. Dále se žalobkyně domáhala přiznat úrok z prodlení z dlužných částek z vyúčtování dodávek elektřiny žalované.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne [datum] uzavřela žalovaná (resp. za žalovanou společnost [právnická osoba] na základě dohody o zastupování uzavřené se žalovanou dne [datum]) se žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, a to na základě výsledku Energetické soutěže, kterou uspořádala pro žalovanou společnost [právnická osoba] Žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky (viz obchodní podmínky). Nárok na smluvní pokutu za každý případ prodlení platby ve výši 300 Kč byl mezi stranami sjednán v obchodních podmínkách v článku IV. odst. 10 – Platební podmínky, cena, zálohy, úroky z prodlení. [příjmení] elektřiny do odběrného místa žalované za období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou č. FA2019001275 na částku 8 425 Kč, splatnou dne [datum]. Žalobkyně žalované dále na základě odebrané elektřiny vystavila fakturu č. FA [číslo] na částku 1 080 Kč za elektřinu odebranou v období od [datum] do [datum], splatnou dne [datum]. Dále žalobkyně žalované vystavila fakturu č. FN2019000065 na částku 200 Kč, splatnou dne [datum]. Žalovaná byla k úhradě dlužných částek upomínána žalobkyní dne [datum] a předžalobní upomínkou.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, na základě které žalobkyně dodávala žalované elektřinu a žalovaná jako odběratel měla povinnost platit cenu za dodávku elektřiny žalobkyni. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila, když vyúčtované ceny řádně a včas neuhradila a dostala se s jejich úhradou do prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení v den následující po splatnosti příslušných faktur a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále má žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty dle § 2048 o.z. za upomínku s úhradou elektřiny ve výši 200 Kč, když smluvní pokuta byla zřetelně stanovena v obchodních podmínkách v článku IV. odst. 10 – Platební podmínky, cena, zálohy, úroky z prodlení a soud obchodní podmínky posoudil jako přehledné a ujednání o smluvních pokutách za nepřekvapivé.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada nákladů za podání žaloby a za výzvu k plnění ve výši 2x 100 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle § 1 odst. 3 písm.a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 600 Kč.

8. Daň z přidané hodnoty soud žalobkyni nepřiznal ve smyslu usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 23.12.2015, sp.zn. 19 C 293/2015, dle kterého„ k paušální náhradě dle vyhl. č. 254/2015 Sb. se daň z přidané hodnoty nepřipočítává, když jednak k tomuto není podklad v ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a jednak paušální náhrada dle vyhl. č. 254/2015 nepodléhá pod předmět daně vymezený v ust. § 2 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění.“ 9. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, když tyto neshledal účelně vynaloženými, když tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby.

10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.